Platový přídavek podle § 1, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, podle čl. III, § 2, odst. 1 zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů, a podle čl. III, § 1, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č, 116 Sb., o změně zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. a vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb., o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných, a o platovém přídavku k nejnižšímu ročnímu příjmu duchovenstva, činí od 1. ledna 1948 bez ohledu na výši služného (platu mu odpovídajícího), po případě nejnižšího příjmu (kongruy), 9.600 Kčs ročně.

Platový přídavek (§ 1) je splatný měsíčně zároveň se služným (platem mu odpovídajícím, po případě s kongruou) a tvoří součást pensijní základny. Vyměřuje se z něho pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., po případě ze dne 18. prosince 1941, č. 270 Sl. z., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Z platového přídavku je částka 3.600 Kčs ročně osvobozena od daně ze mzdy.

(1) Délesloužícím, jejichž náležitosti jsou upraveny zákonem ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitosti na roveň postavených, jakož i o zaopatření délesloužících, ve znění zákona ze dne 14. února 1946, č. 37 Sb., přísluší za každý úplný kalendářní měsíc dobrovolné další činné služby, konané po dni počátku účinnosti tohoto zákona, platový přídavek v částce 300 Kčs měsíčně.

(2) Platový přídavek podle odstavce 1 je splatný zároveň s měsíční prémií, je osvobozen od daně ze mzdy a tvoří součást pensijní základny.

Dosavadní předpisy o platovém přídavku uvedené v § 1, pokud nejsou v rozporu s tímto zákonem, zůstávají nedotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provedou jej všichni členové vlády.

Budovatelský program třetí vlády vycházeje ze zásady, že sociální spravedlivá úprava platových a služebních poměrů veřejných zaměstnanců, zaručující jim dostatečné prostředky, aby se mohli bez existenčních starostí plně věnovati úkolům jim svěřeným, je velmi důležitým činitelem, který podporuje řádný chod státní administrativy, vytýčil v kapitole o zvýšení životní úrovně lidu a sociální, zdravotní a kulturní politice, pokud jde o platové poměry veřejných zaměstnanců, úkol, aby dosavadní zastaralý platový systém, který neodpovídá změněným poměrům, byl v nejkratší době nahrazen systémem zcela novým, vybudovaným na zásadě jednotné sociálně-politické linie a s úpravami podobnými v hospodářství.

Nový platový systém veřejnozaměstnanecký nebylo lze dosud uskutečniti jednak pro rozsáhlost daného problému, jednak proto, že předpoklady, o nichž se v souvislosti s tím budovatelský program zmiňuje (reorganisace veřejné správy, revise osobních stavů ve všech odvětvích veřejné správy a jejich přizpůsobení skutečné potřebě, jakož i převedení zbývajících zaměstnanců podle jejich způsobilosti do jiných pracovních úseků), nebyly dosud splněny.

Aby však hmotné poměry veřejných zaměstnanců mohly býti upraveny ještě před vydáním nového platového zákona, usnesla se vláda dne 7. října 1947 na tom, aby zvláštní komise, zřízená při ministerstvu financí, provedla srovnání platů státních a veřejných zaměstnanců se mzdami a platy zaměstnanců v hospodářském podnikání, a to tak, aby na základě tohoto srovnání mohla býti provedena přiměřená a spravedlivá úprava platů státních a veřejných zaměstnanců s účinností od 1. ledna 1948.

Výsledek porovnání platů, jež komise při ministerstvu financí provedla, ukazuje, že pro různost ohodnocovacích systémů, které určují jednak platy státních a veřejných zaměstnanců, jednak mzdy a platy zaměstnanců soukromých, nelze srovnání za daných podmínek objektivně provésti.

Pokud se projevují rozdíly mezi platy státních a jiných veřejných zaměstnanců a platy (mzdami) zaměstnanců v hospodářském podnikání, jsou - pokud nejde o t. zv. mimotarifní zaměstnance, t. j. o zaměstnance v odpovědném postavení, jejichž plat je stanoven individuální smlouvou - způsobovány především vedlejšími proměnlivými součástkami platu soukromých zaměstnanců, jako jsou výkonnostní a jiné příplatky a odměny za práci přes čas, jakož i úkolovými mzdami dělníků. Tyto vedlejší součástky platu přicházejí dosud u veřejných zaměstnanců v úvahu jen ve značně omezeném rozsahu, protože pro ně ve veřejné službě nebyly dosud vytvořeny potřebné předpoklady, mezi něž patří též stanovení pracovních norem, jež by odpovídaly pracovním normám v hospodářském podnikání.

Přihlížejíc k tomu a ve snaze uskutečniti platovou úpravu ve smyslu svého usnesení ze dne 7. října 1947, usnesla se vláda na úpravě obsažené v připojeném vládním návrhu, který sleduje jednak přiblížení platů veřejných zaměstnanců nynější cenové hladině, jednak částečnou platovou denivelisaci, jakož i částečné odstranění nepoměru pensijní základny k celkové výši stálých služebních příjmů, který byl způsoben jak platovou úpravou v roce 1944, tak i přídavky podle dekretu č. 58/1945 Sb. a obdobných předpisů a podle zákona č. 159/1945 Sb., nezapočitatelnými do pense.

Rozsah, v jakém lze tyto úkoly splnit, je dán stavem finančního hospodaření státu a všeobecnými hospodářskými poměry vůbec. V tomto směru třeba uvážiti, že zlepšení hospodářských poměrů, které by mělo za následek zvýšení národního důchodu v roce 1948, nelze očekávati, neboť nepříznivé důsledky katastrofálního sucha se v tomto roce značnou měrou projeví ve snížené platební schopnosti zemědělců a v nutnosti podpořiti je z veřejných prostředků. Rychlému zlepšování hospodářského vývoje bude na závadu také nedostatek potravin, který třeba krýti dovozem z ciziny. Stávající nedostatek devis bude pak nezbytně vyžadovati, aby tento dovoz byl kryt zvýšeným exportem domácích výrobků, odnímaných tuzemskému, beztak již oslabenému trhu. Nezbytně bude též třeba snížit dovoz potřebných surovin pro některá méně významná odvětví. Všechny tyto zjevy samozřejmě nepříznivě ovlivní výši daňového výnosu.

Připravované poskytnutí slevy všeobecné daně výdělkové, a tím i slevy 800% přirážky k této dani, která je hlavním zdrojem pro příděly svazkům územní samosprávy, bude znamenati další citelné snížení daňové výnosnosti, jež by bez uvedené slevy překročila částky v rozpočtu na této dani a přirážce stanovené, a jíž by tak bylo docíleno vyšších příjmů pro státní pokladnu.

Konečně třeba také míti na zřeteli, že platovou úpravu lze uskutečnit jen v takovém rozsahu, aby jí nebyla porušena rovnováha mezi oběživem a množstvím spotřebních statků.

Za tohoto stavu věcí lze na zatímní úpravu platů veřejných zaměstnanců uvolniti, jako částku únosnou pro státní pokladnu, tři miliardy Kčs, které bude třeba podle zmocnění, daného ministru financí v § 22, odst. 1, písm. g) finančního zákona na rok 1948, opatřiti úvěrem.

Provedení osnovaného zákona vyžádá si tohoto nákladu:

Uvedenou částkou není však finanční náklad na navrhovanou platovou úpravu vyčerpán, poněvadž kromě toho přijde v úvahu ještě obdobná úprava u zaměstnanců smluvních, jejichž platy nejsou sice upraveny zákonnými předpisy, řídí se však podle obdoby předpisů, platných pro zaměstnance, na něž se má vztahovati osnovaný zákon. Toto opatření bude po uzákonění osnovy provedeno zvláštním vládním usnesením. Konečně třeba počítati s poskytnutím přídavku ve výši 300 Kčs měsíčně dělníkům ve veřejné správě, jež bude uskutečněno zvláštním opatřením ministra sociální péče podle předpisů o státním řízení mzdové politiky.

To je náklad hrubý, který se sníží o srážku daně ze mzdy z části platového přídavku, přesahující nezdanitelných 3.600 Kčs ročně. Podle provedených propočtů lze vyšší výnos na dani ze mzdy z tohoto titulu odhadnouti okrouhle částkou 80 milionů Kčs ročně. Čistý náklad spojený s provedením předvídané platové úpravy činí tedy okrouhle 3.107,000.000 Kčs ročně.

Zvláštní zvýšení pracovního výkonu ve veřejné správě není s provedením osnovaného zákona spojeno, poněvadž jde o jednoduchou úpravu, jež nebude vyžadovati administrativního rozhodování.