Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

4. zasedání.

952.

Naléhavá interpelace

poslance Nermutě

na ministra zemědělství a financí

ve věci reemigrace krajanů z ciziny.

Na výzvu vlády reemigrovalo do ČSR mnoho tisíc krajanů z ciziny, mezi nimi zvlášť přesídlilo veliké množství volyňských a rumunských Čechů. Tito lidé přišli, aby s námi spolupracovali na poctivé výstavbě státu, bohužel, že v mnoha případech je s nimi nakládáno krajně nedůstojně. Ministerstvo zemědělství a Národní pozemkový fond nevycházejí jim vstříc v přídělu zemědělské půdy, i když tato půda v pohraničí leží v desetitisících ha ladem, kdy celé vesnice s tisíci zemědělských usedlostí jsou liduprázdné z mnoha případů, které jsem zjišťoval, uvádím zde výňatek stížnosti jisté skupiny reemigrantů z Rumunska.

"Jedině na podkladě příslibu vlády ČSR, že dostaneme do vlastnictví zemědělské usedlosti ve stejné výměře, nebo i větší, než jsme měli v Rumunsku, odhodlali jsme se k přesídlení do Československa. Při příchodu do republiky byly nám vzaty otisky prstů jako nějakým zločincům a po zdlouhavém transportu jsme byli přiděleni do tábora v Suchém u Č. Budějovic. Zde nám dávali práci v lese, nebo přidělovali na námezdné práce v pastevních družstvech. Později jsme byli přepraveni do Poličky, kde se o nás žádný nestaral, nedostali jsme dokonce ani lístky na potraviny a též peníze nám chyběly. Nocleh nám byl přidělen v obci Květné ve stodole a několik dětí následkem hladu a zimy onemocnělo a bylo převezeno do poličské nemocnice. Po jednadvacetidenním pobytu v Květné byli jsme přesídleni do Stašova, rovněž okres Polička. Zde nám byly přiděleny domky, dříve určené k zbourání, a každé rodině nabídnuty 3 ha půdy v horském terénu, když před tím pastvinářské družstvo zabralo pro sebe 450 ha úrodnější části obce, při čemž drastickým způsobem byli z objektu tohoto družstva odstraněni dřívější osídlenci. Nyní jsme zaměstnáni v lesích, jako lesní dělníci, kteréžto práci nerozumíme, nevyděláme si ani na potřebné živobytí. Je opravdu již na čase, aby s námi v našem novém domově, kam jsme odešli věříce ve sliby přídělů zemědělské půdy nám také tato byla přidělena. Zpět již nemůžeme a když jsme se dožadovali sami na centrálních úřadech v Praze nápravy, bylo nám řečeno, jak tam budeme chodit, že nás dají zavřít. Velmi svízelná otázka je nedostatek finančních prostředků. Odvedli jsme peníze v rumunské měně a v československé nám byly proplaceny jen zálohové částky, při jakém kursu bude tato výměna provedena, nevíme."

Následuje deset podpisů. Toto svědectví jest těžkou obžalobou nás všech a plně chápu bolestná rozčarování Čechů vrátivších se do vlasti, která se k nim chová tak macešsky.

Jak jsem se sám přesvědčil, jest situace těchto lidí - reemigrantů z Rumunska již neudržitelná a jest třeba jim okamžitě pomoci.

Podepsaní se proto táží pana ministra zemědělství:

1. zda jest ochoten podati sněmovně zprávu o tom, jak pokročilo přidělení zemědělských usedlostí krajanům navrátivším se z ciziny, zvláště pak Čechům z Rumunska?

2. zda jest ochoten zaříditi urychlená přidělení usedlostí neusídleným dosud krajanům ze zahraničí, zvláště pak skupině Čechů z Rumunska, pobývajícím t. č. na Poličsku?

Pana ministra financí:

zda jest ochoten zaříditi, aby z ciziny se navrátivším krajanům byla urychleně povolena výměna peněz za odevzdané cizí valuty?

V Praze dne 17. prosince 1947.

Nermuť,

Vičánek, ing. Synek, Hynek, Horák, dr. Chudoba, Konvalina, Plojhar, Pexa, Soukup, Matýsek, Fusek, ing. dr. Benda, Petr, dr. Novák, dr. Klimek, dr. Rozehnal, Charvát, dr. Řehulka, dr. Ducháček, Broj, Štěpán, Brukner, Hořínek, Štambachr, Sova, Plesl, ing. Janáček, Polomsky, Vojanec, Július Klimek, Zvěrina, ing. Herl, Tomášek, Kaďůrek.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP