(1) Přepychové předměty, které jsou uloženy jinde než v místnostech uvedených poplatníkem v ohlášení podle § 11 a § 20, odst. 2 a které nejsou zapsány v záznamu o výdeji zboží, může prohlásiti okresní finanční ředitelství za propadlé ve prospěch státu bez ohledu na to, komu patří a zda se zavede proti určité osobě trestní řízení důchodkové. Ustanovení § 9, odst. 1 zůstává nedotčeno.

(2) Úřední orgány pověřené dozorem nebo daňovou kontrolou jsou oprávněny v případech uvedených v předcházejícím odstavci postarati se na útraty dotčených osob o bezpečné uschování takových předmětů do rozhodnutí příslušného finančního úřadu; hrozí-li nebezpečí v prodlení, zařídí samy prodej.

(1) Věcně příslušné pro řízení ve věci přepychové daně jsou:

1. v I. stolici okresní finanční ředitelství,

2. v II. stolici v zemích České a Moravskoslezské zemská finanční ředitelství, na Slovensku pověřenectvo financí.

(2) Při dovozu jsou věcně příslušné úřady celní správy podle předpisů o cle.

(3) Místní příslušnost okresního finančního ředitelství se řídí zpravidla místem výroby. Při dovozu jest místně příslušným ten celní úřad, který předměty podrobené dani projednává.

(4) Ministerstvo financí nebo úřady jím zmocněné mohou upraviti místní příslušnost podle odstavce 3, věty první, na žádost nebo z moci úřední jiným způsobem.

(1) Proti rozhodnutím a opatřením ve věcech přepychové daně přísluší poplatníku odvolání, které jest podati do 30 dnů písemně u úřadu, který je vydal.

(2) Rozhodnutí a opatření musí obsahovati označení úřadu, u kterého, a lhůtu, ve které může býti podáno odvolání.

(3) Odvolací lhůta počíná dnem po doručení rozhodnutí nebo opatření; je zachována, bylo-li odvolání v odvolací lhůtě odevzdáno na potvrzení u poštovního úřadu k dopravě. Počátek a běh lhůty se nestaví nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li však poslední den lhůty na neděli, státem uznaný svátek nebo památný den, končí lhůta teprve příštím všedním dnem.

(4) Odvolání podané na místě nepříslušném se postoupí neprodleně úřadu příslušnému. Bylo-li podáno u nepříslušného úřadu ve lhůtě odvolací, považuje se za včas podané. Odvolání podané opožděně odmítne úřad, proti jehož rozhodnutím nebo opatřením jest odvolání podáno. Proti tomuto rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice.

(5) Odvolání nemá odkladného účinku ani co do placení ani co do vymáhání daně.

(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice. Odvolací úřad může, dokud nenastalo promlčení, rozhodovati také o daňové povinnosti a naříkanou daň zvýšiti.

(7) Proti opatření důchodkového kontrolního úřadu příslušejí postiženému námitky, které jest podati do tří dnů písemně nebo ústně do protokolu u důchodkového kontrolního úřadu, který opatření učinil. Rozhoduje o nich okresní finanční ředitelství s konečnou platností. Jinak zde platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 5.

(8) O odvolání ve věci přepychové daně při dovozu platí předpisy o cle.

(9) Pro opravné prostředky ve věci vymáhání přepychové daně platí obdobně ustanovení o přímých daních.

(1) Všechny veřejné úřady a ústavy, dále příslušné zájmové organisace a závodní zastupitelstva, jakož i jejich orgány, stejně jako orgány řízeného hospodářství, jsou povinny poskytovati v mezích své působnosti pomoc při provádění tohoto zákona, zvláště při zjišťování daňové povinnosti, při vymáhání daně a při provádění daňové kontroly a úředního dozoru.

(2) Finanční orgány jsou oprávněny žádati od osob zúčastněných na výrobě nebo odbytu přepychových předmětů, aby podaly vysvětlení potřebná ke zjištění daňové povinnosti.

(3) Konečně jest každý povinen vypovídati ve věcech přepychové daně jako svědek, znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce. Výpověď však smějí odepříti osoby, které jsou příbuznými poplatníkovými v přímé linii, manžel nebo manželka a její sourozenci, dále sourozenci poplatníkovi. Jiné osoby mohou odepříti takové výpovědi, jimiž by byla jim nebo osobě, ke které jsou v některém z uvedených poměrů, způsobena přímá a poměrně značná škoda majetková nebo hanba, nebo by vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo by byla porušena jejich povinnost mlčenlivosti, státem uznaná nebo by bylo prozrazeno podnikatelské tajemství.

(4) Na osoby exteritoriální, na konsuly z povolání a osoby jim na roveň postavené, nejsou-li tyto osoby československými státními občany a neprovozují-li na území Československé republiky výdělečnou činnost s předměty podléhajícími této dani, se ustanovení odstavce 2 a 3 nevztahují.

(5) Přepravní podniky jsou povinny dovoliti orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona, aby v úředních hodinách nahlížely do přepravních záznamů a činily z nich potřebné výpisy.

(1) Přepychový předmět, který poplatník vyskladnil nebo vzal pro vlastní spotřebu již za účinnosti tohoto zákona, podléhá přepychové dani, i když jej vyrobil nebo si jej dal vyrobiti (ve mzdě, po domácku a pod.) ještě před účinností tohoto zákona.

(2) Kdo v den vyhlášení tohoto zákona vyrábí nebo si dává vyráběti (ve mzdě, po domácku a pod.) přepychové předměty (§ 3), je povinen podati do 15 dnů po jeho vyhlášení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu trojmo písemné oznámení, z něhož zůstane jeden stejnopis u důchodkového kontrolního úřadu, jeden bude zaslán okresnímu finančnímu ředitelství a jeden se vrátí potvrzený podateli. Oznámení musí obsahovati tyto údaje podle stavu ke dni účinnosti zákona:

1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),

2. výrobní, skladní a obchodní místnosti, ve kterých jsou přepychové předměty uloženy,

3. druh vyráběných přepychových předmětů,

4. zásoby přepychových předmětů,

5. jméno a bydliště odpovědného zástupce.

(3) Kdo má v den vyhlášení tohoto zákona přepychové předměty, jichž nabyl od jiné osoby, nebo které dovezl z celní ciziny, a které jsou určeny k dalšímu zcizení, je povinen je zdaniti a zaplatiti z nich přepychovou daň. Za tím účelem je povinen podati do 15 dnů po vyhlášení tohoto zákona místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu trojmo písemné oznámení, z něhož zůstane jeden stejnopis u důchodkového kontrolního úřadu, jeden bude zaslán okresnímu finančnímu ředitelství a jeden se vrátí potvrzený podateli. Oznámení musí obsahovati tyto údaje podle stavu ke dni účinnosti tohoto zákona:

1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),

2. druh a množství přepychových předmětů,

3. obecnou cenu jednotlivých předmětů,

4. vypadající přepychovou daň vypočítanou z obecných cen podle sazeb stanovených v seznamu přepychových předmětů.

Přepychovou daň je povinen zaplatiti do 31. prosince 1947 šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet příslušného zemského finančního ředitelství, po případě na účet pověřenectva financí. V případech zvláštního zřetele hodných, na př. je-li zaplacením dodatečné daně ohrožena existence poplatníkova a pod., povolí okresní finanční ředitelství jinou platební lhůtu. Pro toto dodatečné zdanění zásob platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona.

(4) Dodatečnému zdanění podléhají také přepychové předměty, které jsou v den vyhlášení tohoto zákona v dopravě a které byly vypraveny z výrobního podniku nebo celně projednány před tímto dnem; daň je povinen platiti příjemce přepychových předmětů stejným způsobem, jako jest uvedeno v odstavci 3.

(5) Přepychovou daň zaplacenou ze zásob přesunou osoby uvedené v odstavci 3 na své odběratele; při tom jsou povinny vydati jim účet.

(6) Dodal-li poplatník přepychový předmět již za účinnosti tohoto zákona podle smlouvy, kterou uzavřel s odběratelem před jeho účinností, jest oprávněn zvýšiti smluvní cenu o přepychovou daň, kterou je povinen odběrateli zvlášť účtovati.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s příslušným ministrem stanovil odchylný způsob zdanění, kde by vybírání přepychové daně podle ustanovení tohoto zákona bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo kde by toho vyžadoval hospodárnější a snadnější způsob provádění tohoto zákona. Tato úprava se může vztahovati buď na jednotlivé případy nebo celé skupiny poplatníků, po případě na jednotlivé druhy přepychových předmětů nebo na celé jejich skupiny. Pro daňové povinnosti, vyplývající z tohoto odchylného způsobu zdanění, platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona. Ustanovení o tomto odchylném způsobu zdanění jsou postavena na roveň ustanovením tohoto zákona.

