Ve schůzích výborů zásobovacího,
živnostensko-obchodního i zemědělského
ÚNS upozornili podepsaní poslanci na tíživý
nedostatek šátků na hlavu pro ženy, pracující
v zemědělství, v továrnách,
v dílnách i v domácnostech. Upozornili také
na stále naléhavěji se opakované stížnosti
žen, že bez šátků na hlavu není
možné v létě pracovat na polích,
stejně tak jako v továrnách u strojů,
kde je velké nebezpečí zachycení za
vlasy. Podepsaní dožadovali se, aby při sdělávání
operativních plánů výroby textilního
zboží pro potřeby civilního sektoru
bylo zadáno do výroby větší počet
kusů šátků na hlavu, anebo větší
počet metrů látky, ze které jsou šátky
vyráběny a dožadovali se spravedlivého
rozdělování těchto šátků
tak, aby je dostaly ženy, které na polích,
v průmyslu, živnosti nebo v domácnosti skutečně
pracují a ke své práci šátky
také nutně potřebují.
V odpovědi na dotazy členů zásobovacího
a živnostensko-obchodního výboru ke zprávě
ministerstva průmyslu ze dne 5. listopadu 1947 o výrobě
textilního zboží pro domácí trh
je uvedeno, že pro rok 1947 bylo do výroby předepsáno
1,039.887 kusů šátků na hlavu a 870.210
m látky, určené k výrobě šátků,
z čehož 550.000 m bylo předepsáno s
doložkou k potištění. Část
z vyrobených šátků byla již v listopadu
a prosinci 1947 dána do distribuce a rozdělována
především zemědělským
ženám prostřednictvím JSČZ a
ženám, zaměstnaným v továrnách
prostřednictvím ÚRO. Rozdělování
šátků bylo však na některých
místech prováděno takovým způsobem,
že vyvolalo rozhořčení a roztrpčení
v řadách oprávněných spotřebitelek.
Ministerstvo vnitřního obchodu dalo příkaz,
aby šátky byly přidělovány venkovským
ženám, které vlastní více jak
dva ha půdy, takže domkářky, deputátnice,
pomocnice v zemědělství a dělnice,
zaměstnané v zemědělství ve
mzdě, které vlastní méně jak
dva ha půdy nebo nemají žádného
pozemkového vlastnictví, nedostaly šátky
na hlavu. Někteří předsedové
místních odboček JSČZ využili
přídělů šátků na
hlavu k jednostrannému rozdělování
šátků členkám ženských
komisí JSČZ a když tato komise žen v místě
zřízena nebyla, naléhali, aby byla co nejdříve
ustavena, šátky pak, aby byly přidělovány
jenom těm zemědělským ženám,
které se do komise žen při JSČZ přihlásily.
Proto na venkově se projevilo na mnoha místech rozhořčení
nad nespravedlivým postupem a systémem při
rozdělování šátků na hlavu.
Také z továren došly stížnosti,
že šátky na hlavu byly přidělovány
jen členkám ženských komisí ÚRO.
Poněvadž ve výše uvedené zprávě
je uvedeno, že distribuce šátků na hlavu
jest prováděna ministerstvem vnitřního
obchodu, resp. jím určenými zájmovými
organisacemi, je nutno, aby ministerstvo vnitřního
obchodu upravilo tuto distribuci tak, aby nespokojenost žen
spotřebitelek byla odstraněna.
Také ženy, hospodyně, pracující
v domácnosti, stěžují si trpce, že
na ně bylo v distribuci šátků úplně
zapomenuto přesto, že při obstarávání
prací, spojených s vedením domácnosti,
šátků na hlavu nutně potřebují.
Žen, starších 15ti let je 4,997.550. Z toho je
přes 31/2 milionu žen, které
nutně potřebují šátky na hlavu,
vyráběné z bavlny, umělé příze
a umělohedvábných šatovek. Proto je
nutné, aby výroba šátků na hlavu
byla podle výše uvedené potřeby upravena
tak, aby každé pracující ženě
v zemědělství, v továrně, dílně,
domácnosti, byl aspoň jeden šátek ročně
přidělen.
Poněvadž podepsaným záleží
na tom, aby stížnosti na nedostatek šátků
a nesprávnosti při jejich distribuci byly odstraněny,
táží se:
1. Jsou panu ministrovi vnitřního obchodu výše
uvedené okolnosti známy? Uznává pan
ministr nutnost zvýšení výroby šátků
na hlavu, aby bylo možno přiděliti každé
ženě, pracující v zemědělství,
v průmyslu, v řemeslných živnostech
a v domácnostech jeden šátek ročně?
2. Z výroby r. 1947 nebylo dosud rozděleno více
než 11/2 milionu šátků
na hlavu, z výroby prvého čtvrtletí
1948 bude k disposici distribuci alespoň 3/4
milionu šátků na hlavu, takže celkem bude
pro potřebu domácího trhu 21/2
milionu šátků. Při spravedlivém
rozdělování mohly by býti tudíž
uspokojeny ty ženy, na které se při posledním
rozdělování šátků na hlavu
nedostalo. Je proto pan ministr ochoten rozdělování
šátků upravit tak, aby na určitý
kupon šatenky a podle záznamu na nových odběrních
legitimacích byly šátky přidělovány
v normálním obchodě?
3. Uznává pan ministr naléhavost potřeby
pracích šátků na hlavu pro venkovské
ženy a zařídí rozdělení
jejich tak, aby je všechny ženy pracující
v zemědělství dostaly nejpozději v
měsíci březnu 1948?
4. Je ochoten pan ministr působiti k zlepšení
kvality vyrobených šátků na hlavu, aby
vydržely alespoň jeden rok?
5. Upraví pan ministr distribuci šátků
na hlavu tak, aby nedocházelo k nespokojenosti žen,
pro které šátky na hlavu byly vyrobeny?