Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 14, odst. 2 zákona č. 225/1925 Sb. se mění a zní takto: "Poplatek se vyměřuje podle okolností buď ústně nebo písemně".

(1) Pevné částky poplatků, stanovené v sazebníku, který tvoří součást zákona č. 225/1925 Sb. (nadále jen "sazebník"), se zvyšují na trojnásobek.

(2) V úvodní větě položky 12 sazebníku se označení poplatného úředního úkonu doplňuje a zní: "Za rozhodčí výrok přednosty zastupitelského úřadu nebo za znalecký posudek zastupitelského úřadu:".

Ministr zahraničních věcí vyhlásí v dohodě s ministrem financí ve Sbírce zákonů a nařízení sazebník, upravený podle tohoto zákona, a zároveň stanoví den, kterým upravený sazebník nabývá účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zahraničních věcí v dohodě s ministrem financí.

Sazby byly naposled upraveny v roce 1925 zákonem č. 225/25 Sb. ze dne 15. října 1925 a jejich výše nynějším poměrům již neodpovídá. Proto ministerstvo zahraničních věcí již v polovině prosince 1945 přikročilo zatím ke zvýšení pevných poplatků stanovených v sazebníku zákona č. 225/25 Sb. na dvojnásobnou výši, použivši k tomu ustanovení § 8, odst. 1 citovaného zákona. Toto ustanovení podle svého slovního znění předpokládá zvýšení pro případy, kde by poplatek uvedený v sazebníku bylo pokládati za příliš nízký vzhledem ke zvláštní obtížnosti případu nebo nepoměrné ztrátě času spojené s vyřízením. Bylo ho tedy použito pro všeobecné zvýšení sazeb jen pomocně a nepřímo v uvážení, že poplatky vybírané podle dosavadních sazeb staly se po snížení hodnoty čs. koruny příliš nízkými a vzhledem k novým poměrům neodpovídaly svou výší příslušným úředním úkonům. Toto pomocné použití § 8 zákona č. 225/25 Sb. jest, jak bylo již řečeno, pouze prozatímní povahy a neumožňuje dostatečné, nynějším poměrům odpovídající zvýšení sazeb. Proto jest nutno, podobně jako je tomu u dávek za úřední úkony ve věcech správních, přistoupiti k nové úpravě sazeb pro poplatky za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

1. K nové textaci zákona a jednotlivých položek sazebníku se zatím nepřistupuje vzhledem k tomu, že se nedoporučuje prováděti změny, které snad jsou a budou odůvodněny změněnými poměry, již nyní, kdy poměry se teprve konsolidují. Dosavadní text zákona i sazebníku zatím vyhovují i v nynějších poměrech. Jestliže a do jaké míry se ukáže nutnou jejich změna vzhledem k změněným politickým, hospodářským a sociálním poměrům, provede se, až se tyto poměry aspoň zhruba ustálí. Kdyby se již nyní taková změna provedla, ukázala by se jistě jako předčasná; byla by tedy pouze provisorní a musila by se v dohledné době podrobiti nové revisi.

2. Co se týče míry zvýšení pevných sazeb sazebníku, vychází ministerstvo zahraničních věcí ze skutečnosti, že kupní hodnota čs. koruny byla snížena přibližně asi na třetinu a pak z úvahy, že též ministerstvo financí nově upravilo dávky za úřední úkony ve věcech správních a přizpůsobilo je úměrně zvýšení cen, mezd a platů na 2,5 až 3násobek, kterážto úprava byla schválena vládou dne 14. ledna 1947.

Na případy, kde by se snad zvýšení sazeb na trojnásobek mohlo ukázati neúnosným v cizině vzhledem k místním poměrům, je pamatováno již v dostatečné míře ustanovením prvního odstavce § 4 vládního nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 260 Sb., které stanoví:

"Až na další snižují se bez ohledu na majetkové poměry strany placením povinné, pevné poplatky stanovené v prvním sloupci sazebníku, na polovinu u zastupitelských úřadů Československé republiky v těch státech, v nichž hospodářské poměry jsou mimořádné zejména tím, že jejich měnová jednotka nepřevyšuje v době, kdy jest poplatek vyměřiti, hodnoty československé koruny."

Na poradách u ministerstva financí, konaných ve dnech 29. dubna a 2. května 1947 za účasti delegátů ministerstva zahraničních věcí, ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu bylo objasněno a delegáty schváleno zavedení konsulárních poplatkových známek ministerstvem zahraničních věcí při vybírání poplatků a náhrad hotových výloh u zastupitelských úřadů Československé republiky. Aby toto opatření mohlo býti v dohledné době uskutečněno, pozměňuje se též částečně ustanovení § 14, odst. 2 zákona ze dne 15. října 1925, č. 225 Sb., jak se v osnově navrhuje.