Průmyslový výbor projednal vládní
návrh zákona o úpravě některých
finančních poměrů národních
podniků průmyslových a potravinářských
(tisk 987) a usnesl se na těchto změnách:
v § 2, odst. 1, řádka prvá a druhá,
škrtají se slova: "tvoří součet"
a nahrazují se slovy "rovná se součtu".
V § 3, odst. 4, řádka 5, za slovo "pohledávky"
vsunou se slova "a cenné papíry". §
8, odst. 2, řádka 1, bude zníti takto: "Ve
sporných případech rozhoduje příslušný
ústřední orgán v dohodě s Ústřední
(Oblastní) správou bank....". V ostatním
znění osnovy nebyly usneseny žádné
změny.
Průmyslový výbor ve své schůzi,
konané dne 12. února 1948, se usnesl, aby právní
výbor posoudil znění § 1, odst. 3 a
§ 12 osnovy (tisk 987) po stránce právní,
s dodatkem, že výbor průmyslový se předem
ztotožňuje se stanoviskem výboru právního.
Právní výbor doporučuje ke schválení:
§ 1, odst. 3 ve znění osnovy; § 12 v prvé
větě bude zníti tak, že před
slovo opominutí se vsunuje slovo "hrubé".
Rozpočtový výbor projednal ve své
schůzi dne 18. února 1948 vládní návrh
zákona o úpravě některých finančních
poměrů národních podniků průmyslových
a potravinářských (tisk 987) a usnesl se
doručiti ústavodárnému Národnímu
shromáždění, aby osnovu přijalo
ve znění, jak se na něm usnesl výbor
průmyslový.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Národními podniky podle tohoto zákona
se rozumějí národní podniky, zřízené
podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října
1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů
a některých průmyslových podniků,
a podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října
1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých
podniků průmyslu potravinářského.
(2) Věcně příslušným ministrem
podle tohoto zákona je ministr průmyslu, pokud jde
o národní podniky, zřízené
podle dekretu č. 100/1945 Sb., a ministr výživy,
pokud jde o národní podniky, zřízené
podle dekretu č. 101/1945 Sb.
(3) Ve věcech národních podniků, které
mají sídlo na Slovensku, rozhodují ministr
financí, jakož i věcně příslušní
ministři, po vyjádření příslušného
pověřence.
(4) Pokud se v dalších ustanoveních mluví
o ústředním orgánu, vyslechne tento
orgán, jde-li o národní podniky, které
mají sídlo na Slovensku, před svým
rozhodnutím nebo před podáním návrhu
oblastní orgán.
(1) Kmenové jmění národního
podniku rovná se součtu bilančních
hodnot jeho investic a trvale nutných zásob. Výjimky
z této zásady povoluje a přiměřenost
rozsahu trvale nutných zásob určuje pro jednotlivé
průmyslové obory, po případě
pro národní podniky, věcně příslušný
ministr v dohodě s ministrem financí, přihlížeje
při tom k hospodářské odůvodněnosti.
(2) Věcně příslušný ministr
v dohodě s ministrem financí schvaluje na návrh
ústředního orgánu znárodněného
průmyslu (§ 19 dekretu č. 100/1945 Sb. a §
16 dekretu č. 101/1945 Sb.) výši kmenového
jmění jednotlivých národních
podniků se zřetelem na ustanovení odstavce
1 a podle rozpočtu národního podniku, přihlížeje
při tom k jeho účetní závěrce
za právě uplynulý účetní
rok. Směrnice pro vypracování návrhů
na stanovení výše kmenového jmění
vydá věcně příslušný
ministr.
(3) Úprava kmenového jmění podle odstavců
1 a 2 se provede podle ustanovení §§ 3 a 4.
(1) Nařídí-li to věcně příslušný
ministr v dohodě s ministrem financí po slyšení
ústředních orgánů, převedou
národní podniky dále uvedené části
majetkových podstat v jejich bilančních hodnotách
na Fond znárodněného hospodářství,
zřízený podle § 9 dekr. č. 100/1945
Sb. (dále jen Fond), a Fond převezme od národních
podniků v bilančních hodnotách dále
uvedené závazky, a to:
a) pohledávky, které se staly v důsledku
válečných událostí nebo uspořádání
státoprávních poměrů pochybnými
nebo nedobytnými;
b) cenné papíry, jejichž hodnota se stala v
důsledku válečných událostí
nebo uspořádání státoprávních
poměrů pochybnou;
c) kapitálové účasti na podnicích,
jež byly znárodněny;
d) vzájemné finanční pohledávky
a finanční závazky národních
podniků;
e) závazky, které se staly neúnosnými
znehodnocením pohledávek a cenných papírů
[písmena a) a b)] nebo převodem hodnot uvedených
pod písmeny a) až d) nebo pro mimořádné
poměry válečné;
f) závazky, které se staly neúnosnými
pro mimořádné poměry poválečné,
pokud s tím vláda vysloví souhlas.
