Místopředseda dr. Polanský: Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Sedlák. Dávám mu slovo.
Posl. Sedlák: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Dnešního dne má se dostati našemu družstevnictví
zákonem o Ústřední radě družstev
vrcholné organisace, která podle § 2 vládního
návrhu zákona má soustředit a organisovat
všechna družstva. Je si jen přáti, aby
tak vrcholná organisace umožnila družstvům
jak hmotnou, tak i morální podporou zvládnout
všechny úkoly, jež dnešní doba na
lidové družstevnictví klade. Dnes se stalo
lidové družstevnictví nepostradatelnou, životně
důležitou složkou hospodářského
života.
Nedovedu si jako výkonný zemědělec
a družstevník představiti zemědělce,
který by nebyl členem družstva. Družstva
jsou to, jež dnes pomáhají zemědělci
v jeho důležité práci, zajistit výživu
celého národa. Hospodářská
družstva skladištní, družstva pro elektrisaci
a mechanisaci venkova, strojní družstva, naše
kampeličky - to jsou ti pomocníci našeho rolníka.
A jestliže již dnes, v době nedostatku životních
potřeb jsou na družstva kladeny veliké úkoly
řádné jejich distribuce, čekají
družstva v budoucnu, v době přebytků,
daleko větší a daleko těžší
úkoly jejich výkupu a umístění.
Věřím, že vrcholná organisace
Ústřední rada družstev bude plniti řádně
svoji funkci a že všechna členská družstva
si budou vědoma, že jejich práce jest služba
lidu a pro to že tu jsou.
Ovšem mají-li družstva plniti svoje poslání
řádně, musí býti na vedoucích
místech jako vedoucí úředníci,
tak i v představenských sborech lidé vysokých
mravních kvalit a odborných schopností, aby
rolník, když přijde ke svému družstvu,
cítil, že přišel do svého družstva,
do svého podniku, a ne aby musel mačkat čepici
pod paží před panem ředitelem a prosit,
zda bude vyslyšen. Vedoucí úředníci
a vedoucí funkcionáři si musí uvědomit,
že všichni členové družstva jsou
rovnocenní ve svých právech a povinnostech,
a proto musí také tak jednat. Nesmějí
činit rozdílu, jako se to mnohdy dělo, že
se jednomu vyhovělo a druhému briskně odpovědělo:
"Nemůžeme". Takovéto jednání
poškozuje skladištní družstvo tak, jako
když se ve strojním družstvu zjistí, že
u samovazače scházejí součástky,
až ten den, když se s ním má sekat, anebo
v mlékařském družstvu když se v
době kritického nedostatku mléka a tuků
zjistí, že tam a tam na sběrném místě
je zkysalé mléko a zhořklé selské
máslo, jelikož nebylo svezeno a odebráno.
Ústřední rada družstev jako vrcholná
organisace všech družstev, bude-li řádně
vykonávati svoje poslání, určené
jí § 2 vládního návrhu o Ústřední
radě družstev, odstraní nedostatky v našem
družstevnictví, a proto prohlašuji jménem
klubu lidových poslanců, že budeme pro předlohu
hlasovat. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Dalším
přihlášeným řečníkem
je posl. Bacílek. Dávám mu slovo.
Posl. Bacílek: Slávna snemovňa!
Zákon o zriadení Ústrednej rady družstiev,
prerokovávaný na dnešnom zasadnutí poslaneckej
snemovne, je jeden z tých dôležitých
zákonov upravujúcich hospodárstvo v našej
republike, ktorý ako nezbytný článok
jednej reťaze zapadá do nášho ľudového
zákonodarstva. Po vybudovaní jednotného odborového
hnutia, odborovej organizácie roľníkov, pristupujeme
k sjednoteniu družstevného hnutia.
Ústredná rada družstiev bude v sebe sjednocovať
družstvá roľnícke, robotnícke i
živnostenské. Toto sjednotenie upevní sväzok
základných vrstiev nášho obyvateľstva,
robotníkov a roľníkov, a zamedzí v budúcnosti
zneužívanie družstevného hnutia a zdanlivých
protichodných záujmov pre huckanie jednej vrstvy
pracujúcich proti druhej.
