Rozpočtový výbor ústavodárného Národního shromáždění předkládá zprávu o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1948 a navrhuje:

Ústavodárné Národní shromáždění račiž schváliti:

1. Finanční zákon republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1948 podle návrhu rozpočtového výboru (str. XXVII této zprávy).

2. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1948 ve znění vládou předloženém.

3. Připojené resoluce.

Rozpočtový výbor ústavodárného Národního shromáždění podává o svém jednání o vládním návrhu finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1948, tuto zprávu.

Zpráva obsahuje přehled jednání v rozpočtovém výboru počínajíc volbou generálního zpravodaje a zpravodajů o jednotlivých kapitolách a státních podnicích, pak stručný výtah z rozpravy povšechné i zvláštní, z nichž jest v hrubých rysech patrno, o čem bylo jednáno a k jakému závěru rozpočtový výbor dospěl, dále přijaté resoluce a konečně přehled schůzí výboru s dobou jejich trvání a přehled jednání, z něhož jest patrný počet řečníků.

Budiž i zde konstatováno, a jest to také jedním ze symptomů postupující konsolidace našich poměrů, že vládní návrh finančního zákona na rok 1948, ačkoli jde o nejobsáhlejší osnovu v tomto roce, byl předložen k ústavnímu projednání včas.

Návrh státního rozpočtu na rok 1948 nevykazuje, pokud jde o konstrukci, proti rozpočtu na rok 1947 podstatných změn. Jest jednotný pro výdaje a příjmy běžné i pro výdaje a příjmy vyplývající z přechodných poměrů mimořádných; jest členěn na dosavadní 3 skupiny, a to na skup. I. Vlastní státní správa, skup. II. Správa státních podniků a skup. III. Správa státního dluhu, při čemž rozpočet skupiny I. jest rozpočtem hlavním, neboť (v kap. 25 Všeobecná pokladní správa) obsahuje též výsledek skup. II. a III. (saldo státních podniků a potřebu na službu státního dluhu); vykazuje odděleně výdaje a příjmy ústřední, zemí českých a Slovenska, avšak i úhrn jich, a to s rozčleněním jich na výdaje správní, funkční a investiční; úvěry zařazené v něm na provádění dvouletého hospodářského plánu jsou vyznačeny zvlášť. Jest tudíž návrh státního rozpočtu na rok 1948 konstruktivně spolehlivým obrazem státního hospodaření.

S hlediska materiálního byla věnována rozpočtovým výborem plná pozornost navrženým výdajům i příjmům vůbec, zvlášť však výši navržených preliminářů. Je to patrno z délky doby, po kterou bylo zejména v podrobné rozpravě o návrhu státního rozpočtu jednáno, z počtu řečníků a z plné účasti, kterou výbor věci věnoval.

Na podkladě všestranné a zevrubné rozpravy a po výkladech jednotlivých členů vlády a sboru pověřenců, jakož i předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu a nejvyššího kontrolního dvora rozpočtový výbor vládní návrh státního rozpočtu na rok 1948 schválil, pozměnil však některá ustanovení finančního zákona, a to ve znění patrném z připojeného návrhu a usnesl se na připojených resolucích.

Předkládaje v zastoupení rozpočtového výboru tuto zprávu, žádám, aby ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo za podklad svého jednání.

Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi dne 31. října 1947 generálním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na r. 1948,

a zpravodaji ve schůzi dne 5. listopadu 1947 o jednotlivých kapitolách tyto poslance:

Po zahájení rozpočtového výboru posl. dr. Zibrínem ujal se slova generální zpravodaj posl. Julius Firt. Předem zdůraznil, že zákonodárnému sboru připadá nyní dvojí úkol, t. j. jednak úkol stran vládních, tedy postarati se o včasné a řádné projednání a schválení návrhu státního rozpočtu, jednak úkol dnes u nás neexistující oposice - ovšem státotvorné konstruktivní oposice a kritiky, tedy ukázati na vady a nedostatky vládní předlohy. Konečně je na zákonodárném sboru samém zpytovati svoje svědomí a zamysliti se nad svými vlastními chybami a omyly. Kdyby tak neučinil, zbavil by se pro budoucnost práva kritiky.

Pro kritiku státního hospodářství a jeho plnění musí býti jednak zkoumán poměr státního hospodářství k ostatnímu hospodářství státnímu jako jeho podkladu, klade se tedy otázka únosnosti státního hospodářství pro ostatní hospodářství národní, jednak přichází v úvahu skladba výdajů a příjmů i jejich hodnocení podle sociálních užitků a sociálních škod.

Generální zpravodaj lituje, že v rozpočtu nejsou přímo u každé položky data z rozpočtu minulého, což bylo znemožněno tím, že nebyly jednotlivé položky upraveny přímo a definitivně, nýbrž tak, že po hotovém rozpočtu byl do finančního zákona vložen § 26 s paušálním nebo lineárním snížením určitých druhů výdajů, jež provede dodatečně vláda. Výdaje státní správy činí po paušálním snížení 67 miliard Kčs. Pro rok 1947 byly výdaje rozpočteny na 76 resp. 73 miliard Kčs. Tato obě čísla nejsou však srovnatelná, protože roku 1947 byla v rozpočtu velká průběžná položka UNRRA a výdaje na sociální pojištění, rodinné přídavky a starobní podpory ve výši 3.22 miliardy Kčs, které se nyní snižují o 2 miliardy Kčs.

Upozorniv na samostatně účtující fondy, jejichž hospodářství uniká parlamentní kontrole, doporučil toto fondové hospodářství zvláštní pozornosti parlamentní kontrolní a úsporné komise.

Při uvážení všeho dospěl k závěru, že rozsah státních výdajů, které jsou břemenem národního hospodářství, se vlastně zvýšil a přijímá-li se i optimistický odhad národního důchodu, pak nelze zatím říci, že státní výdaje činí sníženou kvotu národního důchodu. Obrat k lepšímu vidí ve zvýšeném úsilí vlády k dosažení dalších úspor, jak to vyjadřuje § 26 finančního zákona, jakož i v pilné a záslužné činnosti parlamentní kontrolní a úsporné komise. Dalším pak obratem k lepšímu bude, dospějeme-li aspoň k pravé stabilisaci výdajů, protože růst populace, výroby a spotřeby produktů a národního důchodu, v nějž všichni doufáme, způsobí při stabilitě státních výdajů, že bude státní rozpočet relativně méně tíživý.

Nelze také přehlédnouti, že všechny výdaje nejsou výdaji vlastního státního hospodářství, protože úděly a příděly samosprávné zůstaly ve státním rozpočtu správním, čímž své státní rozpočty od počátku nadouváme.

V poměru výdajů a příjmů jest rozpočet příznivější. Ve státní správě klesl schodek skoro na 10 miliard Kčs, který by ovšem vzrostl, kdyby se nesplnila předpokládaná snížení podle § 26 finančního zákona nebo neuzákoní-li se novelisace příslušných zákonů sociálního pojištění ještě letos, anebo jakmile bude nutno povoliti nové výdaje nepojaté do rozpočtu (na př. úprava platů veřejných zaměstnanců a pensistů). Konečně poukázal na to, že daňový výnos se ukázal lepším nežli se předpokládalo v r. 1947 a možno doufati, že příznivě se budou vyvíjeti i v r. 1948 daně přímé i při tak vysokých částkách ve prospěch vyrovnávacího fondu a daně nepřímé i při tak značném zvýšení daní spotřebních a při neúrodě letošního roku. Snížení schodku zažehnává nebezpečí inflačních úhrad, což jest také obrat k lepšímu.

Promluviv o nutnosti zhospodárnění státní správy vyzvedl v závěru potřebu spolupráce všech, aby mohlo býti dáno státu vše, co k plnění úkolů potřebuje.

Všeobecné rozpravy se zúčastnilo celkem 7 řečníků.

Posl. dr. Chytil podrobil předložený rozpočet hodnocení s hlediska jeho úplnosti, vyrovnanosti a únosnosti.

O úplném rozpočtu možno v jednom smyslu mluviti, jestliže obsahuje ve svých výdajových položkách všechny výdaje, které pro stát plynou z platných zákonů pro ten který rok. Ve druhém smyslu jest rozpočet úplný tehdy, jestliže pamatuje na ony výdaje, které s největší pravděpodobností na základě okolností dnes již známých nastoupí nově jako výdaje další. K této problematické úplnosti rozpočtů se přirozeným způsobem těsně připojuje problematika pravděpodobného růstu státních výdajů v dohledné budoucnosti vůbec, i když nejde o výdaje roku bezprostředně následujícího. Zčásti hned v příštím roce, zčásti v nejbližší budoucnosti budeme stát před několika rozměrnými výdajovými úkoly, především pak před zvýšením platů veřejných zaměstnanců a pensí těchto zaměstnanců, před otázkou urychlené likvidace vázaných vkladů, před otázkou transformace nepružného oběživa v oběživo pružné, před otázkou likvidace náhradové otázky za znárodněný majetek a před otázkou úhradového problému sociálního pojištění. Jako veliký a záslužný krok vpřed uvedl řečník zřízení likvidačního měnového fondu. Přitom upozornil, že i když celková a definitivní bilance tohoto fondu není dosud hotova, jest jasné, že likvidace vázaných vkladů se neobejde bez důkladného ročního příspěvku ze strany státu. Nutno si též uvědomiti, že jest zastaveno umořování státního dluhu, které bude v příštích letech zatěžovati rozpočty.

Při posouzení vývojové linie našich rozpočtů porovnal kriticky návrh státního rozpočtu na rok 1948 s rozpočtem na rok 1947.

Pokud jde o únosnost rozpočtu, připomněl řečník slova ministra financí, že jsme na nejzazší hranici únosnosti s rozpočtem a že situace jest krajně napjatá, i když se rozpočet jeví ještě únosným. Zmíniv se pak o obtížích, které nás čekají na poli mezinárodního obchodu, řečník zdůraznil, že životní úroveň národa se zvyšuje zvýšením a tím zlevňováním produkce. V závěru ocenil úsilí ministra financí dostati rozpočtování co nejblíže ideálu přesnosti, jeho úsilí o normální a bezvadnou cedulovou politiku a jeho zásady o spořivosti.

Posl. dr Josko uvedl k problému členění státního rozpočtu, že při hodnocení příznivějších výsledků rozpočtového hospodaření v zemích českých nutno vzíti v úvahu, že v zemích českých odpadá náklad na ústřední úřady, naproti tomu mezi slovenské výdaje jsou zařazeny i výdaje na pověřenectva, která vedle agendy druhé instance vyřizují též velkou část agendy povahy ústřední.

Jako klad rozpočtového objemu uznal skutečnost, že rozpočtový návrh jako celek jest učiněn podle skutečné potřeby, která se ukazuje v jednotlivých úsecích státního hospodaření. Řečník dále dovozoval, že státní správa na Slovensku není příliš nákladná. Na ministerstva připadá 70 % a na pověřenectva 30 %, při čemž pověřenectva vykonávají převážně též agendu druhé instance, kterou v zemích českých vykonávají zemské úřady politické, finanční, školské a jiné.

Zmíniv se o uvolňování vázaných vkladů se zřetelem na poměry na Slovensku, konstatoval, že na Slovensku bylo uvolňováno ze starých vkladů poměrně méně než v zemích českých.

Posl. Souček poukázal na obsáhlý rozbor ministra financí, který vyvrací všechna tvrzení o tom, že vedoucí činitelé ve státě přehlíželi nebo podceňovali nedostatky a obtíže doby. Správné ocenění hospodářského vývoje nejen s hlediska omezeného časového úseku, ale i s hlediska vývojového procesu, je jedním z důležitých činitelů jak dojíti k reálným závěrům. Řečník ocenil snahu ministra financí dáti rozpočtu novou vyšší funkci, aby totiž rozpočet nebyl jen výpočtem potřeb a úhrad s úzkého hlediska státní pokladny, ale aby byl hospodářským plánem, který vychází z celkového národního důchodu a produktu. Nad jiné významným počinem jest to, že ministr financí při předložení státního rozpočtu připojil ke svému výkladu odhad národního důchodu na rok 1946 a 1947, i když předložená sestava není zcela vyčerpávající. Řečník pak vyzvedl dosah a význam přesunů národního důchodu. Ze srovnání vydání ve správě sociální, ve zdravotnictví a ve správě kulturní v letech 1930, 1932, 1937 a 1948 vysvítá, že ze státních prostředků vrací se daleko více než dříve, i když přihlížíme k valorisaci, při čemž hlavním účelem jest dosáhnouti spravedlivějšího rozdělení národního důchodu.

