Průmyslový výbor projednal ve své
schůzi dne 18. února 1948 vládní návrh
zákona o mimořádných opatřeních
v oboru ochrany vynálezů (tisk 1005) a usnesl se
doporučiti ústavodárnému Národnímu
shromáždění jeho schválení
ve smyslu vládního návrhu.
Technický výbor projednal ve své schůzi
dne 19. února 1948 vládní návrh zákona
o mimořádných opatřeních v
oboru ochrany vynálezů (tisk 1005) a usnesl se doporučiti
ústavodárnému Národnímu shromáždění
jeho schválení ve smyslu vládního
návrhu pouze se změnou typografické úpravy
konce odst. b) § 2 "se prodlužují do uplynutí
jednoho roku ode dne počátku účinnosti
tohoto zákona", který bude vysazen na zvláštní
řádce.
Právní výbor projednal ve své schůzi
dne 19. února 1948 vládní návrh zákona
o mimořádných opatřeních v
oboru ochrany vynálezů (tisk 1005) a usnesl se doporučiti
plenu ústavodárného Národního
shromáždění jeho schválení
ve smyslu vládního návrhu, s úpravou
§ 2. usnesenou technickým výborem, a se změnou
posledních dvou slov v § 5 na slova "Úradnom
vestniku".
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Prioritní lhůty, které jsou v oboru ochrany
vynálezů stanoveny v čl. 4 Pařížské
unijní úmluvy na ochranu živnostenského
vlastnictví a neuplynuly do 29. září
1938 nebo počaly běžeti po tomto dni, se prodlužují
do uplynutí jednoho roku ode dne počátku
účinnosti tohoto zákona.
(2) Československý státní příslušník
může uplatniti v tuzemsku do uplynutí jednoho
roku ode dne počátku účinnosti tohoto
zákona nárok na přiznání prioritního
práva podle § 54 a) patentního zákona
ve znění zákona ze dne 20. prosince 1932,
č. 26 Sb. z roku 1933, kterým se mění
a doplňují předpisy o ochraně vynálezů,
na podkladě své přihlášky podané
v cizině.
(3) U patentových přihlášek, podaných
v době od 5. května 1945 do jednoho roku ode dne
počátku účinnosti tohoto zákona,
lze před uplynutím této lhůty uplatniti
nárok na přiznání prioritního
práva, založeného na přihlášce
vzorku u některé obchodní a živnostenské
komory podle zákona ze dne 7. prosince 1858, č.
237 ř. z., o ochranných vzorcích, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících,
byl-li vzorek přihlášen v době ode dne
1. srpna 1940 do dne 4. května 1945 včetně.
V žádosti o přiznání priority
musí býti uvedeno datum a místo přihlášení
vzorku a zároveň s ní jest předložiti
příslušný prioritní doklad, vydaný
místem přihlášení.
(4) U patentových přihlášek, které
byly podány v době ode dne 5. května 1945
do dne počátku účinnosti tohoto zákona
a nebyly ještě oznámeny a vyloženy, lze
uplatniti nárok na přiznání prioritního
práva dodatečně, nejpozději však
do jednoho roku ode dne počátku účinnosti
tohoto zákona.
(5) Nemůže-li si strana opatřiti prioritní
doklad, protože úřad, u něhož byla
podána původní přihláška,
jej nemůže v důsledku mimořádných
poměrů způsobených válkou vystaviti
nebo jej odepře vydati, může býti prioritní
právo prokázáno i jiným věrohodným
způsobem.
Lhůty zákonné nebo úředně
stanovené k provedení předepsaných
úkonů, ke splnění příslušných
formalit, k zaplacení poplatků nebo ke splnění
jiných povinností a) pro zachování
práv z patentových přihlášek
a z patentů, nabytých ke dni 30. září
1938 nebo po tomto dni, anebo b) pro získání
práv, kterých, kdyby nebylo války, mohlo
býti nabyto po dni 29. září 1938 na
žádost, podanou přede dnem 30. června
1947, se prodlužují do uplynutí jednoho roku
ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.
(1) Období mezi dnem 29. září 1938
a dnem 30. června 1947 se nezapočítává
do tříleté lhůty, stanovené
v §§ 21 a 27 patentního zákona.
(2) Ustanovení § 21, odst. 4 a § 27 patentního
zákona neplatí do 30. června 1949 na patenty,
jež byly v platnosti dne 30. září 1938.
(1) Osoby, které počaly bezelstně užívati
předmětu patentu, jenž nabyl opět platnosti
podle ustanovení § 2, na území Československé
republiky v době od zániku patentu do 31. prosince
1946, nebo které v této době učinily
opatření, jichž je k takovému užívání
třeba, jsou oprávněny využitkovati nadále
předmětu patentu k potřebám svého
vlastního závodu ve vlastních nebo cizích
dílnách. Ustanovení § 9, odst. 3 a 4
patentního zákona platí obdobně.
(2) Vynálezce, který prokáže, že
je původcem, a který přihlásil svůj
vynález k patentování pro území
Československé republiky mezi dnem 29. září
1938 a dnem 1. ledna 1946, nebo jeho právní nástupce
jest vzhledem k patentové přihlášce,
jejímž předmětem je týž
vynález a která byla podána s použitím
výhody podle § 1, odst. 1, postaven na roveň
bezelstnému uživateli podle odstavce 1, a to i když
svého vynálezu skutečně neužíval,
prokáže-li, že započetí užívání
bylo zabráněno válkou.
(1). Pro cizince v cizině platí ustanovení
§ 1, odst. 1, 4 a 5 a §§ 2 a 3 jen potud, pokud
země, jejímiž jsou příslušníky
anebo v níž mají své bydliště
nebo skutečné a opravdové závody živnostenské
nebo obchodní, poskytuje příslušníkům
československým v podstatě stejné
úlevy.
(2) Zda a v jakém rozsahu je splněna podmínka
uvedená v odstavci 1, vyhlásí ministr průmyslu
v Úředním listě, na Slovensku též
v Úradnom vestníku.
(1) Roční poplatky za patenty, které se staly
splatnými po dni 29. září 1938 a byly
zaplaceny v zahraničí do dne 31. prosince 1945 na
účet československého státu,
se pokládají za řádně zaplacené
podle příslušných předpisů,
a to i když předepsané lhůty nebyly
zachovány.
(2) Platby podle odstavce 1, které se staly v cizí
měně, se pokládají za odpovídající
příslušným předpisům,
jestliže byly provedeny podle úředního
kursu posledně známého v době placení.
(1) Osobám, jež počaly v době ode dne,
kterým patent, na nějž se vztahuje ustanovení
§ 6, odst. 1, byl pro nezaplacení příslušného
ročního poplatku pokládán Patentním
úřadem v Praze za zaniklý, do dne 31. prosince
1946 předmětu patentu v Československé
republice bezelstně užívati, nebo které
učinily v této době opatření,
jichž je k takovému užívání
třeba, nepřísluší právo
k dalšímu užívání předmětu
patentu, mohou však do jednoho roku ode dne počátku
účinnosti tohoto zákona uplatniti vůči
majiteli patentu nárok na to, aby jim propůjčil
licenci.
(2) Nedohodnou-li se strany o propůjčení
licence podle odstavce 1, stanoví její podmínky
na návrh některé ze stran Patentní
úřad v Praze v řízení, o němž
platí obdobně předpisy o řízení
zrušovacím.
(3) Zároveň s podáním návrhu
jest zaplatiti poplatek 500 Kčs, s podáním
odvolání k Patentnímu soudu 700 Kčs,
jinak se pokládá návrh nebo odvolání
za nepodané. Ustanovení § 116, odst. 3, věty
druhé patentního zákona platí obdobně.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr průmyslu
v dohodě se zúčastněnými ministry.