Ústredná rada družstiev sjednocuje v sebe aj
rôzne odbory družstevnej činnosti ako družstvá
konzumné, výkupné, výrobné
aj úsporné. Bude preto treba dbať na špeciálne
funkcie jednotlivých družstiev, aby rôzne úlohy
mohly byť úspešne plnené. Úlohy
jednotlivých družstiev musia sa vzájomne doplňovať,
aby vo svojich výsledkoch vyústily v jedno mohutné
družstevné hnutie, napomáhajúce všetkým
pracujúcim na rôznych líniách.
Osnova zákona zriadením Slovenskej rady družstiev
zaručuje, že v rámci celkovej činnosti
Ústrednej rady družstiev budú brané
do úvahy aj osobitné pomery Slovenska.
Povaha pôdohospodárskej výroby, pomerná
zaostalosť slovenského pôdohospodárstva,
celková nižšia životná úroveň,
ďalej pomerná slabosť družstiev robotníckych,
napokon tradícia slovenského družstevníctva
a rôzny politický vývoj v minulosti, toto
všetko bude vyžadovať aj zvláštnej
starostlivosti pri budovaní družstevného hnutia
na Slovensku, ktoré má pomáhať slovenskému
roľníkovi, aby postupne dohonil aj v životnej
úrovni svojho českého brata. Je v záujme
Československej republiky, aby vedľa politického
vyrovnania vyjadreného ústavou republiky rovnoprávnosť
oboch našich národov bola uskutočnená
aj hospodársky, a to nielen v priemysle, ale aj v pôdohospodárstve.
Ústredná rada družstiev a jej orgán
Slovenská rada družstiev má svoje veľké
poslanie i v tomto postupnom vyrovnávaní postavenia
slovenského malého a stredného roľníka
na úroveň roľníka českého.
Pri jednotnej organizácii Ústredná rada družstiev
bude len slúžiť slovenskému družstevníctvu
tým, keď využije všetky skúseností
družstevníctva českého, a nepochybujeme
o tom, že i niektorých skúseností slovenského
družstevníctva bude môcť byť použité
českými družstevníkmi.
Predložená osnova zákona zaručí
ľudovosť a demokratičnosť našich družstiev.
Vylúči z vedenia družstiev kapitalistické
živly, zamedzí tvorenie pseudodružstiev a znemožní
pre budúcnosť zneužívanie družstiev
ku kapitalistickým špekuláciám. Vraciame
družstvá nášmu ľudu. U nás
na Slovensku naväzujeme na slávne tradície
prvých slovenských družstevných priekopníkov,
ktorí už r. 1845, teda viac ako pred 100 rokmi, tri
mesiace po založení prvého potravného
družstva v Anglicku, založili v Sobotišti na západnom
Slovensku gazdovský spolok ako Úverné svojpomocné
družstvo. Tento spolok pod vedením J. Jurkoviča
poskytoval svojim členom úver na 6%, na tú
dobu nebývale nízkym úrokom. Za necelé
dva roky bolo založené v národnostne uvedomelých
slovenských dedinách 10 podobných družstiev.
Na tieto gazdovské spolky naväzoval až po zmenách,
ktoré nastaly v pamätnom roku 1848, ďalší
družstevný priekopník Lichardus, a tak v roku
1875 mali sme už na Slovensku založených 44 pomocných
pokladníc, 3 potravné družstvá, 13 sypární
a niekoľko ďalších družstiev. Tieto
svojpomocné organizácie nášho ľudu
chránili slovenský ľud pred úžerou
a družstevné hnutie stávalo sa jednou z foriem
národnostného odporu pred maďarizáciou.
V slovenskom družstevníkovi, jednoduchom roľníkovi
alebo dedinskom učiteľovi, nachádzal národ
oporu pred útlakom sociálnym, ktorý už
vtedy bol tak úzko spojený s útlakom národnostným.
Je jasné, že tvorenie takýchto družstiev
narážalo na rôzne prekážky a dokonca
aj prenasledovanie, ale napriek tomu družstevné hnutie
rástlo, takže roku 1918 pri ustavení Československej
republiky pracovalo na Slovensku 1146 rôznych družstiev,
najmä na dedinách.
Nesporne i v prvej Československej republike zaznamenávaly
družstvá ďalší veľký
rozvoj žiaľ, že časom vedenie týchto
družstiev, vyjmúc družstvá robotnícke,
prechádzaly do rúk agrárnej reakcie a svojim
pôvodným úlohám boly odcudzované.
