Při provádění zákona č. 142/47 Sb. o revisi první pozemkové reformy projevují zástupci místních rolnických komisí tak velké požadavky na rozdělení statkářské půdy, že zástupce ministerstva zemědělství mění často původní návrh na ponechání 50 ha tak, že navrhuje převzíti celou výměru.

Také sám předseda Revisní komise.provádějící revisi prvé pozemkové reformy prohlásil v jedné z posledních schůzí této komise (31. ledna 1948), že ani zabrání k parcelaci navržených zbytkových statků nestačí k uspokojení hladu po půdě.

Naléhavé potřebě půdy bude částečně vyhověno v místech, kde bude uvolněna půda z velkostatků a zbytkových statků dle zákona o revisi první pozemkové reformy, ale naprostý hlad po půdě zůstane v místech, kde jsou pouze statky státní.

Typickým zjevem je jižní Morava. Na příklad politický okres Hustopeče čítá 67 obcí s 68.457 obyvateli. Na zemědělství je odkázáno 41.092 obyvatel. Státní statky zde mají 3245 ha nejlepší zemědělské půdy a to při statcích: Kobylí, Vel. Pavlovice, Bařetice, Trkmanec, Rakvice, Nový Dvůr, Karlov, Zeleňák, Krumvíř, Boudhy, Nová Ves, Židlochovice, Jalovisko, Měnín, Mařín, Albrechtov. Rozvrstvení půdy na jednotlivé usedlosti je naprosto nespravedlivé, uvážíme-li, že 16.402 zemědělců vlastní celkem 48.000 ha, což činí průměrně asi 2 - 8 ha na jednu usedlost, a 3245 ha nejlepší zemědělské půdy má v jediném okrese 17 státních statků.

Volání po rozparcelování státních statků je v tomto okrese všeobecné a jednotné. Stejná situace je v obcích, kam zasahují vrchní správy státních statků jako na příklad Hodonín, Hrušovany, Valtice a Český Těšín.

Podobně v zemi české dožadují se obce rozparcelování státních statků, jsou to v okrese Kutná Hora obce: Staňkovice, Staňkovice-Nová Ves, Smilovice, Cirkvice a Skvrňov. V obvodu vrchních správ státních statků, tj. Benešov, Bezno, Bystrá, D. Žďár, Dymokury, Jeneč u Prahy, Ploskovice, Ratboř, Smiřice, Třeboň, Vildštejn a Zvoleněves je situace stejná. Šlo by jednak o uspokojení uchazečů domácích, jednak o přesun z vnitrozemí.

Státní statky zabírají v Čechách a na Moravě dnes již 124.159 ha zemědělské půdy, z níž by se již podstatně uspokojil hlad po půdě, zvláště v místech, kde jiné zemědělské půdy k parcelování není.

Rozdělením půdy státních statků vyjma statky pokusné a sloužící účelům výzkumným nepoškodí se příjem státní pokladny, neboť podle bilance těchto státních statků jest jejich provoz pasivní i při všech jejich cenových výhodách. Schodky takto vzniklé jdou na účet poplatnictva, tedy i zemědělců. Dále je zjištěno, že jsou to právě státní statky, které zdaleka nevykazují takové naturální výnosy jako hospodářství malých a středních zemědělců, zejména ve výrobě živočišné, kde po jednotce plochy nepoměrné u srovnání se zemědělci jest chována sotva jedna polovina dobytka.

Naléhavost interpelace je odůvodněna nespokojeností občanů v okolí státních statků, kteří zjišťují, že jejich oprávněnému nároku vyhověno nebude.

Podepsaní se proto táží vlády ČSR:

1. zda je ochotna provést šetření o naléhavé potřebě půdy pro malozemědělce ve všech obvodech vrchních správ státních statků,

2. zjistí-li se taková potřeba, zda je ochotna přikročiti k parcelaci státních statků a předložiti o tom návrh zákona,

3. zda jest ochotna uložiti ministru zemědělství, aby ihned dal alespoň do pachtu či nájmu zemědělskou půdu státních statků drobným zemědělcům?