Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsanou v Moskvě dne 11. prosince 1947.

Smluva o obchodu v plavbe nahradzuje predvojnovú smlúvu z 25. marca 1935. Na rozdiel od tejto smluvy obsahuje nová smluva len ustanovenia rázu hospodárskeho, zatiaľ čo ustanovenia rázu administratívne právneho sú vyhradené osobitnej dohode o osídlovaní, ako to má na mysli článok 17 smluvy. Pôjde v podstate o to, nahradiť prvých 5 paragrafov starej smluvy novou dohodou, nakoľko tieto staré ustanovenia v niektorých smeroch už nevyhovujú dnešným potrebám.

Smluva vo svojej preambuly naväzuje na smluvu o priatelstve, vzájomnej pomoci a poválečnej spolupráci zo dňa 12. decembra 1943. Článok 4 tejto smluvy uvádza medzi inými to, že smluvné strany "sú dohodnuté o tom, že budú vyvíjať v merítku. čo možno najširšom svoje hospodárske styky a poskytovať si vzájomne všetku možnú hospodársku pomoc po válke." V duchu tohto ustanovenia navrhla Sovietská delegácia, aby prvý článok novej smluvy znel takto: "Smluvné strany si poskytnú vzájomne bezpodmienečné a neohraničené zaobchádzanie podľa zásady najvyšších výhod vo všetkých otázkach týkajúcich sa vzájomného hospodárskeho styku.".

Nakoľko takáto formulácia doložky najvyšších výhod sa v našich smlúvach dosiaľ nevyskytovala, žiadala československá delegácia vo smysle inštrukcií vlády vysvetlenie ohľadne interpretácie tohto článku. Zo sovietskej strany bolo dané vysvetlenie v tom smysle, že táto doložka má ráz deklaratorný a jej účelom je vo všeobecnosti vzájomne zaručiť vo všetkých hospodárskych vzťahoch zaobchádzanie nie menej priaznivé, než aké sa pokytuje ktorémukoľvek tretiemu štátu. Tento článok sa nevzťahuje ani na povolovací režim, ani na kontingenty, platobné, finančné styky, koncesie atd. Doložka nemá na mysli to, aby sa automaticky prenášaly bilaterálne dohody na jednu zo smluvných strán. Článok 1 sa vzťahuje len na také všeobecné zjavy hospodárskeho života, ktoré sú prístupné každému tretiemu štátu a nie na špeciálne konkrétne ujednania medzi jednou zo smluvných strán a tretím štátom. Príkladmo bolo uvedené, že ak jedná zo smluvných strán uzavre s tretím štátom nejakú dohodu tovarovú, finančnú, dopravnú, alebo poskytne jej koncesie na ťažbu alebo spracovanie nejakej suroviny, neznamená to, že by sa druhá smluvná strana mohla dožadovať automaticky stejnej dohody, lebo článok prvý má na mysli len všeobecné zjavy hospodárskeho života, prístupné každému tretiemu štátu a nie špeciálne úmluvy medzi jednou zo smluvných strán a tretím štátom.

Pokiaľ ide o pojem, textáciu doložky najvyšších výhod vôbec niet v medzinárodnom práve jednotnej definicie alebo jednotného typu a vyskytujú sa návrhy poťažne definície obdobné článku 1. smluvy. Tak ku príkladu W. Wilson vo svojom treťom návrhu paktu Spoločnosti národov formuloval ideu všeobecne platnej zásady najvyšších výhod takto: "Signatárne štáty vo fiskálnych a hospodárskych úpravách nebudú diskriminovať jeden národ pred druhým, zpomedzi národov, s ktorými sú v obchodných a finančných stykoch."

V knihe "La clause de la nation la plus favorisée en droit international public" autor Jozef Ebner definuje doložku o najvyšších výhodách jako "právnický výraz pre všeobecnú vzájomnú záruku, ktorú poskytuje jednak medzinárodná hospodárska jednotka druhej o tom, že jej bude poskytovať rovnaké zaobchádzanie, aké poskytuje alebo v budúcnosti poskytne každej tretej hospodárskej jednotke."

S ohľadom na tú okolnosť, že v medzinárodnom práve je sporná otázka či doložka najvyšších výhod platí ihneď a bezpodmienečne i pre všetky ostatné štáty, s ktorými jedna zo smluvných strán má dohodu o doložke najvyšších výhod alebo či doložka platí vôči týmto štátom len vtedy, keď splnily tie isté podmienky, na ktorých doložka bola poskytnutá, žiadala československá delegácia, aby z textu čl. prvého boly vypustené slová "bezpodmienečné a neohraničené". Sovietská delegácia súhlasila s touto zmenou.

Československá delegácia, po úvahe došla k záveru, že Sovietmi navrhovaný článok 1. obzvlášť po vypustení uvedených dvoch slov v žiadnom smere nemôže nepriaznivo ovlivňovať našu hospodárskú politiku, ba naopak tento článok je v plnej shode so spojeneckou smluvou z roku 1943.

V ďalších článkoch smlúva rozvádza doložku o najvyšších výhodách ohľadne colných, poplatkových, daňových dopravných vecí ako aj ohľadne zaobchádzania s osobami právnickými a fysickými čo do ich osoby a majetku. Smluva zaručuje vykonateľnosť výrokov rozhodčích súdov, ďalej právo dovolávať sa ochrany u riadnych súdov. Všetky smluvné ustanovenia vychádzajú zo zásady úplnej rovnosti a vzájomnosti. Zvláštna príloha upravuje právne postavenie sovietského obchodného zastupiteľstva. Nakoľko zahraničný obchod v SSSR je štátnym monopolom (článok 12 smluvy), poskytlo Československo právo zriadiť v rámci veľvyslanectva SSSR obchodné zastupiteľstvo.

Smluvné strany pristúpia čo najskôr k sjednaniu dohody o ochrane literárneho a umelec kého vlastníctva.

President republiky Československé a Presidium Nejvyššího Sovětu Svazu Sovětských Socialistických Republik vedeni přáním přispěti k dalšímu rozvoji a utužení hospodářských styků mezi oběma státy v souhlasu s ustanoveními Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a republikou Československou ze dne 12. prosince 1943 dohodli se uzavříti Smlouvu o obchodě a plavbě a jmenovali k tomu účelu svými plnomocníky:

President republiky Československé:

pana Dr. Huberta RIPKU, ministra zahraničního obchodu, a

pana Dr. Jiřího HORÁKA, velvyslance republiky Československé v Moskvě.

Presidium Nejvyššího Sovětu Svazu Sovětských Socialistických Republik:

pana A. I. MIKOJANA, ministra zahraničního obchodu,

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:

Smluvní strany si poskytnou vzájemně zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se vzájemného hospodářského styku.

Republika Československá a Svaz Sovětských Socialistických Republik poskytnou zejména jeden druhému nejvyšší výhody ve všech otázkách, týkajících se cel a jakýchkoliv dávek a daní, výkladu celních sazeb, způsobu vybírání cla, klasifikace zboží, vrácení celních dávek, zpětného vývozu, překládání a umístění zboží ve skladech, pravidel, formalit a dávek, spojených s vyklizením zboží v celnicích.

Zemské plodiny a průmyslové výrobky pocházející anebo přivážené z území jedné ze smluvních stran nebudou v žádném případě při dovozu na území druhé strany podrobovány jiným aneb vyšším clům, daním a dávkám anebo jiným neb více zatěžujícím pravidlům neb formalitám, než těm, jimž jsou aneb později budou podrobeny podobné zemské plodiny a průmyslové výrobky kteréhokoliv jiného státu.

Stejně nebudou zemské plodiny a průmyslové výrobky jedné ze smluvních stran při vývozu na území druhé smluvní strany v žádném případě podrobovány jiným aneb vyšším clům, daním a dávkám anebo jiným aneb více zatěžujícím pravidlům neb formalitám než těm, jimž jsou aneb později budou podrobeny podobné zemské plodiny a průmyslové výrobky vyvážené na území kteréhokoliv třetího státu.

Veškeré přednosti, ulehčení, výsady aneb úlevy, které se poskytují aneb budou později poskytnuty republikou Československou aneb Svazem Sovětských Socialistických Republik zemským plodinám a průmyslovým výrobkům pocházejícím z kteréhokoliv třetího státu aneb určeným pro vývoz na území kteréhokoliv třetího státu, budou ihned a bez náhrady poskytnuty podobným plodinám a výrobkům pocházejícím aneb přiváženým z území druhé smluvní strany aneb určeným pro vývoz na území druhé ze smluvních stran.

Žádná ze smluvních stran nebude používati při dovozu z území druhé strany aneb pro vývozu na území této jakýchkoliv omezení neb zákazů, pokud jich nebude používáno vůči všem jiným státům, vyjímajíc omezení a zákazy vztahující se bez rozdílu na všechny státy nacházející se ve stejných podmínkách, v souvislosti s veřejným pořádkem a státní bezpečností, ochranou veřejného zdraví, ochranou živočichů neb rostlin před nemocemi, škodlivým hmyzem a cizopasníky a ochranou rostlin před degenerací. V každém případě bude každá ze smluvních stran při stanovení omezení a zákazu dovozu a vývozu zboží míti na zřeteli zájem druhé strany.

Zemské plodiny a průmyslové výrobky jedné ze smluvních stran převezené přes území jednoho nebo několika třetích států nebudou podrobeny při dovozu na území druhé strany vyšším clům neb dávkám, než jakým by podléhaly, kdyby byly dovezeny přímo ze státu svého původu.

Tato ustanovení se vztahují i na zboží, které během dopravy bylo přeloženo, přebaleno nebo uloženo do skladišť.

Za podmínek stanovených pro záznamní styk pro dočasné připuštění zboží na celní území obou smluvních stran budou při dovozu i vývozu osvobozeny od cla a dávek:

a) předměty určené k pokusům a zkouškám, modely a vzorky zboží;

b) stroje a součástky strojů dovážené na zkoušky;

c) zboží určené pro výstavy, soutěže a veletrhy;

d) nástroje a nářadí montérů, které jsou dováženy neb vyváženy jimi samými, aneb jsou jim zasílány před tím neb potom, kdy překročili hranice;

e) zemědělské plodiny a průmyslové výrobky dovezené k přepracování neb opravě, které mají býti po přepracování neb opravě opět vyvezeny;

f) známkované vnější obaly, dovážené k naplnění a také obaly určené pro předměty dovozu, které po uplynutí stanovené lhůty mají býti vyvezeny zpět;

g) vozy stěhovací s jejich příslušenstvím naložené neb prázdné i tehdy, přijmou-li v jakémkoli místě jiný náklad pro svou zpáteční cestu, avšak s podmínkou, že se jich nepoužije za jejich dočasného pobytu na území druhé smluvní strany pro vnitrozemskou dopravu.

Vnitřní dávky vybírané na účet kohokoli, jež zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, zpracování, oběh neb spotřebu jakéhokoliv zboží, na území jedné ze smluvních stran, nebudou za žádných okolností postihovati zboží druhé smluvní strany více neb tíživěji než domácí zboží téhož druhu, aneb není-li podobného domácího zboží, než zboží státu požívajícího nejvyšších výhod.

Lodím každé ze smluvních stran, jich posádkám, cestujícím a nákladům bude poskytnuto v přístavech druhé strany zacházení podle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o vstup, odplutí a pobyt v nich; nakládání a vykládání; dávky a daně jakéhokoliv druhu vybírané ve prospěch státu, obcí aneb jiných úřadů neb organisací; pokud jde o přistávání lodí, poskytnutí jim míst pro nakládání a vykládání v přístavech a kotvištích, opatření pohonnými látkami, mazadly, vodou a potravinami; opravy, použití služeb lodivoda, použití kanálů, zdymadel, mostů, signálů a ohňů sloužících k označení splavných vod; používání zdvihacích jeřábů, vah, kotvišť, skladů, loděnic, suchých doků a správkáren a rovněž pokud jde o použití pravidel a formalit čítajíc v to zdravotní a karantenní formality a vůbec pokud jde o cokoli co souvisí s plavbou.

Všeliké přednosti a ulehčení, výsady a úlevy, které jsou neb v budoucnosti budou poskytnuty v tom směru jednou ze smluvních stran některému třetímu státu, budou bez průtahu a bez úplaty rozšířeny i na druhou stranu. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje:

a) na plnění přístavních služeb, čítaje v to službu lodivodů a vlečnou;

b) na plavbu pobřežní; za pobřežní plavbu se nepokládá plavba lodí každé ze smluvních stran z jednoho přístavu druhé strany do jiného jejího přístavu za účelem vyložení celého neb části nákladu, přivezeného z ciziny aneb za účelem naložení celého neb části nákladu určeného do cizího státu.

Ocitne-li se loď jedné ze smluvních stran v nesnázi aneb ztroskotá-li u břehů druhé strany, bude loď i náklad požívati těchže předností a úlev, které poskytují zákonodárství a pravidla této strany v obdobných případech lodím a nákladům státu požívajícímu nejvyšších výhod. Veliteli, posádce a cestujícím stejně jako lodi samé a jejímu nákladu bude poskytnuta v každé době nutná pomoc a podpora, jako lodím domácím.

Dohodnuto, že předměty zachráněné z lodi ocitnuvší se v nesnázi neb ztroskotavší, nebudou zatěžovány žádnými cly, nebudou-li předměty určeny k tomu, aby byly spotřebovány uvnitř státu.

Národnost lodí bude vzájemně uznána na základě průkazů a lodních listin nacházejících se na lodi a vydaných příslušnými úřady podle zákonů a předpisů smluvní strany pod jejíž vlajkou loď pluje.

Výměrné listy a jiné technické lodní listiny vydané neb uznávané jednou ze smluvních stran budou uznávány i stranou druhou.

V souhlase s tím obchodní lodi každé ze smluvních stran opatřené podle zákona vydanými výměrnými listy, budou osvobozeny od opětného vyměřování v přístavech druhé strany a čistý prostor lodi, vyznačený v listě, bude brán za základ pro výpočet přístavních dávek.

Při přepravě zboží, cestujících a zavazadel po vnitrozemských železnicích, silnicích a vodních cestách si obě smluvní strany vzájemně po skytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všem, co se týká přijetí zboží k přepravě, způsobu přepravy a nákladu za přepravu, jakož i poplatků, spojených s přepravou zboží stejného druhu v témže směru a téže délce trati.

Při přepravě zboží, cestujících a zavazadel mezi oběma smluvními stranami bude se používati ustanovení úmluvy, uzavřené mezi železničními úřady obou smluvních stran.

Smluvní strany si vzájemně poskytnou právo svobodného transitu cestujících, zavazadel a zboží na svém území za týchž podmínek, za kterých se transit poskytuje druhým zemím.

Ježto zahraniční obchod jest podle zákonů Svazu Sovětských Socialistických Republik státním monopolem, bude míti Svaz Sovětských Socialistických Republik v republice Československé své obchodní zastupitelství, jehož právní postavení se určuje ustanoveními Přílohy k této Smlouvě, tvořící její nedílnou součást.

Československé právnické a fysické osoby budou požívati, pokud se týče jejich osoby a majetku, těchže výhod jako právnické a fysické osoby státu požívajícího nejvyšších výhod při provádění jich obchodní, průmyslové a každé jiné hospodářské činnosti na území Svazu Sovětských Socialistických Republik za těchže podmínek, za jakých tato činnost je dovolena zákonodárstvím Svazu Sovětských Socialistických Republik.

Sovětské hospodářské organisace a jiné právnické osoby, stejně jako sovětští občané, budou požívati, pokud se týče jejich osoby a jich majetku stejných výhod, jakých požívají právnické a fysické osoby státu, požívajícího nejvyšších výhod při provozování obchodu, průmyslu a všeliké jiné hospodářské činnosti na území republiky Československé za těchže podmínek, za jakých se tato činnost dovoluje zákonodárstvím republiky Československé.

Fysické i právnické osoby každé ze smluvních stran mohou žalovati u soudu a budou míti svobodný přístup k soudu druhé strany. V každém případě budou požívati těchže výhod, jakých požívají fysické a právnické osoby státu, požívajícího nejvyšších výhod.

Smluvní strany se zavazují prováděti rozhodčí výroky ve sporech, které mohou vzniknouti z obchodních uzávěrek, sjednaných jejich občany, organisacemi neb ústavy, bylo-li rozhodnutí sporu příslušným rozhodčím soudem zvlášť pro tento účel zřízeným aneb stále působícím předvídáno v samotné uzávěrce aneb ve zvláštní dohodě přizpůsobené dotyčné uzávěrce. Provedení rozhodčího výroku vyneseného v souhlase s tím, co bylo výše v tomto článku uvedeno, může býti odepřeno jen v těchto případech:

a) jestliže rozhodčí výrok nenabyl podle zákona státu, v němž byl vynesen, povahy konečného pravoplatného rozhodnutí;

b) jestliže rozhodčí výrok zavazuje stranu k plnění, jež jest nepřípustné podle zákonů státu, ve kterém je žádáno o provedení výroku;

c) jestliže rozhodčí výrok odporuje veřejnému řádu státu, ve kterém je žádáno o provedení výroku. Rozhodnutí o provedení, právě tak jako samo provedení rozhodčích výroků bude se díti v souhlasu se zákonodárstvím smluvní strany, provádějící výrok.

Ustanovení této smlouvy se nevztahují na práva a výsady, které jsou aneb budou poskytnuty každou ze smluvních stran za účelem ulehčení pohraničního styku se sousedními státy v -pásmu, nepřesahujícím 15 km z každé strany hranice.

Smluvní strany budou podporovati výměnu technických zkušeností mezi oběma státy vysíláním odborníků, organisováním průmyslových, hospodářských a jiných výstav a též jinými způsoby.

Smluvní strany přistoupí co nejdříve k jednání o uzavření Dohody o otázkách osídlení a ochraně literárního a uměleckého vlastnictví.

Obchodní a plavební smlouva mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a republikou Československou, uzavřená 25. března 1935, pozbude účinnosti dnem nabytí platnosti této Smlouvy.

Tato Smlouva bude ratifikována a nabude účinnosti dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v nejkratší lhůtě v Praze.

Doba platnosti této Smlouvy se neurčuje, při čemž však Smlouva pozbude účinnosti za jeden rok ode dne písemné výpovědi jedné ze smluvních stran.

Sepsáno v Moskvě, dne 11. prosince 1947 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.

Tomu na svědomí plnomocníci obou smluvních stran podepsali tuto Smlouvu a připojili k ní své pečeti.

Příloha ke Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a republikou Československou ze dne 11. prosince 1947.

Obchodní zastupitelství Svazu Sovětských Socialistických Republik v republice Československé vykonává tyto úkoly:

a) podporuje rozvoj hospodářských styků mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a republikou Československou,

b) zastupuje zájmy Svazu Sovětských Socialistických Republik v oboru zahraničního obchodu,

c) řídí jménem Svazu Sovětských Socialistických Republik obchod mezi Svazem Sovětských Socialistických Republik a republikou Československou,

d) provádí obchodování Svazu Sovětských Socialistických Republik s republikou Česko. slovenskou.

Obchodní zastupitelství je podstatnou částí velyslanectví Svazu Sovětských Socialistických Republik v republice Československé a má sídlo v Praze.

Obchodní zastupitelství bude míti své odbočky v Bratislavě a Brně. Otevření odboček Obchodního zastupitelství v jiných městech republiky Československé stane se po dohodě vlády Svazu Sovětských Socialistických Republik i vlády republiky Československé.

Obchodní zástupce Svazu Sovětských Socialistických Republik v republice Československé a tři jeho zástupci jsou členy diplomatické o personálu a požívají všech práv a výsad přiznávaných členům diplomatických missí.

Kromě osob uvedených v předešlém odstavci, zaměstnanci Obchodního zastupitelství, kteří jsou občany Svazu Sovětských Socialistických republik nejsou podrobeny pravomoci československých soudů v otázkách, plynoucích z jejich služebního poměru. Tyto osoby budou zproštěny v republice Československé všech osobních i hmotných povinností, jak vojenských tak občanských a také od zatížení československými daněmi na důchody, které budou pobírat ze služebního poměru u vlády Svazu Sovětských Socialistických Republik.

Místnosti používané Obchodním zastupitelstvím a jeho odbočkami požívají práva exteritoriality. Obchodní zastupitelství a jeho odbočky mají právo používati šifry.

Obchodní zastupitelství jedná jménem vlády Svazu Sovětských Socialistických Republik. Vláda Svazu Sovětských Socialistických Republik odpovídá pouze za obchodní uzávěrky, které budou sjednány neb zaručeny v republice Československé jménem obchodního zastupitelství a podepsány osobami k tomu zmocněnými.

Odpovědnost za jakékoliv obchodní uzávěrky, sjednané bez záruky obchodního zastupitelství, jakýmikoliv státními hospodářskými organisacemi Svazu Sovětských Socialistických Republik, požívajícími podle sovětského zákonodárství práv samostatných právnických osob, nesou jen jmenované organisace a výkon podle těchto ujednání může býti proveden jen na jejich majetku. Ani vláda Svazu Sovětských Socialistických Republik ani jeho Obchodní zastupitelství v Československé republice ani jiné sovětské hospodářské organisace neodpovídají za uvedené uzávěrky.

Obchodní zastupitelství používá výsad a imunity plynoucích z článku 2 této Přílohy s těmito výjimkami:

a) Spory týkající se obchodních uzávěrek, sjednaných neb zaručených na území republiky Československé obchodním zastupitelstvím v souhlase s 1. odstavcem článku 3 této Přílohy podléhají, není-li tu výhrady o rozhodčím soudu neb jiné soudní příslušnosti, pravomoci československých soudů a budou rozhodovány podle československých zákonů, nebude-li jinak určeno podmínkami jednotlivých obchodních uzávěrek aneb československými zákony. Při tom však není přípustno zajištění sporných pohledávek na obchodním zastupitelství;

b) nucené vykonání konečných soudních výroků, vynesených proti obchodnímu zastupitelství ve zmíněných sporech a které se staly pravoplatnými, může být provedeno jenom pokud jde o zboží a pohledávky obchodního zastupitelství.

Obchodní zastupitelství nepodléhá předpisům o obchodním rejstříku. Ono uveřejní v Úředním listě republiky Československé jména osob zmocněných jeho jménem k právním jednáním a také oznámí rozsah práv každé z těchto osob, pokud jde o podpisování obchodních závazků obchodního zastupitelství.