Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Veřejné vyměřování a mapování na území republiky Československé náleží do oboru působnosti ministerstva financí.

(2) Veřejným vyměřováním a mapováním podle odstavce 1 se rozumí zejména:

a) vybudování geodetických základů polohopisných a výškopisných;

b) zakládání, udržování a obnovování veřejných mapových děl, zobrazujících geometricky polohopisně i výškopisně celé území státní nebo jeho části;

c) zeměměřické práce pro ministerstvo vnitra při zakládání, udržování a obnovování dokumentárního díla státních hranic;

d) vyhotovování kartografických odvozenin veřejných mapových děl;

e) jiné než vyměřovací a mapovací práce potřebné pro vybudování, udržování a obnovování pozemkového katastru jako jednotného uceleného díla;

f) zeměměřické práce při scelování pozemků a jiných hromadných úpravách pozemkové držby;

g) jakékoli rozmnožování veřejných mapových děl, po případě jejich odvozenin, a prodej jejich kopií (otisků, snímků a pod);

h) zeměměřické práce vykonávané k opatření nebo doplnění měřických podkladů pro různé technické projekty a plány, placené nebo podporované z veřejných prostředků;

ch) vedení v patrnosti všech výsledků prací uvedených pod písm. a) až h) a jejich odborná úschova;

i) sledování a podporování pokroků vědních oborů, jakož i vydávání předpisů, návodů a pokynů pro působnost uvedenou pod písm. a) až ch).

(3) Která veřejná mapová díla budou na území republiky Československé vybudována a udržována, stanoví vláda nařízením.

(1) Kde toho povaha služby vyžaduje, mohou úřady, ústavy, korporace, podniky a jakékoliv orgány státní a jiné veřejné správy vykonávati práce spojené s veřejným vyměřováním a mapováním v rozsahu nutném pro obor jejich působnosti (§ 5, odst. 1).

(2) Nedotčena zůstávají:

a) práva úředně oprávněných civilních techniků (civilních inženýrů) vykonávati některé úkony veřejného vyměřování a mapování,

b) působnost ministerstva školství a osvěty ve vědeckých otázkách veřejného vyměřování a mapování, upravovaného tímto zákonem,

c) působnost ministerstva vnitra ve věcech státních hranic a hraničního archivu. Podrobnosti o výkonu měřických prací při zakládání, udržování a obnovování dokumentárního díla státních hranic (§ 1, odst. 2, písm. c), jakož i vydávání předpisů, návodů a pokynů pro působnost uvedenou v § 1, odst. 2, písm. c) (§ 1, odst. 2, písm. i) upraví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí;

d) působnost ministerstva dopravy ve věcech zhotovování leteckých a plavebních map, jakož i letecké a plavebně-měřické služby.

(3) Ustanoveními tohoto zákona není dotčena působnost ministerstva národní obrany ve věcech veřejného vyměřování a mapování, určených výhradně zájmy obrany státu.

(4) Živnostensko-právní předpisy a oprávnění podle nich nabytá nejsou tímto zákonem dotčeny.

(1) Při provádění prací, uvedených v § 2, odst. 1, jest v zájmu jednotnosti a hospodárnosti využíti příslušných podkladů, zařízení a zkušeností, které jsou v oboru působnosti ministerstva financí.

(2) Ministerstvo financí může za úhradu skutečných nákladů nebo podle vyhlášených sazeb poplatků v dohodě s příslušným ústředním úřadem převzíti práce spadající do veřejného vyměřování a mapování pro jiné obory státní a jiné veřejné správy, i když mají vlastní oprávněné měřické orgány.

(3) Sazby poplatků za práce spadající do veřejného vyměřování a mapování a za používání jejich výsledků a podkladů stanoví ministerstvo financí vyhláškou v Úředním listě. Úřadům uvedeným v § 2 povolí ministerstvo financí bezplatné využití výsledků veřejného vyměřování a mapování pro jejich vlastní úřední potřebu.

(1) Vrchní řízení a dohled ve věcech veřejného vyměřování a mapování podle tohoto zákona přísluší ministerstvu financí.

(2) Veřejné vyměřovací a mapovací práce celostátního významu nebo práce zvláštní povahy vykonává ministerstvo financí přičleněnými ústavy (orgány).

(3) Vykonávání jiných veřejných vyměřovacích a mapovacích prací náleží úřadům druhé stolice a jim podřízeným úřadům prvé stolice.

(4) Působnost, sídla, obvody a názvy úřadů a ústavů podle odstavce 2 a 3 stanoví vláda nařízením.

(1) Všichni, kdo vykonávají práce, uvedené v § 1 a § 2, odst. 1 a 2, písm. a), jsou povinni v zájmu hospodárnosti, účelnosti a jednotnosti předem ohlašovati tyto práce ministerstvu financí, předkládati mu elaboráty v prvopisu k přezkoušení a zhodnocení a dodávati mu bezplatně výsledky, jakož i říditi se předpisy, návody a pokyny vydanými podle § 1, odst. 2, písm. i). Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

(2) Všechny úřady, ústavy, korporace a jakékoli orgány veřejné správy jsou povinny účinně podporovati úřady, ústavy a orgány uvedené v § 4 a podávati jim zprávy potřebné k provádění tohoto zákona.

(3) K vydávání samostatných map nebo map určených jako přílohy k jiným textovým publikacím je třeba, aby jejich originály schválilo ministerstvo financí.

Při řešení zásadních vědeckých otázek veřejného vyměřování a mapování jest slyšeti Národní komitét geodetický a geofysikální. Ministerstvo financí může dáti uvedenému komitétu na jeho požádání výsledky veřejného vyměřování a mapování, pokud mají celostátní význam, k vědeckému zhodnocení a využití.

(1) Udělovati právo k rozmnožování děl veřejného vyměřování a mapování nebo jejich kopií (otisků, snímků a pod.) a k vyhotovování nebo rozmnožování odvozenin těchto děl (zmenšenin, zvětšenin a pod.) přísluší ministerstvu financí.

(2) Ministerstvo financí může vyhotovovati a rozmnožovati i jiná mapová díla.

(1) Jednání nebo opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona trestají, nejde-li o čin soudně trestný, okresní národní.výbory jako správní přestupek pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců nebo oběma těmito tresty; pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se náhradní trest vězení podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest vězení spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než šest měsíců. Přestupek se stíhá jenom na návrh ministerstva financí.

(2) O výsledku trestního řízení buď vždy zpraveno ministerstvo financí.

(1) Použivatelnost vládního nařízení ze dne 13. července 1942, č. 298 Sb., o soustředění věcí zeměměřických a hraničních v oboru působnosti ministerstva vnitra a o zřízení země měřického úřadu, ve znění vládního nařízení ze dne 30. listopadu 1944, č. 272 Sb., - pokud nebyla zrušena ustanovením § 2 zákona ze dne 2. října 1946, č. 195 Sb., o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody (příloha k § 2, odst. 1, oddíl B, I, pol. 66) - se zrušuje. Ustanovení vládního nařízení ze dne 20. ledna 1920, č. 43 Sb., o jednotné organisaci přesných výškových měření, se zrušují, pokud odporují tomuto zákonu.

(2) Zaměstnanci, kteří dosud vykonávají působnost uvedenou v § 1, odst. 2 u zeměměřického úřadu, stávají se zaměstnanci ministerstva financí.

(3) Ministerstvo financí přejímá také všechna zařízení, jakož i všechny spisové, písemné a měřické operáty a provozní materiál zeměměřického úřadu, sloužící účelům uvedeným v § 1, odst. 2.

Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením.

Ministr (ministerstvo) financí vykonává působnost podle tohoto zákona na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřence (pověrenectva) financí, který se při tom řídí jeho rozhodnutími a směrnicemi.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Snaha o soustředění zeměměřické služby trvá již od roku 1919, kdy býv. ministerstvo veřejných prací vypracovalo osnovu zákona o zřízení ústředního úřadu pro veřejné vyměřování. I v dalších letech bylo o soustředění této služby uvažováno (na př. vládním návrhem zákona o organisaci zeměměřických prací z 11. VI. 1926, tisk č. 876, II. vol. obd.). Výsledkem nebylo však potřebné soustředění, nýbrž jen zákonná úprava některých složek této služby, která její roztříštěnost ještě po sílila.

