Ustanovením § 9, odst. 2 zákona ze dne 2. července 1947, č. 141 Sb., o Likvidačním fondu měnovém, přešla oprávnění ministra financí stanoviti podmínky a směrnice pro uvolňování vázaných vkladů na Likvidační fond měnový. Citovaným zákonem bylo vypořádání vázaných vkladů, jakož i jejich uvolňování před vyřešením globálního uvolnění svěřeno zmíněnému fondu jako jeho výlučný úkol; při tom je ovšem fond obmezen jen na pohotové prostředky, jež jsou mu k disposici a nese zodpovědnost za takové jejich použití, aby veškeré oprávněné nároky na uvolnění, zejména v naléhavých případech sociálních mohly býti pokud možno rovnoměrně uspokojeny. Z toho důvodu vyloučil zákon č. 141/1947 Sb. zevní zásahy do uvolňování vázaných vkladů, pokud se zakládaly dosud na ustanoveních §§ 14 a 18 dekretu o obnovení československé měny č. 91/1945 Sb.

Ministr financí není tedy již příslušný, aby řešil otázku uvolnění vázaných vkladů drobných živnostníků podnikatelů a zemědělců na výplatu vánočního příspěvku jejich zaměstnancům.

Pokud jde o uvolnění vázaných vkladů na vánoční svátky 1947 osobám, odkázaným svou výživou na vázané vklady, na kteroužto akci interpelace poukazuje, nešlo o rozhodnutí vlády, nýbrž o pouhé doporučení Likvidačnímu fondu měnovému.