"Slovácká Svépomoc", konsumní, výrobní a úsporné družstvo v Hodoníně, zřídilo v roce 1946 několik nových prodejen, mezi nimiž též prodejny ve správním okrese Uh. Hradiště, a to v obcích: Těmice, Boršice u Buchlovic, Ostrožská Nová Ves, Zlechov a Ořechov. Zřízení těchto prodejen oznámilo družstvo okresnímu národnímu výboru v Uh. Hradišti - s výjimkou obce Ořechov - již na jaře roku 1946, a to pokud jde o obec Těmice dne 9. března 1946, Boršice dne 3. dubna 1946, Ostrožská Nová Ves dne 30. března 1946 a Zlechov dne 18. dubna 1946. Zřízení prodejny v Ořechově oznámilo dne 10. září 1946.

Družstvo započalo s provozem v těchto prodejnách, jakmile jejich zřízení oznámilo okresnímu národnímu výboru, vycházejíc z předpokladu, že vl. nař. č. 14/43 Sb. a vyhláška č. 1132/41 Ú. l. jakožto normy vydané v době okupace nejsou součástí československého právního řádu a nelze jich proto nadále užívati. Prodejna v Těmicích byla otevřena dne 23. března 1946, v Boršicích dne 24. dubna 1946, v Ostrožské Nové Vsi dne 6. dubna 1946, ve Zlechově dne 23. dubna 1946 a v Ořechově dne 15. září 1946.

Okresní národní výbor v Uh. Hradišti zavedl řízení podle uvedených norem a rozhodnutím ze dne 19. října 1946 č. j. 9842/VI oznámil družstvu, že zřízení těchto prodejen nebere na vědomost a zakázal další jejich provoz. Výměr okresního národního výboru byl doručen družstvu dne 22. října 1946 a již druhého dne, 23. října, dostavil se velitel místní stanice SNB do prodejny v Ostrožské Nové Vsi a tuto z moci úřední uzavřel. Tento postup vzbudil mezi členy družstva rozhořčení, jemuž dali výraz tím, že prodejnu si opět otevřeli. Také v ostatních obcích vzbudil postup okresního národního výboru značné roztrpčení vzhledem k tomu, že prodejny byly již půl roku v provozu, dobře sloužily svým členům a náhle byly uzavřeny.

Ministerstvu vnitřního obchodu byla o tom podána zpráva Svazem spotřebních družstev. Uvádí-li interpelace, že ředitel družstva netajil se ani tím, že sám zařídí telefonicky u ministerstva vnitřního obchodu, aby zákaz okresního národního výboru nebyl respektován, možno jen konstatovati, že v této věci nebylo ministerstvu vnitřního obchodu se strany ředitele ani jiného činovníka družstva telefonováno, ani jiným způsobem intervenováno.

Nezachovalo-li družstvo při zřízení svých prodejen správný postup, nelze zamlčeti, že i postup okresního národního výboru v Uh. Hradišti neodpovídá platným předpisům. Svým rozhodnutím ze dne 19. října 1946 nevzal na vědomost zřízení uvedených prodejen, opíraje se o ustanovení vl. nař. č. 14/43 Sb. Toto nařízení však výslovně stanoví v § 3, odst. 2, že "před rozhodnutím vyžádá si úřad pokyn příslušného ministerstva". To v daném případě okresní národní výbor neučinil a bylo proto jeho rozhodnutí vadné.

Přihlížejíc k této skutečnosti, jakož i k okolnosti, že opatření okresního národního výboru vyvolalo mezi obyvatelstvem rozrušení, které by mohlo vésti k nežádoucím důsledkům, vyžádalo si ministerstvo vnitřního obchodu od okresního národního výboru neprodlené podání zprávy a uložilo mu, aby do konečného rozhodnutí byly prodejny ponechány v provozu.

V tomto opatření spatřuje interpelace neprávem nezákonný postup. Nehledíc k tomu, že okresní národní výbor v Uh. Hradišti porušil předpis § 3. odst. 2 vl. nař. č. 14/43 Sb., nutno ještě uvésti, že odvolání nebyl ve smyslu § 77, odst. 2 vl. nař. č. 8/28 Sb. o správním řízení odňat odkladný účinek, takže opatření ministerstva vnitřního obchodu nebylo v rozporu s právním řádem.

Interpelace uvádí dále, že v daném případě nebyly splněny ani podmínky stanov družstva, které nemělo přihlášených 80 členů v obcích do 1.000 obyvatel, případně 100 členů v obcích nad 1.000 obyvatel. Jde zde zřejmě o nedorozumění, neboť není takového právního předpisu, ba ani stanovy družstva neobsahují takového ustanovení. Požadavek, aby družstevní prodejna vykazovala 80, po příp. 100 členů, je vnitřní opatření Svazu spotřebních družstev, převzaté na podkladě zkušeností Zájmového ústředí družstevních svazů, které podle § 7 vl. nař. č. 162/35 Sb. vydávalo za platnosti tohoto nařízení souhlas se zřízením nové prodejny.

Ostatně všechny uvedené prodejny vykazují vyšší stav než 100 členů. Prodejna Těmice má 126 členů, Boršice 116, Ostrožská Nová Ves 134, Zlechov 109 a Ořechov 136.

Při zřizování nových prodejen spotřebních družstev jest počet jejich členů důležitou okolností, neboť se jí projevuje hospodářská potřeba obyvatelstva. Hospodářskou potřebu nelze totiž posuzovati jen z úzkého hlediska soutěžních zájmů soukromých obchodů. Úkolem distribuce musí býti služba pracujícímu lidu a nutno proto přihlížeti k tomu, kterému způsobu distribuce dává lid přednost. Spatřují-li spotřebitelé lepší zajištění svých hospodářských potřeb v tom, že si vytvoří vlastní hospodářskou organisaci (družstvo), než aby si opatřovali předměty denní potřeby nákupem v podnicích nedružstevních, nutno v tom spatřovati jejich hospodářskou potřebu a nelze jim brániti, aby se družstevně organisovali. Ostatně již vládní program košický zaručil v článku V. právo lidu, aby si tvořil dobrovolné organisace družstevní a uskutečňoval jimi svá demokratická práva na poli hospodářském.

Nutno ovšem dbáti, aby nově zřizované prodejny měly dostačující členskou základnu, která by zajišťovala jejich hospodářskou životaschopnost. Proto se požaduje určitý počet členů, který ve všech uvedených případech byl dán. Ministerstvo vnitřního obchodu prozkoumalo uvedené případy a poněvadž se přesvědčilo o hospodářské potřebě zřízení těchto prodejen, proti němuž neměly námitek ani Ústřední svaz obchodu, ani Obchodní a živnostenská komora v Olomouci, dalo dne 3. června 1947 pokyn okresnímu národnímu výboru v Uh. Hradišti, aby zřízení těchto prodejen vzal na vědomost podle vl. nař. č. 14/43 Sb., resp. zákona čís. 256/46 Sb.

Interpelace vychází z názoru, že pokyny udělované ministerstvem podle § 3, odst. 2 vl. nař. č. 14/43 Sb. nejsou pro okresní národní výbor závazné. Tento názor není správný, neboť zákon o organisaci politické správy č. 125/27 Sb. výslovně stanoví v čl. 1, odst. 3: "Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti." Poněvadž udělení pokynu podle vl. nař. č. 14/43 Sb., resp. zákona č. 256/46 Sb. u prodejen spotřebních družstev přísluší ministerstvu vnitřního obchodu, jsou okresní národní výbory povinny prováděti takové pokyny.

K druhému případu ve věci zřízení prodejny "Rovnosti", spotřebního, výrobního a úsporného družstva v Mor. Třebové, zřízené v obci Rychnov, nutno poznamenati, že interpelace spočívá na nesprávné informaci. Výnos, který interpelace cituje, týká se jiné věci.

Pokud jde o třetí případ družstevní prodejny v obci Milíkov, okr. Mariánské Lázně, není ministerstvu vnitřního obchodu o věci ničeho známo. Vyžádalo si proto zprávu od okresního národního výboru.

Pokud jest tvrzeno, že vyhláška č. 23/47 Ú. I. překročuje § 2, odst. 1, bod b) a e) a odst. 2 zmocnění vlád. nař. č. 164/40 Sb., sděluje se toto:

a) Změna obchodního odvětví (§ 2, odst. 1, bod b) znamená z hospodářského hlediska utvoření podniku v novém oboru. I podle živnostenského řádu jest ve většině případů potřebí udělení nového živnostenského oprávnění. Je proto toto ustanovení v souhlase s § 1, odst. 1 vl. nař. č. 164/40 Sb., podle kterého je možno vyhláškou stanoviti, že ke zřízení nových podniků a závodů je zapotřebí zvláštního povolení ministerstva průmyslu, obchodu a živností.

b) Ustanovením § 2, odst. 1, bod e), že povolení ministerstva vnitřního obchodu jest třeba též k přeložení podniku, vedlejšího závodu atd., v obcích majících více než 10.000 obyvatel, bylo dáno do vyhlášky na žádost hospodářských organisací z toho důvodu, že ve velkých městech jest přeložení podniku skutečnou hospodářskou změnou. Jde-li o přeložení do jiné čtvrti, znamená to i u obchodů specielních pro tuto čtvrť vznik nového podniku. U obchodů se zbožím smíšeným nebo potravinami jest takovou změnou i přeložení uvnitř čtvrtě. Jen přeložení obchodů se zcela speciálními předměty nemá hospodářského dosahu.

c) Ustanovení vyhlášky, že povolení se udělí jen tehdy, když toho vyžaduje místní potřeba nebo jiný důležitý veřejný zájem, nevybočuje z rámce daného vl. nař. č. 164/40 Sb., neboť jest v souhlase s předpokladem, za něhož může ministr vnitřního obchodu vydati vyhlášku stanovící potřebu zvláštního povolení, to jest "vyžadují-li toho zvláštní potřeby určitého hospodářského odvětví s ohledem na celkový hospodářský stav a obecné blaho" (§ 1, odst. 1, cit. vl. nař.). Průkaz věcných znalostí byl již uložen v původních vyhláškách vydaných na základě vlád. nař. č. 164/40 Sb. vzhledem k nutnosti zodborniti obchodní podnikání. Ministerstvo vnitřního obchodu má v tom směru připravenou osnovu zákona o průkazu způsobilosti pro živnosti, jejichž předmětem jest prodej zboží v drobném.

Pokud interpelace vytýká rozpor vyhlášky s budovatelským programem z 8. července 1946, činí tak neprávem, ježto vyhláška byla vydána na základě vl. nař. č. 164/40 Sb., jehož použivatelnost byla ponechána zákonem č. 195/46 Sb. o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody, kterýžto zákon vyšel 31. října 1946, tedy po době stanovení budovatelského programu.

Z důvodů uvedených k dotazu 3 není v přítomné době doporučitelno zrušení vyhlášky č. 23 Ú. l. z roku 1947, neboť jest nutná pro plánování obchodního podnikání a jejím zrušením by nastal v maloobchodním podnikání chaos.

Výnos ministerstva vnitřního obchodu č. I/1-17883/47 jest interním pokynem na okresní národní výbory. Vysvětlení k § 2, odst. 3 vyhlášky vyplývá logicky, jak z vyhlášky samé, tak z vládního nařízení č. 164/40 Sb. Toto vládní nařízení i vyhláška jsou předpisy hospodářskými, jejichž intencí jest udělovati živnostenská oprávnění jen tam, kde toho vyžaduje hospodářská potřeba. Vyšlo-li konaným šetřením, zejména na základě vyjádření organisací hospodářské samosprávy na jevo, že pro plynulé zásobování obyvatelstva jest určitý maloobchodní podnik nutný a ministerstvo vnitřního obchodu, vycházejíc z tohoto zjištění, dalo povolení podle § 2 vyhlášky, vznikla by pro příslušnou obec event. i pro širší obvod hospodářská újma, jestliže by okresní národní výbor, nedbaje na povolení ministerstva vnitřního obchodu, živnostenské oprávnění neudělil. Neudělení oprávnění okresním národním výborem v takovém případě bylo by jen tehdy na místě, jestliže by nebyly splněny podmínky živnostenského řádu a předpisů jej měnících a doplňujících. Ministerstvo vnitřního obchodu udělí však povolení vždy jen tehdy, jsou-li všechny zákonné předpoklady splněny, jak je zřejmo z ustanovení § 2, odst. 2 a 3 vyhlášky.