Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947

4. zasedání

877.

Naléhavá interpelace

poslanců Kleinerové, Šulíka, Urbánka, Křepely, dra Uhlíře a druhů

ministru vnitra

ve věci předsedy ONV v Jeseníku (Frývaldově), Zdeňka Slezáka

a poměrů u tohoto ONV.

Poměry u ONV v Jeseníku jsou již delší dobu předmětem pozornosti široké veřejnosti. Tento ONV, který čítá celkem 32 členů, je složen ze 17 zástupců strany komunistické, 6 zástupců strany nár. soc., 5 zástupců strany soc. dem. a 4 zástupců strany lidové. Předsedou tohoto ONV je stále příslušník komunistické strany, Zdeněk Slezák, tech. úředník, který dosud neprokázal svou národní spolehlivost, ačkoliv bylo již mnohokráte na tuto závažnou okolnost poukazováno.

I. Podle sdělení ředitelství SNB - oblastní úřadovna SNB v Olomouci ze dne 22. května 1946, č. j. 3388/1/Stb-46, adresovaného okresní správní komisi ve Frývaldově, bylo vedeno proti Zdeňku Slezákovi trestní řízení u lidového soudu v Olomouci pro trestné činy ve smyslu dekretu presidenta republiky (pro udavačství a provinění proti národní cti).

Místní národní výbor v Jeseníku zabýval se osobou předsedy ONV Zdeňka Slezáka ve schůzi svého plena dne 15. července 1947, kdy byl jmenovaný veřejně obviněn, že úřaduje bez státní a národní spolehlivosti. Byl obviněn, že udal dva české úředníky a zavinil jejich persekuci, že v době nesvobody vyhrožoval spoluhráčům v kartách gestapem, že se v Todtově organisaci hlásil dobrovolně k vyšším měřičským pracem, že sliboval Čechům intervence a bral za to peníze, že udal českého inženýra pro sabotáž protiletecké služby. Jmenovaný Zdeněk Slezák se obhajoval ve zvláštním vydání "Hraničáře", kde uvedl, že státní zástupce řízení zastavil, že trestní nalézací komise řízení nezahájila, ale neřekl, že řízení nezahájila proto, že její činnost skončila a že spis postoupila radnému trestnímu soudu, kde je věc dosud neskončena. Žalobu jak na původce tohoto provinění, tak na svobodné noviny, které přinesly o tom zprávu, vůbec nepodal. Máme tedy za to, že obvinění bylo pravdivé a že vážnost ONV byla velmi snížena, když veřejně bylo konstatováno, že jeho předseda nemá státní a národní spolehlivost. Kdyby byli příslušní úředníci v Olomouci konali řádně svou povinnost, nemohl nynější předseda ONV Zdeněk Slezák vůbec voliti, třebaže byl kandidován za KSČ do ÚNS - protože u jeho jména měla býti vyznačena překážka výkonu volebního práva.

Podle vyjádření příslušných úředních orgánů vyznívají informace po stránce charakteru předsedy ONV všeobecně v jeho neprospěch v tom smyslu, že rád si hraje na pána, rád žije nad poměry, je panovačný, lehké povahy, ve službě povrchní a nepřesný, dělá dluhy, prudký a sebevědomý, a v jednom případě byl dokonce označen termínem "hochštapler". Tyto informace souhlasí v zásadě s míněním, které si o jmenovaném utvořila značná část obyvatelstva nejen okresu jesenického, ale celého kraje.

Předseda ONV v Jeseníku svým chováním a jednáním soustavně znevažuje v ocích občanů významné postavení představitele lidově demokratického orgánu, jak dokazuje řada přehmatů. Na př.:

1. Postupuje naprosto osobně proti předsedovi zaměstnanecké rady ONV Bartošovi, který byl současně předsedou MNV v Jeseníku a který byl na funkci předsedy zaměstnanecké rady řádně zvolen. Předseda ONV patrně velmi těžce nese, že Bartoš před časem vystoupil z KSČ. Zařídil pro to, aby tento byl zbaven funkce zapisovatele ONV a bylo proti němu bezdůvodně zavedeno disciplinární řízení. Při provedení suspense Bartoše z funkce předsedy zaměstnanecké rady předstíral Slezák, že suspense byla usnesena ve schůzi předsednictva ONV 12. září 1947, ačkoliv v protokole o této schůzi není o suspensi žádného záznamu. Důvody suspense nebyly předem sděleny zaměstnanecké radě, aby tato o nich mohla pojednati, Protokolárně bylo zjištěno, že předseda ONV Slezák vykonával nátlak na některé zaměstnance ONV, aby vypovídali proti Bartošovi a dokonce na schůzi zaměstnanců ONV 15. září 1947 prohlásil doslovně: "Jednoho jsme se zbavili, a kdo nebude parýrovat, půjde za ním".

Neslušné chování některých komunistických zaměstnanců ONV vůči jejich nekomunistickým kolegům, jež je mlčky předsedou ONV i jinými komunistickými členy ONV trpěno, poškozuje vážnost úřadu. Důkazem pro tvrzení, že pouze nedůstojné chování dnešního předsedy ONV Slezáka, jest příčinou chaotických poměrů mezi zaměstnanci ONV jest zjištění, že pokud byla předsedou ONV jiná osoba, požívající důvěry, byla mezi zaměstnanci ONV souhra, třebaže předsedou zaměstnanecké rady byl týž Bartoš, i když byl tehdy příslušníkem KSČ Je tedy důvodné podezření, že činnost předsedy ONV Slezáka směřuje k potírání práv zaměstnanecké rady, která vyplývají přímo ze zákona. Jedná tedy ve funkci předsedy ONV proti platnému zákonu.

2. Výpomocný topič-stolař Josef Skřivánek byl pověřen vedením presidiálního a důvěrného protokolu. Tento muž je placen na hodinovou mzdu z prostředků okresních silnic a nemá služební přísahy. Ustanovení stalo se bez předchozího projednání se zaměstnaneckou radou. Tak tedy, přijatý bez schválení nadřízeného úřadu, bez služební přísahy, shlédne i ty nejdůvěrnější spisy, zatím co zaměstnanecké radě jsou odpírány k nahlédnutí osobní spisy zaměstnanců.

3. ZNV nařídil, aby kapitánu-legionáři a prvému předsedovi MNV Krejčímu bylo vráceno jeho osobní auto, které mu bylo neprávem zabaveno na osobní rozkaz předsedy ONV Slezáka. Ačkoliv uplynulo již několik měsíců, auto dosud vráceno nebylo, třebaže ZNV vydal již druhý příkaz k jeho vrácení.

4. Šofér ONV v Jeseníku Jiří Kašpar dne 20. července 1947 společně s bratrem řádil vandalským způsobem na hřbitově a v kostele v Supíkovicích. Způsobena byla škoda ve výši asi 45.000 Kč.-. Oba byli zajištěni a z vazby okresního soudu v Jeseníku byli převezeni do vazby krajského soudu v Opavě. Převoz se konal služebním vozem ONV. Po vyšetření věci byli propuštěni na svobodu. ZNV expositura v Ostravě nařídil, aby Jiří Kašpar byl propuštěn ze služby, Samozřejmě propuštěn nebyl a dostal ještě dne 4. září 1947 služební byt v úřední budově ONV v Jeseníku.

5. Člen MNV v Dolní Lípové - Herman - byl nezákonně vyhoštěn z okresu. Po interpelaci v parlamentě byl tento výměr o vyhoštění jmenovaného zrušen, ale předseda ONV odmítl vydati tento zrušovací výměr straně.

6. Zdeněk Slezák jako předseda ONV schválil nezákonný postup při očišťovacím řízení Dr. Leopolda Wollmanna, t. č. rady úřadu ONV v Jeseníku. Lidovým soudem v Uherském Hradišti byla věc Dra. Wollmanna postoupena trestní komisi ONV v Kroměříži, kde byly činy spáchány. Řízení však provedla komise ONV v Jeseníku, jejím právním poradcem byl právě žalovaný Dr. Wollmann. Byl dokonce členem této komise; připravil si tedy sám svoje osvobození a dokonce pro tento návrh hlasoval.

7. Domovník Karel Zdráhal byl a je předsedou ONV Slezákem pronásledován, protože dal revisním orgánům ZNV k disposici knihu jízd, ze které, při svědomitém vedení, je zřejmo, kolik a jakých soukromých jízd bylo podniknuto služebním vozem. Za toto svoje přesné plnění povinností byl předsedou ONV v plné jízdě při rychlosti 80 km pohlavkován.

8. Dále se Zdeněk Slezák dopustil zneužití úředního postavení v souvislosti s provedenou revisí ZNV v případě účetního tajemníka Miloše Sochora a Miloše Míky. Miloš Sochor, nyní předseda MNV v Jeseníku, bezostyšně se vyjadřuje veřejně, že budou likvidováni všichni jiní straníci, než KSČ. Dne 17. října 1947 vykřikoval v přítomnosti předsedy ONV Slezáka a člena ONV Neboly, že každý, kdo ze zaměstnanců státní bezpečnosti a kriminální úřadovny není dosud v KSČ, určitě tam do půl roku bude muset být.

9. Ladislav Dřímal, jako nekvalifikovaný a nevyučený, dostal národní správu nad jediným kožešnickým závodem v Jeseníku. O národní správu nad tímto podnikem se od počátku ucházel člen SOPV, Jaroslav Pospíšil, vyučený kožešník, který však musel ustoupit nekvalifivovanému, ale silně protežovanému žadateli Dřímalovi. Pospíšil podal odvolání na min. vnitra. Toto rozhodlo, aby věc byla vyšetřena. Stěžovateli bylo na ONV řeceno, že by jeho žádost byla vyřízena kladně jenom v tom případě, kdyby byl příslušníkem KSČ. Dřímal tedy zůstal národním správcem a rozvířil znovu hladinu veřejného zájmu dne 18. října 1947. Když mu komise FNO přidělila jako svobodnému nábytek do dvou pokojů, nebyl spokojen a zavolal si na pomoc předsedu ONV Slezáka. Tento nařídil komisi, že musí Dřímalovi přiděliti nábytek do 4 pokojů. Komise se tomuto teroru ovšem nepodřídila a odmítla provésti konečný příděl. Toto podivné jednání předsedy ONV vyplývá patrně z blízkého příbuzenského vztahu k Dřímalovi.

10. Naproti tomu národní správa podniku "Kosma" v Cukmantlu byla již v prosinci 1946 podezřelá z finančních ztrát v podniku a hlavně z velikých nepořádků. Proto si vyžádal MNV v Cukmantlu již dne 16. prosince 1946 revisi ONV. Dne 19. prosince 1946 oznámil ONV v Jeseníku, že nemá revisních orgánů, kteří by mohli revisi vykonati. Dne 4. ledna 1947 sdělil MNV v Cukmantlu, že si již sehnal své vlastní revisní orgány. Dne 10. a 29. ledna 1947 si vyžádal ONV v Jeseníku podání zprávy o výsledku revise. V březnu podal MNV v Cukmantlu předběžnou revisní zprávu a požádal o sdělení, kdo bude revisi platit. 27. června 1947 požádal ONV znovu o revisní zprávu. 9. června 1947 MNV v Cukmantlu odmítl vydati revisní zprávu proto, že ONV v Jeseníku dosud nesdělil, kdo bude revisi platit. 14 června 1947 ONV znovu žádal o sdělení výsledku revise. Dne 24. června 1947 oznámil ONV v Cukmantlu, že revisní zprávu nevydá 30. června, 8 července a konečně 12. září 1947 následovaly nové urgence ONV o vydání revisní zprávy. A tak teprve 17. října 1947 odvezli si příslušníci SNB doklady o zpronevěře a různých podvodných machinacích v podniku Kosma v Cukmantlu na trakaři k úřednímu projednání. Výsledek revise: ztráta: 1 milion 200.000.- Kčs, neprokázaný výdej 150 q cukru, 65 q margarinu a mnoho jiného obhospodařovaného zboží. A po celou tuto dobu byl národní správce Alois Vlazsko stále na svém místě a likvidátor fy Kosma - Nykl byl zároveň revisním orgánem. A ONV v Jeseníku o tom věděl.

Stejně si počínali zástupci ONV v případě národního správce Jaroslava Filípka v Zigharticích, který si rovněž nepočínal s péčí řádného hospodáře a v podniku, který spravuje, zavinil ztrátu 150.000 Kč.

II. Štěpán Gába, dnes okresní odborový pracovník v Jeseníku, byl až do března 1946 bezpečnostním referentem ONV v Jeseníku. Jeho působení bylo jedinou hrůzovládou, ačkoliv sám by býval patřil pro své předchozí chování rozhodně jinam, než na vedoucí místo lidové samosprávy. V této době totiž neměl ještě vymazáno svých 11 trestů a jeho propuštění z donucovací pracovny nebylo příliš dávného data.

Podle trestního listu SNB - velitelství stanice Hněvotín, okres Olomouc, byl tento Štěpán Gába, narozený dne 24. prosince 1906 v Bystročicích, soudní okres Olomouc, matka Filomena Gábová (něm.), svobodný, malíř a natěrač, svobodník Hraničářského praporu 3, degradován na vojína a pokusil se dne 19. října 1930 vyloupiti pokladnu v Domášově n. B. ve společnosti Josefa Pospíšila z Hulína. Propuštěn z donucovací pracovny č. j. 1785/37.

Výpočet trestů tohoto Štěpána Gáby je velmi pestrý. Rozsudkem brigádního soudu v Olomouci ze dne 2. března 1928 Btr 80/27 byl pro trestný čin § 269 tr. zák. odsouzen k 3 týdnům vězení s jedním postem týdně a samovazbou. Krajský soud v Olomouci dne 10. září 1928, Tk VII 1272/28 jej odsoudil pro §§ 171, 173 tr. z. k 3 měsícům těžkého žaláře s jedním postem měsíčně a vyslovil ztrátu volebního práva. Týž soud dne 30. října 1928, Tk VI 2061/28 pro §§ 171, 173, 176, II lit- č., §§ 8, 197, 200, 201, 183 odsoudil jej k těžkému žaláři na 6 měsíců zostřeného jedním postem měsíčně. Okresní soud v Olomouci dne 3. dubna 1929, T VII 2002/28 pro § 46o tr. z. jej odsoudil k týdennímu vězení s jedním postem a ke ztrátě volebního práva. Sborový soud v Olomouci dne 20. listopadu 1929, Tk VII 1623/29 pro §§ 171, 176 II a 461 tr. zk. 7 měsícům těžkého žaláře s jedním postem a ke ztrátě volebního práva. Sborový soud v Olomouci dne 18. března 1931, Tk VII 2139 a rozhodn. vrchního soudu v Brně z 10. dubna 1931, tov. V/97/31 pro §§ 171, 8, 174, IIa, c, IIa tr. z. (v noci se vloupal do záložny, aby odcizil peníze) jej odsoudil k 9 měsícům vězení zostřeného jedním postem za měsíc. Přitom vyslovil přípustnost dodání do donucovací pracovny a ztrátu práva volebního. Okresní soud v Olomouci dne 25. srpna 1933, T VII 1160/33 pro §§ 461, 8 tr. z. (vylákal peníze ze ziskuchtivosti) k jednomu týdnu tuhého vězení zostřeného jedním postem a ke ztrátě práva volebního. Sborový soud v Olomouci 31. října 1933, Tk VI 1573/33-12 pro §§ 197, 200 tr. z. (zločin podvodu) k 10 týdnům žaláře se 4 posty a ke ztrátě práva volebního. Okresní soud v Olomouci dne 29. září 1933, T VII 1434/33 pro § 460 tr. z. (krádež jízdního kola), jeden týden tuhého vězení zostřeného jedním postem a ztráta volebního práva. Sborový soud, samosoudce, Olomouc dne 19. prosince 1933, Tk VI 2543/ 33-9 pro § 461 tr. z. 10 dní tuhého vězení a ztráta práva volebního. Okresní soud v Olomouci 23. února 1934, T VII 2230/33 pro § 460 tr. z. (krádež zavazadel na nádraží), jeden týden tuhého vězení zostřeného jedním postem a ztráta volebního práva, Tento člověk byl bezpečnostním referentem ONV v Jeseníku, organisoval si na vykonávání svých příkazů celou tlupu mladých lidí (t. zv. Gábova tlupa "Gábovi hoši") a způsobil mnoho škod. A o jeho činnosti dobře věděl tehdy předseda MNV Slezák, který ji nejen schvaloval, ale dokonce podporoval. A tento člověk se stal nyní odborovým tajemníkem a bezprostředním rozhodčím ve věcech závodních rad v národních podnicích a jiných sektorech výroby.

III. V červenci 1946 se stal po mnohokráte trestaném Št. Gábovi bezpečnostním referentem ONV v Jeseníku Břetislav Kašpar, který byl za poslední války zaměstnán jako dělník ve Zbrojovce. V době, kdy nacističtí okupanti z naší inteligence dělali pomocné dělníky, byl tento Břetislav Kašpar jmenován po jednom roce z dělníka úředníkem. Za jeho působnosti jako bezpečnostního referenta ONV v Jeseníku byli členové SNB zastrašováni a překládáni, jakmile se jejich vyšetřování týkalo příslušníků KSČ. Jako příklad uvádíme případ inspektora Škarpy, který vyšetřoval případ vloupání a zneuctění kostela v Supíkovicích. Šlo o trestný čin, kterého se dopustili dva bratři jmenovaného Břetislava Kašpara. Vyšetřování případu bylo stále znesnadňováno a tři svědkyně byly dokonce ihned pracovně nasazeny do Javorníka na přímý příkaz ONV v Jeseníku. Tato věc vzbudila v celém kraji rozruch a byla posuzována jako odstraňování a umlčováni svědků. Poznamenáváme, že převoz obou pachatelů do vazby krajského soudu v Opavě se konal - jak již uvedeno - osobním úředním autem ONV v Jeseníku, ačkoliv pro takové případy se vždy používá vlaku. Naléhavost této interpelace je odůvodněna tím, že počet uvedených závažných případů ani zdaleka není úplný a řádně a hlavně včas provedené šetření může zabrániti dalším hospodářským a mravním škodám. V případě Štěpána Gáby je nutno zabrániti tomu, aby jako odborový tajemník nezpůsobil svým jednáním dělnictvu a pracujícím veliké škody a aby jeho jednání nevrhalo špatné světlo na naše odborové hnutí. V případě Břetislava Kašpara jde o existenční zajištění těch příslušníků SNB, kteří svědomitě a správně konají svoje povinnosti.

IV. V uplynulých dnech byla veřejnost v kraji opět pobouřena postupem, jakým byl bezpečnostním referentem ONV vyšetřován případ firmy Kosch a Klein v Jeseníku, kde národní správce Leopold Barnet byl 36 hodin bezdůvodně držen na stanici SNB a pak bez zatýkacího rozkazu dodán do soudní vazby.

V. Již delší dobu pozastavuje se veřejnost nad poměry v našich světových lázních Jeseníku (dříve Gräfenberk) a Dolní Lípové, zejména nad hospodařením v těchto lázeňských podnicích. Naléhavá upozornění jednotlivých poslanců jsou dosud na škodu státu bez výsledku. Na nátlak ONV v Jeseníku je na příklad houževnatě držen jako národní správce Dr. J. Toušek, příslušník KSČ, proti němuž je dosud vedeno disciplinární řízení u min. zahraničních věcí pro vydání československého konsulátu v Indii v r. 1939 Němcům a který bez ohledu na očistné řízení byl dokonce ustanoven vládním zmocněncem pro lázeňskou oblast slezskou.

Podepsaní se proto táží pana ministra:

1. Zda jsou mu všechny uvedené skutečnosti známy?

2. Zda je ochoten sděliti, z jakých důvodů nebylo dosud proti Zdeňku Slezákovi zakročeno, když se nemůže jako veřejný zaměstnanec a předseda ONV prokázati potvrzením o státní a národní spolehlivosti?

3. Zda je ochoten dáti poměry u ONV v Jeseníku nestranně, ale přísně vyšetřiti a sjednati nápravu?

4. Jaká opatření hodlá učiniti, aby nebyli našemu lidu vnucováni veřejní funkcionáři stranicky zaujatí a mnohdy pochybných mravních kvalit?

5. Zda je ochoten zaříditi, aby jmenovaný Štěpán Gába byl zbaven všech veřejných funkcí a byl zbaven jakékoliv možnosti rozhodování o právech a povinnostech zaměstnavatelů a zaměstnanců?

6. Zda je ochoten zakročiti proti zastrašování příslušníků SNB při konání jejich služby?

7. Zda je ochoten zaříditi, aby veškerá škoda, která byla uvedenými osobami způsobena, byla brzy všem postiženým nahrazena?

8. Jaké je ochoten dáti záruky, že se podobné případy nebudou již více opakovati?

V Praze dne 12. listopadu 1947.

Kleinerová, Šulík, Urbánek, Křepela, dr. Uhlíř,

Zeminová, dr. Neuman, Přeučil, Parez, Slíva, Šmejcová, Rychtera, dr, Kameníček, ing. dr. Ješ, Alois Jaroš-, Jirásek, ing. dr. Kácl, dr Horáková, Čížek, Caňkář, dr. Burian, Mikuláš, Torn, dr. Krajina, Žáčková-Batková, Nedoma, Hora, Lesák, Tichota, Klátil, dr. Hobza, Firt, Uhlířová, Kobylka, dr, Novotný.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP