Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Dnem vyhlášení tohoto zákona se znárodňují
zestátněním v rozsahu stanoveném v
§ 2 podniky pro šlechtění osiva a sadby:
1. Selecty, společnosti pro pěstování
osiva a sádí, společnosti s r. o., Praha
II., Dlážděná ul. 6;
2. Sativy, hospodářského a výrobního
družstva pěstitelů zemáků v Havlíčkově
Brodě, zapsaného společenstva s ručením
obmezeným;
3. Elity, družstva pro ušlechtilá osiva a sádě,
zapsaného společenstva s ručením obmezeným,
Brno, Rooseveltova 7;
4. Družstva hospodářských lihovarů,
zapsaného společenstva s ručením obmezeným,
Praha II., Na Poříčí 28;
5. Centrozeliny, nákupního a prodejního svazu
družstev zelinářských, bramborářských,
zahradnických a ovocnářských, zapsaného
společenstva s ručením obmezeným,
Praha II., V Jámě č. 1;
6. země České (bývalá schwarzenberská
vrchní hospodářská správa,
Postoloprty);
7. země Moravskoslezské (zemský ústav
pro zušlechťování rostlin v Přerově
a zemský výzkumný ústav travinářský,
Rožnov pod Radhoštěm);
8. biskupských statků Nitra-hrad (šlechtitelská
stanice Radošiná);
9. správy některých římsko-katolických
statků Aňala při Nových Zámcích;
10. ing. E. Řeháka v Dětenicích (šlechtitelská
stanice Dětenice u Jičína);
11. Juliany Sonnenfeldové a Margit Andríkové,
Pudmerice, okres Modra (hospodářství "Terrasol").
(1) Znárodnění podle § 1
se vztahuje na majetek subjektů v něm vyjmenovaných,
pokud se ho v den vyhlášení tohoto zákona
používá k provádění šlechtění
osiva a sadby nebo k uvádění osiva a sadby
uznaných odrůd do oběhu, a dále ve
stejném rozsahu i na podniky jiných osob, pokud
u nich subjektům vyjmenovaným v § 1 náleží
více než polovina základního kapitálu,
nebo pokud na ně mají rozhodující
vliv.
(2) Majetkem podle odstavce 1 jest rozuměti
i oprávnění vyplývající
z uznání za šlechtitelský podnik (§
1, odst. 2 zákona ze dne 2. července 1924, č.
165 Sb., o ochraně výroby rostlinné, v zemích
České a Moravskoslezské ve znění
vládního nařízení ze dne 6.
dubna 1939, č. 113 Sb.), zejména právo označovati
odrůdu osiva a sadby jménem, nebo označovati
ji jako "původní", "uznané
osivo", "uznaná sáď" nebo "do
rejstříku zapsaná odrůda", jakož
i právo uváděti do oběhu osivo a sadbu
uznaných odrůd (§ 3, odst. 2 vládního
nařízení ze dne 10. října 1940,
č. 69 Sb. z roku 1941, o osivu a sadbě, a §§
1 a 4 zákona ze dne 17. března 1921, č. 128
Sb., o uznávání původnosti odrůd,
uznávání osiva a sádí a zkoušení
odrůd kulturních rostlin), dále veškeré
zásoby vyšlechtěného nebo dosud šlechtěného
osiva a sadby, práva ze smluv o množení uznaných
odrůd osiva a sadby, uzavřených s provozovateli
množitelských podniků, a jiná dosud
neuvedená práva, sloužící výhradně
nebo převážně k provádění
šlechtění, jakož i věci a práva
získané na podkladě oprávnění
vyplývajících z uznání za šlechtitelský
podnik nebo jeho provozem, jako jsou na př. hotovosti stržené
z prodeje povoleného nebo uznaného osiva a sadby,
vkladní knížky, pohledávky, směnky,
cenné papíry, práva z pachtovních
nebo nájemních smluv, živnostenská oprávnění,
známky, vzorky, licence a pod., a to i když tyto věci
nebo tato práva náleží někomu
jinému než provozovateli šlechtitelského
podniku.
(3) Ministr zemědělství, na Slovensku
po slyšení pověřence zemědělství
a pozemkové reformy, určí pro každý
případ zvlášť, která práva
podle odstavců 1 a 2 a které závazky (§
4) přecházejí na stát; pro řízení
o zjištění tohoto rozsahu práv a závazků
neplatí ustanovení vládního nařízení
ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení
ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním
řízení).
