Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon č. 55/1947 Sb. se mění a doplňuje
takto:
1. Dosavadní znění § 9 se označuje
jako odstavec 1 a připojuje se k němu nový
odstavec 2, který zní:
"(2) Nelze-li zařízení potřebná
k provedení nutných zemědělských
prací opatřiti v obci, v jejímž obvodu
mají býti tyto práce vykonány, určí
příslušný okresní národní
výbor, z které obce jeho obvodu mají býti
zařízení opatřena; tato obec je povinna
potřebná zařízení opatřiti
podle odstavce 1."
2. Za § 11 se vkládá nový § 11a,
který zní:
(1) Okresní národní výbory
(státní agronomové) mohou do 31. prosince
1950 v okresech na Slovensku, které se souhlasem ministerstva
zemědělství určí pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy vyhláškou
v Úředním věstníku, činiti
opatření a vydávati rozhodnutí podle
§§ 3 až 5, 7, 8, 10 a 11, neučinil-li místní
národní výbor (místní správní
komise, komisař) potřebná opatření,
nebo nevydal-li nutné rozhodnutí, včas, nebo
je-li nebezpečí, že pro místní
poměry v obci taková opatření a rozhodnutí
včas učiněna a vydána nebudou a že
zemědělská půda zůstane neobdělána.
Přitom může okresní národní
výbor (státní agronom) zrušiti nebo
změniti dřívější rozhodnutí
místního národního výboru (místní
správní komise, komisaře), má-li za
to, že by jejich provádění nebylo způsobilé
zabezpečiti obdělání veškeré
zemědělské půdy v obci. Dobu povinného
pachtu lze v těchto případech stanoviti i
na dobu kratší tří let.
(2) V okresech určených podle odstavce
1 může okresní národní výbor
(státní agronom) uložiti vlastníkům,
pachtýřům, poživatelům nebo jiným
uživatelům zemědělské půdy
pracovní povinnost, pokud jde o práce potřebné
k řádnému hospodaření na pozemcích,
na kterých hospodaří, při čemž
může stanoviti podrobný postup těchto
prací a dobu jejich provedení.
(3) Na provedení opatření podle
odstavců 1 a 2 dohlíží okresní
národní výbor (státní agronom)
podle potřeby zvláště jím ustanovenými
zmocněnci (místními, po případě
oblastními důvěrníky); jejich ustanovení
vyhlásí v dotčených obcích
způsobem v místě obvyklým. Dekret
o ustanovení zmocněncem je zároveň
průkazem pro výkon jeho funkce.
(4) Pokud nejsou zmocněnci, uvedení v
odstavci 3, veřejnými zaměstnanci, vykonají
do rukou předsedy okresního národního
výboru slib, že budou úkoly jim svěřené
plniti s péčí řádného
hospodáře podle nejlepšího vědomí
a svědomí. Vykonání slibu se poznamená
na dekretu o ustanovení. Při vykonávání
svého úřadu jsou zmocněnci, pokud
jde o trestně právní ochranu, postavení
na roveň veřejným orgánům.
(5) Zmocněncům (odstavec 3) přísluší
odměna, jejíž výši stanoví
pověřenec zemědělství a pozemkové
reformy v dohodě se zúčastněnými
pověřenci. Náklady spojené s činností
zmocněnců jsou povinni uhraditi vlastníci,
pachtýři, poživatelé nebo jiní
uživatelé zemědělské půdy,
na niž se působnost zmocněnců vztahuje
podle odstavce 3; výši úhrady připadající
na jednotlivé osoby stanoví podle plošné
výměry obhospodařované zemědělské
půdy okresní národní výbor
podle směrnic, které vydá a v Úředním
věstníku vyhlásí pověřenec
zemědělství a pozemkové reformy v
dohodě se zúčastněnými pověřenci.
3. V § 17 se vypouštějí slova: "a
platí do 31. prosince 1948."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Při provádění zvláštní
akce k provedení orby a jiných podzimních
prací v roce 1947 ukázala se ustanovení zákona
č. 55/1947 Sb. velmi užitečnými a naprosto
nezbytnými. Pomocí zákona č. 55/1947
Sb. podařilo se již na podzim roku 1947 úspěšně
zvládnouti důsledky, vyplývající
pro podzimní a jarní zemědělské
práce z katastrofálního sucha v roce 1947.
Ukázalo se však také, že ustanovení
§ 9 nepostačila potud, že pro provedení
zmíněných prací bylo třeba
přesunů zejména orebních strojů
a nářadí z obce do obce. Tak ve skutečnosti
také postupovaly téměř všechny
okresní národní výbory a nedostatek
zákonného podkladu pro tato opatření
byl velmi těžce pociťován. Je proto nutno
doplniti ustanovení § 9 tak, jak jest v osnově
uvedeno.
Praxe též ukázala, že pro některé
okresy na jihu Slovenska, v nichž dochází k
výměně obyvatelstva, ustanovení zákona
č. 55/1947 Sb. naprosto nestačí. Jde tu o
mimořádné poměry, kdy obyvatelstvo,
které má býti přestěhováno
do Maďarska, nemá zájem o obdělávání
půdy a nechává ji ležeti úmyslně
ladem, po případě ji obdělává
takovým způsobem, že to nelze nazvati řádným
hospodařením. Situace je tím svízelnější,
že jde i o obce, kde jako správní orgány
fungují i osoby určené k přestěhování,
takže v obcích chybí předpoklad řádně
a bezpečně fungující místní
správy. V těchto obcích rovněž
nemohlo dojíti k ustavení místních
sdružení Jednotného svazu slovenských
zemědělců, s jejichž součinností
zákon č. 55/1947 Sb. počítá.
Za těchto poměrů vydal na Slovensku pověřenec
zemědělství a pozemkové reformy vyhlášku
č. 53/1947 Sb. n. SNR, jež obsahuje ustanovení
vcelku shodná s nově navrhovaným § 11a.
Pro prodloužení účinnosti této
vyhlášky není právního podkladu.
Je proto nutno učiniti opatření, podle něhož
by bylo možno v dotčených okresech na Slovensku
zvládnouti situaci tak, jak to poměry vyžadují.
- Zmíněná vyhláška č.
53/1947 Sb. obsahuje, pokud jde o úhradová opatření
rovněž obdobná ustanovení, jako jest
ustanovení § 11a, odst. 5. Lze proto uvésti,
že provádění ustanovení §
11a nebude znamenati zvýšení nákladů
ze státní pokladny.
Účinnost zákona č. 55/1947 Sb. je
omezena na dobu zemědělské dvouletky, t.
j. do 31. prosince 1948. Jelikož již nyní je
jasno, že po dvouletém hospodářském
plánu bude následovati další plánované
hospodářské období, je třeba
z ustanovení § 17 zákona č. 55/1947
Sb. vypustiti časové omezení jeho platnosti.