Výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací projednal vládní návrh scelovacího zákona (tisk 658) ve svých schůzích, které se konaly ve dnech 16. a 17. března 1948.

Výbor rozpočtový projednal vládní návrh scelovacího zákona ve své schůzi dne 18. března 1948.

Výbor rozpočtový přijal shora řečený vládní návrh ve znění, které přijal výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací.

Oba jmenované výbory předkládají ústavodárnému Národnímu shromáždění upravený návrh scelovacího zákona v připojeném znění, které je nerozdílnou součástí této zprávy.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Technicko-hospodářskými úpravami pozemků (§§ 34 a 35) podle tohoto zákona (dále jen "pozemkové úpravy") se rozumějí scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva.

(1) K provádění tohoto zákona se zřizují tyto orgány:

1. oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen "oblastní komise") se svými oblastními úřadovnami,

2. zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami, na Slovensku komise pro technickohospodářské úpravy při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále jen "zemské komise").

(2) Úřadovny jsou výkonným orgánem oblastních (zemských) komisí. Těmto úřadovnám se přidělí zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů (§ 103, č. 2).

(3) Nejvyšším dozorčím úřadem nad orgány uvedenými v odstavci 1 je ministerstvo zemědělství.

(1) Oblastní komise vykonává v I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem, pokud nejsou příslušné jiné orgány.

(2) Oblastní komise se skládá z předsedy a z tolika dalších členů, aby každý okresní národní výbor z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem. Předsedou oblastní komise je předseda okresního národního výboru v sídle komise, který může pověřiti předsednictvím některého ze členů oblastní komise, uvedených v předcházející větě. Ostatní členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to z volených - členů zemědělských komisí okresních národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených okresními národními výbory, na jejichž správní okresy se působnost oblastní komise vztahuje, po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále jednoho právníka, jednoho technického a jednoho zemědělského odborníka ze zaměstnanců oblastní úřadovny, jednoho odborníka lesního ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí. Není-li mezi členy zemědělské komise okresního národního výboru výkonný zemědělec, navrhne okresní národní výbor jiného člena, pokud možno obeznámeného se zemědělstvím. Nepodá-li okresní národní výbor ve lhůtě mu dané, nejméně do jednoho měsíce, příslušný návrh, provede se jmenování bez tohoto návrhu. Ke jmenování právníka za člena oblastní komise se vyžaduje, aby měl zkoušku soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou, zkoušku advokátní nebo notářskou a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý člen oblastní komise má svého náhradníka; o jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(3) K platnosti usnesení oblastní komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně dalších 5 členů zastupujících okresní národní výbory. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(4) Běžné záležitosti vyřizuje oblastní komise užším výborem. Působnost užšího výboru bude blíže vymezena jednacím řádem (§ 5, odst. 3). Užší výbor oblastní komise se skládá z předsedy, kterým je předseda oblastní komise, dále z 5 členů zastupujících okresní národní výbory, a ze jmenovaných členů - odborníků oblastní komise. Členy užšího výboru, zastupující okresní národní výbory, volí členové oblastní komise, kteří zastupují okresní národní výbory. K jednání užšího výboru musí býti pozván zástupce okresního národního výboru, o jehož záležitosti má býti rozhodováno, pokud není již členem užšího výboru. K platnosti usnesení užšího výboru je třeba, aby mimo předsedu byli přítomni nejméně dva členové zastupující okresní národní výbory.

(1) Zemská komise vykonává pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem jako II. stolice, pokud není příslušná podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.

(2) Zemská komise se skládá z předsedy a z dalších 11 členů.

(3) Předsedou zemské komise je předseda zemského národního výboru, který může pověřiti předsednictvím některého člena rady zemského národního výboru. Na Slovensku je předsedou zemské komise pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, který se může dáti zastoupiti úředníkem svého úřadu.

(4) Další členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to 6 členů z volených členů zemědělské komise zemského národního výboru, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených zemským národním výborem, po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců, dva odborníky (technického a právního) ze zemské úřadovny, jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového kata.stru na návrh ministra financí; jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí jmenování ministr zemědělství na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy s tou odchylkou, že 6 členů z výkonných zemědělců jmenuje z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů po slyšení Jednotného svazu slovenských zemědělců, ostatní členy jmenuje na návrh příslušných pověřenců. Jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti na návrh pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně ustanovení § 3, odst. 2, páté až sedmé věty. Každý člen komise má svého náhradníka. O jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(5) K platnosti usnesení zemské komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně 5 členů, z nichž jeden musí býti z právníků uvedených v odstavci 4, jeden technický odborník a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu lesních pozemků, musí býti přítomen lesní odborník. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(1) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů národních výborů, se nahradí novými, jakmile jejich členství v národním výboru zaniklo, na př. smrtí, uplynutím volebního období v národních výborech a pod., ostatní jsou jmenováni do odvolání.

(2) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali služební přísahu již jako státní úředníci, musí býti vzati do slibu a mají, pokud jde o jejich funkci, postavení veřejných orgánů.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a financí vydá jednací řád pro oblastní a zemské komise a vyhlásí jej v Úředním listě. Zda a pokud možno předsedovi a členům oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu, určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.

Ministr zemědělství, na Slovensku pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, ustanovuje úředníky oblastních a zemských úřadoven, pokud to není vyhrazeno vládě (sboru pověřenců) nebo presidentu republiky. Ministr zemědělství jmenuje přednosty těchto úřadoven především z jejich vysokoškolsky vzdělaných technických úředníků. Osobními úřady těchto úředníků jsou zemské komise.

(1) Při ministerstvu zemědělství se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen "poradní sbor"), jenž z vlastního podnětu činí ministru zemědělství návrhy ve věcech upravených tímto zákonem a podává mu na vyzvání v těchto věcech posudky.

(2) Členství ve sboru je funkcí čestnou. Ustanovení § 5, odst. 3, druhé věty platí obdobně.

(3) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, složení a jednání poradního sboru a o náhradě hotových výloh členů, vydá vláda nařízením.

(1) Sídla oblastních komisí a obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.

(2) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská komise, která oblastní komise provede řízení o úpravě.

(3) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti zemské komise, rozhodne ministerstvo zemědělství, která zemská komise provede řízení o úpravě.

(1) Pozemkové úpravy provedou scelovací (upravovací) družstva (dále jen "scelovací družstva"), jejichž úkolem je také udržování provedených pozemkových úprav a společných zařízení (§§ 39 a 74). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními korporacemi.

(2) Ke vzniku scelovacího družstva dojde:

a) na podkladě usnesení většiny k hlasování oprávněných (§ 20) schválením stanov oblastní komisí,

b) rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny (povinné scelovací družstvo) a předepsáním stanov, (§ 10), je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům účastníků s hlediska celkového, hospodářsky únosný pro účastníky a jsou-li dány podmínky uvedené v § 33, odst. 1 až 4.

(3) Členy scelovacího družstva jsou všichni přímí účastníci pozemkové úpravy (§ 41).

(4) Obec je členem družstva, i když není přímým účastníkem.

(5) Rozhodnutím zemské komise může býti scelovací družstvo prohlášeno pro scelovací obvod zároveň za vodní družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího řízení.

(1) Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, které obsahují:

a) název, sídlo a obvod scelovacího družstva,

b) účel scelovacího družstva,

c) úpravu členských práv a povinností,

d) zásady pro rozvrh a úhradu nákladů spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním společných zařízení,

e) úpravu vnitřní organisace scelovacího družstva,

f) úpravu finančního hospodaření scelovacího družstva.

(2) Scelovací družstvo se řídí svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno podle § 9, odst. 5 za vodní družstvo.

(1) Orgány scelovacího družstva jsou:

a) představenstvo nejméně tříčlenné a nejvýše patnáctičlenné,

b) dozorčí rada nejméně tříčlenná a nejvýše patnáctičlenná,

c) valná hromada.

(2) Představenstvo, dozorčí radu, jakož i náhradníky, jejichž počet určí stanovy, volí valná hromada z fysických členů družstva nadpoloviční většinou hlasů (§ 12, odst. 5).

(1) Představenstvo zastupuje scelovací družstvo a obstarává jeho záležitosti. Představenstvo volí ze svých členů nadpoloviční většinou hlasů, počítanou podle hlav, předsedu, který zastupuje scelovací družstvo navenek ještě s jedním členem představenstva. Písemnosti jest doručiti předsedovi nebo jeho zástupci.

(2) Dozorčí rada dohlíží na hospodaření scelovacího družstva a může, uzná-li to za nutné, do valné hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti zatímně členy představenstva funkce a učiniti opatření nezbytná pro další vedení družstva.

(3) Poruší-li členové představenstva nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají scelovacímu družstvu rukou společnou a nerozdílnou za škodu tím vzniklou.

(4) Společná práva vyplývající z členství ve scelovacím družstvu vykonávají členové na valné hromadě. Valné hromadě přísluší:

a) usnášeti se na stanovách a jejich změně; ke změně stanov je třeba schválení oblastní komise,

b) zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní uzávěrky předložené představenstvem,

c) zmocňovati představenstvo k uzavírání zápůjček,

d) usnášeti se na zásadách o rozvrhu scelovacích nákladů na členy a o vybírání členských příspěvků,

e) voliti místní znalce,

f) schvalovati zadání technických prací scelovacích,

g) projednávati projekt společných zařízení,

h) stanoviti všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemků,

ch) usnášeti se o odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání a o zatímních hospodářských opatřeních, jichž je třeba k umožnění a k zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby.

i) projednávati scelovací plán.

(5) Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují též někoho jiného. Valná hromada je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina všech členů družstva. Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů, koná se valná hromada s týmž pořadem jednání o hodinu později za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů; na to musí býti členové v pozvání na valnou hromadu upozorněni. Pokud stanovy neurčují jinak, usnáší se valná hromada prostou většinou členů. Každý člen družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu a do schůzí představenstva a dozorčí rady je zváti oblastní komisi. Její zástupce má právo ujmouti se v těchto schůzích slova, může zastaviti provedení usnesení, které se příčí předpisům, a je povinen předložiti je oblastní komisi k rozhodnutí. Podle potřeby učiní zástupce oblastní komise prozatímní opatření.

(6) Členy povinného scelovacího družstva svolá k ustavující valné hromadě oblastní komise a určí svého člena, který bude tuto valnou hromadu řídit. Nesejde-li se valná hromada nebo nezvolí-li představenstvo a dozorčí radu, ustanoví oblastní komise pro družstvo náhradní orgán, kterému přísluší oprávnění představenstva i valné hromady, vyjímajíc oprávnění měniti stanovy družstva; dozor nad náhradním orgánem vykonává přímo oblastní komise. Podle pokynů oblastní komise pečuje náhradní orgán o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího družstva.

(7) Ustanovení předcházejícího odstavce o náhradním orgánu lze užíti přiměřeně, jestliže orgány scelovacího družstva nevykonávají řádně svou působnost.

Vláda může stanovit nařízením podrobnosti o tvoření scelovacích družstev, stanovách, jednacím řádu a finančním hospodaření družstva.

Scelovací družstva (§ 9) podléhají státnímu dozoru, který vykonávají scelovací (upravovací) orgány a úřady (§ 2). Tyto orgány a úřady jsou oprávněny zastaviti provádění usnesení, příčící se předpisům, a učiniti nezbytná náhradní opatření.

(1) Po zakončení scelovacího řízení se může scelovací družstvo usnesením valné hromady rozejíti, když splnilo všechny své závazky a jeho dalšího trvání není již zapotřebí pro udržování a správu společných zařízení (§ 74).

(2) K usnesení valné hromady o zániku družstva se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných. Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení oblastní komise.

(3) Oblastní komise oznámí schválené usnesení zemské komisi, která vyhlásí zánik družstva v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(1) Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě v určitém obvodu může podati jeden nebo několik vlastníků (držitelů) zemědělských nebo lesních pozemků nebo místní národní výbor nebo místní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců nebo okresní národní výbor.

(2) Návrhy na zahájení pozemkových úprav na příští rok se podávají u místně příslušné oblastní komise nejpozději do 1. května každého roku. Návrhy na zahájení pozemkových úprav, které se mají provésti v roce 1948, jest podati u ministerstva zemědělství nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona; návrhy podané před účinností tohoto zákona se považují za řádně podané.

(1) Uzná-li oblastní komise návrh (§ 16, odst. 1) za vhodný, vyjádří se k němu a předloží jej zároveň s ostatními návrhy ze své oblasti prostřednictvím zemské komise ministerstvu zemědělství k posouzení s hlediska celkového plánu pozemkových úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.

(2) Schválí-li ministerstvo zemědělství návrh, provede oblastní komise místní šetření k objektivnímu zjištění podmínek pozemkové úpravy.

(1) K místnímu šetření budou pozváni:

a) místní národní výbor, v jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy provedeny,

b) místní národní výbory sousedících obcí,

c) příslušný okresní národní výbor (výbory),

d) místní a okresní.sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců,

e) místně příslušný katastrální umělecký úřad,

f) úřady (plánovací, vodohospodářský, lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou může býti dotčena jejich působnost, na Slovensku též okresní soud,

g) vlastníci (držitelé) pozemkového majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové úpravy.

(2) Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné orgány pověřené správou státního pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni na doručenku. Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu šetření pozváni vyhláškou, která bude vyhlášena v místní obci i v sousedících obcích způsobem v místě obvyklým, a zároveň zvláště upozorněni na ustanovení § 19, odst. 2 a § 20.

(3) Místní národní výbor bude zároveň v obsílce vyzván, aby ihned určil a pozval z místních občanů zmocněnce k hájení zájmů vlastníků pozemků, kteří nemají ve scelovacím obvodu bydliště, ačli si vlastníci neustanovili sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením místního šetření prokázal zástupci oblastní komise, že hlasovací seznam nabyl právní moci (§ 20, odst. 6).

(4) Výlohy účastníků místního šetření hradí ten, kdo vyslal zástupce.

(1) Při místním šetření (§ 17, odst. 2) je zejména třeba:

a) zjistit rozsah, potřebu, účelnost a proveditelnost pozemkové úpravy, jakož i podmínky pro získání pozemků k účelům uvedeným v § 82, především podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm. b),

b) doporučiti směrnice (§ 56 a § 59, odst. 1) pro projekt společných zařízení i pro vlastní pozemkovou úpravu pro případ, že dojde k provedení úpravy.

(2) Shledá-li se při místním šetření, že jsou dány podmínky pro pozemkovou úpravu, provede se zároveň hlasování o utvoření scelovacího družstva (§ 20).