Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Odstavec 1., věta 1. § 57 zákona o přímých daních ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících se mění takto:

"(1) Sazba všeobecné daně výdělkové činí 2.5% dani podrobeného výtěžku s tou odchylkou, že z prvních 90.000 Kčs daňového základu se sazba daně snižuje na 0.5% a z daňového základu převyšujícího částku 420.000 Kčs se sazba daně zvyšuje na 4%. Jsou-li v kalendářním roce ve společenském podniku, zapsaném do obchodního rejstříku vedle jednoho veřejného společníka ještě další veřejní společníci nebo ve společenském podniku do obchodního rejstříku nezapsaném vedle jednoho společníka ještě další společníci činní prokazatelně takovým způsobem, že tato činnost jest jejich hlavním povoláním a jest taková, že by jí jinak byly trvale a plně zaměstnány placené síly zaměstnanecké, zvyšují se na berní rok částky daňového základu, pro něž platí sazba snížená a u nichž nastává sazba zvýšená, o 90.000 Kčs za druhého a každého dalšího v podniku zaměstnaného takového společníka."

Tento zákon nabývá účinnosti počínajíc berním rokem 1947 a provede jej ministr financí.

Měnovou úpravou nastal posun čísel, který se objevil v cenách a mzdách, nikoliv však také v daňových předpisech. Tyto v podstatě zůstaly nezměněny, čímž ovšem staly se velmi tíživými, neboť daňová progrese postihuje citelně příjmy reálně daleko nižší než tomu bylo před měnovou úpravou. Zvláště živnostnictvo, obchodnictvo a řemeslnictvo velmi tíživě pociťuje toto ponechání starých limitů a dovolává se jejich úpravy, odpovídající důsledkům měnové reformy. Proto navrhovaným zákonem zvyšuje se základ pro zvýšenou sazbu všeobecné daně výdělkové na trojnásobek dřívějšího limitu a stejně tak na trojnásobek limitu dani podrobeného výtěžku u vyšších výdělků, a to na částku 420.000 Kčs. Návrh ten jeví se nutným zvláště proto, že nově zavedenou daní ze mzdy byl ještě zvýšen nepoměr mezi zdaňováním důchodu ze smlouvy pracovní a důchodu vznikajícího z provozování živností a tudíž také ze skutečné práce.

Eventuální snížení výnosů daňových nebude míti nijak podstatný vliv na státní pokladnu a bude zajisté vyváženo včasným a svědomitým plněním daňové povinnosti, která bude pro postižené poplatníky únosnější.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl iniciativním výborem přidělen výboru živnostensko-obchodnickému a rozpočtovému.