Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Zemědělské dani podléhají
fysické osoby, které provozují na vlastní
účet zemědělské hospodářství
až do výměry padesáti hektarů
pozemků s katastrálním výtěžkem.
(2) Provozuje-li zemědělské hospodářství
na vlastní účet jednotlivá fysická
osoba, podléhá zemědělské dani
jen, pracuje-li v něm trvale a cizí osoby zaměstnává
jen potud, pokud nestačí - jsouc v zemědělském
hospodářství plně zaměstnána
- na všechny práce. Tato podmínka nemusí
býti splněna u osob do 21 let věku a u osob,
které v zemědělském hospodářství
nemohou pracovati pro stáří, nemoc, invaliditu
nebo vykonávání veřejné funkce,
avšak jiné než v zaměstnaneckém
poměru.
(3) Provozuje-li zemědělské hospodářství
více fysických osob společně na vlastní
účet (na př. manželé), podléhají
zemědělské dani společně. Při
tom musí býti splněna u všech podmínka
stanovená v odstavci 2; výjimky tam stanovené
platí obdobně. U manželů (druha a družky)
se předpokládá, nebude-li jinak prokázáno,
že zemědělské hospodářství
provozují společně na vlastní účet.
(4) Neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost
se posuzuje tak, jako by zůstavitel byl na živu.
(1) Zemědělským hospodářstvím
je souhrn všech majetkových předmětů
a práv, které tvoří hospodářský
celek a slouží trvale zemědělství,
lesnictví nebo rybnikářství jako hlavnímu
účelu, s výjimkou účastí
na kapitálových společnostech, cenných
papírů a úsporných vkladů.
(2) Provozují-li osoby uvedené v § 1 dvě
nebo více zemědělských hospodářství,
považují se všechna za jedno zemědělské
hospodářství.
K provozu zemědělského hospodářství
patří též:
1. vedlejší výroba, pokud se obmezuje na zpracování
výrobků vlastního hospodářství
a pokud taková výroba není zpravidla a převážně
provozována samostatnými průmyslovými
podniky (pilami, mlýny, pekárnami, pivovary, lihovary,
cukrovary a pod.) nebo v daném případě
není provozována po živnostensku v samostatném
závodě (v mlékárnách, sýrárnách,
sušírnách, drůbežárnách,
chovatelských farmách a pod.);
2. dobývání podstaty parifikační
půdy, pokud nedochází k dalšímu
zpracování, za podmínek uvedených
pod č. 1;
3. prodej výrobků vlastního zemědělského
hospodářství, vyjímajíc prodej
v drobném, provozovaný po živnostensku v prodejnách
nebo skladištích trvale otevřených a
určených k uvedenému účelu;
4. vedlejší zaměstnání (povoznictví,
orání za mzdu, tření lnu a pod.),
provozovaná toliko příležitostně
a nikoliv po živnostensku.
Nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství
provozuje na půdě vlastní, pachtované
či převzaté do obhospodařování
na podkladě jiného právního poměru.
Sdruží-li se více provozovatelů zemědělských
hospodářství (§§ 1 až 4) ke
společnému provozování svých
zemědělských hospodářství
ve společenstvo (družstvo) nebo jiné svépomocné
sdružení s neuzavřeným počtem
členů, podléhají zemědělské
dani tak, jako by svá zemědělská hospodářství
provozovali samostatně na vlastní účet.
Daň se vyměřuje samostatně za každý
kalendářní rok po jeho uplynutí.
(1) Daň se vyměřuje částkou
uvedenou v tabulkách připojených k tomuto
zákonu.
(2) Pro stanovení daně jsou rozhodné:
1. výrobní oblast (řepařská,
obilnářská, bramborářská
či pícninářská), ve které
leží zemědělské hospodářství
nebo jeho největší část, a
2. celková výměra všech pozemků
s katastrálním výtěžkem a jejich
průměrný katastrální výtěžek
podle stavu dne 30. června rozhodného roku.
(1) Pro zjištění, ve které výrobní
oblasti leží zemědělské hospodářství,
platí obecné předpisy, jimiž se určují
zemědělské výrobní oblasti.
(2) Jednotlivá katastrální území
mohou však býti přeřazena (§ 31,
č. 3) do té výrobní oblasti, jejímž
výrobním podmínkám půda katastrálního
území ve skutečnosti odpovídá.
(1) Při stanovení celkové výměry
všech pozemků s katastrálním výtěžkem
započítává se výměra
pozemků věnovaných pěstování
chmele, vinné révy, tabáku nebo papriky,
nebo věnovaných zahradnictví (zelinářskému
i okrasnému), školkařství, ovocnictví
a rybnikářství násobkem, který
se stanoví způsobem uvedeným v § 31.
(2) Průměrný katastrální výtěžek
se zjistí, dělí-li se celkový katastrální
výtěžek všech pozemků jejich skutečnou
výměrou v hektarech.
(3) Při stanovení celkové výměry
všech pozemků s katastrálním výtěžkem
a jejich celkového katastrálního výtěžku
se přihlíží i k půdě ležící
ladem.
(1) Daň se přiměřeně sníží,
činí-li v zemědělském hospodářství
výměra pozemků věnovaných lesnictví
více než 15% celkové výměry všech
pozemků s katastrálním výtěžkem.
(2) Směrnice pro snížení daně
podle odstavce 1 vyhlásí ministr financí
v Úředním listě.
Provozují-li zemědělské hospodářství
jednotlivé osoby fysické (§ 1, odst. 2), zvýší
se jim daň podle §§ 7 až 10 o 20%.
Poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 3
sníží se daň podle §§ 7 až
10 o 20% za třetí a o 10% za čtvrtou z osob,
které provozují zemědělské
hospodářství společně na vlastní
účet a které jsou v něm trvale a plně
zaměstnány.
(1) Poplatníkům uvedeným v § 1, odst.
2 se daň sníží:
1. o 480 Kčs na druhého člena dvojice založené
manželstvím nebo skutečným spolužitím,
2. o 480 Kčs na první dítě,
3. o 540 Kčs na druhé dítě,
4. o 600 Kčs na třetí a na každé
další dítě a
5. o 480 Kčs na každého z rodičů.
(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:
a) u druhého člena dvojice a u nezletilých
dětí jen k těm, které žijí
s poplatníkem ve spotřebním společenství,
a
b) u zletilých dětí a u rodičů
k těm, kteří jsou v poplatníkově
zaopatření.
(3) Stejně jako děti posuzují se též
vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.
(4) Stejně jako děti se posuzují též
nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela),
jsou-li v jeho zaopatření.
(5) Stejně jako rodiče se posuzují též
prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni,
zeťové, snachy, tchán a tchýně
poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li
v jeho zaopatření.
(6) Stejně jako rodiče se posuzují též
zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé
neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela),
jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.
(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň
podle předchozích odstavců, označují
se dále jako příslušníci domácnosti.
(8) Příslušník domácnosti žije
s poplatníkem ve spotřebním společenství,
hradí-li se jeho životní potřeby v rámci
domácnosti a převážně z jejich
prostředků. Spotřební společenství
není vyloučeno přechodným pobytem
příslušníka mimo domácnost. Táž
osoba může však býti uznána za
příslušníka domácnosti pouze
u jednoho poplatníka.
(9) Příslušník domácnosti je
v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li
nebo hradí-li mu poplatník převážně
byt, stravu a ošacení. Zaopatřením se
rozumí též poskytování výměnku.
O zaopatření nejde, má-li příslušník
- vyjímajíc výměnkáře
- vlastní příjmy, postačující
k jeho výživě.
(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým,
rozloučeným nebo těm, kteří
nežijí trvale s manželem (manželkou) ve
společné domácnosti, sníží
se daň o 480 Kčs, mají-li nárok na
snížení daně podle odstavce 1, č.
2.
(11) Poplatníkům, kteří vychovali
nejméně dvě děti, t. j. měli
je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého
roku, sníží se daň o 480 Kčs,
nemají-li nárok na odečtení téže
anebo vyšší částky z daně
podle předcházejících odstavců.
Omezení do čtrnáctého roku neplatí,
jestliže se děti staly přímými
obětmi národní, politické nebo rasové
persekuce.
Provozují-li zemědělské hospodářství
jako jednotlivé fysické osoby (§ 1, odst. 2)
a) váleční invalidé z první
nebo druhé světové války, kteří
mají nárok na zaopatřovací požitky
ze státní pokladny pro poškození zdraví
nebo těla,
b) vojenští (neváleční) invalidé
a všichni občanští invalidé, jimž
pro poškození zdraví nebo těla patří
zaopatřovací požitky ze státní
pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním
sociálním pojištění, nebo
c) jiné osoby tělesně nebo duševně
vadné (na př. nevidomí, zmrzačení
a pod.), po případě poplatníci, na
které jsou odkázáni příslušníci
domácnosti tělesně nebo duševně
vadní,
sníží se jim daň při stupni invalidity
od 20% až do 44% včetně o 480 Kčs a
při stupni invalidity přes 44% o 960 Kčs.
Při tom se předpokládá, že stupeň
invalidity u invalidů, požívajících
důchody z veřejnoprávního důchodového
pojištění, přesahuje 44%.
Provozují-li zemědělské hospodářství
jako jednotlivé fysické osoby (§ 1, odst. 2)
vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích
(zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.)
a příslušnících národního
odboje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince
1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí
a národní, rasové nebo politické persekuce,
sníží se jim daň o 480 Kčs.
Pro snížení daně podle ustanovení
§§ 13 až 15 je rozhodný stav koncem roku.
Poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 3
se daň sníží o tolik, o kolik by se
snížila podle §§ 13 až 16 osobám,
které zemědělské hospodářství
provozují společně na vlastní účet,
kdyby dani podléhaly samostatně.
Daň se nevyměří, činí-li
podle §§ 7 až 17:
1. u jednotlivých fysických osob méně
než 540 Kčs a
2. u ostatních poplatníků méně
než 1.080 Kčs.
(1) Daň se přiměřeně sníží
pro zvláštní poměry, které poplatníka
(§ 1, odst. 2) podstatně zatěžují,
avšak neodůvodňují snížení
daně podle §§ 13 až 15.
(2) Za takové zvláštní poměry
dlužno pokládati alimentační plnění,
k nimž je poplatník právně zavázán,
podporování nemajetných příbuzných
v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné
do třetího stupně a nemajetných osob
sešvagřených do druhého stupně,
nákladné léčení poplatníka
nebo příslušníků jeho domácnosti
a živelní pohromy.
(3) Obdobně se sníží daň poplatníkům
uvedeným v § 1, odst. 3, jsou-li podmínky uvedené
v odstavcích 1 a 2 splněny u osob, které
provozují zemědělské hospodářství
společně na vlastní účet.
(4) Směrnice pro stanovení přiměřené
slevy vyhlásí ministr financí v Úředním
listě.
(5) O slevu nutno žádati v přiznání.
(1) Poplatníci, kteří začali provozovati
zemědělské hospodářství,
podléhají dani počínajíc rokem,
v němž zemědělské hospodářství
začali provozovati. Daň se však nevyměří,
jestliže ještě 30. června zemědělské
hospodářství neprovozovali.
(2) Poplatníci, kteří přestali provozovati
zemědělské hospodářství,
podléhají dani končíc rokem, v němž
zemědělské hospodářství
přestali provozovati. Daň se však nevyměří,
jestliže již 30. června zemědělské
hospodářství neprovozovali.
(3) Jestliže provozování zemědělského
hospodářství bylo během roku rozšířeno
tak, že výměra obhospodařovaných
pozemků přestoupila 50 ha, zdaní se poplatník
zemědělskou daní ještě za ten
rok, v němž zemědělské hospodářství
bylo rozšířeno.
(1) Kdo začne nebo přestane provozovati zemědělské
hospodářství, je povinen ohlásiti
to příslušné berní správě
do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též
dědicové, a to do jednoho měsíce po
odevzdání (rozdělení) pozůstalosti.
(2) Opomenutí ohlášení může
býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou
podstatu trestného činu, pořádkovou
pokutou do 5.000 Kčs, a to i opětovně.
(1) Poplatník je povinen si daň sám vypočísti
a zaplatiti ji příslušnému bernímu
úřadu do 31. ledna po uplynutí rozhodného
roku.
