Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi republikou Československou a Lidovou republikou Bulharskou, podepsanou v Praze dne 23. dubna 1948.

Pařížská mírová konference připravila mírovou smlouvu s Bulharskem, které se tak vrátilo do rodiny svobodných národů. Naše dobré styky s nově osvobozeným Bulharskem se slibně počaly rozvíjeti. Jednání, vedená po podepsání kulturní dohody mezi Československou republikou a Lidovou republikou Bulharskou, vyústila k dohodě o uzavření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi republikou Československou a Lidovou republikou Bulharskou, která byla podepsána v Praze dne 23. dubna 1948. Se strany československé tuto smlouvu podepsali předseda vlády Klement Gottwald, ministr zahraničních věcí dr. Vlado Clementis a se strany bulharské předseda vlády G. Dimitrov.

Smlouva mezi Československem a Bulharskem, která se předkládá podle ustanovení § 64, odst. 1 ústavní listiny ústavodárnému Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu, má býti dalším příspěvkem k vybudování bezpečnostního systému Československé republiky. Její ustanovení spočívají na týchž zásadách jako naše spojenecké smlouvy s SSSR, Jugoslavií a Polskem, t. j. proti hrozbě útoku se strany Německa nebo kteréhokoliv jiného státu, jenž by se s ním přímo nebo nepřímo spojil, předvídají preventivní opatření, která by nastoupila automaticky proti útoku se strany Německa a kteréhokoliv jiného státu, který by se s Německem k útočnému činu spojil, předvídají pak vzájemnou pomoc vojenskou i jinou.

Opis.

President Československé Republiky a Presidium Velikého Národního Shromáždění Lidové Republiky Bulharské:

přesvědčeni, že bratrské sblížení a těsná spolupráce odpovídá skutečným citům národů obou slovanských zemí, které v tom vidí vážnou oporu pro svou svobodu a nezávislost;

jsouce si hluboce vědomi, že tradiční přátelství mezi československým a bulharským lidem, posílené ustavením lidově demokratických zřízení v obou zemích, je důležitým činitelem pro vybudování přátelství a spolupráce se všemi slovanskými i jinými demokratickými národy a pro zabezpečení míru;

vycházejíce ze zkušenosti poslední světové války, kdy Německo napadlo svobodymilovné národy, a pevně jsouce rozhodnuti postavit se společným úsilím proti všem pokusům o obnovování německého imperialismu;

jsouce prodchnuti přáním upevniti a rozšířiti hospodářské svazky mezi nimi existující a ustaviti na prospěch obou zemí úzkou hospodářskou spolupráci, pro niž jejich hospodářská struktura skýtá příznivé podmínky;

přejíce si také slavnostně potvrditi svou neochvějnou vůli bránit i v budoucnosti svou svobodu, nezávislost a územní celistvost a upraviti styky mezi sebou v duchu bratrství a na prospěch upevnění míru a mezinárodní spolupráce; -

za tím účelem se rozhodli uzavříti smlouvu a přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a jmenovali svými zplnomocněnci:

President Československé republiky

Klementa Gottwalda, předsedu vlády a dra Vladimíra Clementise, ministra zahraničních věcí.

Presidium Velikého Národního Shromáždění Lidové republiky Bulharské

Jiřího Dimitrova, ministerského předsedu Lidové republiky Bulharské, -

kteří, vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se takto:

Vysoké smluvní strany se dohodly, že se v zájmu obou zemí a jejich národů sdruží v politice trvalého přátelství, které budou utužovat úzkou, všestrannou součinností mezi oběma zeměmi.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní společně všechna opatření ve své moci, aby v budoucnosti znemožnily jakoukoli hrozbu a zamezily útok se strany Německa nebo kteréhokoli jiného státu, který by se s ním přímo nebo jakkoli jinak spojil.

Za tím účelem se Vysoké smluvní strany zúčastní v duchu nejupřímnější součinnosti všech mezinárodních akcí pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a plně přispějí k tomu, aby se tento cíl stal skutkem.

Při provádění této smlouvy budou Vysoké smluvní strany dbát svých závazků k organisaci Spojených národů a budou jednati podle zásad stanovených v chartě této organisace.

Kdyby jedna z Vysokých smluvních stran byla zapletena do válečné akce s Německem, které by se pokusilo v budoucnu obnoviti svou útočnou politiku, neb s kterýmkoli jiným státem, který by se přímo neb jakýmkoli jiným způsobem s Německem v útočné politice spojil, poskytne jí neprodleně druhá Vysoká smluvní strana vojenskou a jinou pomoc všemi prostředky, které má po ruce.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že žádná z nich nesjedná spojenectví a nezúčastní se koalice ani akcí a opatření, namířených proti druhé Vysoké smluvní straně.

Vysoké smluvní strany budou se radit mezi sebou o všech vážných mezinárodních otázkách, které se týkají zájmů obou zemí.

Vysoké smluvní strany budou rozvíjet a upevňovat hospodářské, kulturní i jiné styky mezi oběma zeměmi v duchu přátelství a součinnosti, jakož i podle dohod a smluv k tomu cíli sjednaných.

Tato smlouva nabývá účinnosti ihned o podpisu a bude ratifikována v době co nejkratší. Ratifikační listiny budou vyměněny v Sofii v době co možná nejkratší.

Tato smlouva zůstává v účinnosti po dobu dvaceti let ode dne podepsání. Jestliže však žádná z Vysokých smluvních stran nesdělí dvanáct měsíců před uplynutím dvacetiletého období, že si přeje, aby se účinnost této smlouvy skončila, prodlužuje se její účinnost po každé o pět dalších let tak dlouho, dokud jedna z Vysokých smluvních stran dvanáct měsíců před uplynutím běžícího pětiletí písemně neoznámí svůj úmysl její účinnost ukončit.

Čemuž na svědomí zmocněnci podepsali tuto smlouvu a připojili k ní své pečeti.

Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a bulharském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.