V prvé polovině roku 1946 byla v Mostě přímo ve středu města spáchána řada smělých vloupání do obchodů. Dne 19. července 1946 byl hlídkou SNB přistižen při pokusu vloupání do uzenářského obchodu v Mostě, Tř. Maršála Koněva, malíř a lakýrník Josef Čermák, nar. 18. 1. 1910 v Praze, ženatý, otec 4 dětí, přechodně bytem v Mostě, Plynárenská ul. č. 48, stálého bydliště v Praze XIV., Mojmírova ul. č. 12, se spolupachatelem Jaroslavem Šrámkem.

Vyšetřováním oblastní kriminální úřadovny v Mostě bylo zjištěno, že jde o příslušníky 5-ti členné lupičské bandy, kterou se podařilo zatknout a prokázat jí celkem 14 krádeží vloupáním. Tato tlupa prováděla krádeže vloupáním s obzvláštní smělostí, takže její činnost rozrušovala značně mosteckou veřejnost. Škoda tlupou způsobená přesahovala obnos 100.000 Kčs. U Čermáka bylo zabaveno nejvíce věcí a to i věcí pocházejících z krádeží, kde poškození nemohli býti ani zjištěni.

Všichni lupiči byli po skončeném vyšetřování, které trvalo 6 dnů, dodáni do vazby krajského soudu v Mostě. Teprve dne 14. srpna 1946 se hlásil Čermák ve vazbě nemocným, byl vězeňským lékařem ošetřen a zjištěna u něho choroba nadvarlete. Po tříměsíční vyšetřovací vazbě, během níž byl Čermák pravidelně lékařem ošetřován, byl propuštěn na svobodu a za měsíc potom,.t. j. 11. listopadu 1946 byl přijat do ošetřování ve Státní všeobecné veřejné nemocnici v Praze XII. Tam byl u něho zjištěn nádor varlete s podezřením na metastasy a varle mu bylo operativně odňato. Čermák se dále léčil a později byl přijat do Všeobecné veřejné nemocnice v Praze VIII., Bulovka, kde dne 22. dubna 1947 zemřel. Pitevní nález mluví o zhoubném rakovinném nádoru orgánu, spojeném s těžkou tělesnou vyčerpaností.

Krátce po propuštění z vinohradské nemocnice uplatňoval Čermák nárok na nemocenské pojištění a do protokolu o úrazu uvedl, že úraz mu byl způsoben kopnutím do varlete při konfrontaci s jeho švagrem a rovněž členem lupičské tlupy Bohumírem Šmejkalem u kriminální policie v Mostě, kriminálním asistentem Václavem Brousilem. Čermák zřejmě tvrdil totéž i na jiných místech, neboť po jeho smrti byl v periodickém časopise "Svobodné slovo", čís. 98 ze dne 26. dubna 1947 uveřejněn článek s nadpisem "Případ dělníka Čermáka, otce 4 dětí, oběti výslechu SNB", v němž je přímé obvinění, že smrt Čermákova byla způsobena jeho týráním kriminálními orgány v Mostě.

Ministerstvo vnitra případ přísně vyšetřilo s tímto výsledkem:

Konaným šetřením a výslechem všech v úvahu přicházejících osob nebylo prokázáno, že by Čermák byl při výslechu u oblastní kriminální úřadovny v Mostě tlučen.

Tvrzení Čermákovo, že byl při výslechu kopnut do varlete, bylo také rozhodně vyvráceno Čermákovým švagrem, spoluzatčeným Bohumírem Šmejkalem, který byl přítomen Čermákovu výslechu.

Po propuštění z vazby tvrdil Čermák, zejména svému lékaři MUDru Villibaldu Burianovi, ošetřujícímu lékaři na Bulovce, MUDru Rašínovi, pacientovi tamtéž ing. Františku Klobásovi a svým příbuzným, že jeho nemoc je následek zranění způsobeného mu při vyšetřování na kriminální úřadovně v Mostě. Naproti tomu však bylo vyšetřeno, že úřednici vinohradské nemocnice Jiřině Komínkové tvrdil, že úraz utrpěl při kopané. Také údaje o době úrazu, uváděné Čermákem na různých místech, se značně rozcházejí.

Aby mohla být souvislost mezi úrazem a vlastní příčinou Čermákovy smrti přesně zjištěna, byl případ též postoupen k posouzení universitnímu prof. MUDru Františku Hájkovi, přednostovi ústavu pro soudní lékařství Karlovy university. Z jeho posudku vyplývá, že seminom, který byl příčinou Čermákovy smrti, je v podstatě rakovinným nádorem, který nepovstává podobně jako rakovina úrazem, nýbrž je samostatnou chorobou. Po podrobném rozboru závažných okolností případu, dochází prof. MUDr Hájek k závěru, že šlo-li vůbec o nějaké kopnutí - které ostatně není ani svědecky prokázáno - nebyl zasažen šourek, nebo jen tak nepatrně, že to nemohlo mít vůbec žádného vlivu na vývoj samostatné choroby, jíž Čermák podlehl.

Vzhledem k výsledku konaného šetření odpovídá ministr vnitra na otázky uvedené v interpelaci pana poslance Hory ze dne 29. dubna 1947 takto:

1. Ministerstvu vnitra nedošly dosud žádné stížnosti, které by poukazovaly na protizákonný a surový způsob vyšetřování se strany některých členů kriminální úřadovny v Mostě.

2. Nařídil jsem přísné vyšetření tohoto případu, nebylo však zjištěno, že by byl Čermák během výslechu, vyšetřování nebo ve vazbě týrán, přesto byl případ oznámen státnímu zastupitelství v Mostě.

Podle stávajících předpisů a důrazně daných pokynů jest všem orgánům kriminální služby přísně zakázáno užívati jakýchkoliv protizákonných a nedemokratických vyšetřovacích method. Nedodržení těchto předpisů a pokynů se stíhá jednak tresty disciplinárními, jednak oznamuje řádným soudům k provedení příslušného soudního řízení.

4. Poněvadž provedeným šetřením bylo zjištěno, že mezi předpokládaným zraněním a příčinou smrti Čermákovy není vůbec souvislosti a smrt Čermákovu zapříčinila zcela samostatná choroba, není státní správa povinována starati se o obživu jeho rodiny.