(2) Určení daňové povinnosti a daňového řízení, pokud jde o některé přepychové předměty (na př. známky a ceniny a pod.) upraví vláda nařízením.

Ministr financí se zmocňuje, aby učinil správní opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, které by mohly vzniknouti prováděním tohoto zákona.

V případech tímto zákonem zvlášť neupravených platí obdobně:

1. jde-li o přepychovou daň vybíranou při dovozu, předpisy o cle;

2. jde-li o přepychovou daň vybíranou u přepychových předmětů podléhajících některé nepřímé dani nebo jiné veřejné dani nebo dávce, předpisy o příslušné nepřímé dani nebo o jiné dotyčné dani nebo dávce.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(2) Platnost tohoto zákona končí dne 31. prosince 1949.

1. Nestanoví-li seznam nic jiného, posuzuje se povaha předmětů podle ustanovení celního sazebníku a vysvětlivek k němu.

2. Dani přepychové jsou podrobeny vždy jen ty druhy zboží jednotlivých položek celního sazebníku, které jsou uvedeny v příslušné položce seznamu.

3. Skládá-li se předmět z různých hmot, rozhoduje pro posouzení jeho povahy vždy hmota, která převládá, nestanoví-li seznam úchylku.

4. Za hmoty velmi jemné se považují: slonovina, želvovina, perleť, jantar, gagat (pravé či napodobené); hedvábné zboží, krajky, výšivky na textilním zboží, umělé květiny a listoví saz. pol. 261 a 262 celního sazebníku; upravená péra ozdobná, práce vlásenkářské a jiné výrobky z vlasů; polodrahokamy, pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené obecné kovy (též železo nebo ocel), pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené leonské dráty nebo předivo a práce z nich, jakož i práce z nepravých leonských drátů a přediva.

Za hmoty jemné se považují: kaučuk, kůže, voskované plátno výslovně nejmenované, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, knihařské plátno; kost nebo roh, umělé hmoty řezbářské (vyjma napodobeniny velmi jemných hmot); ornamentované, niklované železo nebo ocel, jemně opracované (ornamentované, niklované) obecné kovy, nikl, hliník; mořská pěna a její napodobeniny, láva, nepravé leonské dráty a předivo, jiné zboží textilní vyjma zboží textilní patřící mezi hmoty velmi jemné, zboží provaznické a hrubé tkaniny saz. pol. 207 písm. a), 216 písm a), a 217 písma), patřící k obyčejným hmotám; spojení s pracemi z tvárného vosku; výšivky (nikoliv hedvábím) na jiných látkách než na textilním zboží. Všechny hmoty, které nejsou výslovně jmenovány mezi velmi jemnými a jemnými, považují se za obyčejné.

5. Hedvábím se podle seznamu rozumí jen hedvábí přírodní nikoliv hedvábí umělé, pokud není v seznamu výslovně stanoveno jinak.

6. Textilní zboží uvedené v seznamu podléhá přepychové dani podle sazeb jednotlivých položek uvedených v seznamu i tehdy, je-li jednoduše obroubeno nebo stehováno.

7. Drahými kovy se rozumějí zlato, stříbro a kovy skupiny platiny.

8. Za předměty vystrojené drahými kovy se pokládají předměty, jejichž součástky z těchto kovů jsou - přihlíží-li se k velikosti předmětu - svou vahou i svou rozlohou poměrně nepatrné. Za výstroj se tudíž pokládají na př. malé spony, ozdoby na rozích, závěrky u tobolek a pouzder, vykládané výzdoby na vějířích, zbraních atd., orámování nebo jednotlivé výzdobky na kartáčích nebo toaletních předmětech, monogramy nebo prstence na holích, klíčové štítky nebo malá držátka a kování na skřínkách, kování nebo vykládání střenek u nožů a vidliček, úzké obruby u skleněného zboží, malá víčka u lahviček atd. Nezáleží na tom, dá-li se součástka z drahého kovu od předmětu odděliti čili nic.

9. Kde je pro přepychovou povahu předmětu směrodatnou cena, rozumí se jí cena předmětu samotného bez daně přepychové.