Místopředseda dr. Polanský: Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Sedlák. Dávám mu slovo.

Posl. Sedlák: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dnešního dne má se dostati našemu družstevnictví zákonem o Ústřední radě družstev vrcholné organisace, která podle § 2 vládního návrhu zákona má soustředit a organisovat všechna družstva. Je si jen přáti, aby tak vrcholná organisace umožnila družstvům jak hmotnou, tak i morální podporou zvládnout všechny úkoly, jež dnešní doba na lidové družstevnictví klade. Dnes se stalo lidové družstevnictví nepostradatelnou, životně důležitou složkou hospodářského života.

Nedovedu si jako výkonný zemědělec a družstevník představiti zemědělce, který by nebyl členem družstva. Družstva jsou to, jež dnes pomáhají zemědělci v jeho důležité práci, zajistit výživu celého národa. Hospodářská družstva skladištní, družstva pro elektrisaci a mechanisaci venkova, strojní družstva, naše kampeličky - to jsou ti pomocníci našeho rolníka.

A jestliže již dnes, v době nedostatku životních potřeb jsou na družstva kladeny veliké úkoly řádné jejich distribuce, čekají družstva v budoucnu, v době přebytků, daleko větší a daleko těžší úkoly jejich výkupu a umístění.

Věřím, že vrcholná organisace Ústřední rada družstev bude plniti řádně svoji funkci a že všechna členská družstva si budou vědoma, že jejich práce jest služba lidu a pro to že tu jsou.

Ovšem mají-li družstva plniti svoje poslání řádně, musí býti na vedoucích místech jako vedoucí úředníci, tak i v představenských sborech lidé vysokých mravních kvalit a odborných schopností, aby rolník, když přijde ke svému družstvu, cítil, že přišel do svého družstva, do svého podniku, a ne aby musel mačkat čepici pod paží před panem ředitelem a prosit, zda bude vyslyšen. Vedoucí úředníci a vedoucí funkcionáři si musí uvědomit, že všichni členové družstva jsou rovnocenní ve svých právech a povinnostech, a proto musí také tak jednat. Nesmějí činit rozdílu, jako se to mnohdy dělo, že se jednomu vyhovělo a druhému briskně odpovědělo: "Nemůžeme". Takovéto jednání poškozuje skladištní družstvo tak, jako když se ve strojním družstvu zjistí, že u samovazače scházejí součástky, až ten den, když se s ním má sekat, anebo v mlékařském družstvu když se v době kritického nedostatku mléka a tuků zjistí, že tam a tam na sběrném místě je zkysalé mléko a zhořklé selské máslo, jelikož nebylo svezeno a odebráno.

Ústřední rada družstev jako vrcholná organisace všech družstev, bude-li řádně vykonávati svoje poslání, určené jí § 2 vládního návrhu o Ústřední radě družstev, odstraní nedostatky v našem družstevnictví, a proto prohlašuji jménem klubu lidových poslanců, že budeme pro předlohu hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Bacílek. Dávám mu slovo.

Posl. Bacílek: Slávna snemovňa!

Zákon o zriadení Ústrednej rady družstiev, prerokovávaný na dnešnom zasadnutí poslaneckej snemovne, je jeden z tých dôležitých zákonov upravujúcich hospodárstvo v našej republike, ktorý ako nezbytný článok jednej reťaze zapadá do nášho ľudového zákonodarstva. Po vybudovaní jednotného odborového hnutia, odborovej organizácie roľníkov, pristupujeme k sjednoteniu družstevného hnutia.

Ústredná rada družstiev bude v sebe sjednocovať družstvá roľnícke, robotnícke i živnostenské. Toto sjednotenie upevní sväzok základných vrstiev nášho obyvateľstva, robotníkov a roľníkov, a zamedzí v budúcnosti zneužívanie družstevného hnutia a zdanlivých protichodných záujmov pre huckanie jednej vrstvy pracujúcich proti druhej.

Ústredná rada družstiev sjednocuje v sebe aj rôzne odbory družstevnej činnosti ako družstvá konzumné, výkupné, výrobné aj úsporné. Bude preto treba dbať na špeciálne funkcie jednotlivých družstiev, aby rôzne úlohy mohly byť úspešne plnené. Úlohy jednotlivých družstiev musia sa vzájomne doplňovať, aby vo svojich výsledkoch vyústily v jedno mohutné družstevné hnutie, napomáhajúce všetkým pracujúcim na rôznych líniách.

Osnova zákona zriadením Slovenskej rady družstiev zaručuje, že v rámci celkovej činnosti Ústrednej rady družstiev budú brané do úvahy aj osobitné pomery Slovenska.

Povaha pôdohospodárskej výroby, pomerná zaostalosť slovenského pôdohospodárstva, celková nižšia životná úroveň, ďalej pomerná slabosť družstiev robotníckych, napokon tradícia slovenského družstevníctva a rôzny politický vývoj v minulosti, toto všetko bude vyžadovať aj zvláštnej starostlivosti pri budovaní družstevného hnutia na Slovensku, ktoré má pomáhať slovenskému roľníkovi, aby postupne dohonil aj v životnej úrovni svojho českého brata. Je v záujme Československej republiky, aby vedľa politického vyrovnania vyjadreného ústavou republiky rovnoprávnosť oboch našich národov bola uskutočnená aj hospodársky, a to nielen v priemysle, ale aj v pôdohospodárstve.

Ústredná rada družstiev a jej orgán Slovenská rada družstiev má svoje veľké poslanie i v tomto postupnom vyrovnávaní postavenia slovenského malého a stredného roľníka na úroveň roľníka českého.

Pri jednotnej organizácii Ústredná rada družstiev bude len slúžiť slovenskému družstevníctvu tým, keď využije všetky skúseností družstevníctva českého, a nepochybujeme o tom, že i niektorých skúseností slovenského družstevníctva bude môcť byť použité českými družstevníkmi.

Predložená osnova zákona zaručí ľudovosť a demokratičnosť našich družstiev. Vylúči z vedenia družstiev kapitalistické živly, zamedzí tvorenie pseudodružstiev a znemožní pre budúcnosť zneužívanie družstiev ku kapitalistickým špekuláciám. Vraciame družstvá nášmu ľudu. U nás na Slovensku naväzujeme na slávne tradície prvých slovenských družstevných priekopníkov, ktorí už r. 1845, teda viac ako pred 100 rokmi, tri mesiace po založení prvého potravného družstva v Anglicku, založili v Sobotišti na západnom Slovensku gazdovský spolok ako Úverné svojpomocné družstvo. Tento spolok pod vedením J. Jurkoviča poskytoval svojim členom úver na 6%, na tú dobu nebývale nízkym úrokom. Za necelé dva roky bolo založené v národnostne uvedomelých slovenských dedinách 10 podobných družstiev. Na tieto gazdovské spolky naväzoval až po zmenách, ktoré nastaly v pamätnom roku 1848, ďalší družstevný priekopník Lichardus, a tak v roku 1875 mali sme už na Slovensku založených 44 pomocných pokladníc, 3 potravné družstvá, 13 sypární a niekoľko ďalších družstiev. Tieto svojpomocné organizácie nášho ľudu chránili slovenský ľud pred úžerou a družstevné hnutie stávalo sa jednou z foriem národnostného odporu pred maďarizáciou. V slovenskom družstevníkovi, jednoduchom roľníkovi alebo dedinskom učiteľovi, nachádzal národ oporu pred útlakom sociálnym, ktorý už vtedy bol tak úzko spojený s útlakom národnostným. Je jasné, že tvorenie takýchto družstiev narážalo na rôzne prekážky a dokonca aj prenasledovanie, ale napriek tomu družstevné hnutie rástlo, takže roku 1918 pri ustavení Československej republiky pracovalo na Slovensku 1146 rôznych družstiev, najmä na dedinách.

Nesporne i v prvej Československej republike zaznamenávaly družstvá ďalší veľký rozvoj žiaľ, že časom vedenie týchto družstiev, vyjmúc družstvá robotnícke, prechádzaly do rúk agrárnej reakcie a svojim pôvodným úlohám boly odcudzované. Ako huby po daždi vznikaly rôzne rodinkárske družstvá, ktoré svojimi stanovami a svojím pôsobením často pripomínaly viac účastinné kapitalistické spoločnosti ako družstvá roľnícke. Pod družstevnými názvami ako družstvá zveľaďovacie, družstvo "Repa", družstvo "Zrno" a iné vznikaly veľkostatky, a členovia družstiev pritom pochádzali často iba z príslušníkov jednej alebo niekoľko málo rodín, aby pod družstevnou firmou mohli nahabať čím väčší majetok. Táto ich snaha išla tak ďaleko, že sa snažili vyhnúť pod menom družstva pozemkovej reforme už po oslobodení, ba aj v nedávnej minulostí. Pod titulom družstiev "Vatra", "Poľana" a iných podarilo sa jednotlivým kapitalistom, fiškálom a iným pánkom uchvátiť ohromné komplexy slovenských hôr.

Názov družstva mal chrániť rôzne kapitalistické spoločenstvá a zachovať im družstevné výhody. Ešte dnes sa na Slovensku stretávame so stanovami družstiev, kde počet členov sa prísne obmezuje, kde na základe stanov bolo odmietané ešte pred februárom prijímanie nových členov a kde hlasovaním podľa počtu účastín bol zaistený rozhodujúci vplyv statkárov a veľkostatkárov. Ako príklad uvádzam ľanárske družstvo v Novom Meste n./Váhom, kde stanovami bolo určené, že na 10 podielov pripadá jeden hlas, pričom vlastník 100 podielov mohol rozhodovať 10 hlasmi. Je jasné, že v takýchto družstvách bolo rozhodované tak, aby slúžily iba statkárom a veľkostatkárom. Máme prípady, že celé družstvá boly zatiahnuté priamo do služieb súkromných kapitalistov.

Tomuto cieľu slúžily na Slovensku aj Roľnícke vzájomné pokladnice. Vedenie Roľníckych vzájomných pokladníc uchopila si malá hŕstka statkárov a predovšetkým rodina Ursínyovcov. V Roľníckych vzájomných pokladniciach za mnohé roky nahromadil sa značný kapitál nasporený drobným roľníckym ľudom. Namiesto toho, aby peňažné prostriedky uvedeného družstva boly vracané v prospech družstva a drobných roľníkov, vedúci činitelia používali tieto úspory ku kapitalistickým špekuláciám. Keďže stanovy Roľníckych vzájomných pokladníc znemožnily vytvoriť kapitalistický koncern rôznych kapitalistických podnikov, za peniaze roľníckych vzájomných pokladníc bola vytvorená tzv. Sedliacka banka, ktorej 90% účastín maly Roľnícke vzájomné pokladnice. Táto banka za peniaze roľníkov nakupovala rôzne podniky, a to nielen potravinárskeho, ale aj železiarskeho priemyslu. Keď v roku 1945 Sedlíacka banka bola znárodnená, zneužil bývalý pán povereník Josko svojho postavenia ako povereník financií a snažil sa uvedené podniky zašantročiť svojmu pánu švagrovi ako predsedovi Roľníckych vzájomných pokladníc. Pánom poslancom je známe, že takýmto spôsobom mal byť poškodený štát o stámilióny korún. Interpelácia komunistických poslancov v Ústavodarnom Národnom shromaždení tieto machinácie jasne odhalila. Ale ani po odhalených machináciách nevzdali sa uvedení páni nádej e a snažili sa zmocniť uvedených národných podnikov dokonca i súdnou cestou uplatnením reštitúcie. Iba víťazný február prekazil tieto zámery a znemožnil zneužívanie štátneho aparátu na Slovensku v prospech jednotlivcov.

