Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V § 78, písmeno i), č. 5, věta druhá, zákona o přímých daních ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících, se nahrazuje částka 30.000.- Kčs částkou 90.000.- Kčs.

Tento zákon nabývá účinnosti počínajíc berním rokem 1947; provede jej ministr financí.

Novela zákona o př. d. č. 226/1936 Sb. zpřísněla posuzování odčitatelnosti platů společenských orgánů subjektů podrobených zvláštní dani výdělkové. V úvodní větě § 78 prohlásil zákon tyto platy zásadně za neodčitatelné a připustil jejich částečnou odčitatelnost specielním ustanovením § 78, písm. i) za podmínek a v rozsahu uvedených v bodě 1 až 5 tohoto ustanovení. Toto ustanovení vztahuje se také na služební požitky společenských orgánů pracovních a výrobních společenstev. Jejich služební požitky uznává za odčitatelnou položku při vyměření zvláštní daně výdělkové společenstvu v plném rozsahu jen potud, pokud nečiní ročně více než 30.000.- Kčs na jednotlivou osobu. Přesahují-li služební požitky společenských orgánů zmíněných společenstev ročních 30.000.- Kčs za jednotlivou osobu, jsou částky převyšující 30.000.- Kčs odčitatelny jen potud, pokud úhrnem nečiní více než 15% dani podrobeného ryzího výtěžku společenstva (srov. odst. 4 prov. nař. § 78, písm. i). Příklad: Čtyřčlenné představenstvo výrobního družstva tvořili jeho zaměstnanci. Služební požitky činily u zaměstnance A ročně 25.000 Kčs, u zaměstnance B 35.000 Kčs, u zaměstnance C 48.000 Kčs a u zaměstnance D 54.000 Kčs, dohromady 162.000.- Kčs. Přitom dani podrobený ryzí výtěžek činil Kčs 50.600.-. Z těchto požitků byly odčitatelny požitky zaměstnance A v plné výši, u zaměstnance B až D zcela vždy částkou 30.000.- Kčs. Úhrnem byla tudíž z požitků 162.000.- Kčs zcela odčitatelnou částka 115.000.- Kčs. Zbytek 47.000 Kčs byl odčitatelný jen do výše 15% dani podrobeného ryzího výtěžku (Kčs 50.600.-), t. j. částkou 7.590.- Kčs. To znamená, že ze služebních požitků Kčs 162.000.- byla odčitatelnou celkem částka 122.590.- Kčs, kdežto do základu daně byla zahrnuta částka 39.410.- Kčs. Již během válečných let, avšak zejména po mzdové úpravě na sklonku roku 1945 došlo k podstatnému zvýšení služebních požitků zaměstnanců družstev obdobně jako v námezdním pracovním oboru vůbec. Služební požitky zaměstnanců pracovních a výrobních družstev převyšují přirozeně značně roční částku 30.000.- Kčs. Naproti tomu správné uskutečňování družstevní myšlenky vyžaduje, aby členy představenstva byli právě osvědčení jeho zaměstnanci. Tyto skutečnosti projevují se však velmi nepříznivě při zjišťování základu zvláštní daně výdělkové pracovních a výrobních společenstev na berní rok 1947 a násl., neboť podstatnou složkou daňového základu jsou právě služební požitky zaměstnanců družstev převyšujících ročních Kčs 30.000.-, jestliže zaměstnanci jsou zároveň členy společenských orgánů, ač jinak tyto služební požitky by byly zcela odčitatelnou režijní položkou, pokud by nepřevyšovaly 250.000 Kčs [§ 78, písm. i) zák. o. př. d.].

Na tento neudržitelný stav upozornil poslanec Lindauer v rozpočtovém výboru při projednávání zákona ze dne.28. května 1947, č. 93 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o přímých daních. Zástupci ministerstva financí tehdy prohlásili, že vyvstalá nesrovnalost v zákoně bude napravena cestou administrativní. Ministerstvo financí skutečně vypracovalo pod č. j. 33.335/47-V/2 návrh usnesení vlády, na základě kterého částka 30.000 Kčs měla býti v § 78, písm. i), č. 5, věta druhá zvýšena na 90.000 Kčs. Úřad předsednictva vlády však tento návrh odmítl předložiti k projednání vládě s odůvodněním, že tato změna musí býti provedena zákonem.

Na základě tohoto zákona budou služební požitky zaměstnanců pracovních a výrobních družstev, kteří jsou zároveň zaměstnanci společenstev, posuzovány za odčitatelnou režijní položku při vyměřování zvláštní daně výdělkové společenstvům na berní rok 1947 a násl., - to jest, dokud nedojde k uzákonění podnikové daně - do částky ročních 90.000 Kčs za jednotlivou osobu, a teprve částky požitků převyšující ročně 90.000 Kčs by se posuzovaly podle ustanoveni § 78, písm. i), č. 5, věta prvá zákona o př. d.

Příklad: Platy šesti zaměstnanců-funkcionářů činily celkem za rok 1946 850.000 Kčs, z toho u každého přes 90.000 Kčs ročně. Zcela odčitatelnou byla tedy částky 540.000 Kčs (6x90.000). Zbytek 310.000 Kčs by se posoudil podle výše dani podrobeného ryzího výtěžku, který činil 350.000 Kčs, to znamená, že odčitatelnou z uvedených požitků byla by ještě částka 52.500 Kčs (15% z dani podrobeného ryzího výtěžku 350.000 Kčs). Zbývající částka 257.500 Kčs by zůstala v základu daně družstva na berní rok 1947.

Otázka zdanění platů zaměstnanců-funkcionářů se týká jen těch pracovních a výrobních společenstev, která se ve výrobě anebo zpracování surovin neomezují výlučně na členy, takže se jim výdělková daň vyměřuje podle zisku sazbami uvedenými v § 83, odst. 6 zák. o př. d. ve znění ust. odd. I. čl. 10 dekretu č. 97/45 Sb. U družstev, která se omezují ve výrobě a zpracování surovin na členy, není tato otázka praktickou, ježto se jim výdělková daň nevyměřuje podle zisku, nýbrž činí nezávisle na výši zisku 7% z úhrnu závodních podílů (§ 83, odst. 2 zák. o př. d. ve znění ust. odd. I., čl. 10 dekretu).

Navrhovaným opatřením bude příjem ze zvláštní daně výdělkové snížen jenom nepatrně. Tento snížený příjem bude proto snadno uhrazen z celkového zvýšeného příjmu na přímých daních, které lze předpokládati.