Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná podle tohoto zákona, převzata národním podnikem, platí o zatímní správě předpisy § 37 dekretu s tou odchylkou, že ministr techniky může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení pověřenců techniky a financí, pověřit zatímní správou znárodněných podniků zmocněnce jemu odpovědné a stanovit rozsah jejich zmocnění.

Živnostenská oprávnění a oprávnění podle předpisů o civilních technicích k provádění staveb jakéhokoli druhu může příslušný úřad udělit jen se souhlasem ministerstva techniky. Souhlasu je třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených.

Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a rejstříků a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek. To neplatí o obchodní (podnikové) činnosti, o převodech majetku nebo majetkových práv z národních podniků na osoby jiné než národní podniky a o běžných obchodech ukončovaných likvidátorem podle § 30 dekretu.

(1) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.

(2) Znárodněný podnik má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek postavení poplatníka daně z obratu až do dne, kdy o jeho převzetí bude uveřejněna vyhláška v Úředním listě.

(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniků podléhajících znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů Kčs; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

(2) Kdo poruší některá ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do 5,000.000 Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

(3) Tresty na penězích připadají státu.

(1) Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 23 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou mít význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

(3) Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

(4) Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných u.stanovení platných o trestech na penězích.

(1) Při odsouzení.pro zločin podle § 23, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 23, odst. 2 k trestu na svobodě nebo na penězích přesahujícímu jeden milion Kčs uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

(2) Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají být uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

Přestupky tohoto zákona se promlčují ve třech letech.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr techniky v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Znárodnění ve stavebnictví je částí socialisačního procesu, prováděného Gottwaldovou vládou ve smyslu jejího vládního programu, schváleného ústavodárným Národním shromážděním.

Podle tohoto programu mají býti znárodněny podniky, provádějící stavební práce jakéhokoli druhu, pokud v nich bylo kdykoli po 1. lednu 1946 současně zaměstnáno nebo činno aspoň 50 osob.

Stavební podniky, které budou tímto způsobem znárodněny, lze klasifikovati podle výrobní kapacity, dané počtem zaměstnanců takto:

V českých zemích činil stav osazenstva uvedených podniků

ke dni 30. září 1947 - 105.000 zaměstnanců

z celkového počtu - 122.000 zaměstnanců, což představuje 86% kapacity.

Na Slovensku činil stav osazenstva znárodněných podniků cca 60.000 zaměstnanců.

Na celém území ČSR připadalo tedy ke dni 30. září 1947 z celkového počtu 200.000 zaměstnanců ve stavebnictví na znárodněné podniky 165.000 zaměstnanců, t. j. 80 - 85% úhrnné kapacity.

Podle strojního inventáře, připadajícího na podniky pod 50 zaměstnanců a na podniky znárodněné, činí kapacita znárodněného stavebnictví 90 až 95% celkového objemu.

Provedením znárodnění v tomto rozsahu bude zaručeno včasné splnění dvouletého plánu a příštích hospodářských plánů ve stavebnictví s ohledem na normalisaci, typisaci a mechanisaci ve stavebnictví.

Je nutné, aby - pokud to zvláštní poměry ve stavebnictví dovolují - i znárodnění stavebních podniků a organisace nových národních podniků ve stavebnictví byly provedeny co možná stejným způsobem jako znárodnění v jiných hospodářských odvětvích a aby navazovalo na znárodnění provedené již dekretem presidenta republiky ze dne. 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.

V důsledku toho navazuje předkládaná osnova i legislativně technicky na dekret č. 100/1945 Sb. a na jeho novelisaci prováděnou současně osnovou zákona o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.

To platí zejména o ustanoveních, vyjímajících ze znárodnění podniky družstev, podniky svazků lidové správy a podniky určené k zastavení (§ 1, odst. 6), o hlášení vlastníků, držitelů a správců znárodňovaného majetku (§ 2), o disposici se znárodněným majetkem (§ 3), o rozsahu znárodnění (§ 4), o závazcích znárodňovaných podstat (§§ 5 a 6), o odporovatelnosti právním jednáním (§ 7), o náhradách (§§ 8 a 9), o zařazení a vyjmutí podniků zřízených podle jiných právních předpisů (§§ 14 a 15), o zmocnění vlády k vydání podrobných předpisů organisačních a dozorčích (§ 16), o právních a platových poměrech zaměstnanců (§ 17), o ustanoveních rázu finančního (§§ 21 a 22) a o ustanoveních trestních (§§ 23 až 27).

Odlišně od svého vzoru (dekretu č. 100/1945 Sb.) upravuje osnova organisaci znárodněného podnikání.

Znárodňují se totiž podniky provádějící stavební práce jakéhokoli druhu

a) dnem 1. ledna 1948, dosáhly-li kdykoli po 1. lednu 1946 počtu padesáti zaměstnaných nebo činných osob (§ 1, odst. 1),

b) dnem určeným ministrem techniky, splní-li se podmínky pro znárodnění po dni účinnosti zákona (§ 1, odst. 2).

Totéž platí i v případě spojení dvou nebo více stavebních podniků za účelem společného provedení jedné nebo více staveb (konsorcia), pokud se tímto spojením zvýší počet osob zaměstnaných nebo činných na padesát (§ 1, odst. 3).