Známe sú aj machinácie tzv. Slovpolu a Slodobu. Slovpol bol poverený ešte za Slovenského štátu výhradným výkupom dobytka na Slovensku. Na účet zbedovaných roľníkov v najhorších dobách po prechode frontu obohacovali sa často aj nezákonným spôsobom rôzni páni účastinári. Dokladov pre to je viac ako dosť. Keď konečne rozhodnutím vlády a Ministerstva pôdohospodárstva malo byť na Slovensku vytvorené dobytkárske družstvo, páni statkári za pomoci vtedajšieho pána povereníka dr. Kvetku vytvorenie družstva všetkými spôsobmi hamovali. Pomocou boja roľníkov a zásahom Ministerstva pôdohospodárstva konečne bolo pristúpené k vytvoreniu dobytkárskych družstiev. Ale pri sostavovaní ústredia týchto družstiev proti všetkým zásadám demokracie do vedenia Slodobu (ako bol Sväz dobytkárskych družstiev pokrstený) boli podvodným spôsobom namenovaní aj účastinári Slovpolu, ktorí aj v novej organizácii pokračovali starým spôsobom. V roku 1947 bolo umožnené rôznym šmelinárom, aby po katastrofálnom suchu vykupovali statok na čierno za ceny pre roľníkov úplne neúnosné.

Možno sa domnievať, že bývalé reakčné vedenie Demokratickej strany, najmä však povereník zásobovania a pôdohospodárstva, úmyselne udržovali neporiadky pri výkupe dobytka a tak obchod na čierno priamo podporovali. To má svoje následky ešte aj dnes v tom, že v mnohých okresoch nie je zaistené zásobovanie mäsom a na druhej strane vykupujú sa statok i svine na čierno.

Ako ďalší doklad poškodzovania roľníckych družstiev uvediem faktá z činnosti tzv. družstva Slovles. Toto družstvo malo svoju centrálu v Bratislave, bolo financované Ústredným družstvom v Bratislave a vlastnilo okrem iného majetku tiež pilu v Sučanoch. Na túto pilu doplácalo Ústredné družstvo z roľníckych peňazí, t. j. zo svojich rezerv, denne desaťtisíce korún. Tak za krátky čas Ústredné družstvo roztratilo na 20 mil. Kčs, t. j. skoro všetky rezervy Ústredného družstva. Bolo by účelné zistiť, kde sa podely tieto roľnícke úspory, a či z rezerv Ústredného družstva nebola financovaná reakčná politika Demokratickej strany alebo dokonca protištátne spiklenecké organizácie.

Je veľkým zadosťučinením pre politiku komunistickej strany, že zásady, ktoré hlásala po celé mesiace a roky, a jej boj za demokraciu a centralizáciu družstiev nachádzajú svoje uskutočnenie v predloženej osnove zákona.

V tomto boji vyzdvihovali sme požiadavky zrovnoprávnenia členstva v družstvách pod heslom "Jeden člen, jeden hlas". Žiadali sme vylúčenie kapitalistického vplyvu zo slovenského družstevníctva a stavali sme sa zásadne proti pseudodružstvám, ktorých družstevná myšlienka bola zneužívaná pre osobné záujmy jednotlivcov.

Žiadali sme vždy, aby družstvá boly vrátené ľudu a svojmu pôvodnému poslaniu. To ovšem dnes už nestačí. Úlohy družstiev sa značne rozšírily a ich význam neobyčajne stúpol. Dnes nemajú už úlohu len chrániť robotníka, roľníka, živnostníka pred kapitalistickou úžerou, ale v ľudovodemokratickom zriadení pripadla im čestná a nie menej dôležitá úloha v budovaní nového ľudovodemokratického poriadku.

Bude potrebné značne rozšíriť sieť robotníckych konzumných družstiev ako dôležitého nástroj a v boji proti čiernemu obchodu. Bude potrebné rozšíriť sieť družstiev živnostenských, aby na jednej strane tieto družstvá umožnily živnostníkom zásobovanie potrebnými surovinami, a ďalej aby aj živnostenská výroba mohla byť účelne zaradená do celoštátneho plánovania. Pre budúcnosť bude treba zaistiť odbyt v rámci plánovania všetkých živnostenských výrobkov a tak zaistiť našim živnostníkom pevnú a trvalú existenciu.

