Franz Sladky, německý státní příslušník, německý úřední lékař, šéflékař bývalého "Arbeitsamtu" a šéflékař Revírní bratrské pokladny v Kladně byl až do roku 1941 čsl. státním příslušníkem a ze ziskuchtivosti zažádal a přijal německou státní příslušnost a německou národnost, což mu přineslo značné osobní výhody v době okupace. Franz Sladky v těchto svých funkcích spáchal mnoho zločinů trestných podle dekretu presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech ze dne 19. června 1945 č. 16 Sb. - Uvádíme některé případy, svědčící o jeho zločinné činnosti.

1. Franz Sladky, jako německý úřední lékař byl ve službách kladenského gestapa. V této své okupační hodnosti se podle svého vlastního doznání zúčastnil v době tzv. heydrichiády v r. 1942 popravy sedmi čsl. občanů na střelnici v Krnčí u Kladna, kde zastřelené občany ohledal a vystavil úmrtní listy.

2. V těchto službách jako německý úřední lékař ohledával ve věznici kladenského gestapa umučené a popravené čsl. a jiné státní občany. Kryl zločiny gestapa tím, že jak sám uvádí - vystavoval úmrtní listy, v nichž jako příčinu smrti udával buď sebevraždu nebo že umučení a popravení zemřeli přirozenou smrtí.

3. Na základě jeho posudku byli vězňové z internačního tábora, nacházejícího se v kladenské sokolovně, posíláni do různých německých koncentračních táborů, kde mnozí z nich zahynuli. Uvádíme jeden z případů:

Franz Sladky, ač mu bylo známo, že práce neschopní vězňové jsou v koncentračních táborech ubíjeni, či popravováni v plynových komorách, uznal transportu a práce schopným vězně kladenského gestapa Störa, který trpěl nevyléčitelnou chorobou vysychání míchy. Jmenovaný Stör byl pak v koncentračním táboře Mauthausenu SS-lékařem uznán práce neschopným a později v plynové komoře popraven.

4. Ze svědecké výpovědi Otto Gehle-ho, člena kladenského gestapa vysvítá, že udání Franz Sladkyho bylo rozhodujícím při rozsudku smrti nad tajemníkem Revírní bratrské pokladny v Kladně Bradáčem, popraveném v době t. zv. heydrichiády.

5. Franz Sladky ve funkci šéflékaře Revírní bratrské pokladny na Kladně při revisi nemocných horníků a hutníků uznával tyto hromadně za zdravé a práce schopné v dolech a hutích, i když zdravotní stav těchto lidí byl velmi špatný. Tím vědomě poškozoval zdraví čsl. občanů ve prospěch hitlerovského Německa. Uvádíme jeden z případů:

Horník Josef Novák z Bránova u Rakovníka byl Franz Sladkym uznán práce schopným přes svou vleklou a těžkou oční chorobu. Poněvadž se proti tomuto rozhodnutí ohradil, zavolal Franz Sladky do své ordinace gestapo a dal horníka Nováka, o kterém se při tom vyjádřil, že je sabotér a bolševik, zatknout. Na základě tohoto udání a zatčení, provedeného 16. května 1944, byl horník Novák německým soudem v Praze na Pankráci odsouzen k 18 měsícům káznice. Byl po dobu jednoho roku vězněn a teprve 20. května 1945 spojeneckými armádami v Aichachu v Německu osvobozen.

6. Franz Sladky jako šéflékař bývalého t. zv. "Arbeitsamtu" je spoluodpovědným za deportaci tisíců čsl. občanů, obyvatelů kladenského kraje, na nucené práce do Německa. Mnozí z nich zahynuli při bombardování a pod tíhou otrocké práce v německých továrnách a pracovních táborech. Jiní se vrátili se značně podlomeným zdravím.

Všechna tato obvinění byla Franz Sladkymu prokázána jednak vlastním doznáním a jednak svědeckými výpověďmi.

Franz Sladky byl přes všechny tyto své zločiny, trestné podle dekretu presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech ze dne 19. června 1945, č 16 Sb. dne 2. září 1947 propuštěn z vyšetřovací vazby, ve které se od svého zatčení dne 7. května 1945 nacházel. K návrhu státního zastupitelství v Praze bylo trestní řízení proti Franz Sladkymu dne 3. prosince 1947 zastaveno, prý pro nedostatek důkazů.

Toto rozhodnutí krajského trestního soudu v Praze vyvolává oprávněné pobouření v celém kladenském kraji i u všech těch, kteří na vlastním těle poznali "činnost" Franz Sladkyho.

Kladenský pracující lid nebyl uspokojen odpovědí p. ministra spravedlnosti, kterou tento dal delegaci kladenských horníků, jež přišla jménem všech pracujících a obětavých vlastenců Kladenska protestovat proti propuštění Franz Sladkyho a zastavení trestního řízení proti tomuto zrádci a udavači. Pan ministr totiž k této protestní delegaci prohlásil, že o možnosti obnovy trestního řízení bylo by lze uvažovati pouze tehdy, kdyby na základě výpovědi svědků dodatečně se přihlásivších byly zjištěny nové skutkové okolnosti.

Naléhavost interpelace je dána značným pobouřením pracujícího lidu na Kladensku.

Ptáme se pana ministra spravedlnosti:

1. Je možné, že shora uvedené - vlastním doznáním a svědeckými výpověďmi doložené a panu ministru z předložených trestních spisů známé zločiny nestačily k podání obžaloby na Franz Sladkyho, která by vedla ke spravedlivému a zaslouženě přísnému potrestání tohoto Němce, zrádce, udavače a odrodilce českého národa?

2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten na základě všech shora uvedených důkazů nařídit příslušnému státnímu zástupci, aby podnikl urychleně kroky, vedoucí k obnově trestního řízení proti Franz Sladkymu?

3. Je pan ministr ochoten prostřednictvím svých orgánů dbáti toho, aby vina Franz Sladkyho byla vskutku podle zákona potrestána?

4. Je si pan ministr vědom toho, že podobným jednáním orgánů ministerstva spravedlnosti a vinou těchto není důsledně prosazován náš právní řád a že naopak takovýmto postupem roste pobouření pracujícího lidu Kladenska a nedůvěra k podřízeným soudním orgánům pana ministra?