Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Okresní národní výbory mohou v případech, kde trestní řízení pro čin trestný podle § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, neskončilo potrestáním obviněného, provésti revisi tohoto řízení. Zahájení revise má účinky zahájení trestního řízení podle dekretu č. 138/1945 Sb.

(2) Proti zahájení revise řízení podle odstavce 1 není přípustný samostatný opravný prostředek.

V trestním řízení prováděném podle čl. III, odst. 1 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 246 Sb., kterým se mění ustanovení dekretu presidenta republiky o trestání některých provinění proti národní cti, okresním soudem, jež před účinností tohoto zákona nebylo pravomocně skončeno, pokračuje příslušný, okresní národní výbor. Tento okresní národní výbor může učiniti opatření podle § 1, odst. 1 také v případech, kdy soudní trestní řízení prováděné podle věty první skončilo rozsudkem osvobozujícím nebo bylo zastaveno.

Okresní národní výbory mohou zahájiti a provésti trestní řízení o přestupcích podle § 1 dekretu č. 138/1945 Sb. i tehdy, jestliže toto řízení nebylo dosud zahájeno, byly-li příslušné spisy u soudu, veřejného žalobce nebo u správního úřadu (orgánu) dne 31. prosince 1947, u přestupků spáchaných v cizině pak nejpozději dne 30. června 1948.

Promlčení přestupku nepřekáží tomu, aby bylo provedeno řízení podle § 1 nebo § 3. Toto řízení nelze zahájiti po 31. červenci 1948.

Řízení před národními výbory podle tohoto zákona upraví ministr vnitra směrnicemi, které vyhlásí v Úředním listě republiky Československé. Tyto směrnice jsou pro národní výbory závazné.

Trestní nálezy, na nichž se okresní národní výbory usnesly ve věcech uvedených v § 1 dekretu č. 138/1945 Sb. nejpozději dne 4. května 1947, které však byly doručeny teprve po tomto dni, považují se za včas doručené.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské; provedou jej ministři vnitra a spravedlnosti.

Výsledky očistného řízení podle dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti ukázaly, že v mnohých případech nebylo postupováno v intencích košického vládního programu, po případě budovatelského programu Gottwaldovy vlády, Předloženým návrhem zákona o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti se dává možnost okresním národním výborům, aby přikročily k revisi trestního řízení podle dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb. v případech, kdy došlo k zastavení řízení (zproštění obviněného), ač pro to nebyly dány věcné nebo právní předpoklady, Okresní národní výbory mohou dále přikročiti podle osnovy k zahájení řízení i v těch případech, kdy nedošlo vůbec k jeho zahájení, na př. z důvodu promlčení (obsílka o zahájení řízení nebyla doručena před 27. květnem 1946), za předpokladu § 3 osnovy.

Podle ustanovení čl. III, odst. 1 zák. č. 246/1946 Sb. přešla na okresní soudy působnost ve věcech podle dekretu č. 138/1945 Sb., pokud jde o řízení zahájené, avšak do dne 4. května 1947 neukončené, před příslušným okresním národním výborem. K uvedenému přesunu kompetence došlo vzhledem k tomu, že působnost retribučních orgánů, t. j. nejen národního soudu, jakož i mimořádných lidových soudů, nýbrž i trestních komisí nalézacích, zřízených u okresních národních výborů, zanikla dnem 4. května 1947. Vzhledem k tomu, že působnost okresních národních výborů ve věcech trestání přestupků proti národní cti jest osnovou obnovena, jest třeba, aby okresním národním výborům byly vráceny všechny případy, jež nebyly u okresních soudů právoplatně skončeny v den nabytí účinnosti připravovaného zákona.

Náklady spojené s prováděním zákona není možno přesně vyčísliti, neboť nelze odhadnouti počet případů, jež budou projednávány podle tohoto návrhu zákona. Provedení zákona si patrně vyžádá částky cca 10,000.000 Kčs; půjde zejména o náhradu výloh členům příslušných komisí národních výborů, které budou pověřeny prováděním řízení ve smyslu návrhu zákona. Zmíněné náhrady výloh členů komisí budou hrazeny stejným způsobem jako výlohy ostatních členů okresních národních výborů (ústředních národních výborů) resp. zemských národních výborů a jejich komisí.

Správní okresy, statutární města a země budou povinny uhraditi tyto výlohy především úsporami, přesuny v rozpočtových položkách a v krajním případě zálohami, které jim budou na žádost poskytovány ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Ustanovením odstavce 2 má býti zabráněno prodlužování řízení; nelze podati samostatný opravný prostředek proti rozhodnutí okresního národního výboru, jímž se znovu zahajuje trestní řízení pro provinění proti národní cti.

Tohoto ustanovení se dotýká důvodová zpráva již ve své části všeobecné.

Okresní národní výbory nemohly zahájiti podle dosavadních právních předpisů trestní

řízení, dozvěděly-li se o trestném činu po 26. květnu 1946; zejména bylo dodatečně zjištěno mnoho případů hlášení se k německé národnosti, jež už nebylo možno stíhati. Ustanovením § 3 dává se okresním národním výborům možnost, aby zahájily trestní řízení, avšak jen v těch případech, o nichž byly dne 31. prosince 1947 příslušné spisy u soudu, veřejného žalobce nebo u správního úřadu (orgánu). Hlavním účelem osnovy zůstává především revise případů úřadům již oznámených. Výjimku bylo nutno učiniti s ohledem na zvláštní závažné okolnosti pro trestné činy spáchané v cizině; pro ně se stanoví lhůta do 30. června 1948.

Ustanovení tohoto paragrafu má zajistiti, aby v přiměřené lhůtě bylo zahájeno trestní řízení podle této osnovy. Pokud jde o jeho skončení, bude učiněno opatření, aby spadalo do stejné doby jako skončení řízení podle novely retribučního zákona.

§ 5 jest obdobou ustanovení § 1, odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb. Směrnice ministra vnitra upraví podrobnosti řízení před národními výbory podle tohoto návrhu zákona, zejména také určí, které orgány národních výborů budou řízení prováděti.

Tímto ustanovením se odstraňuje dosavadní nejasnost, zda trestní nálezy, vydané okresními národními výbory do 4. května 1947 včetně, ale doručené až po tomto dni, se považují za řádně doručené.