Zvlášť významná úloha pripadá družstvám pri napomáhaní zveľaďovania nášho pôdohospodárstva. Hovoril som už o zaostalosti slovenského malého a stredného roľníka. Je treba už skončiť s touto zaostalosťou. Je už najvyšší čas skončiť s hospodárstvom, kedy lesy boly menené na pastviská a tie sa stávaly suchopármi a suchopáry iba holými skalami. Nestačí tu iba zásah štátneho aparátu. Treba podnietiť široké ľudové hnutie na záchranu našich lesov, za zveľaďovanie pastvísk i chovu ovci a pomôcť nášmu roľníkovi v horských oblastiach tým, že ho naučíme lepším spôsobom využívať bohatstvo hôr, než tomu bolo v minulosti.

Je na čase upraviť zákonom právne pomery v rôznych urbariátoch, komposesorátoch a lesných spoločenstvách tak, aby v každej dedine bolo vytvorené iba jedno lesné alebo pastvinárske družstvo, aby tieto družstvá boly demokratizované, aby každý člen družstva mal iba jeden hlas a aby vedenie týchto družstiev bolo naplnené novým pokrokovým duchom.

Výsledky kejdového hospodárenia či už v Ľubietovej alebo vo Važci musia sa stať známymi celému slovenskému ľudu. Úspechy musia budiť vlnu nadšenia a úprimnú snahu našich roľníkov napodobniť dobré poznatky z týchto družstevných podnikov. Nech sa naši roľníci naučia i pastviská orať, osievať, hnojiť.

Družstevnými svojpomocnými organizáciami a pomocou štátnych statkov musíme docieliť, aby roľníci chovali zušľachtený statok, ktorý by im dával maximum užitku. Nech aj v chove ovcí je zjednaná základná náprava, lebo vieme, čo znamenajú pre nás devízy, ktorými musíme platiť dovoz vlny. Veľkú pozornosť bude treba venovať družstvám mliekárenským, družstvám pre výrobu kvalitných syrov a masla a dovolím si tvrdiť, že pri riadnom hospodárení mohli by sme aj túto spotrebu kryť z vlastných zdrojov. Načo máme dovážať maslo z Dánska, syr zo Švajčiarska, keď máme naše Tatry, dostatok lesov a pri náležitej opatere i dostatok pastvísk, na ktorých by sme mohli dochovávať dostatok žírnych kráv i kŕdle oviec. Vedľa týchto dôležitých úloh v našich horských oblastiach nie menej dôležité úlohy pripadajú našim družstvám i v oblasti obilnárskej a zemiakárskej. Roľnícke skladištné, nákupné a distribučné družstvá nemaly by sa zaoberať len obchodnou stránkou výkupu produktov maloroľníka, ale rozsiahla sieť týchto organizácií mala by slúžiť aj k tomu, aby stálym poučovaním, dodávkou ušľachtilých semien, umelých hnojív naučily nášho roľníka hospodáriť novým a lepším spôsobom, než hospodárili naši dedovia. Musíme stoj čo stoj docieliť, aby kvalita našich roľníckych výrobkov stúpla.

Nie menej dôležitá úloha pripadá našim družstvám vodohospodárskym. V týchto dňoch obdržali sme zprávu o zaplavení 2000 katastrálnych jutár najlepšej pôdy Žitného ostrova spodnou vodou Dunaja. Kto je tu vinníkom? Už celé roky vybudovaná je tu rozsiahla kanalizácia, ktorou mala byť voda pravidelne odčerpávaná. Vraj boly zanesené kanály, ktoré celé roky neboly riadne čistené a o ktorých čistenie sa mal postarať štát. Ale ja sa spytujem, pánovia, bolo by toto možné, keby sme mali v uvedených miestach životaschopné vodohospodárske družstvá? veď roľníci sami vo svojom vlastnom záujme starali by sa v týchto družstvách o to, aby kanály boly udržované v dobrom stave.

No, nie len to. Naše úlohy v oblasti južného Slovenska sú oveľa ďalekosiahlejšie. Bolo by možné sústavnou prácou zavodniť na 700.00 ha ornej pôdy južného Slovenska. Ráta sa so započatím zavodňovania v päťročnom pláne. Zavodnením získajú naši roľníci milióny. Bolo by veľkým omylom, keby sme otázku zavodnenia Žitného ostrova ponechali iba Povereníctvu techniky a pôdohospodárstva. Treba vzbudiť búrku nadšenia aj u našich roľníkov, treba vytvoriť družstvá, ktoré by sa staraly o to, aby roľníci napomáhali vlastnou prácou vybudovaniu zavodňovacích aj odvodňovacích kanálov. Verím v sily nášho ľudu. Presvedčili sme sa o nich po prechode frontu pri budovaní vojnou rozrušených komunikácií. Náš roľník alebo robotník, keď je presvedčený o veľkosti a správnosti plánovaných podujatí, vie vykonať i také diela, ktorým často neveria ani odborníci. Nech slúžia nám všetkým príkladom naši presídlenci v obci Guta, ktorí sa vlastnými prostriedkami a silami pokúsili o družstevné pestovanie ryže v uvedenej obcí na 1 ha. O koľko ďalej sú vo svojej iniciatíve ako iní k tomu povolaní odborníci! Vyslovujeme im svoje uznanie aj s tohto miesta. Na ich adresu chcel by som povedať: Len tak ďalej, bratia roľníci, družstevníci. Nedajte sa znechutiť ani prípadným neúspechom, ktorý by vás mohol v dôsledku chladného leta odradiť od ďalších pokusov a práce! Vďaka vám!

Hovorieva sa o tom, že náš roľník je konzervatívny a len nerád pristupuje na novoty. Čo ale hovoriť tomu, keď naše strojové družstvá nám na Slovensku rastú ako huby po daždi, keď naši roľníci volajú po nových traktoroch, prívesných vozoch, kosačkách, sejačkách, a hromžia, že ich načas nedostávajú? Súdruhovia robotníci fabrík, pochlapte sa, v práci máte možnosť dokázať a utužiť svoje spojenectvo s roľníkom!

Čo hovoriť na to, keď prichádzajú roľníci z Farkaždu a žiadajú si založenie družstva pre spoločný chov desať tisíc husí na starom ramene váhu? A tak by som mohol pokračovať v ďalších a ďalších príkladoch. (Predsedníctvo prevzala podpredsedníčka Hodinová-Spurná.)

Napokon chcel by som zdôrazniť úlohu štátnej pomoci pri zakladaní a tvorení družstiev. Za starého režimu boli podporovaní pod titulom podpory pôdohospodárstva rôzní veľkostatkári. Dostávali subvencie na umelé hnojivo, na statok, na hnojisko a pod inými titulmi bezohľadne okrádali štát. Nechceme takéto subvencovanie, ale našim družstvám treba pomôcť! Som plne presvedčený o tom, že nielen minister Ďuriš, ale aj tento parlament pomôže štátnymi prostriedkami tam, kde to bude treba, a že budeme môcť časom opraviť staré slovenské porekadlo: "Človeče, pričiň sa, nielen Pán Boh, ale aj minister Ďuriš ti pomôže!" Hovorí sa o našej novej ceste k socializmu. Vychádzajúc z vedeckého socialistického učenia, chcel by som v závere svojej reči zdôrazniť: Po februári máme otvorenú cestu k socializmu. V našej ľudovodemokratickej republike vládne pracujúci ľud pod vedením sjednotenej robotníckej triedy. Kapitalizmus utrpel ťažkú porážku. 90% nášho priemyslu bolo znárodnené. Banky a finančné prostriedky sú v rukách štátu, kde vládne Národný front a v ňom rozhodujúcou silou je komunistická strana. Vedľa štátneho, národného priemyslu ako jedného sektoru socialistického podnikania budujeme ďalší sektor, a tým sú naše družstvá. Dnes kladieme jeden zo základných kameňov budovania socializmu na dedine. Niekedy bolo nesprávne a bolo utopiou, keď za kapitalistickej nadvlády bolo hlásané heslo: "Družstevníctvom k socializmu!" Je reálne, keď dnes za ľudovej demokracie staviame heslo: "Družstevníctvom k vy budovaniu socializmu v našej dedine, k lepšej budúcnosti nášho ľudu, robotníkov, maloroľníkov, živnostníkov a pracujúcej inteligencie". (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Zmrhal. Prosím ho, aby se ujal slova.

