Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:

1. přírodní léčivé zdroje (§ 2, odst. 3, písm. a),

2. lázeňský majetek (§ 2, odst. 3, písm. b),

3. jiný majetek souvisící s přírodními léčivými zdroji (§ 2, odst. 3, písm. c).

(²) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu a na lázeňský majetek (odst. 1, č. 2), který v den vyhlášení tohoto zákona je ve vlastnictví nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.

(³) Ministr zdravotnictví, na Slovensku po slyšení pověřence zdravotnictví, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě seznamy přírodních léčivých zdrojů a majetku, které byly tímto zákonem znárodněny, po případě i jejich doplňky.

(¹) Znárodněním přírodních léčivých zdrojů (§ 1, odst. 1, č. 1) nabývá stát výhradního práva s nimi nakládati.

(²) Znárodněním lázeňského a jiného majetku (§ 1. odst. 1, č. 2 a 3) nabývá stát vlastnictví k němu.

(³) Znárodnění se týká

a) léčivých a minerálních vod a přírodních léčivých plynů a emanací, které jsou pod zemí, jakož i oněch, které se dostávají na povrch zemský v pramenech, vývěrech, studnách, šachtách, štolách, podzemních dílech nebo vrtech, jakož i ložisek léčivé rašeliny, bahna, slatin nebo jiných léčivých zemin,

b) pozemků s přírodními léčivými zdroji a nemovitostí, podniků a zařízení, které slouží k jejich využití nebo jsou pro ně určeny, léčebných zařízení lázeňských, ubytovacích podniků lázeňských, které jsou součástí léčebných zařízení lázeňských, pokud nejsou znárodněny podle zákona ze dne ................ 1948, č. .... Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, jakož i pomocných zařízení, uvedených podniků a zařízení,

c) pozemků s přírodními léčivými zdroji a podniků a zařízení sloužících k jejich vy užití nebo pro ně určených, jež nemají povahy léčivých lázní,

d) příslušenství majetku uvedeného pod písm. b) a c), počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,

e) jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím znárodněného majetku.

(⁴) Ustanovení § 4, odst. 3 až 7 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne .................. 1948, č. .... Sb. (dále jen "dekret"), platí přiměřeně, při čemž tam, kde podle uvedených ustanovení je dána působnost ministra průmyslu, po případě pověřence obchodu a průmyslu, přísluší tato působnost ministru zdravotnictví, po případě pověřenci zdravotnictví.

(¹) Používati označení "lázně" v souvislosti označující, že jde o přírodní léčivé lázně, smí pouze stát nebo nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění pro majetek, jehož jsou vlastníky (§ 1, odst. 2), nebo pro majetek, který byl znárodněn podle § 1, odst. 1, č. 2, nebo pro majetek, který byl určen ministrem zdravotnictví jako lázeňský podle § 18, odst. 2 dekretu ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(²) Právo zakládati nové přírodní léčivé lázně a je provozovati je vyhrazeno státu. Ministr zdravotnictví může v dohodě s ministrem sociální péče, na Slovensku po slyšení příslušných pověřenců, přenésti toto právo v jednotlivých případech na Ústřední národní pojišťovnu.

(¹) Stát, po případě Ústřední národní pojišťovna (v dalším jen "přejímatel"), vstupují v den převzetí znárodněného majetku v závazky k němu náležející. Do závazků, podle nichž má majetková podstata nebo provozní zařízení znárodněného majetku přejíti po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu, přejímatelé nevstupují. Za závazky náležející k znárodněnému majetku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka, a podstata znárodněného majetku ani přejímatelé za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním listě. Připadnou-li části znárodněného majetku různým přejímatelům, určí ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem sociální péče, na Slovensku po slyšení příslušných pověřenců, do kterých závazků který z přejímatelů vstoupí.

(²) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se přejímatel domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.

(¹) Je-li znárodněný majetek ke dni převzetí předlužen, může přejímatel požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto majetku, a určil jejich splatnost přihlížeje k hospodářským možnostem přejímatele.

(²) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti přejímateli zanikají.

