24. § 19 zní:

"(¹) Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra výživy představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu českých zemědělců a příslušných zájmových organisací průmyslu. Na Slovensku jmenuje a odvolává ředitele národního podniku (náměstky) se schválením ministra výživy, který vyslechne pověřence výživy, představenstvo oblastního orgánu, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace, Jednotného svazu slovenských rolníků a příslušné zájmové organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ředitel (náměstek) národního podniku vzdává své funkce, bere na vědomí ústřední (oblastní) ředitel, čímž se zánik funkce stává účinným. Jsou-li v národním podniku alespoň tři náměstkové, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

(²) Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný po slyšení pověřence výživy, ústředního ředitele, příslušného orgánu jednotné odborové organisace a Jednotného svazu slovenských rolníků. Prohlášení, kterým se oblastní ředitel (náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr výživy, čímž se zánik funkce stává účinným.

(³) Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s ministrem zemědělství po slyšení Ústřední rady odborů, Ústřední rady zemědělců a příslušné zájmové organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ústřední ředitel (náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr výživy, čímž se zánik funkce stává účinným.

(⁴) Ředitelem (náměstkem) může býti toliko československý státní občan, který musí míti odborné vědomosti a zkušenosti a býti mravně, státně a národně spolehlivý a zachovalý.

(⁵) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.

(⁶) Ředitel (náměstek) ústředního a oblastního orgánu, jakož i ředitel (náměstek) národního podniku slíbí ministru výživy, že bude svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu. Na Slovensku slíbí ředitel (náměstek) národního podniku totéž pověřenci výživy.

(⁷) Dnem slibu se ujímá ředitel (náměstek) své funkce a stává se zaměstnancem ústředního (oblastního) orgánu nebo národního podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by bylo jinak lze pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí řediteli (náměstku) požitky nejméně po dobu, po kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.

(⁸) Na jmenování a odvolání ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

(⁹) Vláda může nařízením upraviti služební, platové a pracovní poměry ústředních a oblastních ředitelů a jejich náměstků a ředitelů národních podniků a jejich náměstků.

(¹⁰) Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do obchodního (firemního) rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo jej podá v ověřené formě. Za podniky se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému znění firmy připojí ředitel (náměstek) svůj podpis."

25. § 20 zní:

"Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a ústředních a oblastních orgánech, zejména o jejich správě, hospodaření, financování, o použití jejich zisků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, o postavení zemědělských účastníků, o výzkumnictví národních podniků, o organisaci sociálních, vzdělávacích a podobných fondů při národních podnicích a o působnosti ministerstva výživy v poměru k národním podnikům (statut národních podniků potravinářských)."

26. §§ 22 a 23 se zrušují.

27. Oddíl IV zní:

Ustanovení §§ 23 až 32 a 35 až 47 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. ..../1948 Sb. platí přiměřeně i pro věci upravené tímto dekretem, při čemž tam, kde podle právě uvedených ustanovení jest dána působnost ministra průmyslu, po případě pověřence obchodu a průmyslu, přísluší tato působnost ministru výživy, po případě pověřenci výživy.

U znárodněných podniků cukrovarských a lihovarských se sečtou výtěžky (důchody) posledního nedokončeného lomeného obchodního období před převzetím národním podnikem s výtěžky (důchody) předcházejícího lomeného období a příslušná přímá daň se vyměří na jediný berní rok. Daň vyměřená podle předchozí věty nesmí činiti méně než dvojnásobek daně minimální."

28. V oddílu V se dosavadní § 25 označí jako § 24.

Všechny podniky, o nichž ministr výživy do 22. února 1948 vyhlásil podle § 1, odst. 4 dekretu č. 101/1945 Sb., že byly tímto dekretem znárodněny, byly znárodněny dnem 27. října 1945. O tomto znárodnění platí jinak ustanovení dekretu č. 101/1945 Sb. ve znění tohoto zákona.

Zákon ze dne 11. července 1947, č. 146 Sb., o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském, se zrušuje s účinností ode dne 14. srpna 1947.

U podniků, jež byly znárodněny v důsledku změny § 1, odst. 3 dekretu č. 101/1945 Sb. ustanovením čl. II, č. 1, posuzují se právní jednání učiněná v době od 27. října 1945 do 1. ledna 1948 dosavadními vlastníky, u obchodních společností a společenstev výdělkových a hospodářských (družstev) jejich orgány zastupujícími je navenek, jako právní jednání orgánů prozatímní správy znárodněného podniku nevyžadující dalších schválení, s výjimkou převodu podniku, převodu kapitálových účastí a rozdílení zisku, jež jsou platny jen, budou-li dodatečně schváleny ministerstvem výživy; právo odporovati právním jednáním podle ustanovení § 6 dekretu č. 101/1945 Sb. zůstává nedotčeno; při tom jim lze odporovati do dvou let ode dne uveřejnění vyhlášky o začlenění znárodněného podniku do národního podniku.

Ministr výživy se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné znění dekretu č. 101/1945 Sb. ve znění vyplývajícím ze změn a doplňků provedených ustanoveními čl. II tohoto zákona.

(¹) Ustanovení čl. II, č. 1, 2, 5 až 11, 13, 16 až 20, č. 24, pokud jde o § 19, odst. 7, dále č. 27, pokud stanoví, že přiměřeně platí ustanovení §§ 35 a 40 a § 41, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. ..../1948 Sb. a pokud dává nové znění § 23 dekretu č. 101/1945 Sb., nabývají účinnosti dnem 27. října 1945. Ustanovení čl. II, č. 27, pokud stanoví, že přiměřeně platí ustanovení § 41, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. ..../1948 Sb., ustanovení čl. IV a čl. VI nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ostatní ustanovení, pokud z jejich obsahu nic jiného neplyne, dnem 1. ledna 1948.

(²) Tento zákon provede ministr výživy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Hospodářské a politické důvody pro další znárodnění byly objasněny předsedou Ústřední rady odborů na celostátním sjezdu závodních rad a odborových funkcionářů, konaném dne 22. února 1948 v Praze. Požadavek dalšího znárodnění pojatý do resoluce sjezdu stal se již součástí vládního programu nové Gottwaldovy vlády a byl s programem této vlády schválen i ústavodárným Národním shromážděním. Zkušenosti za dobu téměř dva a půl roku od prvního znárodnění ukázaly, že sice konstrukce znárodnění jest dobrá a vyhovuje, ale že řada jednotlivých ustanovení znárodňovacího dekretu není formulována tak, aby vystihovala to, co při znárodnění bylo zamýšleno, po případě jak hospodářský život vyžaduje. Při uzákonění dalšího znárodnění nemohou zajisté býti opakovány ty chyby, které snad se staly při znárodnění prvním a které dnes jako chyby jsou zřejmé. Přitom však není dobře myslitelno, že by v detailech další znárodnění bylo upraveno odchylně. Z toho plyne požadavek novelisace dekretů znárodňovacích v souvislosti s úpravou dalšího znárodnění.

Jest otázkou, zda novelisace dekretů znárodňovacích má býti provedena normou samostatnou od zákona o dalším znárodnění odlišnou. Látka se zde však vzájemně prolíná a lze ji přehledněji zpracovati, bude-li obojí zahrnuto do normy jedné. Logickým by bylo, aby v první části nového zákona byla provedena novelisace dekretu č. 101/1945 Sb. a pak následovala ustanovení o dalším znárodnění, při čemž by se v části o novém znárodnění pouhým odkazem na část první přejala ta ustanovení dekretu č. 101/1945 Sb. v novelisovaném znění, která budou použita a budou platiti i pro další znárodnění. Tento požadavek ustupuje však hospodářské a politické závažnosti dalšího znárodnění a proto byl volen ten postup, že v čl. I. se normuje nové znárodnění a teprve v čl. II. provádí novelisace dekretu č. 101/1945 Sb.; v článcích dalších se provádějí úpravy vyplývající z čl. I. a II.

K § 1, odst. 1:

Úvodní větou se vyjadřuje, že nepodléhá znárodnění to, co již vlastnictvím státu jest.

K č. 1:

Znárodnění podniků na výrobu lihovin jest logickým důsledkem znárodnění průmyslových lihovarů a skutečnosti, že toto výrobní odvětví, které používá jako hlavní surovinu líh, vykazuje nadměrné zisky. Na lihu právě tak jako na tabáku nemá vydělávati soukromník, a jest proto účelným znárodniti výrobu lihovin celou, zejména i podniky, které jsou v rukách družstev.

