V době okupace snažili se Němci o posílení svého postavení na území republiky Československé různými směry. Jeden z velmi rafinovaných prostředků byly osidlovací akce zemědělské. Několik německých společností zabíralo české zemědělské usedlosti a pozemky a dosazovaly na ně německé zemědělce z poněmčeného pohraničí z Rumunska a pod. Záborové osidlovací akce se nezastavily před zdatností českých zemědělců, ani před jejich stářím. Stejně nedbaly nářku vdov a dětí. Byly případy, kdy orgány těchto společností nařídily vystěhování i na smrt nemocných majitelů. Čeští zemědělci v pohraničí byli zavlékáni hluboko do říše. Šlo tudíž o účinnou a bezohlednou národní persekuci. Zemědělské majetky byly prodávány bez souhlasu majitelů a v častém případě doslovně pustošeny. V četných případech nebyly poskytnuty postiženým majitelům žádné náhrady ani zálohy. Mezi postiženými jest velká řada sociálně slabých rodin malozemědělců a kolonistů z první pozemkové reformy.

Dekret presidenta republiky č. 5/45 Sb. nebyl dosud v řadě případů proveden, Národní správy býv. německých osidlovacích společností provádí vyúčtování škod, ale nepřipustí k jejich likvidaci, zejména kde nebyly poskytnuty žádné zálohy neb úhrady.

S úhradou škod takto postiženým zemědělcům a majitelům pozemků jest počítáno v § 12 dekretu č. 12/45 Sb., v § 9 dekretu č. 28/45 a ve znění dekretu č. 54/45 sb.

Podepsaní poslanci se proto obrací na vládu republiky Československé, aby urychleně vydala nařízení k provedení knihovního pořádku a urychlené likvidaci těchto škod. V zájmu postižených, sociálně slabých rodin malozemědělských a kolonistů je urychlené vyřízení žádoucí.