(³) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:

a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věci z podstaty znárodněného majetku, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;

b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;

c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)], nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného majetku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), které nejsou kryty způsobem tam uvedeným;

d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.

(⁴) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti přejímateli. Úprava závazků podle odstavce 6 působí toliko proti přejímateli.

(⁵) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.

(¹) Přejímatel může odporovati právním jednáním, které vykonal vlastník majetku znárodněného po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění anebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.

(²) Odporovati lze do dvou let od převzetí znárodněného majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

(³) Právní jednání o převodu znárodněného majetku, na který by se vztahoval tento zákon, nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo zdravotnictví.

(¹) Za znárodněné přírodní léčivé zdroje (§ 1, odst. 1, č. 1) se náhrada neposkytuje.

(²) Za znárodněný lázeňský a jiný majetek (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3) přísluší náhrada. O náhradě platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu.

(³) Podniky znárodněné podle tohoto zákona jsou v rámci podniku "Československé státní lázně a zřídla" vedeny jako samostatná bilanční jednotka, která podle plánu, na němž se dohodnou ministři zdravotnictví a financí, uhradí Fondu znárodněného hospodářství náklady spojené s úrokováním a umořováním náhradových dluhopisů za podstaty znárodněné podle tohoto zákona, po případě náklady spojené s jiným způsobem poskytnutí náhrady.

Každý, kdo uschovává, spravuje nebo drží konfiskovaný nepřátelský lázeňský majetek, který byl jako takový určen nebo bude jako takový určen ministrem zdravotnictví v dohodě s ministry financí a vnitra, a pokud jde o ubytovací podniky v lázeňských místech a jejich pomocné podniky a příslušenství, též v dohodě s ministrem vnitřního obchodu, podle § 18, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb., je povinen jej přihlásiti do 30 dnů od vyhlášení tohoto zákona, po případě od vydání příslušné vyhlášky, ministerstvu zdravotnictví, a pokud jde o majetek na Slovensku zároveň též pověřenectvu zdravotnictví k soupisu, a je povinen řádně o něj pečovati, pokud ministerstvo zdravotnictví nebo orgán jím pověřený neučiní jiné opatření.

(¹) Fondům národní obnovy přísluší sepsati a vypořádati závazky náležející ke konfiskovanému lázeňskému majetku, při čemž postupují obdobně podle ustanovení § 5, odst. 1, č. 5 dekretu č. 108/1945 Sb. a předpisů je provádějících, pozměňujících a doplňujících. Za závazky, které při tom vypořádání nebudou uspokojeny, stát neodpovídá.

(²) Fond národní obnovy vyúčtuje ministerstvu zdravotnictví hodnotu konfiskovaného lázeňského majetku, který byl nebo bude určen jako lázeňský.

(¹) Vláda může podle potřeby nařízením upraviti podrobnosti o tom, jak se vykonává právo státu nakládati s přírodními léčivými zdroji (§ 2, odst. 1).

(²) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, může ministr zdravotnictví propůjčiti výkon práva uvedeného v § 2, odst. 1 třetím osobám za podmínek, které zároveň stanoví.

(¹) Znárodněný lázeňsky nebo jiný majetek (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3) nebo majetek konfiskovaný (§ 8) převezme a spravuje podnik "Československé státní lázně a zřídla".

(²) Ministr vnitřního obchodu se dohodne s ministry zdravotnictví a financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, které z ubytovacích podniků v lázeňských místech převede podle § 11, odst. 7 zákona č. ..../1948 Sb. do působnosti ministra zdravotnictví, aby je začlenil do podniku "Československé státní lázně a zřídla". Ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem vnitřního obchodu vyhlásí seznam těchto podniků v Úředním listě.

(³) Ministr zdravotnictví může v dohodě ministry financí a sociální péče na návrh Ústřední národní pojišťovny převésti majetek znárodněný podle § 1, odst. 1, č. 2 do vlastnictví Ústřední národní pojišťovny, při čemž zároveň stanoví podmínky převzetí, zejména určí přejímací cenu.

(⁴) Ministr zdravotnictví může v dohodě s ministry sociální péče, financí a vnitra převésti některý konfiskovaný lázeňský majetek (§ 8) do vlastnictví Ústřední národní pojišťovny, při čemž zároveň stanoví podmínky převzetí, zejména určí přejímací cenu. Přijaté úplaty použijí Fondy národní obnovy k zaplacení závazků náležejících k převzatému majetku, pokud při vypořádání budou uznány (§ 9) a nebudou převzaty Ústřední národní pojišťovnou, dále k obnově konfiskovaného lázeňského majetku, spravovaného podnikem "Československé státní lázně a zřídla", a zbytek odvedou státní pokladně k vázaným účelům.

(⁵) Přechod nemovitostí a knihovních práv na československý stát podle § 1, odst. 1, č. 2 a 3 nebo podle § 11, odst. 2 zapíší knihovní soudy do veřejných knih na návrh ministerstva zdravotnictví s odvoláním na tento zákon. Přechod nemovitostí a knihovních práv, které budou převedeny podle odstavců 3 a 4 na Ústřední národní pojišťovnu, zapíší knihovní soudy do veřejných knih na návrh Ústřední národní pojišťovny s odvoláním na tento zákon.

Ode dne vyhlášení tohoto zákona platí pro vlastníka nebo jiného provozovatele (uživatele) znárodněného majetku, u osob právnických pro orgán povolaný zastupovati je navenek, po případě pro národního správce, přiměřeně ustanovení §§ 37 a 38 dekretu, při čemž k platnosti právních jednání přesahujících běžnou správu je třeba předchozího souhlasu ministerstva zdravotnictví, na Slovensku po slyšení pověřenectva zdravotnictví, v případě § 11, odst. 3 Ústřední národní pojišťovny.

(¹) Dokud nebude znárodněný lázeňský a jiný majetek (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3) převzat, může ministr zdravotnictví, na Slovensku po slyšení pověřence zdravotnictví, ustanoviti do znárodněného majetku svého zmocněnce. Zmocněnec spravuje zatímně majetek obdobně podle ustanovení § 37 dekretu. Ustanovením zmocněnce se zrušuje národní správa zavedená podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, po případě podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě.

(²) Pro ustanovení zmocněnce a jeho odvolání platí obdobně ustanovení §§ 14, 16, 18 a 19 dekretu č. 5/1945 Sb., po případě §§ 13 až 15, 17 a 18 nařízení č. 50/1945 Sb. n. SNR.

(³) Právní jednání vlastníků, držitelů a správců, která se týkají podstaty majetku, pro nějž byl ustanoven zmocněnec, jsou, pokud k nim došlo po jeho ustanovení, neplatná.

(⁴) Při výkonu své funkce podléhá zmocněnec dozoru ministerstva zdravotnictví; ustanovení §§ 22 a 23 dekretu č. 5/1945 Sb., po případě § 20, odst. 1, věty druhé a §§ 21 a 22 nařízení č. 50/1945 Sb. n. SNR platí obdobně.

Osoby, kterým bylo podle §§ 12 a 13 uloženo vésti zatímní správu a záležitosti znárodněného majetku, jsou povinny sestaviti řádný a podrobný soupis majetkových součástí znárodněného majetku a jeho závazků ke dni 30. června 1948 a předložiti jej do 30. září 1948 ministerstvu zdravotnictví, na Slovensku též pověřenectvu zdravotnictví, a v případě § 11, odst. 3 Ústřední národní pojišťovně.

(¹) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění majetku podléhajícího znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů Kčs; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(²) Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců, nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(³) Tresty na penězích připadají státu.

(¹) Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 15 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(²) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou mít význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

(³) Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

(⁴) Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.

(¹) Při odsouzení pro zločin podle § 15, odst. 1, nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 15, odst. 2 k trestu na svobodě nebo na penězích přesahujícímu jeden milion Kčs, uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(²) Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

Přestupky tohoto zákona se promlčují ve třech letech.

(¹) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, potřebné k provedení tohoto zákona, vyjímajíc ustanovení § 10, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků. Toto osvobození se nevztahuje na provozní činnost podniku uvedeného v § 11, odst. 1.

(²) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného majetku až do dne převzetí (§ 11, odst. 1 až 3) jsou součástí základu pro vyměřování daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněného majetku před znárodněním.

(³) Lázeňský nebo jiný majetek znárodněný (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3) nebo konfiskovaný (§ 8) má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek postavení poplatníka daně z obratu až do jeho převzetí (§ 11, odst. 1 až 4).

Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení dekretu.

Pokud se v tomto zákoně mluví o nositelích veřejnoprávního sociálního pojištění, případně o Ústřední národní pojišťovně, rozumí se tím do dne 30. června 1948 nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo svého času vládě ke schválení osnovu zákona o znárodnění některých přírodních léčivých zdrojů a některého lázeňského majetku. Ministerstvo zdravotnictví chtělo tím vyhověti košickému vládnímu programu i veřejnému mínění, jemuž častěji byl dán průchod zejména i na půdě parlamentní, aby lidu měst a venkova staly se dostupnými lázně jako místa léčení. V téže osnově byla řešena také otázka, jakým způsobem má býti naloženo s konfiskovaným majetkem, který ministr zdravotnictví prohlásil nebo ještě prohlásí za lázeňský (§ 18, odst. 2 a 3 dekretu č. 108/1945 Sb.).

Osnova tato vyhražovala státu výhradní právo nakládati s přírodními léčivými zdroji a dávala možnost vyvlastnění lázeňského majetku v rozsahu uvedeném v cit. § 18 ve prospěch státu nebo nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.

V důsledku požadavku resoluce sjezdu závodních rad z konce února 1948 na znárodnění přírodních léčivých lázní v plném rozsahu přepracována byla shora zmíněná osnova ministerstva zdravotnictví v tom směru.

V podstatě uplatněny jsou v nové osnově tyto zásady:

1. Znárodňují se zestátněním přírodní léčivé nebo minerální vody, plyny, emanace a ložiska léčivé rašeliny, bahna, slatiny nebo jiných léčivých zemin.

2. Znárodňuje se zestátněním lázeňský majetek v rozsahu uvedeném v § 18, odst. 1, č. 2 konfiskačního dekretu. Prakticky znárodňují se tím veškeré přírodní léčivé lázně se vším podnikovým zařízením.

3. Znárodňují se i jiné podniky a zařízení včetně pozemků souvisící s přírodními léčivými zdroji a sloužící k jich využití, jež nemají povahu lázní (zařízení obchodního rázu, sloužící k zachycování, dobývání a rozesílání léčebných prostředků, vod, rašeliny atd.).

4. Znárodněné majetky dávají se do správy podniku "Československé státní lázně a zřídla" po případě Ústřední národní pojišťovny.

5. Těmže subjektům dává se do správy i lázeňský majetek konfiskovaný podle § 18 konfiskačního dekretu.

6. Za znárodněné přírodní léčivé zdroje (§ 1, odst. 1, č. 1) neposkytuje se náhrada. Za znárodněný lázeňský a jiný majetek (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3) se náhrada poskytuje.

Finanční náklady postihující státní pokladnu provedením zákona nelze přesněji odhadnouti. Odhad bude záviseti od provedení ustanovení § 7 osnovy.

Odst. 1, č. 1 v souvislosti s § 2, odst. 3, písm. a). Znárodňují se zestátněním přírodní léčivé zdroje. Praktický dosah znárodnění v tomto směru vysvětluje § 5, odst. 1. Deklaruje se tu výhradní právo státu nakládati s přírodními léčivými zdroji bez ohledu na vlastnictví pozemku, na němž se dostávají na povrch zemský nebo jehož jsou součástí. Tato ustanovení pozměňují ustanovení § 4 českého vodního zákona a obdobná ustanovení slovenského vodního zákona (zák. čl. XXIII/1885 uh.); viz přílohu použivatelného vládního nařízení č. 305/1942 Sb. Podle těchto ustanovení vody podzemní, obsažené v pozemcích a z nich vyvěrající, a dále i vody uzavřené ve studnách atd. náležejí držiteli pozemku. Rozsah pojmu "přírodní léčivé zdroje" rozšiřuje se též oproti dřívější osnově o ložiska léčivé rašeliny, bahna, slatiny nebo jiných léčivých zemin, které jsou sice součástí půdy, ale pokud budou ministerstvem zdravotnictví vyhlášena za léčivá (§ 1, odst. 3), nemohou býti ze znárodnění vyňata. K tomu viz § 18, odst. 1, č. 2, písm. a) konfiskačního dekretu a § 1, odst. 2 vl. nař. č. 223/1939 Sb., o ochraně přírodních léčivých zdrojů. Praktických nesnází tato důslednost nevyvolá, ježto pozemky, jichž součástí tato ložiska jsou, podléhají stejně znárodnění podle § 2, odst. 3, písm. b).

K tomu dlužno poznamenati, že ustanovení § 1, odst. 1, č. 1 se nedotýká vlastnictví pozemku, na němž se přírodní léčivý zdroj nalézá, ani vlastnictví těžebního zařízení. Znárodnění těchto objektů vyjádřeno je v § 2, odst. 3, písm. b) a c).

Odst. 1, č. 2 v souvislosti s § 2, odst. 3, písm. b). Ustanovení toto přidržuje se, pokud jde o rozsah pojmu lázeňský majetek, ustanovení § 18, odst. 1, č. 2 konfiskačního dekretu.

Odst. 1, č. 3 v souvislosti s § 2, odst. 3, písm. c). Přírodních léčivých zdrojů lze využíti kromě ve formě zřízení lázní i prostým obchodním zařízením, rozesíláním léčivých a minerálních vod, léčivé rašeliny a pod.

Odst. 2. Režimu tohoto zákona nepodléhá majetek státu, tudíž ani majetek, který byl již konfiskován, znárodněn nebo vykoupen na př. podle zákonů o pozemkové reformě a j. Znárodnění netýká se také majetku, který slouží účelům a potřebám vojenské správy.

V tomto i v řadě dalších ustanovení respektováno je zvláštní postavení národního pojištění vzhledem k jeho do důsledků organisované zdravotnické službě.

Odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce odpovídají ustanovením § 1, odst. 4 dekretu č. 100/1945 Sb. Vyhlášení lázeňského majetku je tím nutnější, ježto lázně jako podnik representují často početný konglomerát objektů nejrůznější povahy a vlastnických poměrů, a je nutno tudíž rozsah znárodnění v nich podrobnou specifikací v rámci ustanovení § 2, odst. 3 vymeziti.

Tento paragraf vymezuje podrobněji rozsah znárodnění, a sice obdobným způsobem jako schválené již osnovy znárodňovacích zákonů. Je samozřejmo, že znárodňování bude se díti jen v rozsahu nezbytně nutném.

Odst. 1. Požadavek znárodnění všech léčivých přírodních lázní předpokládá, že jakýkoliv majetek, který nebyl uznán a vyhlášen jako lázeňský ministrem zdravotnictví, nesmí nésti označení vzbuzující domněnku, že jde o přírodní léčivé lázně. Majetek takový může býti jen letoviskem nebo rekreačním místem.

Odst. 2. Kategorický požadavek znárodnění všech přírodních léčivých lázní zavazuje i pro budoucnost. Výhradní právo zakládati je i v budoucnu musí tudíž zůstati vyhraženo státu případně národnímu pojištění.

Pokud jde o ručení za závazky náležející ke znárodněnému majetku, recipuje osnova s přiměřenými změnami vyplývajícími z povahy věci předpisy dekretu č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění vládního návrhu zákona o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.

Stát převezme také všechny komunální zápůjčky, jichž bylo prokazatelně použito pro účely lázeňského podniku.

Odst. 1. Odepření náhrady za znárodnění přírodních léčivých zdrojů jako takových lze odůvodniti tím, že podzemní vody volně pod povrchem proudící pokládají se v právní teorii již podle dosavadního právního řádu za věci všem společné. Odkrytím léčivého zřídla na pozemku se jeho vlastníku často dostalo bezdůvodného obohacení, nabyl-li pozemku za cenu, v níž nebyla hodnota zdroje vyjádřena.

Odst. 2. Pokud jde o stanovení náhrady za přírodní léčivé lázně a zřídelní podniky (§ 1, odst. 1, č. 2 a 3), recipuje osnova zásady dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění novely.

Odst. 3. Náhradová služba stran majetku znárodněného osnovaným zákonem svěřuje se Fondu znárodněného hospodářství, při čemž se zároveň upravují bližší podmínky.

Podle § 18 konfiskačního dekretu č. 108/1945 Sb. nevztahují se na lázeňský majetek ustanovení částí II a III cit. dekretu, a o tom, jakým způsobem se s konfiskovaným majetkem naloží, mají stanoviti zvláštní předpisy. Těmito předpisy jsou §§ 8, 9 a 11. Při ustanovení §§ 8 a 9 použito bylo obdoby § 5, č. 1 a 3 cit. dekretu.

Z konfiskátů nebude prohlášen za lázeňský majetek podle § 18 konfiskačního dekretu majetek ve správě vojenské správy.

K § 9, odst. 2 se poznamenává, že ustanovení toto má význam pouze evidenční a neprejudikuje řešení otázky, zda veřejná správa bude povinna úhradou za konfiskovaný majetek.

Odst. 2. Prakticky půjde tu o propůjčení výkonu práva nakládati s přírodními léčivými zdroji pouze ve prospěch národního pojištění jako druhého celostátního a významného sektoru zdravotní péče. Půjde tu jmenovitě o propůjčení tohoto oprávnění ohledně zdrojů určených pro jeho lázeňský majetek. Propůjčovati toto právo dalším složkám veřejného života bylo by pro jednotné plánování zdravotní péče neúnosné.

Odst. 1. Znárodněný i konfiskovaný lázeňský majetek se svěřuje do správy podniku "Československé státní lázně a zřídla" se sídlem v Praze. Obnovuje se tím stav z dob prvé republiky, kdy byl jeden lázeňský státní podnik pro celé území republiky, který se nazýval "Státní lázně" (§ 1 vl. nař. č. 206/1924 Sb.). Za okupace byl v zemi České a Moravskoslezské tento podnik zlikvidován, poněvadž všechny státní lázně se ocitly mimo území t. zv. protektorátu. Na Slovensku byl za války podnik "Státní lázně" spravován samostatně a je tak spravován i dnes.

Po osvobození obnovil podnik v zemi České a Moravskoslezské svoji činnost a převzal správu státních lázní v Jáchymově a hotelů Casino v Mariánských Lázních, které již za prvé republiky patřily československému státu. Dále podnik převzal správu konfiskovaného lázeňského majetku v Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Kynžvartě, Jánských Lázních, Libverdě, Teplicích Šanově, Bělohradě, Čachovicích, Velkých Losinách, Darkově, Jeseníkách, Dolní Lipové, dále zřídla Zelená Nová Ves a Vratislavice. Vedle toho zvláštní dohodou převzal správu městských lázní ve Františkových Lázních. Jde vesměs o velké komplexy majetkové sestávající nejen z vlastních lázní, ale i z ubytovacích podniků a četných pomocných provozů.

Odst. 2. Uzákoněním vládou již schválené osnovy zákona o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení znárodněna bude v lázeňských místech řada hotelových podniků, jež zamýšlel ministr zdravotnictví znárodniti touto osnovou ve prospěch léčících se hostů a začleniti je do podniku "Československé státní lázně a zřídla". Aby formálně odčiněn byl tento předstih, vloženo bylo po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu do této osnovy ustanovení § 11, odst. 2, podle kterého ministr vnitřního obchodu převede do působnosti ministra zdravotnictví ubytovací podniky v lázních, o nichž docíleno bylo mezi oběma resorty již dohody.

Odst. 3. Na Ústřední národní pojišťovnu převede ministr zdravotnictví zejména ten lázeňský majetek, který již nositelé sociálního pojištění spravují případně jehož je třeba pro zákonné úkoly národního pojištění.

Ustanovení těchto §§ recipují ustanovení vládou již schválených osnov znárodňovacích zákonů.

Není potřebí vysvětlení.