Znárodnění má postihnouti všechny podniky po živnostensku provozované; vyňaty jsou však t. zv. pěstitelské pálenice.

K č. 2:

V historických zemích jest jen několik družstevních rafinerií lihu; jinak rafinerie lihu byly již znárodněny dekretem č. 101/1945 Sb. Na Slovensku jest řada drobných rafinerií spojených s hospodářskými lihovary. Znárodnění všech rafinerií má v první řadě za cíl účelnou koncentraci rafinace lihu v t. zv. průmyslových rafineriích. Pokud jde o rafinerie spojené s hospodářskými lihovary bude v praxi jistě často používáno ustanovení § 1, odst. 2, písm. c).

K č. 3:

Pokud jde o průmysl pivovarský, jest celková kapacita všech podniků na státním území asi 13,000.000 hl. Z toho připadá na národní podniky asi 5,000.000 hl, na soukromé podniky asi 6,000.000 hl a zbytek na státní pivovary, pivovary svazků lidové správy a pivovary družstevní. Soukromých podniků včetně konfiskátů dosud nezačleněných je asi 160. Jde sice někde o menší podniky místního významu, ale v průmyslu pivovarském je nezbytná koncentrace a racionalisace výroby, kterou bez znárodnění soukromého sektoru by bylo těžko provésti.

K č. 4:

Znárodnění sladoven jest odůvodněno úzkou souvislostí s průmyslem pivovarským.

K č. 5:

Některé velké mlékárny jsou vlastnictvím akciových společností, ale zejména na venkově mlékárny jsou téměř z 90 procent vlastnictvím družstev. Znárodněním všech mlékáren nedružstevních se umožní, aby malé a střední mlékárny, které se nehodí k provozu ve formě národních podniků, byly na podkladě ustanovení § 5 převedeny do majetku družstev.

Znárodnění i takovýchto malých a středních podniků, které mají menší počet než 50 zaměstnanců, je odůvodněno důležitostí mléka v lidské výživě a úvahou, že zejména na takovýchto malých a středních podnicích mají eminentní zájem zemědělci, jak to dokazuje vývoj podnikání v oboru mlékařství.

K č. 6:

Převážná část výroby umělých jedlých tuků byla již znárodněna dekretem č. 101/1945 Sb. Zbývá několik menších podniků, z nichž zase některé mají více než 50 zaměstnanců, ale zejména s ohledem na lisovny jest účelem tento sektor prohlásiti za znárodněný. Znárodnění jest zde odůvodněno zejména úvahou, že jde o průmysl, který pracuje z převážné části s dovezenými surovinami, a že účelná racionalisace vyžaduje, aby celý sektor tvořil jak po stránce majetkové, tak po stránce vedení jeden celek.

K č. 7:

Podniky v oboru výroby kvasného octa mají sice pro své technické vybavení malý počet zaměstnanců, ale přesto docilují značných obratů a pro trvalý odbyt jsou značně lukrativní. Je účelné, aby tento průmysl surovinově závislý na lihovarském průmyslu, tvořil účelový doplněk státního lihového hospodářství.

K č. 8:

Škrobárenský průmysl jest ve stavu rekonstrukce, během níž budou všechny škrobárny vybaveny typisovaným strojním zařízením, které při kapacitě zpracování 750 q brambor ve 24 hodinách nebude vyžadovati více než 30 lidí. Škrobárny téže kapacity, ale vybavené starším zařízením, zaměstnávají 50 až 70 lidí. Již z toho jest zřejmé, že kdyby u škrobáren byla volena hranice 50 zaměstnanců, znamenalo by to značnou nerovnost zacházení s podniky o různé dokonalosti technického zařízení. Škrobárenský průmysl je hlavním odběratelem sklizňových špiček bramborů a stanovením hranice 50 zaměstnanců by tato jeho funkce byla brzděna, neboť by se pravděpodobně stávalo, že soukromí podnikatelé by počet zaměstnanců udržovali tak, aby nedosáhl hranice znárodnění, a to i v dobách, kdy veřejný zájem na zpracování přebytku brambor by vyžadoval většího pracovního vypětí a většího počtu zaměstnanců než 50 v jednotlivém podniku. Uváží-li se ještě, že škrobárenské výrobky jsou surovinou a pomocnou látkou pro řadu průmyslových oborů jiných, zejména též pro průmysl textilní, výrobu papíru, farmaceutiku a jiné, jeví se účelným znárodniti škrobárny bez ohledu na počet zaměstnanců.

K č. 9 a 10:

Pokud jde o podniky na výrobu hroznového vína, vín ovocných, sladových a umělých, jest jejich znárodnění odůvodněno jejich souvislostí se znárodněním podniků na výrobu lihovin a pivovarů, neboť účelné řízení nápojového průmyslu a záměrné ovlivňování spotřeby jednotlivých druhů alkoholických nápojů vyžaduje kromě jednotného řízení i odstranění dílčích sobeckých materielních zájmů.

K č. 11:

Výroba eterických olejů a trestí. Jde o výrobní odvětví, které používá jako základní surovinu líh a které jest přímo charakterisováno značnou lukrativností a těžkou kontrolovatelností cen. Výrobky tohoto odvětví slouží převážně odvětví likérnickému, čímž jest ještě zvýšena souvislost se sektorem lihovarským. Počet zaměstnanců jest téměř všude menší než 50 a jeví se účelným bez ohledu na počet zaměstnanců jednotlivých podniků znárodniti tuto výrobu celou.

K č. 12:

Jde o t. zv. zmrazovny; na území celého státu jest jen několik málo podniků tohoto druhu. Toto výrobní odvětví jest však na stálém vzestupu, zejména od doby poslední války.

K č. 13:

Aby mohly býti podchyceny sezonní přebytky v době zvýšené nabídky, jest nutno dobudovati síť mrazíren a chladíren. Dvouletka počítá zde se značnými investicemi a v pětiletce bude k tomuto účelu vynaloženo více než 1 miliarda korun. Pro důležitost tohoto odvětví pro veřejné zásobování jeví se účelným provésti znárodnění celého odvětví, při čemž bude i respektována souvislost některých chladíren i mrazíren s jinými podniky, pro které jsou dotyčné chladírny a mrazírny pomocným zařízením.

K č. 14:

Pokud jde o znárodnění mlýnů, jest nepochybné, že znárodňovacím dekretem č. 101/1945 Sb. bylo zasaženo jen několik opravdu velkých podniků mlynářských, neboť mlýn, který má kapacitu 60 tun obilí denně odpovídá svým obratem a hospodářskou důležitostí podniku v jiných odvětvích průmyslových, na př. v kovoprůmyslu s počtem zaměstnanců nejméně 150. Dekretem č. 101/1945 Sb. bylo znárodněno z celé mlynářské kapacity v republice přibližně jen asi 7 procent, a z celostátního obchodního mletí necelých 20 procent. Hranice navrhovaná pro nové znárodnění znamená, že budou znárodněny mlýny, které mají přibližně denní kapacitu 16 tun nebo 100 vagonů kontingentu obchodního mletí. Je to asi hranice, která odpovídá rozhraničení mezi mlýny řemeslnými a mlýny průmyslovými, při čemž není pochyby o tom, že průmyslový mlýn jest již v poměru k ostatním výrobním odvětvím podnikem značné důležitosti. Ze všech uvedených důvodů jeví se proto účelným znárodniti prakticky všechny průmyslové mlýny bez rozdílu počtu zaměstnanců, neboť v mlynářství, kde provoz jest značně automatisován, stačí namnoze jen nepatrný počet zaměstnanců pro provoz velkého podniku. Tato úvaha jest ještě podporována skutečností, že v mlynářství jest kapacita využívána jen asi z 30 procent, a že racionalisace provozu vyžaduje pronikavou koncentraci výroby a snížení počtu mlýnů, zejména obchodních.

K č. 15:

Dekret č. 101/1945 Sb. neznárodnil těstárny, leda jako vedlejší závody podniků jiných znárodněných odvětví. Přes to jest více těstáren, které jsou samostatnými a které nedosahují počtu 50 zaměstnanců; přes to jsou podniky ve svém odvětví důležité a hospodářsky významné. Navržená hranice pro znárodnění by znamenala znárodnění jen těch těstáren, které mají opravdu průmyslový charakter a jsou také organisovány jako podniky průmyslové. Toto odvětví vyžaduje rovněž pronikavé koncentrace, která není možná jinak, než převážná část kapacity výrobní bude soustředěna v jedněch rukách, resp. pod jedním vedením.

K č. 16:

Obilní vločkárna má v podstatě stejné zařízení jako mlýn. Největší vločkárna byla znárodněna již jako součást mlýna znárodněného podle dekretu č. 101/1945 Sb. Hranice, která jest nově navrhována pro znárodnění u mlýnů, odpovídá vločkárně s kapacitou asi 50 centů obilí za 24 hodin.

K č. 17:

Pekárny, které mají 40 m² pečné plochy, mívají za dnešních přídělových poměrů počet zaměstnanců menší než 50; za normálních zásobovacích poměrů však, kdy se peklo i zboží mléčné a luxusní, mívaly počet zaměstnanců větší než 50. Již z toho jest zřejmo, že u pekáren jest účelné voliti jiné kriterium než počet zaměstnanců. Spolehlivým a snadno zjistitelným znakem technickým jest zde výměra pečné plochy, a to nejen výměra t. zv. ostrých pecí, nýbrž i výměra pecí, v nichž se chléb dopéká a v nichž se také peče bílé pečivo.

V historických zemích bude takovýmto způsobem znárodněno asi 20 pekáren; dalších asi 20, které mají alespoň 40 m² veškeré pečné plochy, nebude znárodnění podléhati, ježto jde o pekárny, které jsou majetkem družstev, a jsou družstvy provozovány.

K č. 18:

Zpracováním masa jest rozuměti provedení takového úkonu, kterým se ze syrového masa stává specificky odlišný výrobek. Zařízením nerozumí se jen strojní zařízení, nýbrž i obvyklé příslušenství jako chladírny a pod.

K č. 19:

Znárodnění mlýnů na papriku jest odůvodněno naléhavou koncentrací výroby v tomto odvětví. Jde sice o podniky malé, ale vykazující značné obraty a někde i bezpracné zisky.

K č. 20:

Zásada znárodnění podniků, které mají alespoň 50 zaměstnanců byla již všeobecně publikována a nevyžaduje bližšího vysvětlení. Podle stylisace osnovy rozhoduje nejen počet zaměstnanců, ale vůbec počet osob v podniku činných, takže do 50 osob bude počítán i majitel podniku, případně příslušníci jeho rodiny, experti a jiné osoby v podniku činné.

K § 1, odst. 2:

Pod písm. a) se vylučují ze znárodnění podniky družstevní, za podmínky, že dotyčný podnik jest zcela ve vlastnictví družstva a současně jest též družstvem provozovaný. Výjimky nepožívají však výrobny lihovin a rafinerie lihu. Kromě toho je dána možnost, aby do 31. prosince 1948 byl za znárodněný prohlášen i některý podnik družstva, dá-li k tomu souhlas Ústřední rada odborů a Ústřední rada družstev.

Ustanovením odst. písm. b) se normuje podobná výjimka pro svazky lidové správy. Zde však se nevyžaduje, aby podnik byl takovýmto svazkem též současně přímo provozován.

Pod písm. c) jest převzato v zásadě obdobné ustanovení dekretu č. 101. Při dalším znárodnění bude však tohoto ustanovení jistě mnohem častěji užíváno pro uskutečnění nutné koncentrace výroby.

Výjimka pro sůl normovaná pod písm. d) jest odůvodněna projednávanou již osnovou o solném monopolu.

K § 2:

Tento paragraf normuje ohlašovací povinnost, která umožní, aby v poměrně krátké době byly zjištěny podmínky znárodnění podléhající. Kromě toho jest tímto paragrafem ukládána dřívějším vlastníkům povinnost, aby spolupůsobili při sestavování účetních uzávěrek za dobu do znárodnění.

K § 3:

Tento paragraf normuje obdobné povinnosti uvedené v § 2 pro podniky, k jejichž znárodnění dojde až v budoucnosti.

K § 4:

V odvětvích, která jsou znárodněna zcela, není na příště možno, aby soukromník nebo i družstvo založilo podnik nový.

K § 5:

Tento paragraf jest shodný s příslušným ustanovením osnovy předloženým ministerstvem průmyslu. Jeho ustanovení umožní, aby podniky, které byly znárodněny, ale nehodí se k provozu ve formě národního podniku anebo z důvodů jiných byly ponechány buď svazkům lidové správy nebo družstvům a podobně.

K § 6:

V tomto paragrafu jsou výkazem recipována některá ustanovení dekretu č. 101 případně dekretu č. 100/45 Sb. v novelisovaném znění.

Provádění dekretu č. 101/45 Sb. vyvolalo v některých směrech potřebu úprav jednak se zřetelem na hospodářský vývoj, jednak se zřetelem na praktické potřeby, se kterými při vydání dekretu nemohlo býti počítáno, jednak se zřetelem na nové znárodnění a na snahu některé věci upraviti jednotně. V textu jsou provedeny také úpravy se zřetelem na dnešní stadium poměru ministrů k pověřencům.

K č. 1:

Nová textace § 1, odst. 3, jednak rozšiřuje znárodnění podle dekretu č. 101/1945 Sb. i na cukrovarské podniky, které byly podle původního znění § 1, odst. 3, písm. a) a b) vyloučeny ze znárodnění, jednak činí jasnější textaci, pokud jde o výluky ve prospěch družstev, jednak umožňuje, aby po projednání s Ústřední radou odborů a Ústřední radou družstev některé podniky, jež nutno organicky začleniti do národních podniků, byly přesto, že jsou provozovány družstvem, znárodněny.

Touto úpravou, která se dotýká především cukrovarského průmyslu, se odstraňují důsledky, které byly vytvořeny ustanovením § 1, odst. 3, dekretu č. 101/1945 Sb. v původním znění, podle něhož byly vytvořeny dva podnikatelské typy cukrovarské a ze znárodnění vyloučeny cukrovary družstevní a cukrovary rolnické. Jest nepochybno, že podle košického programu měl cukrovarský průmysl býti znárodněn jako průmysl klíčový a že výluky ze znárodnění, pokud jde o cukrovary, provedené jako důsledek politického kompromisu v r. 1945, nebyly pro cukrovarský průmysl prospěšné.

K č. 2, 4 až 11, 13 až 21, 23 a 24:

Osnova přebírá shodná ustanovení osnovy zákona, kterou se novelisuje dekret č. 100/1945 Sb. V podrobnostech se poukazuje k důvodové zprávě k tomuto zákonu.

Poznamenává se, že u podniku Československá tabáková režie, jehož hospodářské výsledky jsou v převažující míře důsledkem jeho povahy státního monopolu a nikoli jeho podnikatelské činnosti v užším smyslu, nebude učiněno opatření podle nového § 8.

K č. 10:

Text § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. se upravuje se zřetelem na nový okruh působnosti, který dostává ministr průmyslu v novelisovaných ustanoveních dekretu č. 100/1945 Sb. o náhradě.

K č. 12:

Dosavadní text § 9 dekretu č. 101/1945 Sb. nevyhovoval požadavkům cukrovarského průmyslu, zejména plánovanému hospodářství. Přejímá se textace cukrovarským průmyslem navržená. Umožňuje se tak, aby definitivní úprava poměru zemědělského účastníka k národnímu podniku byla provedena cestou nařizovací. Navržená textace má zjednati zákonný základ pro t. zv. řepní rayony.

K č. 22:

Zvláštní ustanovení o správě národních podniků cukrovarských a pivovarských byla vypuštěna z § 8 a pokud jde o podniky cukrovarské, ponechána jen v § 18, odst. 1. Naproti tomu bylo uznáno, že zvláštní režim správy v národních podnicích pivovarských není odůvodněn a bylo proto od něho upuštěno. Nová textace § 18, odst. 1, věty druhé, odstraňuje dosavadní závady tkvící v povinnosti svolávati valné shromáždění zemědělských účastníků; tato povinnost byla totiž zhusta nesplnitelná se zřetelem na to, že u některých národních podniků cukrovarských bylo až 6.000 očekávaných zemědělských účastníků.

K č. 23 a 24:

Bylo by zvlášť upozorniti, že při jmenování představenstev ústředních a oblastních orgánů a ústředních a oblastních ředitelů jest přibírána k účasti Ústřední rada zemědělců místo dosavadních jednotných svazů.

K č. 25:

Se zřetelem na další uspořádání textu dekretu č. 101/1945 Sb. se přesunuje zmocnění uvedené v dosavadním § 23 do textu § 20.

K č. 26:

Bylo shledáno vhodným, aby části dekretu č. 101/1945 Sb., pokud jsou svým obsahem společné celému znárodněnému průmyslu, čítajíc v to i průmysl výživy, zejména pak obsáhlá novelisace přinášená v závěrečných ustanoveních zákonem č. ..../1948 Sb., nebyly v tomto zákoně reprodukovány textově, nýbrž aby bylo ustanoveno, že platí přiměřeně. Zároveň se odstraňuje nepřesnost tkvící v dřívějším § 24, který se pokoušel názvy uvádět obsah recipovaných paragrafů. Tento způsob měl v sobě nebezpečí obtíží při výkladu, zejména když jak citace recipovaných paragrafů, tak i slovní označení jejich obsahu bylo součástí normativních ustanovení dosavadního § 24. Rozhodnutí pro dnešní text jest tím spíše odůvodněno, že ustanovení § 23 až 32 nového znění dekretu č. 100/1945 Sb. nemají souhrnného označení. Při této příležitosti byly do recipovaných předpisů, jež platí přiměřeně, zahrnuty i předpisy dosavadních §§ 22 a 23 dekretu č. 101/1945 Sb.

Nový text § 23 se vypořádává s obtížnou otázkou zdaňování při lomeném obchodním období u kampaňových průmyslů, t. j. u cukrovarů a lihovarů.

Tento článek propůjčuje legalitu některým opatřením ministra výživy, proti nimž se dosavadní vlastníci bránili tvrzením, že u těchto podniků nejsou splněny podmínky pro znárodnění. Jde vesměs o podniky velké, které nepochybně podle úmyslu zákonodárcova měly býti zahrnuty již do první etapy znárodnění. Článek III. dodatečným sankcionováním vyhlášek ministra výživy v tomto směru odstraňuje spornost v zájmu hospodářského klidu. Vypořádává se tak přípustným způsobem i s důsledky rozhodnutí NSS na konkrétní situace.

Důsledkem znárodnění celého cukrovarského průmyslu jest, že zákon č. 146/1947 Sb. se stal absolutním a jest proto vhodné jej i formálně odstraniti. Vzhledem k tomu, že nevyšlo žádné z prováděcích nařízení k němu, na něž byl materiální účinek tohoto zákona vázán, není obtíží tento zákon zrušiti s účinností od jeho vyhlášení.

Nutnost zpětné účinnosti některých ustanovení tohoto zákona přináší zajisté některé nepříznivé zjevy, zejména pokud jde o jasnost a přehlednost právního řádu. Článek V. se snaží odstraniti, pokud jde o průmyslové podniky nově znárodňované v důsledku změn § 1, odst. 3 dekretu č. 101/1945 Sb., některé tyto nepříznivé důsledky a ex lege sankcionuje výkon správy v těchto podnicích orgány k jejich správě dosud povolanými s výjimkou základních disposic s podnikem. Lze souditi, že touto cestou se zajistí, že účinky retrotrakce nezpůsobí žádné z jinak očekávaných obtíží.

Naléhavé důvody hospodářské povahy, jakož i nutnost odstraniti dodatečně některé nedostatky dekretu č. 101/1945 Sb., jež byly zjištěny při jeho provádění, dále zajištění rovného nakládání se všemi, jichž vlastnictví bylo znárodněním dotčeno, nutí k tomu, zejména když novelisací dekretu č. 101/1945 Sb. jest dovršováno znárodnění v průmyslu cukrovarnickém, aby bylo žádáno o zpětnou účinnost této novelisace ke dni 27. října 1945 v některých směrech. Jinak se až na menší výjimky zásadní posunuje účinnost zákona ke dni 1. ledna 1948 z důvodů praktických a z důvodu hladkého přechodu hospodářství neznárodněného do hospodářství znárodněného u podniků nově znárodněných. Materiálně působí však tento zákon nazpět i v čl. III., IV. a V., jak z jejich obsahu plyne. Ze závěrečné doložky vyplývá účast ministerstev, která budou míti zájem na řešení těchto věcí.