Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb.,
o revisi první pozemkové reformy, se mění
a doplňuje takto:
1. § 6, odst. 2, písm. b) se na konci doplňuje
tímto ustanovením:
"Osobní náležitosti, uvedené pod
č. 1 až 3, u osob, které pozbyly pozemkového
majetku (§ 1) pod tlakem okupace nebo v důsledku národní,
rasové nebo politické persekuce (zákon ze
dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání
z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti
a z jiných zásahů do majetku vzcházejících),
se posuzují při revisi podle doby, kdy nastala událost,
která jest důvodem pro navrácení v
předešlý stav. U účastníků
národního boje za osvobození (§§
1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.,
o příslušnících československé
armády v zahraničí a o některých
jiných účastnících národního
boje za osvobození) povolí ministr zemědělství
v případech zvláštního zřetele
hodných na návrh ministra národní
obrany výjimky z ustanovení předchozí
věty."
2. § 6, odst. 3 zní:
"(3) Je-li místní potřeba půdy
naléhavá k uspokojení uchazečů
oprávněných podle § 8, odst. 1, nebo
žádá-li to veřejný zájem,
lze na návrh rolnické komise převzíti
celý zbytkový statek nebo jeho část."
3. V § 6, odst. 4, první větě.se vsunují
na konci slova: "nebo v odstavci 3."
4. V § 6, odst. 5.se připojuje na konci tato věta:
"Bližší předpisy k provádění
tohoto ustanovení stanoví ministr zemědělství
vyhláškou v Úředním listě,
která se na Slovensku uveřejní též
v Úředním věstníku."
5. § 7, odst. 2 zní:
"(2) Za půdu, která bude vyvlastněna
podle § 1, odst. 3, se poskytuje náhrada ve výši
průměrné obecné ceny za posledních
10 let před vyvlastněním nebo ve výši
obecné ceny v době vyvlastnění, je-li
tato nižší, vždy však se srážkou
20%."
6. V § 7, odst. 3 se nahrazují slova "obecnou
cenu" slovy "cenu podle odstavce 2".
7. V § 7, odst. 5, první větě se nahrazují
slova "do výše obecné ceny převzatého
majetku" slovy "do výše náhrady za
převzatý majetek".
8. § 8, odst. 6 zní:
"(6) Přídělové řízení
provede ministerstvo zemědělství (na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství)
v součinnosti se zástupci uchazečů
(rolnickými komisemi). Rolnické komise jsou místní
a okresní. Místní rolnickou komisi, skládající
se nejvýše z 10 členů, zvolí
si oprávnění uchazeči (odstavce 1
a 3) při místním národním výboru,
v jehož obvodu se nachází půda tvořící
předmět revise nebo získaná pro účely
přídělu, a v sousedních zájmových
obcích. Zástupci místních rolnických
komisí zvolí na schůzi okresní rolnickou
komisi při okresním národním výboru,
která může míti nejvýše
10 členů."
9. § 8, odst. 9 zní:
"(9) Bližší předpisy k provedení
ustanovení odstavců 1 až 8, zejména
o nejvyšší přípustné výměře
přídělu, směně půdy,
jakož i o působnosti rolnických komisí,
vydá vláda nařízením."
10. § 9, odst. 1, č. 3 zní:
"3. ustanovení § 5, odat. 1 a 2 zák. č.
16/1947 Sb. platí i o zaměstnancích, u nichž
jsou dány podmínky uvedené v § 2, odst.
1, písm a) a b) téhož zákona, s nimiž
však byl pracovní (služební) poměr
rozvázán bez jejich viny v důsledku provádění
revise první pozemkové reformy."
11. V § 9, odst. 1 se za ustanovení č. 8 vkládá
nové ustanovení č. 9 tohoto znění:
"9. ustanovení § 8, odst. 2 zák. č.
16/1947 Sb., pokud se vztahuje na nároky z dřívějšího
pracovního (služebního) poměru, tu neplatí."
12. V § 9, odst. 1 se ustanovení č. 9 přečísluje
na č. 10.
13. V § 15, odst. 1 první věta zní:
"Každé zcizení mezi živými,
reálné rozdělení spoluvlastnictví,
propachtování nebo zatížení pozemkového
majetku uvedeného v § 1 jest ode dne 11. července
1947 po dobu revise bez souhlasu ministerstva zemědělství
neplatné; na Slovensku uděluje souhlas pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy podle
směrnic ministerstva zemědělství."
14. § 15, odst. 2 zní:
"(2) Pro dražební řízení
o majetku uvedeném v § 1 platí i jinak ustanovení
§ 29 zák. č. 90/1947 Sb."
