Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh zákona (tisk 1062) ve své schůzi
dne 18. března 1948 a usnesl se na těchto změnách:
§ 3, odst. 1 poslední řádka nahrazuje
se "90.000" slovy "120.000";
§ 6, odst. 1 předposlední řádka
za slovem zboží tečka a slova "suroviny
... látky" se škrtají;
§ 6, odst. 5, 6, 7 se nahrazují tímto zněním:
"(5) Zbožím rozumí se vše, čeho
poplatník nabývá k dalšímu zcizení,
k zpracování anebo k spotřebě v živnosti,
vyjímajíc investice; zcizením rozumí
se i vlastní spotřeba.
(6) Výši přirážky z nákladu
na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních
poměrů vyhláškou v Úředním
listě ministr financí po slyšení zúčastněných
ministrů. Přirážka na mzdy může
činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy
v živnostech, kde převažují výkony,
nejvýše 25%. Přirážka na zboží
může činiti nejvýše 7% z nabývací
ceny.
(7) Ministr financí může povoliti úlevy
z ustanovení odstavců 1 až 5."
§ 12 ve druhé řádce za slova 7 až
10 vkládá se slovo "částku";
§ 11 doplňují se sazby, takže za stupeň
59 se vkládá:
§ 13, odst, 2 ve druhé řádce místo
slovo "věk" vkládá se slovo "stáří";
§ 14, odst. 2 ve třetí řádce
od konce místo "90.000" se vkládá
"120.000";
§ 15, odst. 1 předposlední řádka
místo slov "jednoho měsíce" vkládá
se "30 dnů" a za slova "po odevzdání"
vkládá se " (rozdělení) ";
§ 26, odst. 1 škrtá se poslední řádka
"60 dnů.., až zákona" a místo
toho se vkládá "30. června 1948".
odst. VII. za "b) Pekaři" vkládá
se "c) Cukráři". Písmeno c) mění
se na d) a d) na e).
Pod písmenou B škrtá se celý odstavec
I. a nahrazuje se tímto zněním:
"I. Potraviny, poživatiny, zboží
osadnické a nápoje."
Odst. II. se celý škrtá a nahrazuje tímto
zněním:
"II. Textilní zboží, deštníky,
provaznické výrobky, sportovní
a rybářské potřeby, kožešiny
všeho druhu, kůže, obuvnické,
sedlářské a čalounické potřeby,
obuv,"
Odst. III. písmeno a) až j) se mění
takto:
"a) Tapety, linoleum
b) Hudební nástroje
c) Květiny
d) Nábytek
e) Gramofony
f) Radio
g) Zoologie (drobná živá zvířata), zoologické potřeby a pomůcky pro vyučování
h) Pohřební potřeby."
Odst. IV. a) škrtají se slova "železářské
až zboží" a za slovo "polotovary"
se vkládají slova "a výrobky";
odst. c) za slovo "potřeby" se vkládá
"a zboží";
odst. V. písmeno d) za slovo "zboží"
se vkládají slova "vyjímajíc
speciální obchody s parfumerií";
písmeno g) za slovem "potřeby" se škrtá
slovo "roentgen";
písmeno h) zní nyní takto: "Laboratorní,
gumové a technické potřeby a zboží";
odst. lX. vkládá se nové písmeno "ch)
Obchod s peřím";
odst. X. za slovo hodiny se vkládá "a hodinky";
Do oddílu C. vkládá se nové písmeno
"a) Hostince
b) Ubytovací hostince"
a další písmena a) - e) se mění
na písmena c) - g).
Aby co nejvíce malých živnostníků
požívalo výhodnějšího zdanění
živnostenskou daní na místě dosavadní
daní důchodovou a všeobecnou daní výdělkovou,
usnesl se rozpočtový výbor na připojené
resoluci.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Živnostenské dani podléhají fysické
osoby, které svým jménem a na svůj
účet provozují malou živnost druhu uvedeného
v příloze.
(2) Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná
(nerozdělená) pozůstalost tak, jako by zůstavitel
byl na živu.
Provozuje-li poplatník více živností
podle § 1, považují se všechny za jednu
živnost.
(1) Malou živností se rozumí živnost,
v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš
s jedním zaměstnancem či s jednou osobou
v poměru podobném pracovnímu a s jedním
učněm, jestliže základ daně podle
§ 6 nepřevyšuje 120.000 Kčs.
(2) K druhému členu dvojice, založené
manželstvím nebo skutečným spolužitím,
a k nezletilým dětem (vnukům, pastorkům
a schovancům) do 21 let věku se podle odstavce 1
nepřihlíží, žijí-li s poplatníkem
ve spotřebním společenství.
Živností se rozumí souhrn majetku a kapitálu,
které tvoří hospodářský
celek a slouží trvale k provozování
činnosti na podkladě živnostenského
oprávnění, s výjimkou účastí
na kapitálových společnostech, cenných
papírů a úsporných vkladů.
Daň se vyměřuje samostatně za každý
kalendářní rok po jeho uplynutí.