Z takto znárodněných stavebních podniků zřizuje se jediný národní podnik stavební pro celé území státu (§ 10).

Tato konstrukce byla zvolena proto, aby začlenění znárodněných podstat.a jejich zorganisování mohlo být provedeno co nejrychleji a aby vlastní provádění stavebních prací nebylo rušeno ani přípravou organisace více národních podniků ani jejím prováděním.

Osnova pamatuje však na to, aby postupně mohly být zřizovány další národní podniky dělením jediného národního podniku (§ 13, odst. 1), bude-li to vyžadovati praktická potřeba. Při tom se počítá jednak se zřízením stavebních podniků regionálních s výrobou všeobecné povahy, které budou krýti běžnou stavební potřebu v krajích, jednak se zřízením stavebních podniků specialisovaných podle výrobního zaměření.

Očekáváme, že tímto způsobem bude možno zvládnout organisaci zcela nově znárodňovaného hospodářského sektoru v nejkratší době.

Jak je výše uvedeno, zřízení jediného stavebního podniku - s oblastní správou v Bratislavě - upravuje § 10 a jeho další možné dělení § 13, odst. 1. Stane-li se tak, bude třeba zříditi i ústřední a oblastní orgán (§ 13, o.dst. 2) po vzoru dekretu č. 100/1945 Sb., při čemž jejich úkoly bude obstarávati národní podnik podle § 10 do té doby, než tyto orgány budou zřízeny (§ 13, odst. 3). Také tímto ustanovením bude usnadněn hladký vývoj národního stavebního podnikání.

V organisaci národních podniků se osnova úzce přimyká k dekretu č. 100/1945 Sb. (viz § 10, odst. 3, § 13, odst. 6) tím, že i na národní podniky podle ní zřizované aplikuje přiměřeně ustanovení citovaného dekretu o právním postavení a organisaci národních podniků průmyslových.

Předmět činnosti národního podniku jest v § 10, odst. 2 osnovy upraven tak, aby podnik mohl co nejlépe a nejúčelněji plniti úkoly připadající mu ve stavebnictví.

Kromě provádění stavebních prací jakéhokoliv druhu, projektování a provádění kalkulací a výzkumnictví [§ 10, odst. 2, písm. a), b) a f)] má národní podnik stavební vyrábět montované a polomontované stavby, stavební konstrukce, stavební dílce a tvárnice [§ 10, odst. 2, písm. c)]. Tyto výroby budou tímto zákonem znárodněny jen, jsou-li akcesoriem znárodňovaných podniků stavebních.

Pokud jsou tyto výroby hlavním předmětem podnikání některého znárodňovaného podniku anebo akcesoriem jiného znárodněného průmyslového podniku, budou znárodněny podle § 1, odst. 1, č. 15 osnovy zákona o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků a do národního podniku stavebního budou převedeny podle části II, č. 29 (§ 12, odst. 4 dekretu), po případě podle ustanovení části II, č. 41 (§. 32 dekretu) téže osnovy.

Důvodem této konstrukce jest, aby při znárodňování nebyl způsoben zmatek, protože organisační různost jednotlivých znárodňovaných podniků nedovoluje, aby byla předem vedena jasná hranice mezi tím, co znárodňuje ministerstvo techniky a co ministerstvo průmyslu. Teprve znárodněné majetkové podstaty bude možno rozdělit a začlenit.

Není zamýšleno, aby národní podnik stavební vyráběl železné montované konstrukce a mosty, jezové konstrukce, stavební kování a pod. Do podnikové činnosti národního podniku stavebního patří posléze "nabývat, pronajímat, opravovat a zcizovat stavební stroje", takže podnik nastoupí na místo inventárny stavebních strojů, jejíž zřízení bylo připravováno ministerstvem techniky.

Je třeba zdůraznit, že národní podnik stavební nemá prováděti pouze holé stavební konstrukce, nýbrž že má provádět i veškeré řemeslné práce, jichž je třeba k úplnému dokončení stavby.

Při zřizování národních podniků při začleňování majetkových podstat do národních podniků (§ 11, od.st. 3), při převodech podle § 3 a při jakýchkoliv jiných organisačních opatřeních ministra nebo ministerstva techniky, bude ministr, resp. ministerstvo techniky postupovati vždy v dohodě s ministrem (ministerstvem), jehož zájmy budou dotčeny, i když tato součinnost není výslovně normována. Tak je tomu na příklad v § 3, kde bude dána příslušnost ministra vnitra, pokud jde o podniky svazků lidové správy.

V § 12 je nutno s.lovům "přiměřeně podle předpisů platných pro příděl konfiskovaného majetku" rozuměti tak, že obdobně bude použito ustanovení vládního nařízení č. 106/1947 Sb., o přídělu drobných živnostenských podniků.

Kromě těchto zásadních ustanovení se upozorňuje na § 8, odst. 3, podle něhož se při určení náhrady nepřihlíží k majetkovým částem, získaným na černém trhu nebo sloužícím k obcházení platných předpisů a na § 20, který váže udělování nových oprávnění stavebních živností, oprávnění civilních techniků stavebních směrů a zakládání nových podniků v těchto odvětvích na souhlas ministerstva techniky proto, aby bylo zabráněno nezdravému tříštění ve stavebnictví.