Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Státním zaměstnancům, jejichž trvalé služební působiště jest v obci zařazené dosud do skupiny míst D, náleží činovné (adjutum, remunerace, odměna, denní plat) podle skupiny míst C.

Státními zaměstnanci podle tohoto zákona se rozumějí státní zaměstnanci, pro něž platí zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon), nebo předpisy vydané podle něho.

Ustanovení § 1 platí též

a) pro osoby v učitelské službě, jejichž platové a služební poměry jsou upraveny zákonem ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (Učitelský zákon),

b) pro zaměstnance svazků územní samosprávy a ostatních korporací veřejného práva a nadací, jejichž platové poměry jsou upraveny všeobecnými předpisy obdobnými předpisům uvedeným v § 2 a § 3, písm. a).

Ustanovení § 1 platí obdobně o příspěvku na byt, který náleží délesloužícím podle § 5, odst. 3 zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření délesloužících, ve znění zákona ze dne 14. února 1946, č. 37 Sb.

Ustanovení o skupině míst D obsažená v předpisech uvedených v §§ 2, 3 a 4, jakož i v jiných předpisech, jež se vztahují na zaměstnance uvedené v §§ 2, 3 a 4, se zrušují.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provedou jej všichni členové vlády.

Služební plat úřednický se podle § 10 platového zákona skládá ze služného, činovného a výchovného.

Činovné se podle ustanovení § 12, odst. 1 téhož zákona vyměří podle služebních tříd a platových stupnic a podle obce, ve které je trvalé úřední působiště úředníkovo.

Podle ustanovení odstavce 2 cit. paragrafu se obce zařazují do čtyř skupin míst (A, B, C, D) a podle ustanovení odstavce 5 téhož paragrafu náležejí

do skupiny míst A: Velká Praha, Brno a Bratislava,

do skupiny míst B: obce s více než 25.000 obyvateli, jakož i tyto obce: Karlovy Vary,

Mariánské Lázně, Ostrava,

do skupiny míst C: obce s počtem obyvatel od 2.000 do 25.000 obyvatel,

do skupiny míst D: všechny ostatní obce.

Podle skupiny míst A, B, C, D jest vyměřeno činovné i ostatních zaměstnanců, u nichž se služební plat skládá ze služného, činovného a výchovného (činovné zřízenců, soudců, státních osob učitelských, vojenských a četnických gažistů, učitelstva obecných a občanských škol a některých zaměstnaneckých skupin, jejichž platové a služební poměry jsou vládním nařízením nebo služebním řádem upraveny podle zásad platového zákona), dále i adjutům čekatelů, remunerace vysokoškolských asistentů v prvním a druhém roce a remunerace výpomocných vysokoskolských asistentů, remunerace asistentů a dílovedoucích na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách, odměny sekundárních lékařů, asistentů škol pro vzdělání a výcvik porodních asistentek a asistentů ve státním ústavu pro zubní lékařství, jakož i denní plat některých zaměstnaneckých skupin (na př. denní plat pomocných zřízenců podle vládního nařízení č. 114/1926 Sb.).

Osnovaným zákonem se v § 1 přiznává státním zaměstnancům, jejichž trvalé služební působiště jest v obci zařazené do skupiny míst D, činovné (adjutum, remunerace, odměna, denní plat) podle skupiny míst C a v § 5 se ustanovení o skupině míst D zrušují.

Toto opatření se navrhuje z těchto důvodů:

1. Odstupňování činovného (adjuta, remunerace, odměny, denního platu) podle skupin míst sledovalo ten účel, aby v této složce služebního platu došla výrazu rozdílnost drahotních poměrů, pokud je způsobována velikostí (počtem obyvatelstva) místa. Roztřídění obcí do čtyř skupin míst se však při změněných hospodářských poměrech, zejména pak s přihlédnutím k nynějšímu řízenému a přídělovému hospodářství, jeví jako zařízení, jež činí platovou soustavu státnězaměstnaneckou zbytečně příliš členitou. Zejména pak rozlišování mezi skupinou míst C a skupinou míst D se považuje za neodůvodněné, ježto mu neodpovídá skutečná rozdílnost v hospodářských a drahotních poměrech příslušných míst.

2. Odstraněním skupiny míst D bude tudíž dosaženo zjednodušení platových poměrů státních zaměstnanců a mimo to se jim platové úpravy státnězaměstnanecké i více přiblíží platným úpravám platů a mezd ve vyhláškách vydaných podle předpisů o provádění mzdové politiky, které znají roztřídění míst jenom do dvou místních tříd.

Navrhované opatření se má vztahovati

a) na státní zaměstnance, jejichž platové a některé služební poměry jsou upraveny platovým zákonem, anebo předpisy podle téhož zákona vydanými a na osoby v učitelské službě, jejichž platové a služební poměry jsou upraveny učitelským zákonem (§§ 2 a 3),

b) obdobně na zaměstnance svazků územní samosprávy a ostatních korporací veřejného práva a nadací, jejichž platové poměry jsou upraveny všeobecnými úpravami obdobnými předpisům uvedeným ad a),

c) na délesloužící, jimž podle § 5, odst. 3 zákona č. 83/1932 Sb. o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí postavených na roveň jakož i o zaopatření délesloužících ve znění zák. č. 37/1946 Sb., náleží příspěvek na byt.

Pokud jde o zaměstnance vlastní státní správy a státních podniků, bude se navrhovaná úprava týkati asi 70.000 zaměstnanců a vyžádá si nákladu asi 100,000.000 Kčs.

Ježto jde o dílčí úpravu platů státních a některých jiných veřejných zaměstnanců, kterou má na mysli ustanovení § 22, odst. 1, písm. g) vládního návrhu finančního zákona na rok 1948, bude úhrada vzniklého výdaje opatřena způsobem tam stanoveným.

U zaměstnanců svazků územní samosprávy si úprava vyžádá nákladu asi 20,000.000 Kčs.