(2) Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník
povinen, činí-li nedoplatek více než
2.000 Kčs, zaplatiti 2% poplatek z prodlení z nedoplatku
k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci a 31. říjnu.
Spolu s poplatníkem uvedeným v § 1, odst. 3,
jest rukou společnou a nerozdílnou zavázána
zaplatiti celou daň každá z osob, které
zemědělské hospodářství
provozují společně na vlastní účet.
(1) Každý, kdo je povinen platiti zemědělskou
daň, jest povinen podati každoročně
do 31. ledna berní správě přiznání
o všech okolnostech rozhodných pro vyměření
daně za uplynulý rok. Mimo to je povinen podati
přiznání každý, kdo bude berní
správou k podání přiznání
vyzván. Vzor přiznání vydá
a způsob jeho podání stanoví ministerstvo
financí.
(2) Nepodá-li poplatník přiznání
včas, může býti daň zvýšena
až o 10%; zvýšení je splatné do
60 dnů ode dne vyložení předpisného
seznamu u místního národního výboru.
(1) K vyměření zemědělské
daně je příslušná berní
správa, v jejímž obvodu měl poplatník
bydliště (sídlo) koncem rozhodného roku.
Nelze-li místně příslušnou berní
správu určiti podle bydliště (sídla)
poplatníkova, je příslušná berní
správa, v jejímž obvodu je zemědělské
hospodářství, po případě
jeho největší část. Nelze-li
místní příslušnost určiti
ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo
financí.
(2) Odstavec 1 platí obdobně pro určení
místní příslušnosti berního
úřadu, místního národního
výboru a místní zemědělské
daňové komise.
(1) O vyměření daně vyrozumí
berní správa poplatníky hromadně prostřednictvím
místního národního výboru předpisným
seznamem. Seznam vyloží místní národní
výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému
nahlédnutí po dobu 30 dnů.
(2) Počátek a dobu vyložení seznamu
vyhlásí místní národní
výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo
jiným způsobem v místě obvyklým.
(3) Na seznamu potvrdí místní národní
výbor dobu vyložení a vrátí jej
berní správě.
(1) Do vyměření daně lze se písemně
odvolati u příslušné berní správy
do 60 dnů ode dne vyložení předpisného
seznamu u místního národního výboru.
(2) V téže lhůtě mohou poplatníci
podati u příslušné berní správy
žádost za sdělení důvodů
pro vyměření daně. Dnem podání
žádosti staví se odvolací lhůta
až do dne doručení příslušného
vyřízení a běží pak dále
jen co do zbytku.
(3) O odvolání rozhoduje s konečnou platností
finanční úřad II. stolice, na Slovensku
pověřenectvo financí.
(1) V oboru zemědělské daně spolupůsobí
tyto komise: místní zemědělské
daňové komise, okresní zemědělské
daňové komise a ústřední zemědělská
daňová komise.
(2) Místní zemědělská daňová
komise se zřizuje při místním národním
výboru a tvoří ji předseda místního
národního výboru nebo jeho zástupce,
zástupce místního sdružení Jednotného
svazu zemědělců a předseda zemědělské
komise při místním národním
výboru nebo jeho zástupce. Předsedou místní
zemědělské daňové komise je
předseda místního národního
výboru nebo jeho zástupce.
(3) Okresní zemědělská daňová
komise se zřizuje při okresním národním
výboru a tvoří ji předseda okresního
národního výboru nebo jeho zástupce,
zemědělský referent (jeho zástupce),
zástupce berní správy, zástupce okresního
sdružení Jednotného svazu zemědělců
a další čtyři členové
vyslaní okresním národním výborem.
Předsedou okresní zemědělské
daňové komise je předseda okresního
národního výboru nebo jeho zástupce.
(4) Ústřední zemědělská
daňová komise se zřizuje při ministerstvu
financí a tvoří ji zástupci: ministerstev
financí, zemědělství a výživy,
pověřenectev financí, zemědělství
a pozemkové reformy a výživy, zemského
národního výboru v Praze, zemského
národního výboru v Brně, zemského
finančního ředitelství v Praze a zemského
finančního ředitelství v Brně,
a to po jednom zástupci, a po čtyřech zástupcích
Jednotného svazu českých a slovenských
zemědělců. Předsedou ústřední
zemědělské daňové komise je
zástupce ministerstva financí.