Úroková míra pro úrokování
náhrady podle § 59 zákona ze dne 8. dubna 1920,
č. 329 Sb., o převzetí a náhradě
za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový),
ve znění zákona ze dne 13. července
1922, č. 220 Sb., činí 1%, a to s účinností
ode dne 1. ledna 1948.
(1) Výpověď z hospodaření na
přejímaných nemovitostech může
býti doručena nejen okresním soudem (§
18 náhradového zákona), nýbrž
i přímo ministerstvem zemědělství,
na Slovensku pověřenectvem zemědělství
a pozemkové reformy, po případě jejich
orgány. Výpověď daná správním
úřadem může se státi také
veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí
na úřední obecní tabuli v obci (obcích),
v jejímž (jejichž) obvodu leží pozemkový
majetek. Při výpovědi veřejnou vyhláškou
postačí výpověď všeobecně
daná bez udání jmen osob hospodařících.
Výpověď se pokládá za doručenou
dnem vyvěšení.
(2) Proti výpovědi dané podle odstavce 1
není opravného prostředku a je vykonatelná
podle ustanovení. vládního nařízení
ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení
ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním
řízení).
Ustanovení čl. I platí od 12. srpna 1947,
s výjimkou ustanovení č. 7.
Ministr zemědělství se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů a nařízení
vyhlásil úplné znění zákona
č. 142/1947 Sb., které vyplývá z úprav
provedených tímto zákonem.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Dosavadní provádění revise první
pozemkové reformy ukázalo, že některá
ustanovení zákona č. 142/1947 Sb. nezachycují
dostatečně ony cíle, které zákon
o revisi měl na zřeteli. Zejména z požadavků
přednášených zástupci rolnických
komisí, přizvaných do schůzí
revisní komise (§ 4, odst. 2 vl. nař. č.
1/1948 Sb.), vychází najevo, že potřeba
půdy pro oprávněné uchazeče,
drobné zemědělce, jest daleko vyšší,
než aby ji mohla uspokojiti půda, kterou lze podle
dosavadního znění zákona č.
142/1947 Sb. revisí pro příděl získati.
Poukazuje se na to, že podle § 25 přídělového
zákona mohly býti vytvořeny zbytkové
statky mimo jiné jedině tehdy, nebyla-li tím
zkrácena půda potřebná pro drobný
příděl. Z těchto důvodů
požadují zástupci rolnických komisí
velmi často, aby pro příděl drobným
uchazečům byla získána podle potřeby
i veškerá půda, která byla předmětem
záboru a jíž bylo použito pro vytvoření
zbytkových statků, ať již cestou přídělu
nebo zcizením půdy ze záboru vyloučené,
propuštěné, po případě
ponechané.
Výše uvedené důvody byly příčinou
tohoto návrhu na částečnou změnu
některých ustanovení zákona č.
142/1947 Sb.
K bodu 1: U zemědělského majetku,
u něhož došlo k majetkově-právním
disposicím v době nesvobody pod tlakem okupace nebo
v důsledku národní, rasové nebo politické
persekuce (t. zv. restituční majetek podle zákona
č. 128/1946 Sb.), je třeba jasně stanoviti
postup řízení při revisi, pokud jde
o zkoumání předpokladů subjektivních,
spočívajících v osobních vlastnostech
vlastníka pozemkového majetku (zejména §
6, odst. 2, písm. b zákona). Rozhodujícím
může býti proto doba, kdy původní
vlastník měl svobodnou disposici se svým
majetkem.
K bodu 2: Ruší se nárok na ponechání
50 ha půdy z důvodů uvedených ve všeobecné
části této důvodové zprávy.
K bodu 3: Doplnění souvisí s novou
úpravou § 6, odst. 3. K bodům 5 a 6: Náhradu
za vyvlastněnou půdu a převzaté zbytkové
statky navrhuje se upraviti obdobným způsobem, jaký
jest navrhován ve vládním návrhu zákona
o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské
a lesní půdě (sněm. tisk č.
991), poněvadž jde o zásadu, která má
platiti všeobecně pro výkup zemědělské
půdy.
K bodu 7: Při dosavadní úpravě
§ 7, odst. 5 mělo se dostati věřitelům
úhrady vždy až do výše obecné
ceny, i když náhrada za převzatý pozemkový
majetek byla nižší. Vzhledem k ustanovení
§ 8, odst. 7 o stanovení přídělových
cen podle § 77 náhradového zákona je
nutno zahrnouti do přídělových cen
i všechny náklady spojené s prováděním
revise. Proto bylo by nutno zahrnouti do přídělových
cen i ty částky, které by příslušely
věřitelům do výše obecné
ceny nad náhradu, která jinak přísluší
vlastníku. To by jednak zvyšovalo přídělové
ceny, jednak by oddálilo jejich konečné stanovení
až do definitivního vypořádání
závazků váznoucích na majetku revisi
podrobeném.
