Rozpočtový výbor projednal shora zmíněný vládní návrh ve schůzi subkomise dne 29. října 1947 a ve dvou schůzích výborových dne 29. října a 30. října 1947. Na návrhu byly provedeny četné změny, doplňky a škrty a rozpočtový výbor doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění takto upravený návrh zákona, jak je zřejmý z připojeného úhrnného znění, jež je nerozlučnou součástí této zprávy, ke schválení. Rozpočtový výbor přijal současně připojenou resoluci.

Mimořádná jednorázová dávka a mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku podle tohoto zákona slouží k úhradě mimořádných příplatků vyplácených k zemědělským cenám jako náhrada škod utrpěných suchem, pokud výnos dávek neplyne do Likvidačního fondu měnového (§ 13).

Pro mimořádné dávky upravené tímto zákonem platí, pokud není jinak v tomto zákoně stanoveno, odobně ustanovení zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, a ustanovení zákona ze dne 26. června 1947. č. 109 Sb., o dani ze mzdy.

(¹) Mimořádné jednorázové dávce jsou podrobeny:

a) fysické osoby a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, podléhající dani důchodové nebo dani ze mzdy, přesahuje-li jejich dani podrobený důchod nebo dani podrobená mzda, po případě jejich součet, částku 240.000 Kčs za kalendářní rok 1947, a to sazbou podle § 9, odst. 1,

b) fysické osoby, neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, akciové společnosti, komanditní společnosti na akcie a společnosti s ručením omezeným, jsou-li vlastníky majetku přesahujícího 1,000.000 Kčs a mají-li v kalendářním roce 1947 dani podrobený důchod nebo dani podrobenou mzdu, případně jejich součet, nebo základ zvláštní daně výdělkové nejméně 50.000 Kčs, a to sazbou podle § 9, odst. 2.

(²) Společně s hlavou rodiny se zdaní též příslušníci rodiny. K jejich důchodu (mzdě) a majetku se přihlíží při výpočtu hranice důchodu (mzdy) a majetku, uvedené v odstavci 1.

(³) K částkám vyplaceným z důvodů odčinění křivd podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb. osobám uvedeným v § 1 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb. se nepřihlíží při výpočtu hranice důchodu (mzdy) uvedené v odstavci 1, písm. a). U spisovatelů a výtvarných umělců a jejich pozůstalých se při výpočtu této hranice přihlíží u příjmů ze spisovatelské a výtvarné umělecké činnosti (z autorských práv) jen k 50% hrubých příjmů, dosažených v roce 1947 z této činnosti.

Za majetek podle § 3, odst. 1, písm. b) se považuje veškerý majetek ve smyslu zákona č. 134/46 Sb., jehož celková hodnota po srážce dluhů a břemen činí k 31. prosinci 1947 (rozhodný den konečný) více než 1,000.000 Kčs.

Do majetku podle § 4 započítávají se také předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), jakož i sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod. a všechny jiné majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku v § 8 zákona č. 134/1946 Sb. výslovně uvedené, byly-li nabyty v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947.

(¹) Majetek, získaný v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 darováním, mají-li dary věnované týmž dárcem témuž obdarovanému dohromady hodnotu vyšší než 20.000 Kčs, se zdaňuje u dárce; darováním se tu rozumí také odbytné spočívající na zákonné alimentační povinnosti a všechna jiná věnování, jež se mají při dědickém nápadu po tom, kdo je dal, započítati do povinného dílu.

(²) Při částečně bezplatném převodu se část bezplatně nabytá považuje za darování.

(¹) Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení cenou nabývací (pořizovací) po odečtení částek odpovídajících skutečnému opotřebení nebo znehodnocení do 31. prosince 1947, v pochybnostech cenou obecnou k tomuto dni.

(²) Majetkové předměty a práva, nabyté do 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945), se ocení podle ustanovení části III zákona č. 134/1946 Sb. a oceňovacích směrnic na základě těchto ustanovení vydaných s výjimkou provozního majetku malých živností, jichž celkový obrat nepřesáhl 2,500.000 Kčs za kalendářní rok 1947. Za provozní majetek se považují stroje, inventář, zařízení a dopravní prostředky, nikoliv však na př. zásoby, pohledávky atd. Provozní majetek malých živností se ocení 50% hodnoty, kterou by byly tyto předměty oceněny podle zásad v tomto odstavci uvedených.

(³) Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), některým ze způsobů uvedených v § 35, odst. 1, písm. a), c) nebo d) zákona č. 134/1946 Sb. se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení tak, jako by rozhodného dne konečného byly dosud ve vlastnictví zůstavitelově.

(¹) Odčitatelnost daňových nedoplatků rozšiřuje se u přímých daní až na berní rok 1948 včetně, u daně z obratu a u daně z předmětů zbytné potřeby až na kalendářní rok 1947 včetně.

(²) Částky uvedené v § 61, odst. 3 zákona č. 134/1946 Sb. se neodčítají. Částky uvedené v § 61, odst. 4 zákona č. 134/1946 Sb. se odčítají u poplatníků, kteří překročili v rozhodný den konečný 50 let a kteří bez odečtení těchto částek mají čistý majetek nižší než 2,000.000 Kčs.

(¹) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. a) 20% vyměřené daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě jejich součtu. U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (hrubou roční mzdou) přes 240.000 Kčs až do 1,000.000 Kčs se přirážka vypočte tak, aby z důchodu (mzdy) po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (ze mzdy) 240.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy). U poplatníků daně - důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (mzdou) převyšujícím 1,000.000 Kčs se přirážka vypočte tak, aby z důchodu po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (mzdy) 1,000.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky na něj (ni) připadající.

(²) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. b) 2% až 20% z čistého majetku, a to:

a) z čistého majetku od 1 do 2 milionů Kčs:

Nepřesahuje-li čistý majetek částku 2 milionů Kčs a základ daně důchodové, daně ze mzdy, po případě součet obou za kalendářní rok 1947 150.000 Kčs, odpočítává se z čistého majetku, který je základem přirážky podle tohoto odstavce, na každé dítě, které je příslušníkem rodiny, 75.000 Kčs.

b) od 2 do 20 milionů Kčs a výše podle další tabulky:

(³) Dávka podle odstavce 2 se zvyšuje:

a) o 30% u poplatníků svobodných, rozloučených, rozvedených nebo nežijících trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti - jsou-li tyto osoby bezdětné;

b) o 15% u poplatníků ženatých, vdovců a vdov - jsou-li tyto osoby bezdětné. Za bezdětné se nepovažují osoby, které vychovaly alespoň jedno dítě, t. j. měly je v zaopatření alespoň do jeho 14. roku. Omezení do 14. roku neplatí, jestliže se dítě stalo přímou obětí národní, politické nebo rasové persekuce.

(⁴) Mimořádná jednorázová dávka podle - odstavců 2 a 3 bude přiměřeně upravena, dojde-li v důsledku přechodu rozhraní sazeb v odstavci 2 stanovených k tvrdostem, Ministr financí vydá směrnice pro výpočet přiměřené úpravy dávky.

(⁵) Jsou-li u téhož poplatníka splněny podmínky pro uložení mimořádné jednorázové dávky jak podle § 3, odst. 1, písm. a), tak podle § 3, odst. 1, písm. b), vyměří se tato dávka jejich součtem.

Přiznání k mimořádné jednorázové dávce jest podati do konce února 1948.

Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou jednorázovou dávku, kterou si sám vypočte podle přiznání, do konce dubna 1948; bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě, která končí po 30. dubnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

(¹) Mimořádná jednorázová dávka může býti placena

a) hotově,

b) vázanými vklady u československých peněžních ústavů, tuzemskými cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního státního dluhu československého včetně dluhopisů, vydaných t. zv. protektorátem a t. zv. slovenskou republikou, dále cennými papíry znárodněných podniků, pokud tyto hodnoty jsou součástí majetku dávce podrobeného, a to pouze poměrným dílem, připadajícím na hrubý úhrn vázaných hodnot v hrubém majetku.

(²) Hotově musí býti placena dávka podle § 9, odst. 1 a ta část dávky podle § 9, odst. 2 a 3, která připadá na volný majetek.

(³) Pro placení mimořádné jednorázové dávky platí obdobně ustanovení § 68, odst. 4, 5 a 7 zákona č. 134/1946 Sb., s tím rozdílem, že pro placení dávky hotově (novými platidly), může býti úvěr poskytnut jen v nových platidlech při platných úrokových sazbách.

(¹) Výnosu dávky bude použito takto:

a) plateb až do výše důchodu poplatníků ve prospěch úhrady na mimořádné příplatky zemědělcům;

b) zbytek bude odveden do Likvidačního fondu měnového.

(²) Částky, která připadne Likvidačnímu fondu měnovému a která bude zaplacena v nové měně, se použije pro účely § 14, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny.

Mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku podléhají fysické osoby, neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, akciové společnosti, komanditní společnosti na akcie a společnosti s ručením omezeným.

(¹) Nadměrným přírůstkem na majetku, podrobeným mimořádné dávce, jsou majetkové přírůstky za dobu od 16. listopadu 1945 (1. ledna 1946) - rozhodný den počáteční - do 31. prosince 1947 - rozhodný den konečný pokud přesahují částku 300.000 Kčs.

(²) Majetkový přírůstek se zjišťuje srovnáním hodnoty majetku ke dni 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945) a hodnoty majetku ke dni 31. prosince 1947. Takto zjištěný majetkový přírůstek jest základem mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku.

(³) Za majetkový přírůstek se nepovažuje majetek nabytý dědictvím, věnem, výbavou a darováním mezi rodiči a dětmi; za majetkový přírůstek se nepovažuje darovaný majetek až do výše 20.000 Kčs. Ustanovení § 6 platí tu obdobně.

(⁴) Za majetkový přírůstek se nepovažuje majetek nabytý některým ze způsobů uvedených v § 35, odst. 1, písm. f, g, h, ch, zákona č. 134/1946 Sb.; v případech uvedených pod písm. g téhož zákona však jen tehdy, byla-li hodnota pojištění zahrnuta do majetku počátečního.

(¹) Pro zjištění a ocenění konečného majetku platí ustanovení části I a II; pro zjištění počátečního majetku platí tato ustanovení obdobně

(²) Na Slovensku zvýší se při výpočtu majetkového přírůstku hodnota majetku k rozhodnému dni počátečnímu jakož i k rozhodnému dni konečnému o rozdíl v cenách, vyplývající z redukčního koeficientu, určeného podle ustanovení § 25, odst. 4. a § 45, odst. 2 zákona č. 134/1946 Sb. vyhláškou ministra financí z 10. října 1946.

Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku činí 100% ze základu podle § 15, zmenšeného o částky, uvedené v § 37, odst. 3 zákona č. 134/1946 Sb.

Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku jest odčitatelná od základu mimořádné dávky podle § 9, odst. 2.

Přiznání k mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku jest podati do konce února 1948.

(¹) Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku, kterou si sám vypočte podle přiznání, do konce dubna 1948. Bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě, která končí po 30. dubnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

(²) Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku může býti placena pouze hotově

Kontrolní daňové komise.

(¹) Pro obvod každého okresního soudu a pro města nad 3000 obyvatel se zřizují kontrolní daňové komise, do nichž vysílají po dvou členech krajské organisace politických stran, zastoupených v ústavodárném Národním shromáždění, a po jednom členu Ústřední rada odborů, Jednotný svaz českých zemědělců, Jednotný svaz slovenských rolníků a ústřední svazy hospodářské samosprávy, které v obvodu působnosti kontrolní komise vyvíjejí činnost.

(²) Členy komise oznámí přednostovi příslušné berní správy organisace, vyjmenované v odstavci 1.

(¹) Kontrolním komisím přísluší:

a) přezkoušeti, zda všichni podle tohoto zákona k tomu povinní poplatníci podali přiznání k mimořádné jednorázové dávce podle části II a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku podle části III;

b) spolupůsobiti při přezkoušení přiznání, po daných k těmto dávkám a při stanovení daňových základů na podkladě pomůcek.

(²) Kontrolní komise si mohou zříditi podle potřeby v sídle každého místního národního výboru poradní orgán.

(³) Členem kontrolní daňové komise nemůže býti poplatník, podléhající některé z mimořádných dávek podle tohoto zákona.

Jednání komise bude zveřejněno tak, že budou na vývěsce příslušného vyměřovacího úřadu oznámeny osoby, o nichž v komisích bude jednáno, a výše jejich zdanění.

Předsedové a všichni členové kontrolních daňových komisí jsou povinni při jednání v komisi postupovati podle zákona, nehledíc k osobě, nestranně a podle nejlepšího vědomí a svědomí a zachovávati o jednání v daňové komisi tajemství. Členství v kontrolních komisích jest funkcí čestnou.

Jednací řád komisí, jakož i znění slibu členů komise vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(¹) Pro mimořádnou jednorázovou dávku podle části II a mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku podle části III platí obdobně trestní ustanovení zákona č. 134/1946 Sb. a v případech zmíněných zákonem neupravených obdobně trestní ustanovení zákona o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 213, odst. 2 a s odchylkami dále uvedenými.

(²) Upuštění od trestního řízení (§ 205 zák. o př. d.) pro mimořádnou jednorázovou dávku a mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku lze povoliti jen se souhlasem ministra financí, na Slovensku po slyšení pověřence financí.

Dávky podle tohoto zákona nejsou (s výjimkou ustanovení § 18) odčitatelný při jejich vyměření, ani při vyměřování jiných daní a dávek.

Ministr financí se zmocňuje, aby z důvodů zvláštního zřetele hodných povoloval výjimky z ustanovení tohoto zákona a aby k provedení tohoto zákona učinil potřebná opatření, zabraňující daňovému úniku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády,

Protože při vyměřování mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. 1., písm. b) podle sazeb obsažených v obou tabulkách § 9, by bez další úpravy výpočtu dávky vznikaly nelogičnosti a tvrdosti v tom spočívající, že by docházelo k velkým nespravedlivým rozdílům mezi poplatníky jen nepatrně se lišící základem dávky, ukládá se ministru.financí, aby vyhláškou v Úředním listě upravil výpočet dávky. Tato úprava musí splňovati požadavek, aby poplatník zdaněný určitou sazbou (%) nebyl na tom hůře, než poplatník zdaněný sazbou nejblíže nižší nebo poplatník dani nepodléhající, leč o rozdíl, který by byl úměrný rozdílu v základu zdanění dávkou, který způsobuje zdanění poplatníka vyšší sazbou.