Veřejné vyměřování a mapování bylo upraveno zákonnými předpisy v těchto ressortech:

a) v oboru ministerstva veřejných prací vládním nařízením č. 43/1920 Sb. o jednotné organisaci výškového měření a zákonem č. 245/1921 Sb. o státních hranicích; po ukončení hraničních prací, vyhlášeném vládním nařízením č. 237/1937 Sb., přešla tato působnost býv. ministerstva veřejných prací na ministerstvo vnitra;

b) v oboru ministerstva financí zákonem č. 177/1927 Sb. a jej provádějícími nařízeními č. 205/1928 Sb. a č. 64/1930 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení;

c) v oboru ministerstva vnitra vládním nařízením č. 237/1937 Sb., jímž se stanoví ukončení doby provádění rozhraničovacích ustanovení mezinárodních smluv; tím byl obnoven stav, který zde byl před počátkem účinnosti zákona č. 245/1921 Sb., že totiž věci hraniční patří do působnosti ministerstva vnitra;

d) v oboru ministerstva zemědělství zemskými zákony č. 65/1892, 57/1896, 52 a 53/1910 mor. u. z. o scelování hospodářských pozemků;

e) v oboru ministerstva spravedlnosti uh. zák. čl. XXXIX/1908 o rozdělení majetku urbariálního, o úpravě pozemkového majetku a o komasaci a jej provádějícím nařízením ze dne 6. ledna 1909, č. 10, 20, 30, 40, 50, 60/JM.

Mimo výše uvedená odvětví státní správy vykonávaly zeměměřické práce také další ressorty, na př. železniční a vojenský; přesto, že rozvrhy prací pro jednotlivá léta byly - zejména v poslední době - projednávány na společných poradách, nebylo vždy zabráněno tomu, aby se mnohé práce neopakovaly nebo nebyly vykonávány nejednotně, čímž vznikaly značné ztráty.

V českých zemích: V roce 1939 byl převeden vojenský zeměpisný ústav do ministerstva vnitra pro civilní práce; v roce 1942 byly vládním nařízením č. 298/1942 Sb. ve znění vládního nařízení č. 272/1944 Sb. do téhož ministerstva převedeny další složky zeměměřické služby, a to geodetické základy polohopisné (triangulace z ministerstva financí), geodetické základy výškopisné (nivelace z ministerstva dopravy a techniky - býv. ministerstvo veřejných prací) a všechny zeměměřické složky tohoto ressortu (včetně hraničních prací a zeměpisného ústavu) sloučeny pak v jeden celek "Zeměměřičský úřad". Tím bylo dosaženo prvního, byť i nedokonalého soustředění zeměměřické služby pro civilní účely.

Mimo soustředění zůstal zejména v ressortu ministerstva financí pozemkový katastr, jehož údaje jsou sice dosud podkladem pro zakládání pozemkové daně, ale jenž je také důležitou součástí veřejných knih (knihovní mapa), který má býti a je veden tak, aby sloužil jako podklad pro veškerá technická podnikání (§ 3 zák. č. 177/1927 Sb.); mimo soustředění zůstaly také veškeré ressortní zeměměřické práce, z nichž nejrozsáhlejší konalo ministerstvo zemědělství (pro scelování).

Na Slovensku zůstal stav z doby do roku 1939 v podstatě nezměněn. V býv. slovenském ministerstvu financí byla při ústřední správě pozemkového katastru vyhláškou ministerstva financí č. 18.467/pres. 1941 (č. 298/1941 Úradných novin) zřízena triangulační kancelář a reprodukční ústav. Na toto ministerstvo byla přenesena také působnost ve věcech hraničních vyhláškou č. 8111/pres. 1939 (č. 90/ 1939 Úradných novin). V oboru působnosti slov. ministerstva národní obrany byl zřízen vojenský zeměpisný ústav.

a) Ministerstvu financí přísluší pozemkový katastr, t. j. zakládání, obnovování a udržování pozemkového katastru ve shodě se skutečným stavem v přírodě a s veřejnými knihami; reprodukce a tisk katastrálních map a jejich odvozenin, prodej otisků katastrálních map, jejich odvozenin a jiných vyhotovení z pozemkového katastru.

b) Ministerstvu vnitra příslušejí zejména geodetické základy polohopisné a výškopisné - počítajíc v to práce astronomické, gravimetrické a základnové - práce hraniční, mapovací (všemi známými metodami také fotogrametrií) a kartografické; reprodukce, tisk a prodej map všeho druhu s výjimkou map katastrálních.

V podstatě jde o měřické složky, soustředěné v době nesvobody a potvrzené ústavodárným Národním shromážděním republiky Československé zákonem ze dne 2. října 1946, č. 195 Sb. (příl. B, I, pol. 66).

c) Ostatní ressorty, pokud mají vlastní zeměměřickou službu, konají zeměměřické pr.áce potřebné pro dotčený obor působnosti. Nejrozsáhlejší ressortní zeměměřické práce koná ministerstvo národní obrany, zejména svým vojenským zeměpisným ústavem, obnoveným v r. 1945, jehož úkolem je opatřování vhodných map pro obranu státu, a ministerstvo zemědělství při scelování pozemků a pozemkových úpravách.

d) Na Slovensku byl stav po roce 1939 zachován do nynější doby, byl však rozšířen o fotogrametrický ústav zřízený nařízením SNR ze dne 14. května 1945, č. 67 Sb. n. SNR, a přičleněný k pověřenectvu financí. V oboru působnosti ministerstva národní obrany byl zrušen slovenský vojenský zeměpisný ústav.

Brzy po osvobození v roce 1945 bylo předloženo několik návrhů dekretu presidenta republiky na novou organisaci veřejných zeměměřických prací a konána řada porad v úřadu předsednictva vlády, avšak bezvýsledně. Proto vládním usnesením ze dne 30. dubna 1946 (54. schůze) při příležitosti schválení osnovy vládního nařízení o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech zřízených v době nesvobody bylo uloženo ministru vnitra, aby v dohodě s ministrem financí připravil legislativní úpravu organisace zeměměřické služby, která by vstoupila v účinnost nejpozději dnem 1. ledna 1947 a která bude respektovat zásadu koncentrace zeměměřické služby a bude míti platnost též pro potřebné instituce na Slovensku.

Ministerstvo vnitra splnilo v dohodě s ministerstvem financí tento příkaz osnovou, vypracovanou s přihlédnutím k posudkům sděleným mu na popud generálního sekretariátu Hospodářské rady ministerstvy národní obrany, financí, zemědělství, dopravy a techniky, státním úřadem plánovacím, zemskými národními výbory v Praze a v Brně, vysokými školami technickými v Praze a v Brně, státním ústavem geofysikálním, státním ústavem geologickým, Národním komitétem geodetickým a geofysikálním, Inženýrskou komorou a Spolkem inženýrů a architektů, které vyzněly vesměs pro sou.středění zeměměřické služby. Tato osnova byla podkladem vládního návrhu zákona.

Podle mnohaleté zkušenosti ve shodě se zmíněnými posudky ústředních úřadů a institucí je nutno soustřediti ony úseky veřejného vyměřování a mapování, které slouží potřebám všech nebo několika ressortů. Jsou to zeměměřické agendy ministerstev vnitra a financí a dále z ressortních prací ministerstva zemědělství zeměměřické práce pro scelování pozemků, jejichž výsledkem je obnovená katastrální mapa.

Nelze však doporučiti soustředění jiných ryze ressortních zeměměřických prací, poněvadž by tím vznikl neovladatelný úřad, nehledíc ani k okolnosti, že výkon takových prací vyžaduje nezbytně i odborné znalosti příslušného ressortu.

Při úvahách o tom, kde má býti soustředěno veřejné vyměřování a mapování, je třeba vycházet z předpokladu, že mapa (mapa základní a její odvozeniny) musí vyhovovati všem potřebám veřejné správy a obecného zájmu a že tedy nesmí býti podstatně ovlivněna tím či oním užším zájmem.

Nutno zvláště zdůrazniti, že vyměřování a mapování je nutno soustřediti v jednom ústředí, jež by obstarávalo polohopisné a výškopisné mapy v takové úpravě a obsahu, aby kterýkoli zájem a potřeba ve státě mohly jimi býti uspokojeny, a vedlo v patrnosti všechny změny v přírodě tak, aby mapa podávala skutečný stav a dále, aby všechna místa, která konají vyměřování a mapování, pracovala účelně a hospodárně tak, aby výsledků jejich práce bylo lze použíti pro celostátní mapové dílo (jednotící vedení).

Při otázce, kde soustřediti veřejné vyměřování a mapování, byl vzat v úvahu dnešní stav, podle něhož největší složka měřické služby je vybudována v ministerstvu financí. Měřická služba je tam vybudována s tradicí více než stoletou a pečlivou organisací ve třech stolicích, jíž se může vykázati jen málokterý obor technické služby. Přihlédnuto též k okolnosti, že se finanční správa zatím nemůže zříci pozemkového katastru a že na Slovensku jsou v tomto oboru soustředěny i další složky veřejného vyměřování a mapování, kromě služby výškopisné.