Místním zemědělským daňovým
komisím přísluší:
1. v místech, kde není katastrální
výtěžek vyznačen v pozemnostních
arších, nebo kde jej z těchto nelze zjistiti,
navrhovati rozdělení celkového katastrálního
výtěžku připadajícího
na katastrální území na jednotlivá
zemědělská hospodářství
na podkladě dat z výkazu úhrnných
katastrálních hodnot podle posledního platného
stavu [§ 6, odst. 19 vládního nařízení
ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb., jímž
se částečně provádějí
hlavy II., III. a IV. zákona o pozemkovém katastru
a jeho vedení (katastrálního zákona].
Nepodá-li místní zemědělská
daňová komise návrh do 31. října
rozhodného roku, podá jej berní správa;
2. v jednotlivých případech navrhovati berní
správě snížení daně podle
§ 10.
Okresním zemědělským daňovým
komisím přísluší:
1. navrhovati přeřazení jednotlivých
katastrálních území do jiné
výrobní oblasti (§ 8, odst. 2). Návrh
nutno podati ústřední zemědělské
daňové komisi do 31. října rozhodného
roku; návrhy podané po této lhůtě
nemohou míti vliv na vyměření daně
za tento rok;
2. rozhodovati s konečnou platností o návrzích
podle § 29, č. 1. Nerozhodne-li okresní zemědělská
daňová komise o návrhu do 15. prosince rozhodného
roku, rozhodne o něm finanční úřad
II. stolice.
Ústřední zemědělské
daňové komisi přísluší:
1. stanoviti celkový katastrální výtěžek
připadající na katastrální
území v případech, kde jej nelze zjistiti
z výkazu úhrnných katastrálních
hodnot; nestanoví-li jej do 30. listopadu rozhodného
roku, stanoví jej ministerstvo financí;
2. stanoviti vyhláškou v Úředním
listě násobky výměry podle §
9, odst. 1; nestanoví-li je do 30. listopadu rozhodného
roku, stanoví je ministerstvo financí. Tyto násobky
stanoví podle toho, kolikrát je čistý
výtěžek docilovaný při pěstování
kultur uvedených v § 9, odst. 1 průměrně
větší než při pěstování
ostatních kultur;
3. rozhodovati s konečnou platností o přeřazení
jednotlivých katastrálních území
do jiné výrobní oblasti (§ 8, odst.
2); nerozhodne-li do 15. prosince rozhodného roku, nemůže
přeřazení míti vliv na vyměření
daně za tento rok;
4. přezkoumávati výnosové poměry
zemědělské výroby a navrhovati finanční
správě změnu sazeb zemědělské
daně.
Členství v zemědělských daňových
komisích je funkcí čestnou. Členové
zemědělských daňových komisí
jsou povinni postupovati podle zákona, nestranně
a podle nejlepšího vědomí a svědomí
a zachovávati o jednání v komisi tajemství.
Jednací řád komisí, jakož i znění
slibu členů komise vyhlásí ministr
financí v Úředním listě.
(1) Táž osoba může býti uznána
za příslušníka domácnosti pouze
u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka
pouze u jedné daně.
(2) Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během
roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová
úleva podle § 9 zákona ze dne 26. června
1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nemůže mu
býti za tento rok snížena zemědělská
daň podle §§ 13 až 15.
Ministr financí může
1. dále rozčleniti tabulky zemědělské
daně jak co do průměrného katastrálního
výtěžku, tak co do celkové výměry,
2. učiniti opatření k zamezení nesrovnalostí
a tvrdostí, jež by prováděním
tohoto zákona mohly vzniknouti,
3. učiniti opatření k zamezení dvojího
zdanění v případech, kde se zemědělské
hospodářství provozuje na podkladě
pracovního nebo jemu podobného poměru, a
4. stanoviti vyhláškou v Úředním
listě způsob vyměřování
zemědělské daně co do pozemků
patřících komposesorátům, urbariátům
nebo podobným právním útvarům.