Ako huby po daždi vznikaly rôzne rodinkárske
družstvá, ktoré svojimi stanovami a svojím
pôsobením často pripomínaly viac účastinné
kapitalistické spoločnosti ako družstvá
roľnícke. Pod družstevnými názvami
ako družstvá zveľaďovacie, družstvo
"Repa", družstvo "Zrno" a iné
vznikaly veľkostatky, a členovia družstiev pritom
pochádzali často iba z príslušníkov
jednej alebo niekoľko málo rodín, aby pod družstevnou
firmou mohli nahabať čím väčší
majetok. Táto ich snaha išla tak ďaleko, že
sa snažili vyhnúť pod menom družstva pozemkovej
reforme už po oslobodení, ba aj v nedávnej
minulostí. Pod titulom družstiev "Vatra",
"Poľana" a iných podarilo sa jednotlivým
kapitalistom, fiškálom a iným pánkom
uchvátiť ohromné komplexy slovenských
hôr.
Názov družstva mal chrániť rôzne
kapitalistické spoločenstvá a zachovať
im družstevné výhody. Ešte dnes sa na
Slovensku stretávame so stanovami družstiev, kde počet
členov sa prísne obmezuje, kde na základe
stanov bolo odmietané ešte pred februárom prijímanie
nových členov a kde hlasovaním podľa
počtu účastín bol zaistený
rozhodujúci vplyv statkárov a veľkostatkárov.
Ako príklad uvádzam ľanárske družstvo
v Novom Meste n./Váhom, kde stanovami bolo určené,
že na 10 podielov pripadá jeden hlas, pričom
vlastník 100 podielov mohol rozhodovať 10 hlasmi.
Je jasné, že v takýchto družstvách
bolo rozhodované tak, aby slúžily iba statkárom
a veľkostatkárom. Máme prípady, že
celé družstvá boly zatiahnuté priamo
do služieb súkromných kapitalistov.
Tomuto cieľu slúžily na Slovensku aj Roľnícke
vzájomné pokladnice. Vedenie Roľníckych
vzájomných pokladníc uchopila si malá
hŕstka statkárov a predovšetkým rodina
Ursínyovcov. V Roľníckych vzájomných
pokladniciach za mnohé roky nahromadil sa značný
kapitál nasporený drobným roľníckym
ľudom. Namiesto toho, aby peňažné prostriedky
uvedeného družstva boly vracané v prospech
družstva a drobných roľníkov, vedúci
činitelia používali tieto úspory ku
kapitalistickým špekuláciám. Keďže
stanovy Roľníckych vzájomných pokladníc
znemožnily vytvoriť kapitalistický koncern rôznych
kapitalistických podnikov, za peniaze roľníckych
vzájomných pokladníc bola vytvorená
tzv. Sedliacka banka, ktorej 90% účastín
maly Roľnícke vzájomné pokladnice. Táto
banka za peniaze roľníkov nakupovala rôzne podniky,
a to nielen potravinárskeho, ale aj železiarskeho
priemyslu. Keď v roku 1945 Sedlíacka banka bola znárodnená,
zneužil bývalý pán povereník
Josko svojho postavenia ako povereník financií
a snažil sa uvedené podniky zašantročiť
svojmu pánu švagrovi ako predsedovi Roľníckych
vzájomných pokladníc. Pánom poslancom
je známe, že takýmto spôsobom mal byť
poškodený štát o stámilióny
korún. Interpelácia komunistických poslancov
v Ústavodarnom Národnom shromaždení
tieto machinácie jasne odhalila. Ale ani po odhalených
machináciách nevzdali sa uvedení páni
nádej e a snažili sa zmocniť uvedených
národných podnikov dokonca i súdnou cestou
uplatnením reštitúcie. Iba víťazný
február prekazil tieto zámery a znemožnil zneužívanie
štátneho aparátu na Slovensku v prospech jednotlivcov.
Známe sú aj machinácie tzv. Slovpolu a Slodobu.
Slovpol bol poverený ešte za Slovenského štátu
výhradným výkupom dobytka na Slovensku. Na
účet zbedovaných roľníkov v najhorších
dobách po prechode frontu obohacovali sa často aj
nezákonným spôsobom rôzni páni
účastinári. Dokladov pre to je viac ako dosť.
Keď konečne rozhodnutím vlády a Ministerstva
pôdohospodárstva malo byť na Slovensku vytvorené
dobytkárske družstvo, páni statkári
za pomoci vtedajšieho pána povereníka dr. Kvetku
vytvorenie družstva všetkými spôsobmi hamovali.