K bodu 8: Dosavadní znění § 8,
odst. 6 se doplňuje bližšími předpisy
o složení a ustavení rolnických komisí
obdobně podle předpisů dekretu č.
12/1945 Sb. Zájmovými obcemi jest rozuměti
obce, v jejichž obvodu leží převzatý
pozemkový majetek a obce s nimi sousedící.
V souvislosti s tou změnou bylo upraveno i ustanovení
o rolnických komisích v § 8, odst. 9 (srov.
bod 9 osnovy). K dosavadním ustanovením o složení
rolnických komisí se poznamenává,
že byla překonána vývojem politických
poměrů.
K bodu 10: Zaopatření zaměstnanců
na zkonfiskovaných majetcích invalidním (starobním)
důchodem se vztahovalo i na zaměstnance uvedené
v § 2 zák. č. 16/1947 Sb., s nimiž byl
před účinností tohoto zákona
pracovní poměr v důsledku provádění
dekretu č. 12/1945 Sb. bez jejich viny rozvázán
(§ 5, odst. 3 zák. č. 16/1947 Sb.). - Pro účely
revise první pozemkové reformy nebylo tohoto ustanovení
použito (srov. § 9, odst. 1, č. 3 zák.
č. 142/1947 Sb.). Tím byla však omezena možnost
zaopatření přestárlých (invalidních)
zaměstnanců - pokud nebyli zaopatřeni podle
§§ 1, 3 nebo 4 zák. č. 16/1947 Sb. - přiznáním
invalidního (starobního) důchodu jen na osoby
pracující i po dni převzetí na objektech,
které převezme do své správy stát,
po případě, které budou přiděleny
okresům, obcím nebo družstvům (§
2, odst. 1, písm. c) zák. č. 16/1947 Sb.).
Ve shodě s původním ustanovením §
5 zák. č. 16/1947 Sb. nutno rozšířiti
zaopatření invalidním (starobním)
důchodem i na zaměstnance uvedené v §
2, odst. 1, písm. a) a b) téhož zákona,
s kterými bude pracovní poměr rozvázán
bez jejich viny v důsledku provádění
revise první pozemkové reformy a kteří
nebudou zaopatřeni způsobem uvedeným v §§
1, 2 nebo 4 zák. č. 16/1947 Sb.
K bodu 13: Provedení revise první pozemkové
reformy vyžaduje prozatímní zamezení
jakýchkoliv vlastnických. disposic bez souhlasu
ministerstva zemědělství, tedy i reálného
dělení majetku. Po přijetí vládního
návrhu zákona o revisi první pozemkové
reformy ústavodárným Národním
shromážděním dne 11. července
1947 docházelo často k majetkově-právním
disposicím, směřujícím k obejití
přijatého zákona před jeho vyhlášením
a účinností (t. j. 12. srpnem 1947). Tyto
případy podle navrženého ustanovení
budou tedy podrobeny rovněž ustanovením zákona
č. 142/1947 Sb.
Náhrada za převzatý majetek, pokud tvoří
pohledávky bývalého vlastníka tohoto
majetku vůči státu, se úrokuje dosud
podle § 59 náhradového zákona třemi
procenty. Tato úroková sazba neodpovídá
dnešním poměrům na peněžním
trhu; proto se upravuje úroková míra u zapsaných
náhradových pohledávek tak, že bude
činiti jedno procento.
Navrhovaným ustanovením se umožňuje,
aby výpověď z majetku přejímaného,
kterou dosud bylo možno doručovati pouze prostřednictvím
soudu, mohla býti doručena také přímo
úřady ve zmíněném článku
jmenovanými, po případě jejich orgány.
Při tom se upravuje vhodněji forma a způsob
doručování výpovědi, jakož
i přípustnost vymahatelnosti cestou správní
exekuce.
Toto ustanovení jest nutno do novely pojmouti za tím
účelem, aby možnost jejího použití
na případy již projednané podle původního
znění zákona č. 142/1947 Sb. nemohla
býti brána v pochybnost.
Ostatní ustanovení návrhu nevyžadují
bližšího odůvodnění.
Provedení zákona nevyžádá si
zvýšení nákladů ze státní
pokladny.