(2) Části majetkových podstat a závazky,
uvedené v odstavci 1, budou převedeny na Fond, po
případě jím převzaty, s účinností
ke dni, který určí věcně příslušný
ministr v dohodě s ministrem financí.
(3) Ministr financí může v dohodě s
věcně příslušným ministrem
změniti podmínky splácení a úrokování
závazků převedených na Fond [odstavec
1. písm. e) a f) ]. K převodu závazků
na Fond [odstavec 1, písm e) a f)] nevyžaduje se přivolení
věřitelova, jehož by bylo jinak podle příslušných
předpisů zapotřebí.
(4) Věcně příslušný ministr
může v dohodě s ministrem financí po
slyšení ústředních orgánů
na místo převodu podle odstavce 1 povoliti, aby
jednotlivé národní podniky zúčtovaly
pohledávky a cenné papíry uvedené
v odstavci 1, písm. a) a b) na závazky, uvedené
v odst. 1, písm. e) a f), po případě
stanoviti podmínky pro takové započtení.
(5) Převody, právní jednání
a listiny o nich podle odstavce 1, jakož i zúčtování
podle odstavce 4, nepodléhají daním ani poplatkům.
Knihovní podání a úřední
úkony nutné k provedení těchto převodů
jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední
úkony ve věcech správních.
(1) Částku, o kterou bude podle § 2, odst.
2 kmenové jmění sníženo, odvede
národní podnik Fondu.
(2) Částka, o kterou bude podle § 2, odst.
2 kmenové jmění zvýšeno, bude
převedena na národní podnik z prostředků
Fondu.
(3) Doplnění kmenového jmění
k úhradě bilančních ztrát podléhá
schválení vlády.
(1) Finanční služba, kterou Fond vykonává
podle tohoto zákona, se vede odděleně od
náhradové služby Fondu (§ 9, odst. 2 dekretu
č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb.).
(2) Příjmy finanční služby Fondu
tvoří zejména:
1. odvody čistého zisku národních
podniků,
2. náhrada za znárodněný majetek osobám,
kterým se podle § 7 dekretu č. 100/1945 Sb.
a podle § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. náhrada
neposkytuje; tuto náhradu převede náhradová
služba Fondu na jeho finanční službu,
3. částky odváděné Fondu při
snížení kmenového jmění
(§ 4, odst. 1),
4. likvidační přebytky zrušených
národních podniků,
5. příděly ze státního rozpočtu.
(3) Prostředků finanční služby
Fondu bude použito:
1. k splácení a k úrokování
závazků, převedených na Fond podle
§ 3, odst. 1, písm. e) a f),
2. na umořování a úrokování
zápůjček sjednaných Fondem podle odstavce
4,
3. na zvyšování kmenového jmění
(§ 4, odst. 2).
(4) Nestačí-li vlastní příjmy
finanční služby Fondu k plnění
úkolů uvedených v odstavci 3, opatří
si Fond potřebné prostředky způsobem
a za podmínek, které stanoví ministr financí
v dohodě s věcně příslušným
ministrem.
(5) Ustanovení dekretů č. 100/1945 Sb. a
č. 101/1945 Sb., dekretu presidenta republiky ze dne 24.
října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění
akciových bank, a dekretu presidenta republiky ze dne 24.
října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění
soukromých pojišťoven, o náhradové
službě Fondu zůstávají nedotčena.
(6) Přebytky Fondu plynou do státní pokladny.
(1) Národní podniky jsou povinny používati
pro financování investic výlučně
služeb místa určeného pro poskytování
investičního úvěru.
(2) Národní podnik nesmí použíti
prostředků určených k účelům
investičním ani přechodně k účelům
jiným.
(3) Ministr financí vydá v dohodě s věcně
příslušnými ministry směrnice
pro postup při financování investic.
(1) Národní podnik si opatřuje finanční
prostředky pro provozní účely, pokud
jich sám nemá, provozním úvěrem.
(2) Národní podnik smí býti v obchodním
spojení pouze s jednou bankou pro provozní úvěr,
specialisovanou pro příslušný průmyslový
obor, pokud ministr financí nepřipustí výjimku.
(3) Národní podnik smí čerpati provozní
úvěr jen do výše stanovené jeho
schváleným rozpočtem. Ministr financí
vydá v dohodě s věcně příslušným
ministrem směrnice o rozsahu případných
odchylek. Úvěry na splnění úkolů
celostátním plánem stanovených mají
za jinak stejných podmínek býti povolovány
přednostně.
(4) Ministr financí vydá v dohodě s věcně
příslušnými ministry směrnice
pro povolování provozních úvěrů
a jejich zajištění.
(5) Národní podnik nesmí použíti
prostředků určených k provozu k financování
investic, Kreditního zůstatku na účtě
u banky pro provozní úvěr (odstavec 2) lze
použíti na opatření investic jen podle
směrnic vydaných místem určeným
pro poskytování investičního úvěru.
(6) Národní podnik může používati
služeb poštovních spořitelen.
(1) Národní podniky si nesmějí navzájem
poskytovati finanční úvěry ani vyrovnávati
své závazky kompensací. Poskytování
úvěrů při dodávkách
a výkonech je mezi národními podniky, jakož
i ve styku s ostatními tuzemskými odběrateli
přípustné, avšak jen v rámci
obchodních zvyklostí jednotlivých hospodářských
odvětví.
(2) Ve sporných případech rozhoduje příslušný
ústřední orgán v dohodě s Ústřední
(Oblastní) správou bank, odpovídají-li
smluvní platební lhůty obchodním zvyklostem,
a povoluje výjimky z ustanovení odstavce 1. Nedojde-li
k dohodě mezi tímto orgánem a Ústřední
(Oblastní) správou bank nebo jde-li o platební
lhůty při dodávkách státu,
státním podnikům a ústavům,
rozhodne ministr financí v dohodě s věcně
příslušným ministrem.
Národní podnik jest povinen konati své platy
převodem v účtě u banky (§ 7,
odst. 2), pokud ministr financí nestanoví jinak.
Placení hotovými je přípustné
jen podle směrnic, které vydá ministr financí
v dohodě s věcně příslušnými
ministry. Hotovosti přesahující výši
přípustnou podle těchto směrnic je
národní podnik povinen odváděti na
účet u banky (§ 7, odst. 2).
(1) Banka (§ 7, odst. 2) jest povinna kontrolovati podnik
po stránce peněžní podle směrnic,
které vydá ministr financí v dohodě
s věcně příslušným ministrem.
Směrnice stanoví v souhlase s předpisy zákona
ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., o jednotné
organisaci podnikového početnictví, také
zásady pro sestavování finanční
části rozpočtu a pro kontrolu použití
peněžních prostředků určených
na investice národních podniků, a určí
podklady, které si banka od národních podniků
může vyžadovati k provádění
peněžní kontroly.
(2) Výsledky peněžní kontroly jest banka
povinna oznámiti neprodleně Ústřední
(Oblastní) správě bank a ústřednímu
(oblastnímu) orgánu, který je nadřízen
národnímu podniku; ústřední
(oblastní) orgán jest povinen oznámiti bance,
jaká opatření učinil z podnětu
její kontrolní zprávy.
Zjistí-li banka, že je podstatná neshoda mezi
finanční částí rozpočtu
národního podniku a vývojem jeho účtu
u ní nebo že by čerpání povoleného
úvěru nebo poskytnutí nového úvěru
bylo spojeno s nebezpečím ztráty, je povinna
podati o tom neprodleně zprávu ministru financí
věcně příslušnému ministru
a příslušnému ústřednímu
(oblastnímu) orgánu. Věcně příslušný
ministr provede v dohodě s ministrem financí potřebné
opatření.
Jednání a hrubé opominutí příčící
se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů
vydaných podle něho trestá, nejde-li o čin
soudně trestný, okresní národní
výbor pro správní přestupek pokutou
do 5,000.000 Kčs nebo trestem na svobodě (vězením,
uzamčením) do šesti měsíců
nebo oběma těmito tresty; pro případ
nedobytnosti trestu na penězích uloží
se náhradní trest na svobodě podle míry
zavinění do šesti měsíců.
Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí
trest na svobodě spolu s náhradním trestem
za nedobytný trest na penězích činiti
více než šest měsíců. Tresty
na penězích připadají státu.
Fond sdělí každoročně jednotlivým
národním podnikům, jaké částky
z odvedeného zisku použil na úhradu dluhové
služby podle tohoto zákona; tyto částky,
rozvržené v poměru odvedených zisků,
jsou u jednotlivých národních podniků
odpočitatelnou položkou od základu zvláštní
daně výdělkové.
(1) Vláda vydá nařízení, kterým
budou uvedeny statuty národních podniků (vládní
nařízení ze dne 15. ledna 1946, č.
6 Sb., kterým se vydává statut národních
podniků průmyslových, a vládní
nařízení ze dne 9. dubna 1946, č.
77 Sb., kterým se vydává Statut národních
podniků potravinářských) v soulad
s tímto zákonem.
(2) Vláda upraví podrobnosti tohoto zákona
nařízením, v němž podle povahy
věci přihlédne také k ustanovením
§ 9, odst. 5 dekretu č. 100/1945 Sb.
(3) Ustanovení zákona ze dne 13. května 1936,
č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisů
podle něho vydaných nejsou tímto zákonem
dotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti
patnáctého dne po vyhlášení;
provedou jej ministři průmyslu, výživy
a financí.