(1) Majetkové podstaty, jichž československý
stát nabývá znárodněním
podle §§ 1 a 2, začlení ministr zemědělství
do podniku "Státní lesy a statky", který
bude dále prováděti šlechtění
a spravovati znárodněný majetek podle předpisů
o úpravě hospodaření ve státních
závodech, ústavech a zařízeních,
jež převahou nemají plniti úkoly správní.
(2) Části majetkových podstat
národních podniků vytvořených
podle jiných předpisů, které slouží
převážně šlechtění
osiva a sadby, vyjme příslušný ministr
v dohodě s ministry zemědělství a
financí z majetkové podstaty těchto podniků
a ministr zemědělství je začlení
do podniku "Státní lesy a statky". Totéž
platí přiměřeně o majetku zkonfiskovaném
podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945,
č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, nebo
podle nařízení Slovenské národní
rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci
a urychleném rozdělení zemědělského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel slovenského
národa, ve znění nařízení
Slovenské národní rady ze dne 14. května
1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č.89
Sb. n. SNR, jakož i o majetku převzatém podle
zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb.,
o revisi první pozemkové reformy, ve znění
zákona ze dne 21. března 1948. č. 44 Sb.,
a o majetku vykoupeném podle zákona ze dne 21. března
1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě
(trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské
a lesní půdě).
(1) Československý stát (správa
státních lesů a statků) vstupuje dnem
znárodnění v závazky, které
náleží k majetkovým podstatám
uvedených v §§ 1 a 2; nedá-li se zjistiti,
které závazky náležejí k znárodněné
majetkové podstatě, vstupuje československý
stát (správa státních lesů
a statků) v závazky v poměru obecných
cen znárodněného majetku k majetku neznárodněnému
s přihlédnutím k ustanovením §
5. Totéž platí, pokud jde o majetkové
podstaty převedené z národního podniku
podle § 3, odst. 2, věty prvé. Směrnice
pro rozvržení a ocenění závazků
vydá ministr zemědělství v dohodě
se zúčastněným ministrem a s ministrem
financí, a pokud jde o majetkové podstaty převedené
z národního podniku podle § 3, odst. 2, věty
prvé, příslušný ministr v dohodě
s ministry zemědělství a financí.
(2) Za závazky podle odstavce 1 se nepokládají
osobní daně, dávky a poplatky dřívějšího
provozovatele, a znárodněná majetková
podstata ani československý stát (správa
státních lesů a statků) za ně
neručí. Osobními daněmi a dávkami
se rozumějí daň důchodová,
válečný příspěvek, daň
rentová přímo vybíraná, daň
z majetku podle vládního nařízení
ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku,
majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května
1947, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku
a o dávce z majetku, a mimořádné dávky
podle zákona ze dne 31. října 1947, č.
185 Sb., o mimořádné jednorázové
dávce a mimořádné dávce z nadměrných
přírůstků na majetku.
(3) U závazků, které jsou hospodářsky
neodůvodněné, počítajíc
v to závazky ze služebních smluv, zaručujících
zaměstnancům nepřiměřeně
vysoké platy, zaopatřovací požitky,
odbytné a pod., může se československý
stát (správa státních lesů
a statků) domáhati zrušení nebo jiné
přiměřené úpravy. Nedojde-li
o tom k dohodě, rozhodne k žádosti jedné
ze stran rozhodčí soud podle zákona ze dne
21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích
soudech pro úpravu některých závazků
národních podniků.
(1) O náhradě za znárodněný
majetek platí přiměřeně ustanovení
§§ 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne
24. října 1945, č. 100. Sb., o znárodnění
dolů a některých průmyslových
podniků, ve znění zákona ze dne ...................
1948, č. .... Sb. Pokud při znárodnění
podle §§ 1 a 2 jde o majetek, který by jinak,
kdyby nešlo o šlechtitelský podnik, podléhal
řízení o převzetí podle zákona
č. 142/1947 Sb. ve znění zákona č.
44/1948 Sb., po případě výkupu podle
zákona č. 46/1948 Sb., stanoví se výše
náhrady za takový majetek podle těchto zákonů.
(2) Podniky znárodněné podle tohoto
zákona jsou v rámci podniku "Státní
lesy a statky" vedeny jako samostatná bilanční
jednotka, která podle plánu, na němž
se dohodnou ministři zemědělství a
financí, uhradí Fondu znárodněného
hospodářství náklady spojené
s úrokováním a umořováním
náhradových dluhopisů za majetkové
podstaty znárodněné podle tohoto zákona,
po případě náklady spojené
s jiným způsobem poskytnutí náhrady.
Začlenění znárodněného
majetku (§§ 1 a 2) do podniku "Státní
lesy a statky" vyhlásí ministr zemědělství
v Úředním listě.
(1) Na návrh ministerstva zemědělství
zapíše knihovní soud přechod vlastnických
a jiných práv náležejících
k znárodněné majetkové podstatě
na československý stát s odvoláním
se na tento zákon.
(2) Ustanovení předchozího odstavce
platí obdobně o vyznačení přechodu
práv znárodněného šlechtitelského
podniku (§§ 1 a 2) na československý stát
v úředních rejstřících
a seznamech (vodní kniha, živnostenský rejstřík
a pod.).
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Šlechtění osiva a sadby je na území
československého státu prováděno
jednotlivými podniky na čistě obchodní
basi. To umožňuje, že méně průbojní
a finančně méně silní šlechtitelé
nemohou své poměrně lepší odrůdy
uplatniti a prodávati je v takovém rozsahu jako
jejich silnější konkurenti. Není třeba
zvláště uváděti, že tím
trpí jak zemědělská výroba,
tak i celkové hospodářství státu.
Je proto nutno přikročiti k navrhované reformě
a přizpůsobiti tím zároveň
hospodářství Československé
republiky, hospodářství téměř
všech jiných vývozních států,
jako je na př. Sovětský Svaz a USA, i některých
dalších států, na př. Anglie
a severských států, v nichž šlechtění
osiva a sadby je věcí státní a nikoliv
obchodní.
V republice Československé provádí
šlechtění polnohospodářských
odrůd osiva a sadby jednak stát v podniku "Státní
lesy a statky", jednak podniky uvedené v § 1,
vedle některých již znárodněných
podniků nebo konfiskátů, o nichž jedná
osnova v § 3, odst. 2. Znárodněním soukromopodnikatelských
firem a sloučením šlechtění jimi
prováděného se šlechtěním
prováděným v podniku "Státní
lesy a statky", s kterým budou sloučeny i šlechtitelské
podniky již znárodněné nebo podniky
zkonfiskované, dosáhne se shora uvedeného
cíle plně a zajistí se též vypěstování
dostatečného množství osiva a sadby
nejlepších odrůd, kterých rostlinná
výroba v různých krajích státu
potřebuje. Dosáhne se tím i jednotnosti,
pokud jde o pěstování stejných druhů
obilnin a okopanin v jednotlivých krajích a obcích,
což přinese značné výhody jak
pro zpeněžování výrobků,
tak i pro jejich průmyslové zpracování.
To je také důvodem, proč osnova do znárodnění
pojímá i šlechtitelské podniky zemí
České a Moravskoslezské. Bude samozřejmě
třeba, aby nové odrůdy osiva a sadby byly
uznávány, resp. povolovány jen podniku "Státní
lesy a statky". Soukromé šlechtění
tím nebude vyloučeno; soukromí šlechtitelé
ovšem nebudou moci výsledek své práce
zhodnotiti obchodně přímo, nýbrž
jen prostřednictvím podniku "Státní
lesy a statky" za sjednaných podmínek.
Jednotlivá ustanovení osnovy jsou obdobou ustanovení
pojatých do jiných předpisů o znárodnění
některých podniků. Subjektům uvedeným
v § 1 pod č. 6 a 7 bude poskytnuta náhrada
jen podle první věty § 5, odst. 1, ježto
zemědělská a lesní půda svazků
územní samosprávy je vyňata zcela
z ustanovení jak zákona č. 142/1947 Sb.,
tak i zákona č. 46/1948 Sb. Mezi závazky,
které budou převzaty podle § 4, odst. 1 osnovy,
patří i závazky ze služebních
smluv; dotčené zaměstnance převezme
československý stát (správa státních
lesů a statků) do služeb podniku "Státní
lesy a statky".
Vzhledem k tomu, že správa a způsob hospodaření
v podniku "Státní lesy a statky" jsou
upraveny příslušnými předpisy
(zákon č. 404/1922 Sb. a vládní nařízení
č. 206/1924 Sb.), není třeba tyto věci
upravovati v osnově zvláště.
Provádění zákona nevyžádá
si zvýšených nákladů ze státní
pokladny.