Ústavodárné národní shromáždění republiky československé 1947.

4. zasedání.

957.

Naléhavá interpelace

poslanců Tomáška, Štambachra, Broje a druhů

ministru sociální péče

ve věci provádění povinného úrazového pojištění a úrazové zábrany v Zemědělství.

I. Vyhláškou ministra sociální péče a ochrany práce, čís. 64/1945 Sb., nabyl s platností od 1. ledna 1945 účinnosti znovelisovaný zákon ministra hospodářství a práce č. 195/1944 Sb. o povinném úrazovém pojištění. Interpelace ve sněmovně podané (sněm. tisk č. 36, 86, 497, 573) dožadovaly se nápravy v provádění povinného úrazového pojištění. Konstatujeme však, že odpověď pana ministra nás neuspokojila.

Dekretem č. 93/1945 Sb. byla ustanovení §§ 54 - 64 znovelisovaného úrazového zákona, týkající se správních orgánů v ústavech úrazového pojištění zbavena účinnosti a ministr sociální péče byl zmocněn až do vydání nových předpisů o organisaci pojištění činit po slyšení ÚRO prozatímní nutná organisační opatření v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.

Zmocnění toto - pozoruhodné také tím, že bylo učiněno odvislým od slyšení ÚRO, nikoliv však také od slyšení JSČZ - nemuselo a nemusí snad bránit panu ministrovi sociální péče v tom, aby na místo nedemokratických zmocněnců postavil v čelo ústavů úrazového pojištění správní sbory se zastoupením zemědělských a lesních podnikatelů, přiměřeným k počtu zemědělských a lesních pojištěnců nebo k objemu jimi placených pojistných příspěvků.

Není snad již sporu o tom, že zemědělští a lesní podnikatelé jsou zároveň pojištěnci?

Zmocnění toto nemuselo a nemusí však bránit panu ministrovi sociální péče také v tom, aby ústavům úrazového pojištění uložil zřízení samostatného odboru pro úrazové pojištění zemědělské se všemi administrativními a technickými náležitostmi, a aby v čelo tohoto odboru postavil správní sbor pozůstávající výhradně ze zemědělských a lesních podnikatelů-pojištěnců. Z povahy zemědělského pojištění úrazového vyplývá, že pojištění toto je nutno při sledování předpisu pojistných příspěvků a odškodňování úrazů vésti odděleně proto, aby se mohl stabilisovat způsob vybírání pojistného na podkladě statistických zjištění, jak to má na mysli § 123, odst. 3 úrazového zákona

II. Základní myšlenkou nových předpisů je udržet pojištěnce pokud možno práce schopným, čehož má býti dosaženo zvýšenou zábranou úrazovou, odborným léčením a pokud možno vyléčením úrazu, pomocí při znovu nabývání původního nebo náhradního povolání atd. Příslušné §§ 136, 137, 140 a 145 znovelisovaného úrazového zákona o tom praví toto: § 136: Úrazová pojišťovna se má starat o úrazovou zábranu§ 137: Ministr sociální péče a ochrany práce vydá pro všechny druhy pojištěných podniků vyhláškou ve sbírce zákonů a nařízení předpisy o zábraně úrazů§ 140: Úrazová pojišťovna má dozírat na to, aby se prováděly předpisy o zábraně úrazové. Za tím účelem stanoví technické dozorčí úředníky. Tito musí vedle obvyklých všeobecných technických znalostí míti zvláštní zkušenosti o technických zařízeních, o chodu výroby a způsobu práce v onom zvláštním oboru, v němž budou pověřeni dozorem nad podniky. Dosud to úrazové pojišťovny měly činit dobrovolně. Nyní jsou povinny získávat z úrazového materiálu co nejvíce poznatků a využít jich, zvláště pak mají zjišťovat jednotlivé zdroje nebezpečí, především pak ty, jejichž příčiny spočívají ve vadných strojích, v nedostatečné organisaci podniku, v nezapracovanosti osazenstva atd. Musí navrhovat a zasadit se o odstranění těchto nedostatků.

Zjišťujeme však, že úrazové pojišťovny uskutečňují nařízení jen nedokonale, spokojujíce se občasným a nedostatečným upozorňováním a poučováním zemědělců, upozorňováním strojíren, nedostatečným personálním vybavením dozorčího oddělení, které na př. v brněnské úrazovce čítá pouhé 2 úředníky s nižším vzděláním, nevyhovující zákonným předpisům proti 28 úředníkům v oddělení pro vyměřování příspěvků a důchodů. Nejpádnějším svědectvím neuspokojivé činnosti úrazových pojišťoven v zábraně úrazové jest vznik početných institucí jiných obírajících se problémem vzrůstající úrazovosti v zemědělství. Jsou to Čs. ústav práce, Komise pro bezpečnost práce, Koordinační komise pro úrazovou zábranu při Státním úřadě plánovacím, Jednotný svaz českých zemědělců, Výzkumné ústavy zemědělské, Čs. akademie zemědělská a j.

Zjišťujeme, že nebyly dosud vydány bezpečnostní předpisy podle § 137 úrazového zákona pro zemědělské a lesní závody, a to s poukazem na to, že se statistika zemědělských a lesních úrazů provádí teprve ode dne účinnosti vyhlášky čís. 64/1945 Sb., tj. od 1. ledna 1945, ačkoliv podle § 140 je možno vydat i předpisy neúplné a postupně doplňovat.

Vzdor tomu, že bezpečnostní předpisy vydány nebyly, a vzdor pojistné ochraně, kterou zemědělcům zaručuje znovelisovaný úrazový zákon, úrazové pojišťovny zřídily tak zvaná regresní oddělení k uplatňování nároku na náhradu za úrazy, vzniklé tak zvaným hrubým zaviněním podle § 101 znovelisovaného úrazového zákona o ručení podnikatelů a třetích osob za nedodržení bezpečnostních předpisů. ze to popularitě úrazového pojištění mezi zemědělci neprospívá, netřeba jistě zvlášť zdůrazňovat.

I když se úrazový zákon, vzdor své základní myšlence udržet pojištěnce pokud možno práce schopným, vztahuje prozatím pouze na t. zv. úrazy podnikové, v zájmu zemědělství a státního hospodářství bylo by účelné, aby se úrazové pojišťovny informativně a statisticky, v zájmu rozšíření propagace, zajímaly o všechny úrazy v zemědělství se vyskytující, vzniklé v domácnosti zemědělcově a mimo podnik, úrazy utrpěné dětmi v podniku a mimo podnik při pracích, vykonávaných z důvodů rodinného společenství a p.

Situace v úrazovém pojištění zemědělském je neutěšená, negativní postoj ministerstva sociální péče, přehlížející odůvodněné požadavky zemědělců, je zarážející a nepochopitelný. Zemědělství jest nejdůležitější složkou národa, nedoporučuje se hřešit na jeho roztříštěnost a pasivitu do nekonečna. Vymáhá-li se od něho bezvýhradné plnění povinností k národu a státu velmi důrazně a mnohdy i nedůstojně, musí se také umět vyhovět jeho nárokům a přiznat mu právo, aby se v jeho věcech nejednalo bez něho. Jest proto třeba neodkladně přikročiti k řešení těchto otázek. Podepsaní se proto táží pana ministra sociální péče:

1. zda je ochoten dáti popud k jednání o patřičné osamostatnění úrazového pojištění v rámci dnešních institucí úrazového pojištění,

2. zda je ochoten ustanovit v čelo takto zřízených samostatných zemědělských odborů úrazového pojištění správní sbor pozůstávající výhradně z praktických zemědělských a lesních podnikatelů pojištěnců,

3. zda je ochoten doplnit společné správní sbory institucí úrazového pojištění přiměřeným počtem praktických zemědělských a lesních podnikatelů-pojištěnců a současně sdělit, proč se tak dosud nestalo když ministerstvo zemědělství již návrhy předložilo,

4 zda je ochoten dáti popud k jednání o vyjmutí neplodné půdy z placení paušálu úrazového pojištění zemědělského,

5. zda je ochoten dáti popud k jednání o odstupňování paušálu úrazového pojištění zemědělského podle bonity půdy,

6. zda je ochoten vydat neodkladně bezpečnostní předpisy pro zemědělské a lesní podniky podle ustanovení § 137 znovelisovaného úrazového zákona,

7. zda je ochoten uložit úrazovým pojišťovnám podle zmocnění, daného mu dekretem č. 93/1945 Sb., aby samy dostatečným počtem vlastních dozorčích orgánů a v dohodě a za součinnosti všech v úvahu přicházejících institucí, především Jednotného svazu českých zemědělců, zemědělských škol všech stupňů, novin a rozhlasu, výrobců hospodářských strojů, zemědělských družstev a j., podjaly se skutečně inklusivní a systematické, t. j. ustavičné, trvalé a všestranné propagace a uskutečňování zábrany úrazové v zemědělských a lesních podnicích a neomezovaly tuto pouze na úrazy podnikové,

8. zda je ochoten odvolat svůj zákaz, daný úrazovým pojišťovnám proti uveřejňování počtu přihlášených úrazů v zemědělství a lesnictví, případně, zda je ochoten sdělit důvody, proč tak nechce nebo nemůže učinit,

9. zda je ochoten zařídit, aby napříště ke všem a kýmkoliv pořádaným jednáním o kterýkoliv druh pojištění, pokud se týká zemědělských nebo lesních podnikatelů, byli vždy přizváni praktičtí zemědělci a lesní podnikatelé prostřednictvím svých příslušných odborových organisací, a aby všechny problémy národního pojištění, pokud se týkají zemědělství a lesnictví, byly těmto organisacím předkládány předběžně k vyjádření a k případnému projednání v členských složkách.

V Praze dne 17. prosince 1947.

Tomášek, Štambachr, Broj,

dr. Bunža, dr. Klimek, ing. Herl, Nermuť, dr. Řehulka, Soukup, Pexa, dr. Bátěk, Vičánek, Fusek, ing. Synek, Matýsek, Polomský, ing. dr. Benda, Plesl, Trojanová, Plojhar, Konvalina, ing, Janáček, Zvěřina, Desenský, Charvát, Julius Klimek, dr. Rozehnal, Sova, Hořínek, Petr, Kaďůrek, Brukner, Štěpán.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP