Sociálně-zdravotnický výbor, právní
výbor a rozpočtový výbor projednal
vládní návrh zákona (tisk 1211) o
splacení zápůjček zaručených
státem podle některých zákonů
o stavebním ruchu a o změně zákona
o náhradě podle zákonů o stavebním
ruchu ve svých schůzích dne 3. května
1948. Ve schůzích těchto výborů
byly provedeny ve vládním návrhu změny
a doplňky, o nichž bylo dosaženo shody mezi všemi
výbory.
Shora jmenované výbory předkládají
ústavodárnému Národnímu shromáždění
upravený návrh zákona tak, jak je zřejmý
z připojeného celkového znění,
které je nerozdílnou součástí
této zprávy.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Stát, zastoupený ministerstvy sociální
péče a financí, může i bez předchozí
výpovědi splatiti státními dluhopisy
zápůjčky, zaručené podle zákona
ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb., o státní
podpoře stavebního ruchu, podle zákona ze
dne 6. února 1920, č. 92 Sb., kterým se povoluje
další státní podpora stavebního
ruchu, nebo podle zákonů o stavebním ruchu
ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb., ze dne 27. ledna
1922, č. 45 Sb., ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb.,
a ze dne 7. března 1924, č. 58 Sb. Na Slovensku
může stát splatiti takto též zápůjčky
(jejich části), zaručené podle §
4 zákona ze dne 18. dubna 1941, č. 75 Sl. z., o
podpoře stavebního podnikání, po případě
ve znění zákona ze dne 15. dubna 1943, č.
40 Sl. z., kterým se mění a doplňují
právní předpisy o podpoře stavebního
podnikání, nebo podle § 21 nařízení
ze dne 22. října 1945, č. 128 Sb. n. SNR,
o výstavbě měst a obcí na Slovensku.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby úhradu,
potřebnou podle odstavce 1, opatřil vydáním
3% státních dluhopisů, znějících
na jméno, a aby stanovil bližší podmínky
jejich vydání, jakož i podmínky, za
jakých bude možno je převáděti.
Věřitelé jsou povinni přijmouti tyto
dluhopisy ve jmenovité hodnotě k vyrovnání
všech svých nároků, vyplývajících
ze zápůjčky a ze záruky.
(3) Směrnice pro postup při splácení
zápůjček podle odstavce 1 stanoví
ministr sociální péče v dohodě
s ministrem financí.
(1) Zápůjčky, zaručené podle
zákonů uvedených v § 1, odst. 1, se
neumořují. Úroky z nich se snižují
na 3%, pokud přesahují tuto sazbu; jde-li o zápůjčky
emisní, stanoví úrokovou sazbu ministr financí
v dohodě s ministrem sociální péče.
(2) Úrokové sazby se snižují podle odstavce
1 ode dne, kdy budou po vyhlášení tohoto zákona
po prvé podle dluhopisu splatné pravidelné
roční splátky (anuity) ze zápůjčky.
(3) Z pravidelných platů ze zápůjček,
zaručených podle zákonů uvedených
v § 1, odst 1, první větě, splatných
po dni 30. září 1938 a včas nezapravených,
nemůže věřitel požadovati úroky
z prodlení.
(1) Ministerstvo sociální péče dá
vymazati zástavní právo za zaručenou
zápůjčku, splacenou státem, jakož
i poznámku státní záruky. Je-li splacená
zápůjčka zaručena podle některého
ze zákonů uvedených v § 1, odst. 1,
první větě, vymaže zároveň
soud na návrh ministerstva sociální péče
zástavní právo za pokutu, zajišťující
povinnosti vlastníka domu, a omezení vlastnického
práva podle § 4 zákona č. 281/1919 Sb.
(2) Ustanovení odstavce 1 o výmazu zástavního
práva za zaručenou zápůjčku,
jakož i o výmazu jiných břemen, platí
přiměřeně též, splatil-li
stát z důvodů záruky zaručenou
zápůjčku před účinností
tohoto zákona.
(3) Byla-li splacená zápůjčka zaručena
podle zákona č. 75/1941 Sl. z., zůstává
omezení vlastnického práva podle § 11
téhož zákona v platnosti po dobu, po kterou
by trvalo umoření zápůjčky
pravidelnými ročními splátkami podle
umořovacího plánu. Nesplní-li vlastník
domu v této době některou z podmínek,
uložených mu podle § 3 uvedeného zákona,
bude povinen zaplatiti státu podle rozhodnutí ministerstva
sociální péče pokutu do výše
10% počáteční jistiny zaručené
zápůjčky; zástavní právo
za kauční pohledávku státu podle §
13 téhož zákona zůstává
po tutéž dobu nedotčeno. Toto zástavní
právo, jakož i omezení vlastnického
práva podle § 11 zákona dá ministerstvo
sociální péče vymazati před
časem, nahradí-li vlastník domu státu
část platů, učiněných
na splacení zápůjčky, připadající
na její zbytek, který by nebyl splacen při
jejím umořování pravidelnými
ročními splátkami podle umořovacího
plánu.
