Sociálně-politický výbor projednal
ve své schůzi dne 15. ledna 1948 vládní
návrh zákona o právním postavení
snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých
po účastnících národního
boje za osvobození a usnesl se navrhnouti ústavodárnému
Národnímu shromáždění
schválení uvedeného návrhu beze změny.
Právní výbor projednal vládní
návrh zákona o právním postavení
snoubenek a nemanželských dětí, pozůstalých
po účastnících národního
boje za osvobození (tisk 901) ve svých schůzích
ze dne 16. ledna 1948 a 20. ledna 1948 a usnesl se jednomyslně
navrhnouti ústavodárnému Národnímu
shromáždění přijetí uvedeného
návrhu beze změny.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Tento zákon se vztahuje na snoubenky a nemanželské
děti, pozůstalé po účastnících
národního boje za osvobození.
(2) Účastníky národního boje
za osvobození se v tomto zákoně rozumějí
osoby uvedené v §§ 1 a 2 zákona ze dne
19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících
československé armády v zahraničí
a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobození, z osob uvedených
v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) však jen
ty, které byly v době své smrti československými
státními občany.
Ustanovení tohoto zákona o snoubenkách platí
pro ženu, které účastník národního
boje za osvobození dal svůj úmysl, uzavřít
s ní manželství, najevo takovým způsobem
a za takových okolností, že nemůže
být pochybnosti o vážnosti a rozhodnosti úmyslu
slibujícího, jestliže žena
1. je státní občanka československá,
státně spolehlivá,
2. slib přijala a zamýšlené manželství
bylo po právu možné aspoň v době
smrti muže, avšak k sňatku nedošlo jen z
toho důvodu, že muž padl nebo zemřel,
3. neuzavřela manželství s jiným mužem
ani se nechovala způsobem znevažujícím
zasnoubení.
Jsou-li splněny podmínky stanovené v §
2, příslušejí snoubence:
1. rodinné jméno (příjmení)
snoubencovo,
2. právo na to, aby byla v úředním
styku označována jako paní.
(1) Utrpěla-li snoubenka tím, že nedošlo
k jejímu sňatku s účastníkem
národního boje za osvobození, majetkovou
újmu a je-li zvláštního zřetele
hodna, zejména má-li nemanželské dítě
se svým snoubencem nebo žila-li s ním ve společné
domácnosti a je-li nyní její výživa
ohrožena, přísluší jí nárok
na přiměřené odškodnění
z majetku zanechaného účastníkem národního
boje za osvobození, a to proti pozůstalosti, na
Slovensku, a byla-li už pozůstalost odevzdána,
proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti
státu.
(2) Přiměřenost majetkového odškodnění
se posuzuje se zřetelem na majetkové a výdělkové
poměry snoubenky a dědiců; snoubence však
nesmí být přiznáno více, než
kolik by podle okolností případu obdržela
podle platných zákonných předpisů
pozůstalá vdova. Při stanovení výše
odškodnění lze však vzít za základ
jen to, co dědicům zbude po odečtení
nákladů, které vynaložili nebo budou
musit vynaložiti proto, že dědictví nabyli
nebo nabudou.
(3) Nedojde-li mezi účastníky k jiné
dohodě, na př. k dohodě o vydání
jednotlivých kusů dědictví nebo k
dohodě o poskytování zaopatření,
stanoví se přiměřené odškodnění
v penězích.
(4) V pozůstalostním řízení
posuzuje se snoubenka se svým nárokem jako věřitelka.
Jsou-li splněny podmínky stanovené v §
4, odst. 1, mohou být snoubence od prvního dne kalendářního
měsíce následujícího po dni,
kdy tento zákon nabude účinnosti, zcela nebo
zčásti přiznány:
1. veřejné zaopatřovací platy, důchody
podle předpisů o veřejnoprávním
sociálním pojištění nebo důchody
podle zákona ze dne 18. července 1946, č.
164 Sb., o péči o vojenské a válečné
poškozence a oběti války a fašistické
persekuce, které by jí příslušely,
kdyby byla vdovou po účastníku národního
boje za osvobození a kdyby byly u ní splněny
i ostatní podmínky nároku na takové
platy nebo důchody;
2. zaopatřovací důchody, které by
jí příslušely podle smlouvy mezi soukromým
zaměstnavatelem a účastníkem národního
boje za osvobození, kdyby byla vdovou po tomto účastníku.
(1) Ustanovení tohoto zákona o nemanželských
dětech platí pro nemanželské dítě
účastníka národního boje za
osvobození, jestliže:
1. dítě je státním občanem
československým, a pokud už může
být činěno odpovědným za své
činy, nejsou proti němu námitky s hlediska
státní spolehlivosti,
2. nemanželské otcovství bylo uznáno
na soudě nebo před matrikářem,
3. k legitimaci dítěte nedošlo jen z toho důvodu,
že nemanželský otec padl nebo zemřel.
(2) Uznání nemanželského otcovství
(odstavec 1, č. 2) může být nahrazeno
soudním zjištěním, že nemůže
být pochybnosti, že dítě bylo skutečně
zplozeno účastníkem národního
boje za osvobození. Ani tohoto zjištění
není třeba, bylo-li už dítě prohlášeno
za manželské (legitimováno) rozhodnutím
vlády.
(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené v
§ 6, pokládá se dítě za manželské
dítě svého otce s tím, že mu
příslušejí:
1. rodinné jméno (příjmení)
otcovo;
2. veřejné zaopatřovací platy, které
by mu příslušely, kdyby, bylo manželským
dítětem účastníka národního
boje za osvobození a kdyby manželství mezi
rodiči dítěte bylo bývalo po právu
možné aspoň v době smrti otce, avšak
k sňatku nedošlo jen z toho důvodu, že
otec padl nebo zemřel;
3. zaopatřovací důchody, které by
mu příslušely podle smlouvy mezi soukromým
zaměstnavatelem a účastníkem národního
boje za osvobození, kdyby bylo manželským dítětem
tohoto účastníka;
4. zákonné dědické právo po
otci, jako by bylo v den jeho smrti jeho dítětem
manželským (§ 8).
(2) Platy (důchody) uvedené v odstavci 1, č.
2 a 3 příslušejí dítěti
od prvního dne kalendářního měsíce
následujícího po dni, kdy tento zákon
nabude účinnosti.
(1) Bylo-li projednání pozůstalosti po účastníku
národního boje za osvobození už skončeno,
přísluší dítěti, jsou-li
splněny podmínky stanovené v § 6, proti
dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu,
nárok na odškodnění ve výši
zákonného dědického podílu.
Nedojde-li mezi účastníky k jiné dohodě,
jako na př. k dohodě o vydání jednotlivých
kusů dědictví nebo k dohodě o poskytování
zaopatření a výživy, přísluší
dítěti nárok na odškodnění
v penězích.
(2) Není-li projednání pozůstalosti
po účastníku národního boje
za osvobození ještě skončeno v době,
kdy se má rozhodnout o tom, zda jsou u dítěte
splněny podmínky stanovené v § 6, vyčká
pozůstalostní soud s odevzdáním pozůstalosti
až do pravomocného skončení tohoto řízení.
Uplatní-li dítě nárok na dědictví
nebo na odškodnění podle § 8, nemůže
vedle toho uplatňovat ještě nárok na
výživu a zaopatření proti dědicům
otcovým.
O tom, zda jsou dány podmínky podle § 2 nebo
§ 6, rozhoduje okresní soud, u něhož měl
snoubenec nebo nemanželský otec v době smrti
svůj obecný soud, a není-li obecný
soud v tuzemsku, okresní soud, u něhož se projednávala
nebo projednává pozůstalost, a není-li
ani tohoto soudu, okresní soud, v jehož obvodě
má své bydliště navrhovatel. Návrh
musí být podán nejpozději do dvou
let ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti.
Soud příslušný podle § 10 rozhoduje
také o nárocích snoubenčiných
podle § 4 a § 5, č. 2 a o nárocích
dítěte podle § 7, odst. 1, č. 3 a 4
(§ 8). Návrh musí být podán nejpozději
do roka ode dne, kdy rozhodnutí o návrhu podle §
10 nabylo právní moci.
(1) O povolení zaopatřovacích platů
nebo důchodů podle § 5, č. 1 rozhoduje
v oboru státní správy příslušný
ústřední úřad v dohodě
s ministerstvem financí, jinak úřad (orgán),
který by byl příslušný k přiznání
zaopatřovacích platů nebo důchodů,
kdyby snoubenka byla vdovou po účastníku
národního boje za osvobození. Žádost
musí být podána do roka ode dne, kdy rozhodnutí
o návrhu podle § 10 nabylo právní moci.
(2) O uplatnění nároků podle §
7, odst. 1, č. 2 platí obecné předpisy.
(1) O návrzích podle §§ 10 a 11 rozhoduje
soud v řízení nesporném.
(2) Byly-li návrhy podle §§ 10 a 11 podány
zároveň, může soud, je-li to vhodné
a účelné, rozhodnout nejprve o návrhu
podle § 10, a teprve až toto rozhodnutí nabude
právní moci, pokračovat v řízení
o návrhu podle § 11.
(3) Dědicové účastníka národního
boje za osvobození, o jehož snoubenku nebo dítě
jde, a jeho pozůstalá manželka jsou účastníky
řízení, i když jde jen o návrh
podle § 10.
V řízení o žalobě na zjištění
nemanželského otcovství a plnění
výživného, které v den, kdy tento zákon
nabude účinnosti, není ještě
v první stolici skončeno, může žalobce
navrhnout, aby žaloba byla považována za návrh
podle § 10, a není-li procesní soud příslušný
o takovém návrhu jednat, aby věc byla postoupena
soudu podle § 10 příslušnému. Dojde-li
na převedení věci do nesporného řízení,
jsou náklady provedeného řízení
sporného součástí nákladů
dalšího řízení nesporného.
(1) Rozhodl-li soud, že jsou splněny podmínky
stanovené v § 2 nebo § 6, na základě
usnesení, kterým byl účastník
národního boje za osvobození prohlášen
za mrtvého, a bylo-li toto usnesení dodatečně
zrušeno (§§ 12 a 13 dekretu presidenta republiky
ze dne 27. října 1945, č. 117 Sb., kterým
se upravují ustanovení o prohlášení
za mrtvého), může účastník
národního boje za osvobození do roka od tohoto
zrušení žádati u soudu příslušného
podle § 10, aby usnesení vydané podle §
10 bylo zrušeno; tím ztrácí snoubenka
výhody podle § 3 a dítě postavení
manželského dítěte podle § 6 a
výhody podle § 7, odst. 1, č. 1 a lze požadovati
na nich i vrácení toho, čeho nabyly podle
§ 4 nebo podle § 7, odst. 1, č. 4.
(2) Osoby, které plní snoubence nebo dítěti
platy uvedené v § 5 nebo v § 7, odst. 1, č.
2 a 3, mohou za podmínek předchozího odstavce
další plnění odepřít,
i když účastník národního
boje za osvobození o zrušení usnesení
vydaného podle § 10 nezakročí.
(3) O příslušnosti a řízení
platí přiměřeně ustanovení
§§ 11 až 13.
(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené v
§ 2, příslušejí snoubence, která
měla s účastníkem národního
boje za osvobození dítě, pro nabytí
následkem úmrtí nebo pro případ
smrti z pozůstalosti po tomto účastníku,
nepřesahuje-li hodnota nabytí 200.000 Kčs
a nebyly-li daň z obohacení nebo též
s ní souvisící poplatek nemovitostní
(dále jen dědické dávky) zaplaceny
v zemích České a Moravskoslezské před
5. květnem 1945, na Slovensku před 1. zářím
1944,
a) sazba třídy II. daně z obohacení
zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb., o dani
z obohacení,
b) sazba nemovitostního poplatku podle § 2, písm.
a) zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb., kterým
se nově upravují válečné přirážky
k poplatkům a mění některá
ustanovení o poplatcích,
c) jsou-li pro to i ostatní podmínky, úlevy
podle zákona ze dne 30. ledna 1947, č. 13 Sb., o
úlevách v oboru daně z obohacení a
poplatků pro pozůstalosti po účastnících
národního boje za osvobození a po obětech
nepřátelské persekuce a války, jakož
i pro některá věnování.
(2) Snoubence, která neměla s účastníkem
národního boje za osvobození dítě,
přísluší pro nabytí uvedená
v odstavci 1 za podmínek tam určených sazba
třídy III. daně z obohacení citovaného
zákona o této dani a úlevy podle předchozího
odstavce, písm. c).
(3) Úlevy uvedené v odstavcích 1 a 2 příslušejí
snoubence také tehdy, jestliže dědické
dávky byly už předepsány, byť i
pravoplatně. V takových případech
lze úlevy uplatniti podáním u finančního
úřadu prvé stolice nejdéle do šesti
měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude
účinnosti.
Přiměřené odškodnění
poskytnuté snoubence podle § 4 nelze odečítati
od základu vyměření dědických
dávek z pozůstalosti po účastníku
národního boje za osvobození.
(1) Byl-li nemanželskému dítěti přiznán
nárok na odškodnění ve výši
zákonného dědického podílu
podle § 8, odst. 1, je i pravoplatný předpis
dědických dávek z pozůstalosti po
účastníku národního boje za
osvobození na návrh dědice, jehož dědický
podíl se zmenšil, upraviti. Návrh na úpravu
lze podati u finančního úřadu prvé
stolice do šesti měsíců od uzavření
dohody (§ 8, odst. 1) nebo ode dne, kdy soudní rozhodnutí
(§ 11) nabylo právní moci.
(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít tehdy,
byly-li dědické dávky zaplaceny v zemích
České a Moravskoslezské před 5. květnem
1945, na Slovensku před 1. zářím 1944.
Zápis změny příjmení snoubenky
nebo dítěte, nastalé podle § 3, č.
1 nebo podle § 7, odst. 1, č. 1, v rodné (křestní)
matrice zařídí na žádost soudu
zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo vnitra.
Tímto zákonem nejsou dotčena práva
příslušející snoubenkám
a nemanželským dětem, pozůstalým
po účastnících národního
boje za osvobození, podle jiných právních
předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti
14. dnem po vyhlášení; provedou jej ministři
spravedlnosti, vnitra, financí a sociální
péče v dohodě se zúčastněnými
ministry.