Služba veřejného vyměřování a mapování u ministerstva financí byla zpravidla tradičně spojována s daňovými potřebami. Bude proto nutno službu veřejného vyměřování a mapování v ministerstvu financí organisačně i věcně vybudovati tak, aby spojitost s daňovými úkoly byla ponechána jen v míře nezbytně nutné a aby při tom vyhovovala všem technickohospodářským požadavkům státu a potřebám plánovacím.

Pojem veřejného vyměřování a mapování je volen ve shodě se zněním bodu 13 dohody vlády Československé republiky a předsednictva Slovenské národní rady ze dne 2. června 1945.

Veřejné vyměřování a mapování je souhrn zeměměřických prací sloužících veškerým vědeckým, technickým a hospodářským potřebám veřejnosti a tvoří podklad vybudování veřejných mapových děl.

Veřejným mapovým dílem rozumějí se veškeré mapy a plány vyhotovené z výsledků vlastního veřejného vyměřování a mapování nebo z podkladů převzatých.

Geodetickými základy polohopisnými a výškopisnými se tu rozumějí veškeré triangulace a nivelace (včetně budování základen a základních výškových bodů); náleží sem dále i jiné práce povahy vědecké, zejména astronomické, gravimetrické a měření stupňová, pokud slouží vybudování geodetických základů.

Pro zakládání, udržování a obnovování veřejných mapovaných děl (mapy katastrální, doplněné výškopisně jako mapy základní a mapy technické, vyhotovené vlastním měřením nebo odvozené) lze užíti všech známých metod mapovacích, včetně pozemní a letecké fotogrametrie, podrobené po případě censuře fotosnímků.

Působnost ministerstva vnitra, upravená zákonem ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb., o státních hranicích, pokud jde o věci právní a správní, zůstává nedotčena. Podrobnosti o výkonu zeměměřických prací v tomto oboru stanoví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.

Kartografickými odvozeninami všech měřítek se rozumějí odvozeniny mapových děl vlastních, jakož i mapových děl dosud zpracovaných vojenskou správou, a to dřívějších i nově pořizovaných, po odstranění kreseb rázu tajného nebo důvěrného, jakož i jiných veřejných mapových děl, i děl cizozemských.

Jinými pracemi pro budování pozemkového katastru jsou místní šetření, katastrální vceňování, práce na písemném operátu katastrálním a všechny práce nutné k tomu, aby pozemkový katastr zůstal jednotným a uceleným dílem, vedeným na jediném místě.

Zeměměřickými pracemi při scelování pozemků a jiných úpravách pozemkové držby jsou zeměměřické práce, pokud souvisí se zjištěním dosavadní pozemkové držby, účelným vypracováním pomůcek pro pozemkový katastr a pozemkovou knihu, které při scelování a jiných hromadných úpravách pozemkové držby působily dosud značné potíže jak provádějícím úřadům, tak finanční správě (pozemkovému katastru), a byly příčinou mnohých nedorozumění; zdržovaly často i dokončení těchto úprav. Při sledování a podporování pokroků vědních oborů, jakož i vydávání předpisů, návodů a pokynů pro působnost uvedenou pod písm. a) až ch) bude ministerstvo financí postupovati ve spolupráci s ministerstvem techniky nebo s kterýmkoliv jiným zúčastněným ressortem.

Aby byl zaveden pořádek do výroby mapových děl, je nutno stanovit, která díla se budou jako veřejná z moci úřední vyhotovovat. Jen tak se dá nejlépe využít výsledků všech prací veřejného vyměřování a mapování a předejde se zbytečným pracím.

Pokud půjde o práce placené částečně nebo úplně z prostředků znárodněného podnikání, zařídí ministerstvo průmyslu, aby jejich výsledky byly dány k disposici ministerstvu financí. Předpokladem je, že tyto práce budou provedeny odborně tak, aby se jich mohlo plně využíti pro veřejné vyměřování a mapování a aby nemusily býti opakovány, při čemž by se pak náklad musel uhraditi z veřejných prostředků. To bude vyjádřeno ve vládním nařízení.

Ze soustředění je vyňata služba z oboru vyměřování a mapování, která slouží výhradně obraně státu, a to v rozsahu nezbytně nutném pro potřeby vojenské správy. V ostatních oborech veřejné správy zůstane jen měřická služba souvisící s oprávněním podle § 51 kat. zákona č. 177/1927 Sb. a taková měřická služba, pro jejíž uspokojivé vykonávání je třeba znáti podrobné potřeby příslušného ressortu a stálý styk s jinými druhy služeb tohoto resortu. To lze splnit jen stálou službou v příslušném ressortu.

Práce spojené s veřejným vyměřováním a mapováním budou jednotlivými resorty prováděny jen v rozsahu nezbytně nutném pro obor jejich působnosti. Bylo by také velmi výhodné přemísťování úředníků ze soustředěné služby do služby ressortní a naopak; využilo by se tím velmi mnoho cenných zkušeností pro veřejné vyměřování a mapování.

Hraniční archiv je základní složkou administrativně-právní agendy, která náleží ministerstvu vnitra. Archivalie v něm uschovávané jsou svojí povahou tajné a nedělitelné. Vedení v patrnosti a vyznačení změn v dokumentárním díle musí býti jednotné a musí býti prováděno podle ustanovení příslušných úmluv se státy sousedními.

I ressortní práce musí se omeziti na nejmenší míru, a kde se vyskytnou ve větším rozsahu, může je převzít služba soustředěná, která ovšem musí pracovati ve stálém styku se znalci ressortními. Takové případy nastanou na př. zejména při pozemkové reformě, regulačních plánech a službě pro obranu státu.

Práce celostátního významu budou konány ministerstvem financí přičleněnými odbornými ústavy pro geodetické základy, fotogrametrii, mapování, reprodukci, kartografii, tisk, ústřední archiv, výzkumnictví a pod. Ostatní služba v prvé a druhé stolici bude řešena obdobně tak, jak je dosud vybudována u ministerstva financí.

Ressortům, které mají zájem na pracích veřejného vyměřování a mapování, bude dána možnost, aby uplatňovaly své názory a požadavky na meziministerských poradách, svolávaných podle potřeby ministerstvem financí.

Prakticky jsou všechny úřady a orgány, které pracují mimo soustředěnou službu, pomocníky služby soustředěné; jim vlastně jsou svěřeny dílčí úkony. Musí býti proto pamatováno na opatření, která by i tuto rozptýlenou vyměřovací a mapovací činnost soustředila a využila. Povinnost hlášení má zaručiti jednotnost v provádění a zameziti opakování prací.

Je třeba zajistiti potřebnou součinnost všech úřadů, ústavů a orgánů státní a jiné veřejné správy.

Účelem ustanovení odstavce 3 jest, aby se obecenstvu dostala do ruky mapa s odborného stanoviska bezvadná a za přiměřenou cenu, není-li proveditelné, aby vydavatelská činnost byla soustředěna v rukou státu. Každá mapa je přímo nebo nepřímo vyhotovena na podkladě úředních pomůcek, opatřených značným nákladem státu. Tímto ustanovením bude také zajištěn přehled a evidence veškerých mapových děl. Při tom zůstává nedotčena působnost ministerstva národní obrany a ministerstva informací.

Spolupráce Národního komitétu geodetického a geofysikálního (§ 10, odst. 1 vl. nař. č. 64/1930 Sb.), jakožto složky Národní rady badatelské, je nejvýše žádoucí s ohledem na mezinárodní zhodnocení výsledků prací geodetických základů po stránce vědecké; bude věcí vhodné dohody pro účelnou úpravu této součinnosti a stanovení vědeckých zásad pro geodetické základy a zhodnocení vědeckých výsledků pro účely mezinárodní.

Samozřejmým důsledkem práva původského jest vyhrazení práva rozmnožovati díla veřejného vyměřování a mapování, která jsou vybudována velikým nákladem státu a jichž bylo mnohdy různým způsobem zneužíváno.

Jde-li též o zájmy obrany státu, dohodne se ministerstvo financí před udělením práva k rozmnožování s ministerstvem národní obrany. Tato součinnost bude vyjádřena ve vládním nařízení.

Podle dosavadních zkušeností je třeba zneužití rozmnožovacího práva, alespoň v některých případech, trestně stíhati. Veřejné úřady (orgány), které zjistí, že byl přestoupen zákon, oznámí to ministerstvu financí.

Není třeba vysvětlivek.

Provádění připravovaných opatření nevyžádá si zvýšených nákladů, ježto jde v podstatě o organisační soustředění složek, činných dosud v oboru veřejného vyměřování a mapování.