(4) Byla-li splacená zápůjčka zaručena
podle § 21 nařízení č. 128/1945
Sb. n. SNR, přechází pohledávka do
výše splacené jistiny a zástavní
právo ji zajišťující na stát
(správu sociální péče); tento
přechod se vloží podle kvitance na návrh
ministerstva sociální péče do pozemkové
knihy.
(1) Splacením zaručené zápůjčky
(§ 1, odst. 1 a § 3, odst. 2) zůstává
nedotčena povinnost vlastníka domu k náhradě
podle zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 260 Sb.,
o náhradě podle zákonů o stavebním
ruchu, jakož i k náhradám, předepsaným
podle vládních nařízení ze
dne 21. května 1921, č. 191 Sb., ze dne 19. července
1923, č. 160 Sb., a ze dne 3. května 1924, č.
96 Sb., vydaných k provedení zákonů
uvedených v § 1, odst. 1, první větě.
(2) O zapravení náhrad, předepsaných
podle vládních nařízení č.
191/1921 Sb., č. 160/1923 Sb. nebo č. 96/1924 Sb.,
a o jejich zajištění, po případě
o odkladu jejich umořování nebo zapravení
splátek, platí přiměřeně
ustanovení § 13, odst. 1 a 3, §§ 14 až
17 a §§ 23 a 24 zákona č. 260/1937 Sb.,
pokud ministerstvo sociální péče nedalo
nebo nedá podle § 13, odst. 4 téhož zákona
souhlas, aby byly zapraveny jiným způsobem.
(3) Byl-li dům, vystavěný s podporou podle
zákonů uvedených v § 1, odst. 1, první
větě, ve spojitosti s válečnými
událostmi nebo s nepřátelskou okupací
zničen nebo tak poškozen, že ho nelze užívati
nebo že ho lze užívati jen z části,
může ministerstvo sociální péče
v dohodě s ministerstvy financí a techniky se zřetelem
na rozsah škody, po případě na její
náhradu, a na sociální poměry vlastníka
domu upustiti od vyměření náhrady
podle zákona č. 260/1937 Sb. nebo vyměřiti
ji jen z části anebo náhradu již vyměřenou
zcela nebo z části prominouti.
(4) Náhrady, vyměřené podle zákona
č. 260/1937 Sb. u domů, konfiskovaných dekretem
presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č.
12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, na Slovensku
nařízením ze dne 23. srpna 1945, č.
104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i nepřátel slovenského
národa, ve znění předpisů je
měnících a doplňujících,
nebo dekretem presidenta republiky ze dne 25. října
1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského
majetku a o Fondech národní obnovy, se zapraví
tak, že se jejich úhrn odečte od úhrnu
zaručených zápůjček věřitelů,
jejichž majetek podléhá konfiskaci.
(1) Platy na zaručenou zápůjčku, které
po 30. září 1938 učinili vlastníci
domů a k nimž by byl z důvodu záruky
podle zákonů uvedených v § 1, odst.
1, první větě, povinen stát, vyúčtují
se na žádost, podanou nejpozději do 31. prosince
1949 ministerstvu sociální péče, po
odečtení částek, jež snad vlastník
domu obdržel podle předpisů, vydaných
v době nesvobody pro pohraniční území
zemí České a Moravskoslezské, na náhradu
podle zákona č. 260/1937 Sb., jakož i na náhrady,
předepsané podle vládních nařízení
č. 191/1921 Sb., č. 160/1923 Sb. nebo č.
96/1924 Sb., a po případě na jiné
platy, k nimž je vlastník domu povinen z důvodu
podpory. Zbytek, pokud vyplývá z platů učiněných
po osvobození, se nahradí hotově, a to, jde-li
o náhradu platů, učiněných
před 1. listopadem 1945 nebo z vázaného vkladu
(účtu) později, poukazem na vázaný
vklad (účet) vlastníka domu; vyplývá-li
zbytek z platů, učiněných před
osvobozením, lze jej nahraditi toliko podle rozhodnutí
ministerstva sociální péče v dohodě
s ministerstvem financí v případech hodných
zvláštního zřetele, avšak vždy
jen poukazem na vázaný vklad (účet).
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně
též o platech na zápůjčky státu,
poskytnuté podle zákonů uvedených
v § 1, odst. 1, první větě nebo z peněz
podle §§ 32 zákonů o ochraně nájemníků
ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb., a ze dne 30. dubna 1923,
č. 85 Sb., nebo na pohledávky státu, které
na něj přešly podle § 26 zákona
č. 260/1937 Sb., pokud ovšem tyto platy neměly
povahu náhrady podle zákona č. 260/1937 Sb.
nebo náhrad, předepsaných podle vládních
nařízení č. 191/1921 Sb., č.
160/1923 Sb. nebo č. 96/1924 Sb.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí u domů,
konfiskovaných dekretem č. 12/1945 Sb., na Slovensku
nařízením č. 104/1945 Sb. n. SNR ve
znění předpisů je měnících
a doplňujících nebo dekretem č. 108/1945
Sb.
Zákon č. 260/1937 Sb. se mění a doplňuje
takto:
1. Ustanovení § 8, odst. 1, 2 a 4 se zrušují.
2. Ustanovení § 13, odst. 1 zní:
"(1) Vlastník domu je povinen umořovati náhradu
pravidelnými ročními splátkami (anuitami)
o 2% vyššími nad 4% úrok z počáteční
jistiny náhrady a splátky takto vypočtené
odváděti státní pokladně v
pololetních lhůtách, splatných předem
vždy dne 1. dubna a 1. října každého
roku."
3. Ustanovení § 17, odst. 1 zní:
"(1) Z částek náhrady včas nezaplacených
platí se 4.5 % úrok z prodlení."
4. Ustanovení § 19, odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Dokud náhrada není zapravena, je vlastník
domu povinen plniti povinnosti, uložené mu vládním
nařízením č. 191/1921 Sb. nebo vládním
nařízením č. 160/1923 Sb.
(2) Nesplní-li vlastník domu zcela nebo z části
některou z povinností, uložených mu
podle podstavce 1, bude povinen zaplatiti státu podle rozhodnutí
ministerstva sociální péče pokutu
ve výši 20% počátečního
kapitálu splacené zaručené zápůjčky
(§ 3, odst. 1). Zaplacení této pokuty může
býti na návrh ministerstva sociální
péče zajištěno ve prospěch státu
(správy sociální péče) na nemovitosti
zástavním právem."
5. Ustanovení § 22 zní:
"Zapravil-li vlastník domu náhradu podle tohoto
zákona, jakož i náhrady, předepsané
podle vládních nařízení č.
191/1921 Sb., č. 160/ 1923 Sb. nebo č. 96/1924 Sb.,
dříve, než by byly umořeny pravidelnými
ročními splátkami podle § 13, odst.
1 až 3, dá ministerstvo sociální péče
vymazati reálné břímě nebo
vyznačení jiného způsobu zapravení
náhrady podle § 24, odst. 1 a 2, zástavní
právo za pokutu, zajišťující povinnosti
vlastníka domu (§ 19, odst. 2),. a omezení
vlastnického práva podle § 37, odst. 1. Vlastník
domu nesmí však po dobu 25 let, počínajíc
dnem udělení obývacího povolení,
provésti na domě změnu, kterou by dům
pozbyl povahy obytného domu (§ 10, odst. 2). Při
porušení této povinnosti může býti
vlastníku domu uložena pokuta až do výše
10 % stavebního nákladu, z něhož byla
podpora vyměřena; na návrh ministerstva sociální
péče může býti tato pokuta zajištěna
v pozemkové knize zástavním právem."
6. Ustanovení §§ 20, 21 a 25 až 30 se zrušují.
(1) Zrušuje se použivatelnost: 1. vládního
nařízení ze dne 10. února 1939, č.
21 Sb. II., kterým se nově upravuje splácení
zbytků zaručených zápůjček
podle § 21 zákona ze dne 21. prosince 1937, č.
260 Sb., o náhradě podle zákonů o
stavebním ruchu; 2. vládního nařízení
ze dne 26. září 1940, č. 432 Sb.,
kterým se mění § 8 zákona ze
dne 21. prosince 1937, č. 260 Sb., o náhradě
podle zákonů o stavebním ruchu.
(2) Dále neplatí
1. vládní nařízení ze dne 12.
dubna 1939, č. 56 Sl. z., o splácení zbytků
zaručených zápůjček podle §
21 zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 260 Sb.,
o náhradě podle zákonů o stavebním
ruchu; 2. ustanovení § 2, odst. 2 až 6 a §§
4, 5 a 7 vládního nařízení
ze dne 8. května 1939, č. 97 Sl. z., o prodeji domů,
vystavěných za podpory státu podle zákonů
o stavebním ruchu, a o splácení náhrady
a státem zaručených zápůjček;
3. ustanovení § 6 zákona ze dne 29. března
1940, č. 85 Sl. z., o změně některých
ustanovení zákonů o stavebním ruchu.
Působnost, příslušející
ve věcech upravených tímto zákonem
ministerstvům sociální péče,
financí a techniky, vykonávají tato ministerstva
na Slovensku zásadně prostřednictvím
příslušných pověřenectev,
která se při tom řídí jejich
rozhodnutími a směrnicemi.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální
péče v dohodě se zúčastněnými
ministry.