Pomocou boja roľníkov a zásahom Ministerstva
pôdohospodárstva konečne bolo pristúpené
k vytvoreniu dobytkárskych družstiev. Ale pri sostavovaní
ústredia týchto družstiev proti všetkým
zásadám demokracie do vedenia Slodobu (ako bol Sväz
dobytkárskych družstiev pokrstený) boli podvodným
spôsobom namenovaní aj účastinári
Slovpolu, ktorí aj v novej organizácii pokračovali
starým spôsobom. V roku 1947 bolo umožnené
rôznym šmelinárom, aby po katastrofálnom
suchu vykupovali statok na čierno za ceny pre roľníkov
úplne neúnosné.
Možno sa domnievať, že bývalé reakčné
vedenie Demokratickej strany, najmä však povereník
zásobovania a pôdohospodárstva, úmyselne
udržovali neporiadky pri výkupe dobytka a tak obchod
na čierno priamo podporovali. To má svoje následky
ešte aj dnes v tom, že v mnohých okresoch nie
je zaistené zásobovanie mäsom a na druhej strane
vykupujú sa statok i svine na čierno.
Ako ďalší doklad poškodzovania roľníckych
družstiev uvediem faktá z činnosti tzv. družstva
Slovles. Toto družstvo malo svoju centrálu v Bratislave,
bolo financované Ústredným družstvom
v Bratislave a vlastnilo okrem iného majetku tiež
pilu v Sučanoch. Na túto pilu doplácalo Ústredné
družstvo z roľníckych peňazí, t.
j. zo svojich rezerv, denne desaťtisíce korún.
Tak za krátky čas Ústredné družstvo
roztratilo na 20 mil. Kčs, t. j. skoro všetky rezervy
Ústredného družstva. Bolo by účelné
zistiť, kde sa podely tieto roľnícke úspory,
a či z rezerv Ústredného družstva nebola
financovaná reakčná politika Demokratickej
strany alebo dokonca protištátne spiklenecké
organizácie.
Je veľkým zadosťučinením pre politiku
komunistickej strany, že zásady, ktoré hlásala
po celé mesiace a roky, a jej boj za demokraciu a centralizáciu
družstiev nachádzajú svoje uskutočnenie
v predloženej osnove zákona.
V tomto boji vyzdvihovali sme požiadavky zrovnoprávnenia
členstva v družstvách pod heslom "Jeden
člen, jeden hlas". Žiadali sme vylúčenie
kapitalistického vplyvu zo slovenského družstevníctva
a stavali sme sa zásadne proti pseudodružstvám,
ktorých družstevná myšlienka bola zneužívaná
pre osobné záujmy jednotlivcov.
Žiadali sme vždy, aby družstvá boly vrátené
ľudu a svojmu pôvodnému poslaniu. To ovšem
dnes už nestačí. Úlohy družstiev
sa značne rozšírily a ich význam neobyčajne
stúpol. Dnes nemajú už úlohu len chrániť
robotníka, roľníka, živnostníka
pred kapitalistickou úžerou, ale v ľudovodemokratickom
zriadení pripadla im čestná a nie menej dôležitá
úloha v budovaní nového ľudovodemokratického
poriadku.
Bude potrebné značne rozšíriť sieť
robotníckych konzumných družstiev ako dôležitého
nástroj a v boji proti čiernemu obchodu. Bude potrebné
rozšíriť sieť družstiev živnostenských,
aby na jednej strane tieto družstvá umožnily
živnostníkom zásobovanie potrebnými
surovinami, a ďalej aby aj živnostenská výroba
mohla byť účelne zaradená do celoštátneho
plánovania. Pre budúcnosť bude treba zaistiť
odbyt v rámci plánovania všetkých živnostenských
výrobkov a tak zaistiť našim živnostníkom
pevnú a trvalú existenciu.
Zvlášť významná úloha pripadá
družstvám pri napomáhaní zveľaďovania
nášho pôdohospodárstva. Hovoril som už
o zaostalosti slovenského malého a stredného
roľníka. Je treba už skončiť s touto
zaostalosťou. Je už najvyšší čas
skončiť s hospodárstvom, kedy lesy boly menené
na pastviská a tie sa stávaly suchopármi
a suchopáry iba holými skalami. Nestačí
tu iba zásah štátneho aparátu. Treba
podnietiť široké ľudové hnutie na
záchranu našich lesov, za zveľaďovanie pastvísk
i chovu ovci a pomôcť nášmu roľníkovi
v horských oblastiach tým, že ho naučíme
lepším spôsobom využívať bohatstvo
hôr, než tomu bolo v minulosti.
Je na čase upraviť zákonom právne pomery
v rôznych urbariátoch, komposesorátoch a lesných
spoločenstvách tak, aby v každej dedine bolo
vytvorené iba jedno lesné alebo pastvinárske
družstvo, aby tieto družstvá boly demokratizované,
aby každý člen družstva mal iba jeden
hlas a aby vedenie týchto družstiev bolo naplnené
novým pokrokovým duchom.
Výsledky kejdového hospodárenia či
už v Ľubietovej alebo vo Važci musia sa stať
známymi celému slovenskému ľudu. Úspechy
musia budiť vlnu nadšenia a úprimnú snahu
našich roľníkov napodobniť dobré
poznatky z týchto družstevných podnikov. Nech
sa naši roľníci naučia i pastviská
orať, osievať, hnojiť.
Družstevnými svojpomocnými organizáciami
a pomocou štátnych statkov musíme docieliť,
aby roľníci chovali zušľachtený statok,
ktorý by im dával maximum užitku. Nech aj v
chove ovcí je zjednaná základná náprava,
lebo vieme, čo znamenajú pre nás devízy,
ktorými musíme platiť dovoz vlny. Veľkú
pozornosť bude treba venovať družstvám mliekárenským,
družstvám pre výrobu kvalitných syrov
a masla a dovolím si tvrdiť, že pri riadnom hospodárení
mohli by sme aj túto spotrebu kryť z vlastných
zdrojov. Načo máme dovážať maslo
z Dánska, syr zo Švajčiarska, keď máme
naše Tatry, dostatok lesov a pri náležitej opatere
i dostatok pastvísk, na ktorých by sme mohli dochovávať
dostatok žírnych kráv i kŕdle oviec.
Vedľa týchto dôležitých úloh
v našich horských oblastiach nie menej dôležité
úlohy pripadajú našim družstvám
i v oblasti obilnárskej a zemiakárskej. Roľnícke
skladištné, nákupné a distribučné
družstvá nemaly by sa zaoberať len obchodnou
stránkou výkupu produktov maloroľníka,
ale rozsiahla sieť týchto organizácií
mala by slúžiť aj k tomu, aby stálym poučovaním,
dodávkou ušľachtilých semien, umelých
hnojív naučily nášho roľníka
hospodáriť novým a lepším spôsobom,
než hospodárili naši dedovia. Musíme stoj
čo stoj docieliť, aby kvalita našich roľníckych
výrobkov stúpla.
Nie menej dôležitá úloha pripadá
našim družstvám vodohospodárskym. V týchto
dňoch obdržali sme zprávu o zaplavení
2000 katastrálnych jutár najlepšej pôdy
Žitného ostrova spodnou vodou Dunaja. Kto je tu vinníkom?
Už celé roky vybudovaná je tu rozsiahla kanalizácia,
ktorou mala byť voda pravidelne odčerpávaná.
Vraj boly zanesené kanály, ktoré celé
roky neboly riadne čistené a o ktorých čistenie
sa mal postarať štát. Ale ja sa spytujem, pánovia,
bolo by toto možné, keby sme mali v uvedených
miestach životaschopné vodohospodárske družstvá?
veď roľníci sami vo svojom vlastnom záujme
starali by sa v týchto družstvách o to, aby
kanály boly udržované v dobrom stave.
No, nie len to. Naše úlohy v oblasti južného
Slovenska sú oveľa ďalekosiahlejšie. Bolo
by možné sústavnou prácou zavodniť
na 700.00 ha ornej pôdy južného Slovenska. Ráta
sa so započatím zavodňovania v päťročnom
pláne. Zavodnením získajú naši
roľníci milióny. Bolo by veľkým
omylom, keby sme otázku zavodnenia Žitného
ostrova ponechali iba Povereníctvu techniky a pôdohospodárstva.
Treba vzbudiť búrku nadšenia aj u našich
roľníkov, treba vytvoriť družstvá,
ktoré by sa staraly o to, aby roľníci napomáhali
vlastnou prácou vybudovaniu zavodňovacích
aj odvodňovacích kanálov. Verím v
sily nášho ľudu. Presvedčili sme sa o
nich po prechode frontu pri budovaní vojnou rozrušených
komunikácií. Náš roľník
alebo robotník, keď je presvedčený o
veľkosti a správnosti plánovaných podujatí,
vie vykonať i také diela, ktorým často
neveria ani odborníci. Nech slúžia nám
všetkým príkladom naši presídlenci
v obci Guta, ktorí sa vlastnými prostriedkami a
silami pokúsili o družstevné pestovanie ryže
v uvedenej obcí na 1 ha. O koľko ďalej sú
vo svojej iniciatíve ako iní k tomu povolaní
odborníci! Vyslovujeme im svoje uznanie aj s tohto miesta.
Na ich adresu chcel by som povedať: Len tak ďalej, bratia
roľníci, družstevníci. Nedajte sa znechutiť
ani prípadným neúspechom, ktorý by
vás mohol v dôsledku chladného leta odradiť
od ďalších pokusov a práce! Vďaka
vám!
Hovorieva sa o tom, že náš roľník
je konzervatívny a len nerád pristupuje na novoty.
Čo ale hovoriť tomu, keď naše strojové
družstvá nám na Slovensku rastú ako
huby po daždi, keď naši roľníci volajú
po nových traktoroch, prívesných vozoch,
kosačkách, sejačkách, a hromžia,
že ich načas nedostávajú? Súdruhovia
robotníci fabrík, pochlapte sa, v práci máte
možnosť dokázať a utužiť svoje
spojenectvo s roľníkom!
Čo hovoriť na to, keď prichádzajú
roľníci z Farkaždu a žiadajú si založenie
družstva pre spoločný chov desať tisíc
husí na starom ramene váhu? A tak by som mohol pokračovať
v ďalších a ďalších príkladoch.
(Predsedníctvo prevzala podpredsedníčka
Hodinová-Spurná.)
Napokon chcel by som zdôrazniť úlohu štátnej
pomoci pri zakladaní a tvorení družstiev. Za
starého režimu boli podporovaní pod titulom
podpory pôdohospodárstva rôzní veľkostatkári.
Dostávali subvencie na umelé hnojivo, na statok,
na hnojisko a pod inými titulmi bezohľadne okrádali
štát. Nechceme takéto subvencovanie, ale našim
družstvám treba pomôcť! Som plne presvedčený
o tom, že nielen minister Ďuriš, ale aj
tento parlament pomôže štátnymi prostriedkami
tam, kde to bude treba, a že budeme môcť časom
opraviť staré slovenské porekadlo: "Človeče,
pričiň sa, nielen Pán Boh, ale aj minister
Ďuriš ti pomôže!" Hovorí
sa o našej novej ceste k socializmu. Vychádzajúc
z vedeckého socialistického učenia, chcel
by som v závere svojej reči zdôrazniť:
Po februári máme otvorenú cestu k socializmu.
V našej ľudovodemokratickej republike vládne
pracujúci ľud pod vedením sjednotenej robotníckej
triedy. Kapitalizmus utrpel ťažkú porážku.
90% nášho priemyslu bolo znárodnené.
Banky a finančné prostriedky sú v rukách
štátu, kde vládne Národný front
a v ňom rozhodujúcou silou je komunistická
strana. Vedľa štátneho, národného
priemyslu ako jedného sektoru socialistického podnikania
budujeme ďalší sektor, a tým sú
naše družstvá. Dnes kladieme jeden zo základných
kameňov budovania socializmu na dedine. Niekedy bolo nesprávne
a bolo utopiou, keď za kapitalistickej nadvlády bolo
hlásané heslo: "Družstevníctvom
k socializmu!" Je reálne, keď dnes za ľudovej
demokracie staviame heslo: "Družstevníctvom k
vy budovaniu socializmu v našej dedine, k lepšej budúcnosti
nášho ľudu, robotníkov, maloroľníkov,
živnostníkov a pracujúcej inteligencie".
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem je pan posl.
Zmrhal. Prosím ho, aby se ujal slova.
Posl. Zmrhal: Slavná sněmovno, paní
a pánové! Přihlásil jsem se ke slovu,
abych jako odpovědný funkcionář Ústřední
rady družstev mohl prohlásit, že vítáme
osnovu zákona o Ústřední radě
družstev, neboť tu za prvé bude ukončen
náš illegální stav, ve kterém
jsme až dosud žili téměř 3 roky,
a za druhé dostáváme tím rámec
pro přebudování celého našeho
jednotného družstevního hnutí.
Lidově demokratický řád vytvořil
úplně nové předpoklady a podmínky
pro činnost a rozvoj družstevního hnutí.
Hluboké strukturální změny v našem
hospodářství, politické změny
i nutnost nového sociálního uspořádání
vyžadují, aby také naše družstevní
hnutí uzpůsobilo svou organisaci změněným
poměrům.
Objektivní podmínky, které nám skýtá
lidově demokratické zřízení
pro lepší využití družstevní
organisace, na podporu všech opatření státu
a vlády, aby byla zvýšena životní
a kulturní úroveň našeho lidu, aby byly
vytvořeny podmínky a předpoklady pro zajištění
slušné existence každého čestně
pracujícího, pro zajištění blahobytu,
ukládají i družstevním organisacím
a jejich funkcionářům daleko větší
odpovědnost, než tomu bylo dříve. Dříve
představenstvo, funkcionáři a vedoucí
úředníci družstva odpovídali
jenom svému členstvu za hospodářskou
jeho organisaci. My jsme uskutečnili plánované
hospodářství, které je plánováno
s jednotného hlediska potřeb státu a jeho
obyvatelstva; tím se podstatně změnil i poměr
družstevního hnutí v tomto směru. Hnutí
se stalo součástkou celkového plánovaného
hospodářství. Toho jsme si také dobře
vědomi, i toho, že v nových poměrech
je potřebí, aby se činovníci a úředníci
stali také jinými lidmi, než byli dříve.
Nové hospodářské podmínky a
poměry a nové sociální prostředí
nám dávají i zde objektivní podmínky,
aby ti, kteří mají družstevní
hnutí vést a za ně odpovídat, pochopili,
že v lidově demokratickém řádu
je jejich osobní poměr jak k družstevnímu
hnutí, tak i k celkovému našemu uspořádání
podstatně jiný, než tomu bylo dříve.
A k tomu je zapotřebí, aby také organisační
soustava družstevního hnutí byla nově
uspořádána tím, že se daleko
více přiblížíme k členstvu,
že mu poskytneme všechny možnosti spolupráce,
možnost uplatniti své schopnosti a tvůrčí
síly, že mu zaručíme kontrolu družstva
i celého družstevního hnutí a zejména
že zabráníme v naší nové
organisaci, aby lidé, kteří oprávněně
kritisovali nesrovnalosti a nesprávnou činnost funkcionářů,
nemohli být osobním znevažováním
vylučováni, nýbrž naopak, aby jejich
kritika sloužila k event. nápravě v jednotlivých
družstvech nebo i ve větších celcích.
Jsme si vědomi velkých úkolů, které
družstevní hnutí má, především
také v našem zemědělství. Průmyslovou
výrobu není těžko kontrolovat, ani její
převedení do distribuce ať už na vnitřní
trh, pro export nebo k jiným účelům,
poněvadž je soustředěna do větších
podniků. Něco jiného je naše výroba
zemědělská, která podle připravovaného
pětiletého plánu má být podstatně
zvýšena jak v produkci živočišné,
tak rostlinné. Máme zde co činit s více
než milionem drobných a středních samostatných
hospodářských jednotek, a to už je úkol
daleko jiného rázu, než tomu bylo u průmyslové
výroby. Zde může svůj úkol splnit
jedině taková organisace, na které jsou zemědělci
sami přímo zúčastněni a interesováni,
a ta musí poskytnout možnost toho, po čem zemědělci
dávno a dávno volali, t. j. aby oni sami nebo společně
s těmi, pro něž je distribuce zřízena,
mohli v ní spolurozhodovat. To se se stane skutkem.
V lidově demokratickém řádu došly
svého splnění desetileté přání
a touha zemědělců, aby zpeněžování
celé produkce se dělo pod přímou kontrolou
anebo prostřednictvím zemědělských
organisací. Dnes mají zemědělci prostřednictvím
svých družstev monopolní výkup veškeré
zemědělské produkce, ať živočišné
nebo rostlinné. To je tak velký pokrok, že
ani zdaleka si nikdy ani první zakladatelé družstevního
hnutí netroufali snít, že by k tomu mohlo dojít.
Netroufali si to proto, že žili v kapitalistickém
systému - a dnes máme lidově demokratické
zřízení, kde vláda vládne s
lidem a pro lid, a tudíž také dělníci,
rolníci, živnostníci a pracující
inteligence, tvořící základ tohoto
státu, určují také zákony,
určují, aby výsledek práce všech
sloužil všem; neboť my družstevníci
jsme si vědomi, že v lidově demokratickém
řádu nesmí být nikoho, kdo by chtěl
žít na účet druhých, že
v lidově demokratickém řádu každý
musí přejímat svá práva a své
povinnosti, když mu je tento lidový řád
zaručuje, jako právo na prácí, na
oddech a jiná.
Druhý úkol pak bude v distribuci. A tu musíme
přiznat, že naše družstevnictví,
jednotlivá družstva, ať spotřební
nebo zemědělská, vykazují proti soukromému
podnikání velké plus, čehož důkazem
je, že na př. 1 milion členů soustředěných
ve spotřebních družstvech v historických
zemích - což tvoří asi 3 mil. osob z
celkového počtu 8,5 mil. obyvatelstva, - t. j. tedy
asi 35%, obstarává své nákupy v 5.700
prodejen spotřebních družstev. Ostatní
obyvatelstvo, t. j. okrouhle 5,5 mil. osob, je obsluhováno
34.000 potravinářskými obchody, nehledě
na ambulantní obchodníky s ovocem, zeleninou a pod.
Zde je jasný veliký rozdíl. Na jednu prodejnu
družstevní připadá 190 rodin, kdežto
na 1 potravinářský obchod kolem 60 rodin;
a vezmeme-li v počet ještě několik tisíc
- okrouhle asi 10-12 tisíc - t. zv. prodavačů
na trhu, tím se počet obsluhovaných rodin
ještě sníží. Již zde je vidět
veliký rozdíl v účelnosti organisace
distribuce, nehledě k tomu, že u spotřebních
družstev je každý člen zároveň
spolumajitelem, má právo kontroly a právo
do všeho mluvit, kdežto u soukromého obchodu
nikoliv. My sami nemáme žádný zvláštní
zájem, aby si mohli kolegové obchodníci stěžovat,
že družstva jim ubírají chleba, ale jsme
přesvědčeni, že družstva, i spotřební,
jsou důležitým regulátorem nejenom pokud
se týká kvality zboží, ale dodávky
vůbec.
Chtěl bych přirovnat poměry za prvé
a druhé světové války a po nich. Tenkrát
spotřební družstva dohromady mnoho neznamenala.
Pamatujeme se, jaké byly poměry tenkrát,
a jaký vliv a jakou účast na distribuci znamenají
naše družstva nyní. Přesto, že zákon
o Ústřední radě družstev nám
vytvoří rámec pro vybudování
naší družstevní organisace na nových
základech, v nových poměrech, tak aby sloužila
nejenom členstvu, nýbrž potřebám
všeho obyvatelstva, přispívala svou činností
ke zvýšení životní a kulturní
úrovně, k sociálnímu a kulturnímu
vyrovnání mezi městy a venkovem, jak to říká
naše ústava.
Musím však přece jenom ještě upozornit
na to, že naše družstva trpí určitým
omezením své činnosti z doby okupační,
které brzdí zdravý rozvoj a činnost
družstev, o kterých již budovatelský plán
vlády Klementa Gottwalda přece jasně
řekl, že družstevní hnutí má
veliké zásluhy o hospodářské
povznesení našeho pracujícího lidu.
Jsem přesvědčen, že dnes máme
v našem družstevním hnutí dosti veliký
počet schopných činovníků,
prodchnutých duchem lidově demokratickým,
duchem 25. února, 9. a 30. května, duchem 14. června,
a že splníme všechna očekávání,
která se nyní v novou organisací Ústřední
rady družstev a celého našeho jednotného
družstevnictví kladou. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu
zpravodaji za výbor hospodářský, posl.
Lindauerovi.
Zpravodaj posl. Lindauer: Vzdávám se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
zemědělský, posl. Nepomuckému.
Zpravodaj posl. Nepomucký: Vzdávám
se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor
ústavně-právní, posl. dr. Popaďákovi.
Zpravodajca posl. dr. Popaďák: Vzdávam
sa slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Lindauer: Nejsou.
Zpravodaj posl. Nepomucký: Ne.