Řečník dále uvedl, že bylo učiněno vše, aby rozpočet byl úsporný, ale bez řady organisačních opatření nebylo by možné v rozpočtu na r. 1948 a nebude možné ani v budoucnosti docíliti pronikavějších úspor. Ze srovnání našeho hospodářství s jinými státy vyplývá, že podíl státních vydání na národním důchodu je únosný. Hospodaření státu nelze posuzovati jenom podle výsledku závěrečného účtu, neboť stát má řadu povinností, úkolů a služeb, které nemohou býti vyčísleny závěrečným účtem. Předložený rozpočet na rok 1948 vedle splnění běžných úkolů státní správy vyjadřuje, do jaké míry v rámci hospodářského roku bude rozmnožen národní majetek.

Mluvě o vývoji státního dluhu řečník pravil, že se počítá se zvýšením státního dluhu o 12.8% miliardy, takže státní dluh stoupne na 121.5 miliard Kčs.

Do celkového příznivého vývoje zasáhnou sice rušivě důsledky letošního sucha. Plánovité hospodářství nám však umožní, abychom překonali i tyto těžkosti.

Posl. Šulík uvedl, že obraz hospodaření lidové správy bude úplný, až bude přehled rozpočtu samosprávných svazků doplněn účetní rozvahou jejich podniků jako pendant k rozpočtům podniků státních. K tomu musí býti ještě připojena účetní rozvaha podniků znárodněných, sestavená tak, aby z ní bylo možno přesně zjistiti nejen zisk a ztrátu, nýbrž i ostatní bilanční složky, zejména náklady na investice a pod.

Uvítal snahu ministra financí o zdůvodnění únosnosti státního rozpočtu novými metodami, totiž z konstrukce národního důchodu a z jeho rozložení. Nutno však uvědomiti si obtíže této metody a společnými silami se dohodnouti na metodě a postupu, jehož bude nutno použíti pro konfrontaci rozpočtových čísel toho kterého roku s čísly národního důchodu.

Mluvě o investiční činnosti řečník zdůraznil důležitost přísného a důsledného rozeznávání investic výrobních, produktivních v bezprostředním slova smyslu, od investic spotřebních, konsumních. Neboť jen výrobní investice zajišťují lidu zvýšenou výrobu spotřebních statků a nutno je tedy forsírovat ihned a bez výhrad, kdežto investice spotřební musí udržovat krok pomalejší. Ministerstvo financí by mělo zříditi vědeckou komisi, která by vypracovala přesnou metodu, jíž by byla rozpočtová čísla uvedena v soulad s odhadem národního důchodu. Pro posouzení únosnosti rozpočtu provedl pak řečník srovnání velikosti vydání, příjmů a schodků s rozpočtovými čísly let předválečných. Zmíniv se o problému zahraničního obchodu uvedl, že je to ztráta schopnosti soutěže, která způsobuje v některém odvětví ztrátu odbytiště. V souvislosti s likvidačním fondem měnovým vyslovil domněnku, že postup při likvidování konfiskátů by měl býti rychlejší a snaha získat z prodeje těchto hodnot co nejvíce, měla by býti průraznější. Při kritice některých paragrafů osnovy finančního zákona řečník konstatoval, že parlamentu nebyla dosud předložena účetní uzávěrka za léta 1945 a 1946, což podle jeho informací jest zaviněno nejasným ústavním poměrem zemí českých ke Slovensku. Pozastavil se nad otázkou subvenčního hospodaření a vyslovil se pro soustředění všech kontrol, vykonávaných správními úřady v jednom samostatném ústředním úřadě a zároveň pro kontrolu vykonávanou lidem demokraticky složeným sborem. V závěru pak pravil, že v ústavním výboru není věnována dostatečná pozornost při řešení poměru Čechů a Slováků věcem rozpočtovým, hrazení společných výdajů a že se strany české nebyli dosud přibráni k projednávání tohoto problému znalci z oboru rozpočtového a státního dluhu.

