Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

Zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy se mění a doplňuje takto:

1. Ustanovení § 18, odst. 1 zní:

"Vlastník smí zemědělský pozemek, nečiní-li celková výměra jeho pozemků více než 50 ha, volně zciziti svým dětem, rodičům, manželu nebo sourozencům a nebo osobám s ním ve stejném stupni sešvagřeným."

2. Ustanovení § 18, odst. 2 zní:

"Jinak smí býti zemědělský pozemek prodán osobám, které v zemědělství mají své jediné nebo hlavní povolání, jako malozemědělcům, k doplnění jejich zemědělské nesoběstačné usedlosti nebo zemědělským zaměstnancům a rolnickým synům a dcerám k vytvoření zemědělských usedlostí v obci, v jejímž obvodu prodávaný pozemek leží nebo v obcích sousedních, za té podmínky, že celková výměra vlastních zemědělských pozemků kupujícího nečiní více než dvojnásobek nejmenší přípustné výměry (§ 1, odst. 1), ani koupí nepřevýší tento dvojnásobek o více než 0.50 ha; mezi těmito osobami má, je-li pozemek propachtován, přednostní právo na koupi pachtýř tohoto pozemku."

3. Ustanovení § 18. odst. 3 zní:

"K prodeji zemědělského pozemku je třeba souhlasu příslušného okresního národního výboru, s výjimkou odstavce 1. Souhlas nemůže býti odepřen, vyhovuje-li prodej ustanovení odst. 2 a prokáže-li kupující okolnosti uvedené v § 8, odst. 3, písm. a) a b) zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákon ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy v § 8 jasně říká, že pozemkový majetek, získaný revisí, jest určen pro příděl:

a) malozemědělcům k doplnění jejich zemědělské nesoběstačné usedlosti,

b) zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a rolnickým synům a dcerám, zejména pokud jsou krajany vracejícími se do vlasti k vytvoření zemědělských usedlostí.

Zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, který byl téměř současně projednáván v ÚNS, opouští shora uvedené spravedlivé zásady a svým ustanovením v § 18, odst. 2 a 3 znemožňuje malozemědělcům do 2. ha, aby si své hospodářství mohli rozšířiti.

Tyto zákony jsou ve zřejmém rozporu. Nelze jej vysvětliti jinak než spěšným projednáváním a přehlédnutím.

Jestliže zákon č. 142 Sb. umožňuje příděl malozemědělcům do 2 ha, musí i zákon č. 139 Sb. umožniti těmto malozemědělcům přikoupení pozemků.

Navrhované znění § 18, odst. 2 a 3 uvedený rozpor odstraňuje.

Osnova si nevyžádá nákladů, které by zatížily státní pokladnu.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán ku projednání výboru zemědělskému a právnímu.