Dáti popud k jednání a osamostatnění zemědělského úrazového pojištění v rámci dnešních institucí úrazového pojištění by znamenalo vážný zásah do organického vývoje tohoto pojištění, jež je až dosud vědomě budováno jako jednotné pojištění, na němž se zemědělci účastní stejně jako příslušníci jiných hospodářských odvětví. I když by šlo o osamostatnění ve formě samostatného odboru znamenalo by to nevyhnutelně opatřiti pro zemědělské úrazové pojištění další nový úřednický aparát a nové místnosti, o což je právě nyní největší nouze. Nad to by bylo nutno počítati s velmi častými kompetenčními konflikty mezi nově zřízenými odbory, protože je často sporné, zda-li jde o úraz zemědělský či průmyslový. Je pak všeobecně známo, jaké zhoršení a zdražení správy nastává tam, kde je možnost takových konfliktů mezi různými institucemi. Maje na mysli vybudování úrazového pojištění účinného a praktického, nemohu dáti popud k rozrušení jeho dnešní jednotné organisace žádnými samostatnými odbory a tedy ani zřízením samostatného odboru pro úrazové pojištění zemědělské. Osamostatňování takového poměrně nepatrného úseku veřejnoprávního pojištění by pak bylo dvojnásob nevhodné dnes, kdy stojíme před uzákoněním národního pojištění, jež má za účel sjednotiti a tím i zjednodušiti celé pojištění.

I když nemáme v úrazových pojišťovnách samostatných zemědělských odborů, je o řádné fungování zemědělského úrazového pojištění dobře postaráno. Úrazové pojišťovny mají odborníky ze všech pracovních odvětví, tedy i ze zemědělství. Vznikly-li různé instituce obírající se problémem úrazovosti v zemědělství, neznamená to, že není o úrazové pojištění zemědělské v úrazových pojišťovnách postaráno, nýbrž znamená to zvýšenou péči o tento obor. Tuto péči provádějí samozřejmě z největší části úrazové pojišťovny, které věnují se též všem problémům v interpelaci uváděným, jako na p. ř. úrazům dětí (i pod 10 let) jež jsou odškodňovány ve velkém rozsahu, pojmu podnikové činnosti, který je vykládán velmi liberálně a pod.

V samostatném správním sboru, pozůstávajícím výhradně z praktických zemědělských a lesních podnikatelů - pojištěnců nevidím za těchto okolností nic, co by znamenalo lepší podepření zájmů zemědělského úrazového pojištění. Účast těchto pojištěnců na správě úrazového pojištění ovšem nepodceňuji. Proto jsem také již nařídil doplnění těchto správních sborů pojištěnci - zemědělci. Výnosem ministerstva sociální péče ze dne 1. prosince 1947, č. B I-2432-10/11-47, tedy před podáním naléhavé interpelace, byl správní sbor úrazové pojišťovny pro Čechy v Praze rozšířen o Jana Jindru, rolníka v Malých Hrašticích a o Ing. Pavla Zedníka, rolníka v Bošíně; náhradníkem byl jmenován Josef Podlaha, rolník v České Lhotě. Týmž výnosem byli jmenováni do správního sboru úrazové pojišťovny pro zemi Moravskoslezskou v Brně Josef Orel, rolník ve Zvoli nad Pernštejnem a Jaroslav Hudeček, rolník ve Šlapanicích u Brna: náhradníkem František Skřivánek, rolník v Rousínovci u Vyškova. Členem revisní komise v Praze byl jmenován Jaroslav Kratochvíl, rolník v Trubíně, v Brně pak Bohumil Krček, rolník v Hnojicích u Šternberka.

Pojistné za zemědělské podniky a jejich součásti se platí podle § 123 úrazového zákona úhrnkově podle celkové výměry pozemků. Zákon nerozlišuje, zdali jde o půdu plodnou či neplodnou a proto bylo pojistné stanoveno paušálem, při čemž byla vzata v úvahu i neplodná půda. Protože tento paušál byl stanoven nejnižší možnou výměrou, nelze jej toho času snižovati žádným způsobem, ani vyloučením neplodné půdy při výpočtu pojistného. Měla-li by býti dnes neplodná půda při výpočtu pojistného vypouštěna, musel by býti paušál zvýšen. Tento stav je však jen stavem počátečním. Úrazový zákon sám předpisuje (§ 123, odst 3), že po 5 letech se má upraviti další způsob vybírání pojistného na podkladě výsledků statistického zjištění o úrazovém zatížení zemědělských podniků. Proto se věnuje zpracovávání úrazových statistik veškerá péče, aby se mohlo přikročiti po uplynutí 5 let (od 1. ledna 1945 počítajíc) k úpravě ve všech směrech, kde se ukáže spravedlivá potřeba změn. Toto pětileté údobí je pozorovacím obdobím, v němž musí býti nastřádán statistický materiál, Má-li býti tento materiál upotřebitelný pro zlepšení úpravy, nesmí býti podklady pozorování během pozorovacího období měněny, sice by se stal nehomogenním a k vyvozování spolehlivých závěrů nezpůsobilým. To je tím důležitější, že úrazové pojištění zemědělské v dnešním rozsahu je u nás novinkou, kterou lze zlepšovati jedině podle nabytých zkušeností.

Tytéž jsou důvody, proč nelze toho času změniti způsob vyměřování pojistného tak, že by bylo odstupňováno podle bonity půdy zemědělského podniku. Avšak již dnes se statistiky zpracovávají též s ohledem na to, aby bylo možno v budoucnu výši pojistného určovati též s ohledem na bonitu půdy.

Problém úrazové zábrany všeobecně a tedy také v zemědělství a lesnictví není řešen jenom vlád. nař. č. 1/1944 Sb., které v § 82 ukládá úrazovým pojišťovnám jen všeobecně starati se o úrazovou zábranu. Až do konce r. 1943 měly úrazové pojišťovny za úkol pouze odškodňovati následky úrazu. Povinnost dozírati na dodržování předpisů na ochranu života a zdraví zaměstnanců v zemědělských podnicích měly politické úřady.

Dozor na bezpečnost práce všeobecně a tedy i v zemědělství a lesnictví nemohou prováděti jenom úrazové pojišťovny, nýbrž hlavně státní dozorčí úřady. Pro zemědělství a lesnictví budou to inspekční orgány okresních úřadů ochrany práce. Je samozřejmé, že při stanovení součinnosti úrazových pojišťoven a státních dozorčích orgánů budou slyšeni všichni interesovaní činitelé, tedy také ministerstvo zemědělství, Revoluční odborové hnutí, JSČZ a JSSZ.

Ministerstvo sociální péče věnovalo od začátku své činnosti plnou pozornost bezpečnosti práce v zemědělství a bylo v živém styku s ÚRO, ministerstvem zemědělství, JSČZ, úrazovými pojišťovnami a se všemi interesovanými činiteli. Pro plánovitou činnost všech složek zúčastněných při řešení problémů bezpečnosti práce byl z popudu ministerstva sociální péče a ÚRO vytvořen při státním plánovacím úřadě dobrovolný koordinační sbor, který zahájil svoji činnost v druhé polovici r. 1947.

Přípravou moderních předpisů pro bezpečnost práce v zemědělství a lesnictví byla již v r. 1945 pověřena pražská úrazová pojišťovna, která předloží svůj obsáhlý návrh v nejbližší době. Po jeho prozkoumání ministerstvem sociální péče za účasti všech příslušných činitelů bude upravený návrh předložen Komisi pro technickou a zdravotní ochranu zaměstnanců a jiných osob výdělečně činných, zřízené podle vl. nař. č. 60/1929 Sb., která jej odborně prozkoumá a připraví pro příslušné řízení. Komise bude ustavena v prvních měsících r. 1948.

Poněvadž vzpomenuté nové předpisy budou k svému uzákonění vyžadovati poměrně značné doby, připravilo ministerstvo sociální péče vydání prozatímních předpisů, jež uvedou znovu ve známost platné předpisy místodržitelských nařízení č. 33/1907 z. z. pro Čechy, č. 2/1910 z. z. pro Moravu a č. 13/1911 z. z. pro Slezsko, jakož i příslušná ustanovení vl. nař. č. 41/1938 Sb., které je obdobně závazné pro zemědělské podnikání podle ustanovení § 83, odst. 2 vl. nař. č. 1/1944 Sb. Tak budou zemědělci nejrychleji poučeni o nejnaléhavějších ochranných opatřeních. Tyto prozatímní předpisy vyjdou v nejbližší době.

Na pokyn ministerstva sociální péče ustanovily úrazové pojišťovny několik technických odborníků pro svá oddělení úrazové zábrany v zemědělství. Úrazové pojišťovny nemohou však samy prováděti systematický dozor na bezpečnost práce v zemědělských podnicích, kterých je na př. jen v Čechách 480.000. Dozor nad dodržováním ochranných předpisů nelze také svěřiti jen pojišťovacím ústavům. Proto je hlavní dozorčí činnost svěřena státním dozorčím orgánům (okresním úřadům ochrany práce), které musí co nejúžeji spolupracovati s jednotnou odborovou organisací zaměstnanců i JSČZ. Organisace účinného neutrálního dozoru bude vypracována po uzákonění novely zákona o úrazovém pojištění.

Bezpečnost práce v zemědělství se též podstatně zvýší zákonem o bezpečnostní a zdravotní službě v závodech, podnicích, ústavech a zařízeních. Osnova tohoto zákona prošla již připomínkovým řízením a bude co nejdříve předložena vládě.

Četné nehody v zemědělských závodech průmyslové povahy (lihovary, mlékárny, pily a pod) byly podnětem, že ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zemědělství a příslušnými ministerstvy pověří v nejbližších dnech inspektoráty práce při okresních úřadech ochrany práce, aby svoji dozorčí činnost rozšířily na tyto podniky.

Pokud jde o ostatní složky problému bezpečnosti práce, zejména o skutečnou, ustavičnou a všestrannou propagaci zábrany úrazové a o její uskutečňování jak v zemědělství a lesních podnicích, tak i ve všech ostatních závodech, má ministerstvo sociální péče připravený plán na nejintensivnější rozvinutí činnosti všech složek služby bezpečnosti práce.

Jistá důvěrnost je při každém statistickém šetření potřebná a nevyhnutelná. Nebylo by však správné mluviti o oboru úrazového pojištění zemědělského o nepříslušné tajnosti. Již výnosem ze dne 5. listopadu 1945, č. VI-2424-24/10-45, prohlásilo ministerstvo sociální péče, že nemá námitek proti tomu, budou-li nositelé pojištění za účelem provádění předpisů o zábraně úrazů používati statistických dat o příčinách úrazů k informování úrazových referentů větších podniků. A tak úrazové pojišťovny ani v zemědělském oboru neodpírají povolaným činitelům sdělení dat o zjištěných úrazech. Těchto údajů používají úrazové pojišťovny i veřejně (v kursech, v rozhlasových přednáškách).

K jednáním, týkajícím se zemědělského pojištění úrazového, byli vždy přibíráni zástupci zemědělců, jmenovitě Jednotného svazu českých zemědělců, ať již šlo o jednání na půdě ministerstva či jinde. Tento postup bude i nadále dodržován.