(1) Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny
(za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník
nárok podle mzdových předpisů při
48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve
své živnosti zaměstnán jako přední,
samostatný a zvlášť kvalifikovaný
dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená
o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.
(2) Kde mzdových předpisů není, stanoví
mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr
financí v dohodě s ministrem sociální
péče.
(3) Provozuje-li poplatník více živností,
jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl
nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou
platí nejvyšší mzda.
(4) Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí
se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty
jiným osobám (podnikům) za výkony
pro živnost; u příslušníků
domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli
nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali
tutéž práci.
(5) Zbožím rozumí se vše, čeho
poplatník nabývá k dalšímu zcizení,
k zpracování nebo k spotřebě v živnosti,
vyjímajíc investice; zcizením rozumí
se i vlastní spotřeba.
(6) Výši přirážky z nákladu
na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních
poměrů vyhláškou v Úředním
listě ministr financí po slyšení zúčastněných
ministrů, Přirážka na mzdy může
činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy;
v živnostech, kde převažují výkony,
nejvýše 25%. Přirážka na zboží
může činiti nejvýše 7% z nabývací
ceny.
(7) Ministr financí může povoliti úlevy
z ustanovení odstavců 1 až 5.
(1) Základ daně se sníží:
1. o 6.000 Kčs na druhého člena dvojice založené
manželstvím nebo skutečným spolužitím,
2. o 7.200 Kčs na první dítě,
3. o 8.400 Kčs na druhé dítě,
4. o 12.000 Kčs na třetí dítě,
5. o 14.400 Kčs na čtvrté a na každé
další dítě a
6. o 6.000 Kčs na každého z rodičů.
(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:
a) u druhého člena dvojice a u nezletilých
dětí jen k těm, kteří žijí
s poplatníkem ve spotřebním společenství,
a
b) u zletilých dětí a u rodičů
k těm, kteří jsou v poplatníkově
zaopatření,
(3) Stejně jako děti posuzují se též
vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.
(4) Stejně jako děti se posuzují též
nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela),
jsou-li v jeho zaopatření.
(5) Stejně jako rodiče se posuzují též
prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni,
zeťové, snachy, tchán a tchýně
poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li
v jeho zaopatření.
(6) Stejně jako rodiče se posuzují též
zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela),
jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.
(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň
podle předchozích odstavců, označují
se dále jako příslušníci domácnosti.
(8) Příslušník domácnosti žije
s poplatníkem ve spotřebním společenství,
hradí-li se jeho životní potřeby v rámci
domácnosti a převážně z jejích
prostředků. Spotřební společenství
není vyloučeno přechodným pobytem
příslušníka mimo domácnost. Táž
osoba může však býti uznána za
příslušníka domácnosti pouze
u jednoho poplatníka.
(9) Příslušník domácnosti je
v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li
nebo hradí-li mu poplatník převážně
byt, stravu a ošacení. O zaopatření
nejde, má-li příslušník vlastní
příjmy, postačující k jeho
výživě.
(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým,
rozloučeným nebo těm, kteří
nežijí trvale s manželem (manželkou) ve
společné domácnosti, sníží
se základ daně o 6.000 Kčs, mají-li
nárok na snížení podle odstavce 1, č.
2.
(11) Poplatníkům, kteří vychovali
nejméně dvě děti, t. j. měli
je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého
roku, sníží se základ daně o
6.000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení
téže nebo vyšší částky
podle předcházejících odstavců.
Omezení do čtrnáctého roku neplatí,
jestliže se děti staly přímými
obětmi národní, politické nebo rasové
persekuce.
Provozují-li živnost:
a) váleční invalidé z první
nebo druhé světové války, kteří
mají nárok na zaopatřovací požitky
ze státní pokladny pro poškození zdraví
nebo těla,
b) vojenští (neváleční) invalidé
a všichni občanští invalidé, jimž
pro poškození zdraví nebo těla patří
zaopatřovací požitky ze státní
pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním
sociálním pojištění, nebo
c) jiné osoby tělesně nebo duševně
vadné (na př. nevidomí, zmrzačení
a pod.), po případě poplatníci, na
které jsou odkázáni příslušníci
domácnosti tělesně nebo duševně
vadní, sníží se jim základ daně
při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně
o 6.000 Kčs a při stupni invalidity přes
44% o 12.000 Kčs. Při tom se předpokládá,
že stupeň invalidity u invalidů, požívajících
důchody z veřejnoprávního důchodového
pojištění, přesahuje 44%.
Provozují-li živnost vdova nebo nezletilí sirotci
po padlých legionářích (zákon
ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.) a příslušnících
národního boje za osvobození (zákon
ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech
bojových událostí nebo národní,
rasové nebo politické persekuce, sníží
se jim základ daně o 6.000 Kčs.
Pro snížení daňového základu
podle §§ 7 až 9 je rozhodný stav koncem
roku.
Živnostenská daň činí ročně: