10. ledna 1948 byl předvolán na SB ve Znojmě
krajský soudce JUDr. Vilém Svoboda, kde mu byl předložen
protokol sepsaný v Jemnici s paní Boženou Pokornou,
provd. Kreuterovou a jejím bratrem, dle něhož
měl dr. Svoboda přijmouti v trestním řízení
proti jejich bratrovi jako úplatek dvě husy.
JUDr. Svoboda není vyšetřujícím
soudcem, věc mu nebyla vůbec přidělena
a také ji nevyšetřoval. V nedělní
journální službě 27. prosince 1947 na
vyzvání presidenta krajského soudu vyslechl
ve věznici 6 nových obviněných a na
všechny uvalil vazbu. Obsah trestního oznámení,
jež bylo velmi stručné, nikomu také
nesdělil. Oč šlo v daném případě,
každý se mohl dočíst v komunistickém
časopise Rovnost.
Výpovědi obou shora uvedených osob o přijetí
darů jsou úplně nepravdivé a vymyšlené.
Proto také JUDr. Svoboda učinil na oba trestní
oznámení pro zločin utrhání
na cti u státního zastupitelství ve Znojmě.
Velmi se divíme tomu, že tuto trestní věc
podezření z přečinu dle zákona
č. 178/24 Sb. vyšetřovala státní
bezpečnost. Celá veřejnost ve Znojmě
čeká na zjištění a oznámení,
z jakého podnětu bylo zavedeno šetření
proti JUDr. Svobodovi právě u státní
bezpečnosti a zda orgán, který vyslýchal
osoby proti JUDr. Svobodovi a použil násilí,
byl příslušníkem KSČ. Svědkové
dokazují, že orgán státní bezpečnosti,
který věc v Jemnici vyšetřoval, donutil
vyslýchané osoby k podpisu protokolů a udání
nepravd nátlakem, a to Boženu Kreuterovou a 17tiletého
Pokorného bitím a hrozbami. Tento také, když
byl po podepsání nepravdivých protokolů
ze zajištění propuštěn, byl ošetřen
dr. Šustáčkem, lékařem v Jemnici,
který u něho také zranění zjistil.
Je nepochopitelné a otřásající,
že takovýmto způsobem má býti
postupováno proti lidem, kteří jsou někomu
nepohodlní a mají býti proto odstraňováni
z veřejného života.
Žádáme proto přísné vyšetření
této věci, přísné potrestání
vinníka, který použil těchto gestapáckých
metod, aby se dotkl cti soudce a veřejného politického
pracovníka.
Naléhavost interpelace odůvodňujeme
nutností urychleně uklidniti rozrušení
obyvatelstva nad shora uvedeným postupem.
Proto se tážeme pana ministra vnitra:
1. Co je mu známo o tomto případě?
2. Co hodlá učinit, aby se podobné případy
násilného výslechu svědků neopakovaly?