Posl. Lindauer konstatoval, že státní rozpočet na rok 1948 se opět odchýlil ve své skladbě od všech rozpočtů předešlých - i když tomu tak není v podstatných rysech - takže opět jej nelze srovnávati ani s rozpočty předválečnými ani s rozpočty na léta 1946 a 1947, což jest vážná překážka kontroly státního hospodaření. Mimo to rozpočet jest schvalován vlastně jen v prozatímních částkách. Způsob, jak má býti prováděna úspora podle § 26 finančního zákona znamená, že parlamentu se dává právo rozhodnouti jen o konečné číslici státního rozpočtu. Náklady na veřejnou správu zatěžují náš národní důchod v tak značné míře, že je nutno je snížiti co nejdříve a sice účelnou a velikou reorganisací veřejné správy, zjednodušením jejich úkolů, obmezením počtu úřadů i vyhraničením jejich kompetence.

Je nutno provésti decentralisaci veřejné správy. Podobné požadavky vyslovilo již Národní shromáždění ve svých resolucích, rovněž je uplatňovala parlamentní kontrolní a úsporná komise a jest trvati na tom, aby tyto požadavky byly plněny.

Při odhadování výdajové i příjmové stránky rozpočtu je nutno vycházeti ze skutečných předpokladů. Jenom realistický rozpočet může míti smysl. Zdá se, že rozpočet na rok 1948 je již zpracován skutečně na reálných předpokladech. Daňové zatížení se přiblížilo nebezpečně k hranici únosnosti. V nákladech na veřejnou správu nutno rozlišovati výdaje na plnění, která jsou pro jednotlivce přímo službou a přínosem ke zvýšení životní míry a na výdaje, které této povahy nemají. V budoucnosti musí nám pak jíti o to, aby výdaje, které zvyšují životní míru lidu, měly vzestupnou tendenci na rozdíl od vydání ostatních, u kterých se musíme snažiti o tendenci sestupnou. Je nesporné, že ke krytí potřeb státu a jiných orgánů veřejné správy může býti spotřebována jen určitá část národního důchodu, nemá-li dojíti ke snížení životní úrovně lidu. Jestliže jsme v situaci, že potřeba veřejné správy se přiblížila ke hranici únosnosti, může býti dále zvyšována jen tehdy, zvyšuje-li se zároveň hodnota národního důchodu.

Za účelem vytvoření předpokladu pro správnou kalkulaci a zjišťování správních výsledků našich národních podniků, jest třeba pokud možno s urychlením vytvořiti předpoklady pro sestavení východiskových bilancí. Je také naléhavým úkolem, aby co nejrychleji byla vyřešena otázka organisace našeho peněžnictví.

Nanejvýš nutna jest úprava finančního hospodářství svazků územní samosprávy, kterážto úprava vyžaduje ovšem, aby byly jasně a přesně vymezeny úkoly samosprávy.

Posl. Valo konstatoval snahu rozpočtu o spravedlivé rozdělení národního důchodu, neboť nerozděluje břemena slepě, ale odstupňuje je podle hospodářské síly jednotlivce. Náš rozpočet jest vysoký, ježto jsme si vzali za úkol odstraniti během dvouletého plány škody způsobené válkou. Mimo to se v rozpočtu odráží i letošní neúroda. Státní pokladna nemůže počítati s vývozem hospodářských plodin jako v normálních letech, což znamená, že stát bude zkrácen o drahé a cenné devisy. Nutno si též uvědomiti, že vyrovnaný rozpočet na úkor investic nebo na úkor řádného chodu státní administrativy je rozpočtem nehospodárným. Jest třeba též přistoupiti ke konečnému řešení nadbytku státních zaměstnanců. Tato otázka je důležitá nejen s hlediska státního rozpočtu, ale i z důvodu nedostatku pracovních sil v průmyslu.

Posl. Ing. dr. Ješ uvedl, že první otázkou, kterou si klademe při posuzování rozpočtu je, zdali chceme tento rozpočet opravdu považovat za závažný program státního hospodářství. Důležité je, abychom nejen podle rozpočtu na konkretní, určitý rok hospodařili, ale abychom měli dlouhodobý hospodářsko-politický program. Měli bychom si zvyknouti, aby zákony zvláště hospodářské, byly projednávány především po náležité úvaze a aby mezi jejich usnášením a jejich platností byla ponechána náležitá lhůta.