Posl. Zmrhal: Slavná sněmovno, paní a pánové! Přihlásil jsem se ke slovu, abych jako odpovědný funkcionář Ústřední rady družstev mohl prohlásit, že vítáme osnovu zákona o Ústřední radě družstev, neboť tu za prvé bude ukončen náš illegální stav, ve kterém jsme až dosud žili téměř 3 roky, a za druhé dostáváme tím rámec pro přebudování celého našeho jednotného družstevního hnutí.

Lidově demokratický řád vytvořil úplně nové předpoklady a podmínky pro činnost a rozvoj družstevního hnutí. Hluboké strukturální změny v našem hospodářství, politické změny i nutnost nového sociálního uspořádání vyžadují, aby také naše družstevní hnutí uzpůsobilo svou organisaci změněným poměrům.

Objektivní podmínky, které nám skýtá lidově demokratické zřízení pro lepší využití družstevní organisace, na podporu všech opatření státu a vlády, aby byla zvýšena životní a kulturní úroveň našeho lidu, aby byly vytvořeny podmínky a předpoklady pro zajištění slušné existence každého čestně pracujícího, pro zajištění blahobytu, ukládají i družstevním organisacím a jejich funkcionářům daleko větší odpovědnost, než tomu bylo dříve. Dříve představenstvo, funkcionáři a vedoucí úředníci družstva odpovídali jenom svému členstvu za hospodářskou jeho organisaci. My jsme uskutečnili plánované hospodářství, které je plánováno s jednotného hlediska potřeb státu a jeho obyvatelstva; tím se podstatně změnil i poměr družstevního hnutí v tomto směru. Hnutí se stalo součástkou celkového plánovaného hospodářství. Toho jsme si také dobře vědomi, i toho, že v nových poměrech je potřebí, aby se činovníci a úředníci stali také jinými lidmi, než byli dříve.

Nové hospodářské podmínky a poměry a nové sociální prostředí nám dávají i zde objektivní podmínky, aby ti, kteří mají družstevní hnutí vést a za ně odpovídat, pochopili, že v lidově demokratickém řádu je jejich osobní poměr jak k družstevnímu hnutí, tak i k celkovému našemu uspořádání podstatně jiný, než tomu bylo dříve. A k tomu je zapotřebí, aby také organisační soustava družstevního hnutí byla nově uspořádána tím, že se daleko více přiblížíme k členstvu, že mu poskytneme všechny možnosti spolupráce, možnost uplatniti své schopnosti a tvůrčí síly, že mu zaručíme kontrolu družstva i celého družstevního hnutí a zejména že zabráníme v naší nové organisaci, aby lidé, kteří oprávněně kritisovali nesrovnalosti a nesprávnou činnost funkcionářů, nemohli být osobním znevažováním vylučováni, nýbrž naopak, aby jejich kritika sloužila k event. nápravě v jednotlivých družstvech nebo i ve větších celcích.

Jsme si vědomi velkých úkolů, které družstevní hnutí má, především také v našem zemědělství. Průmyslovou výrobu není těžko kontrolovat, ani její převedení do distribuce ať už na vnitřní trh, pro export nebo k jiným účelům, poněvadž je soustředěna do větších podniků. Něco jiného je naše výroba zemědělská, která podle připravovaného pětiletého plánu má být podstatně zvýšena jak v produkci živočišné, tak rostlinné. Máme zde co činit s více než milionem drobných a středních samostatných hospodářských jednotek, a to už je úkol daleko jiného rázu, než tomu bylo u průmyslové výroby. Zde může svůj úkol splnit jedině taková organisace, na které jsou zemědělci sami přímo zúčastněni a interesováni, a ta musí poskytnout možnost toho, po čem zemědělci dávno a dávno volali, t. j. aby oni sami nebo společně s těmi, pro něž je distribuce zřízena, mohli v ní spolurozhodovat. To se se stane skutkem.

V lidově demokratickém řádu došly svého splnění desetileté přání a touha zemědělců, aby zpeněžování celé produkce se dělo pod přímou kontrolou anebo prostřednictvím zemědělských organisací. Dnes mají zemědělci prostřednictvím svých družstev monopolní výkup veškeré zemědělské produkce, ať živočišné nebo rostlinné. To je tak velký pokrok, že ani zdaleka si nikdy ani první zakladatelé družstevního hnutí netroufali snít, že by k tomu mohlo dojít. Netroufali si to proto, že žili v kapitalistickém systému - a dnes máme lidově demokratické zřízení, kde vláda vládne s lidem a pro lid, a tudíž také dělníci, rolníci, živnostníci a pracující inteligence, tvořící základ tohoto státu, určují také zákony, určují, aby výsledek práce všech sloužil všem; neboť my družstevníci jsme si vědomi, že v lidově demokratickém řádu nesmí být nikoho, kdo by chtěl žít na účet druhých, že v lidově demokratickém řádu každý musí přejímat svá práva a své povinnosti, když mu je tento lidový řád zaručuje, jako právo na prácí, na oddech a jiná.

Druhý úkol pak bude v distribuci. A tu musíme přiznat, že naše družstevnictví, jednotlivá družstva, ať spotřební nebo zemědělská, vykazují proti soukromému podnikání velké plus, čehož důkazem je, že na př. 1 milion členů soustředěných ve spotřebních družstvech v historických zemích - což tvoří asi 3 mil. osob z celkového počtu 8,5 mil. obyvatelstva, - t. j. tedy asi 35%, obstarává své nákupy v 5.700 prodejen spotřebních družstev. Ostatní obyvatelstvo, t. j. okrouhle 5,5 mil. osob, je obsluhováno 34.000 potravinářskými obchody, nehledě na ambulantní obchodníky s ovocem, zeleninou a pod. Zde je jasný veliký rozdíl. Na jednu prodejnu družstevní připadá 190 rodin, kdežto na 1 potravinářský obchod kolem 60 rodin; a vezmeme-li v počet ještě několik tisíc - okrouhle asi 10-12 tisíc - t. zv. prodavačů na trhu, tím se počet obsluhovaných rodin ještě sníží. Již zde je vidět veliký rozdíl v účelnosti organisace distribuce, nehledě k tomu, že u spotřebních družstev je každý člen zároveň spolumajitelem, má právo kontroly a právo do všeho mluvit, kdežto u soukromého obchodu nikoliv. My sami nemáme žádný zvláštní zájem, aby si mohli kolegové obchodníci stěžovat, že družstva jim ubírají chleba, ale jsme přesvědčeni, že družstva, i spotřební, jsou důležitým regulátorem nejenom pokud se týká kvality zboží, ale dodávky vůbec.

Chtěl bych přirovnat poměry za prvé a druhé světové války a po nich. Tenkrát spotřební družstva dohromady mnoho neznamenala. Pamatujeme se, jaké byly poměry tenkrát, a jaký vliv a jakou účast na distribuci znamenají naše družstva nyní. Přesto, že zákon o Ústřední radě družstev nám vytvoří rámec pro vybudování naší družstevní organisace na nových základech, v nových poměrech, tak aby sloužila nejenom členstvu, nýbrž potřebám všeho obyvatelstva, přispívala svou činností ke zvýšení životní a kulturní úrovně, k sociálnímu a kulturnímu vyrovnání mezi městy a venkovem, jak to říká naše ústava.

Musím však přece jenom ještě upozornit na to, že naše družstva trpí určitým omezením své činnosti z doby okupační, které brzdí zdravý rozvoj a činnost družstev, o kterých již budovatelský plán vlády Klementa Gottwalda přece jasně řekl, že družstevní hnutí má veliké zásluhy o hospodářské povznesení našeho pracujícího lidu.

Jsem přesvědčen, že dnes máme v našem družstevním hnutí dosti veliký počet schopných činovníků, prodchnutých duchem lidově demokratickým, duchem 25. února, 9. a 30. května, duchem 14. června, a že splníme všechna očekávání, která se nyní v novou organisací Ústřední rady družstev a celého našeho jednotného družstevnictví kladou. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor hospodářský, posl. Lindauerovi.

Zpravodaj posl. Lindauer: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zemědělský, posl. Nepomuckému.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor ústavně-právní, posl. dr. Popaďákovi.

Zpravodajca posl. dr. Popaďák: Vzdávam sa slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Lindauer: Nejsou.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Ne.

Zpravodajca posl. dr. Popaďák: Nie sú.