Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Počátkem studijního roku 1947/48 zřizuje se v Brně odbočka hudebního odboru akademie musických umění v Praze.

Ustanovení § 3 zákona ze dne 22. března 1920, č. 183 Sb., o zřízení státní hudební a dramatické konservatoře v Brně, se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.

V Brně byla zákonem ze dne 22. března 1920, č. 183 Sb., zřízena státní hudební a dramatická konservatoř. § 3 tohoto zákona stanoví, že brněnské konservatoři přiděluje se přiměřený počet profesorů mistrovské školy státní konservatoře hudby v Praze. Na základě tohoto zákona byli v Brně jmenováni mistr Leoš Janáčka prof. Vilém Kurz profesory mistrovské školy v Praze s působištěm v Brně. Obě mistrovské třídy, skladebná L. Janáčka a klavírní V. Kurze, byly výborně vedeny, měly velký počet posluchačů a jejich význam přesahoval daleko hranice našeho státu. Při tom byli posluchači nuceni jezditi do Prahy na zkoušky, profesoři na konference, čímž se zvýšily výdaje na školu o mnohem více než kdyby byla zřízena v Brně samostatná mistrovská škola. Po smrti Janáčkově nebylo však toto místo již obsazeno a prof. Kurz byl povolán do Prahy. K obnovení mistrovských tříd v Brně již nedošlo, a to jen proto, že mistrovská škola byla školou několika význačných umělců, kteří byli jmenováni jen ad personam. Tím, že uprázdněná místa nebyla znovu obsazena, octlo se Brno proti znění zákona č. 183/1920 Sb. bez mistrovských tříd.

Dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 127 Sb., o zřízení vysoké školy "Akademie musických umění v Praze", byla zrušena mistrovská škola státní konservatoře hudby v Praze a zřízena akademie musických umění, neboť dosavadní organisace hudebního školství nevyhovovala, protože svou délkou studia - studium na konservatořích trvalo až 7 let a na mistrovské škole 2-3 roky - nezapadala do organisačního rámce ostatního školství. Tato organisace hudebního školství nevyhovovala také proto, že posluchači konservatoří byli po celých 7 let studia na této škole stále v kategorii středoškoláků, čímž byli proti všem ostatním studentům sociálně poškozováni. Zřízením akademie došlo též k reorganisaci konservatoří, které se staly ústavy 5 třídními, při čemž dva poslední ročníky konservatoří byly přeneseny na akademii musických umění. Tím byla tedy sociální křivda, kterou dosud posluchači těchto ústavů trpěli, odstraněna. Reorganisací konservatoří bylo ale Brno, resp. Morava, připravena o možnost vzdělávati hudebníky do nejvyššího stupně technické vyspělosti.

Při pověření vyučováním na akademii musických umění od studijního roku 1946/47 bylo přirozené, že byli pověřeni vedle umělců pražských i umělci brněnští, kterým ve smyslu ustanovení zákona č. 183/1920 Sb. byla přikázána působnost v Brně. Tím byl fakticky položen základ ke zřízení odbočky akademie musických umění v Brně a Morava může takto poskytovati nejvyšší hudební vzdělání a dosáhnouti, navazujíc na mistrovské třídy Janáčka a Kurze, dovršení své tradice.

Vzhledem k okolnosti, že mistrovská škola nebyla vysokou školou, byla formulace shora zmíněného zákona č. 183/1920 Sb. dostačující, nedostačuje však u akademie musických umění, která je svou povahou skutečnou vysokou školou. S ohledem na ustanovení zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 28 Sb., o zřizování a zařizování vysokých škol, jest nutné, aby zřízení odbočky akademie musických umění bylo legislativně upraveno a normováno zákonem.

Pro řízení odbočky mluví především důvody kulturní, neboť hudební kultura moravskoslezská může se opříti o bohatou tradici a má svůj svébytný charakter v mnohém odlišný od hudební kultury v Čechách. Morava se dožaduje plným právem možnosti poskytovati hudební vzdělání nejvyššího stupně, neboť brněnská konservatoř vychovala za 25 let svého trvání mnoho vynikajících umělců jako Firkušného, Kaprálovou, Chalabalu, Jílka a j., čímž dokázala, že je života schopna a pro zemi moravskoslezskou nejvýše potřebná.

Pro zřízení odbočky svědčí i důvody zdravé konkurence, neboť soutěživostí těchto dvou škol se zvýší i jejich úroveň; vedle toho se umožní přizpůsobením studijních plánů regionálním plánům moravským na př. větším přihlédnutím k lidové písni, aby se vyvinul po stránce hudební samostatný charakter této odbočky.

Pro zřízení lze uvésti i důvody administrativní, neboť administrativa pražské akademie se tím neobyčejně zjednoduší a zároveň se tím přispěje ke kulturní decentralisaci.

Neméně závažné jsou i důvody finanční. Jsou-li již dnes pověřeni vyučováním na akademii v Praze i profesoři z Brna, neumění se zřízením odbočky akademie v Brně nic ani ve vyučování ani v osobním stavu, neboť profesoři, pověření dosud vyučováním v Brně, budou vlastně jen převedeni na odbočku brněnskou. Kdyby profesoři z Brna, kteří byli pověřeni vyučováním na akademii musických umění - a pověřeni musili býti vzhledem k své vynikající kvalitě - jezdili do Prahy, musilo by jim býti placeno cestovné za každý týden a, jakmile by byli jmenováni, odlučné, výlohy stěhovací a pod., což by znamenalo podstatné zvýšení nákladů na tuto vysokou školu. Personální náklad na odbočku v Brně nezatíží o nic víc státní pokladnu než dosud, protože se o tento počet vyučovacích sil zmenší náklad na akademii v Praze. Zřízením odbočky v Brně nebude zvýšen ani věcný náklad, neboť tato odbočka použije učebných místností, kanceláře, archivu a učebních pomůcek státní hudební a dramatické konservatoře v Brně.

Personální náklad brněnské odbočky po jejím plném vybudování bude činiti úhrnem asi 2,000.000 Kčs, t. j.

Prozatím budou profesoři státní hudební a dramatické konservatoře jen pověřeni, čímž náklad nepřevýší částku 260.000 Kčs, která jest kryta rozpočtem. Zároveň jest nutno si připomenouti, že reorganisací konservatoře v Brně ze sedmitřídního na pětitřídní ústav se zmenší po řádném vybudování odbočky i rozpočet této konservatoře.

Z uvedeného jest patrno, že částka vynaložená na odbočku brněnskou nevyváží všechny kulturní škody, které by Moravě vznikly, kdyby odbočka hudebního odboru akademie musických umění v Brně zřízena nebyla.