Při srovnání s rozpočtem minulým upozornil řečník, že právě administrativní a jen zčásti a nepřímo produktivní výdaje vzrůstají rok od roku. Souvisí to se stále ještě nezadrženým vzrůstem počtu státních zaměstnanců. Problémy týkající se reformy veřejné správy, restrikce zaměstnanců a jejich platové úpravy nemůžeme od sebe oddělit, poněvadž částečné řešení by nebylo řešením, pokud bychom celý problém nevzali v úvahu v celé jeho šíři. Řečník pak probral jednotlivé složky rozpočtových výdajů. Pokud se týče věcných výdajů správních, vyslovil obavu, zda 10 % lineární snížení bude možno důsledně provésti, aniž by tím někde byla vážně ohrožena agenda úřadu. Části rozpočtu, týkající se ostatních správních výdajů, doporučil věnovati pozornost v tom směru, aby byla jejich struktura ustálena. Stránku příjmovou lze rozčleniti na tři podstatné složky: vlastní příjmy administrativní, které proti roku 1947 vykazují malé snížení o 270 mil. Kčs, veřejné dávky zvýšené téměř o 12 miliard Kčs a výnos státních podniků zvýšený o 673 mil. Kčs. Daňový preliminář v návrhu rozpočtu považuje řečník za optimistický. Nakonec probral problémy vyplývající z velkého daňového zatížení a zmínil se o některých otázkách navrhovaných ve finančním zákoně.

Generální zpravodaj o rozpočtu posl. Firt shrnul výsledek generální rozpravy v závěr, že rozpočet na rok 1948 nedává důvodu k žádnému upřílišněnému optimismu, ale také ne k nějakému zvlášť nemístnému pesimismu. S uspokojením konstatoval, že převládající myšlenky a tendence směřují k hledání úspor a k nutné stabilisaci rozpočtových čísel.

K rozpočtu této kapitoly promluvil zpravodaj dr. Chytil, který zdůraznil ve své zprávě, že jde o kapitolu týkající se nejen úřední agendy hlavy státu a jeho kanceláře, nýbrž i z velké části také funkcí, které mají významnou historickou a národní úlohu, t. j. opatrování staveb na pražském hradě.

Zpravodaj podrobně pojednal o stavebních pracích na pražském hradě. Poznamenal, že od r. 1918 bylo zde podniknuto mnoho umělecky cenných úprav, jež byly přerušeny okupací a uvedl, které úpravy zde byly provedeny v posledních dvou letech a které se plánují do budoucna. Zmínil se též o zámku a o lesním zemědělském hospodářství v Lánech a pravil, že president republiky je výsostným subjektem tohoto hospodářství, které proto musí býti vedeno jako vzorné.

Zpravodaj dále vyčíslil výdajové i příjmové položky kapitoly 1, při čemž konstatoval, že její rozpočet na rok 1948 jest sestaven opravdu úsporně. V závěru doporučil, aby návrh rozpočtu této kapitoly na rok 1948 byl schválen.

O rozpočtu kapitoly 2. Národní shromáždění, referoval jako zpravodaj dr. Neuman, který, vzpomínaje nového jednacího řádu, vyslovil požadavek, aby autonomního zákonodárství bylo používáno intensivněji, stejně jako nově zavedené instituce interpelačních dnů. Kladně ocenil postup prací na nové ústavě i význam parlamentní kontrolní a úsporné komise. Výdaje kapitoly 2 snížené proti r. 1947 o 4,3 % činí pouze 0,13 % celkového rozpočtu. Je třeba, aby parlament více propagoval svou práci a upozorňoval na její rozsah a význam pro celý státní život.

V rozpravě posl. V. Beneš vyslovil přání, aby snížení věcných nákladů o 10% v kapitole 2 neprováděla vláda, ale předsednictvo ÚNS, a aby ve sněmovně byla zřízena intervenční kancelář. - Posl. Polák žádal. zvýšení počtu Slováků v NS a zdůraznil, že náklad na výkonnou moc nesmí býti v neúměrném poměru k nákladům moci zákonodárné.

V doslovu zpravodaj dr Neuman se přiklonil k názoru, aby o snížení rozpočtu parlamentu nerozhodovala vláda, nýbrž odpovědní činitelé ÚNS. Místopředseda ÚNS posl. Petr slíbil, že předsednictvo ÚNS vyjde vstříc iniciativě parlamentu a vynasnaží se uskutečnit všechna vyslovená přání. Rozpočet Národního shromáždění je deflační a může býti příkladem pro všechny centrální úřady.