V § 6 vládního návrhu zákona
o národní bezpečnosti je ustanovení
o tom, kdo se stává členem Sboru národní
bezpečnosti. V odst. 1 a 3 § 6 se praví mimo
jiné, že "Sbor se tvoří ze zaměstnanců,
vykonávajících službu kriminální
nebo státněbezpečnostní.
Znamená to, že osoby, které budou ještě
před vyhlášením platnosti zákona
o národní bezpečnosti přeloženy
ze služby kriminální a státněbezpečnostní
ke správním úřadům národní
bezpečnosti, nestanou se členy SNB, protože
zaměstnanci správních úřadů
národní bezpečnosti nebudou členy
SNB.
Této okolnosti zřejmě zneužili někteří
vedoucí státní bezpečnosti k politickému
teroru proti některým příslušníkům
složky státní bezpečnosti, pokud nejsou
příslušníky KSČ. V měsíci
červnu 1947 počalo ministerstvo vnitra s odstraňováním
některých příslušníků
státní bezpečnosti tím způsobem,
že je přeložilo ke službě ve správních
úřadech národní bezpečnosti.
Účelem je, aby ze služeb státní
bezpečnosti byli odstraněni ještě před
vyhlášením zákona o SNB oni příslušníci,
kteří nejsou členy KSČ. Přeloženi
byli mimo jiných tito: JUDr. Otakar Frankenberger, vrchní
komisař, přidělený službou Oblastní
úřadovně státní bezpečnosti
v Praze 20. srpna 1945 po návratu z koncentračního
táboru, kde byl od r. 1940 až do osvobození.
Jmenovaný jest posledním konceptním úředníkem
u výše uvedené úřadovny a jediným
vedoucím referátu, organisovaným v čs.
straně národně socialistické Dalšími
pak jsou Vítězslav Jandák, aktuárský
elév, vyznamenaný medailí za chrabrost, Anna
Kaislerová, revidentka, Vilém Vaníček,
kancelářský oficiant.
U uniformované SNB nastaly tyto změny: Major Odvárka,
šéf I. odděl. místního velitelství
Praha, který je nyní na dovolené, byl nahrazen
příslušníkem KSČ, a právě
tak i npor. Kalhous, pobočník místního
velitele.
Ředitelství národní bezpečnosti
v Praze prozatímně vedl významný odborník
vládní rada Karel Herr. Na toto místo byl
jmenován major Marek, vyznamenaný svatováclavskou
orlicí. Protest proti tomu jednání podala
celá zaměstnanecká rada ředitelství
Národní bezpečnosti v Praze, která
stojí ostře proti majoru Markovi.
Propuštění ze služeb na státní
bezpečnosti provádí se prý z důvodů
restrikce. Při tom však nejsou překládáni
ti, kteří byli přijati do služeb SNB
později, a nevykazují illegální činnost,
nemají vyznamenání, neprošli koncentračním
táborem atd. Překládání se
děje v době, kdy postižení dlí
na dovolené. Tato čistka na státní
bezpečnosti je prováděna týmž
způsobem a v teze době, t. j. těsně
před parlamentními prázdninami a v době
dovolených, jako v červnu 1946 u VII. odboru ministerstva
vnitra (odbor Z), kdy byli překládáni nekomunisté
na jiné, ministerstvu vnitra podřízené
instance (na př. Vítězslav Jandák
přeložen na státní bezpečnost
a j.).
Podepsaní poslanci se táží pana ministra
vnitra:
1. Jsou mu tyto skutečnosti známy?
2. Je pan ministr vnitra ochoten dáti příkaz
k okamžitému zastavení této akce, namířené
proti nekomunistickým příslušníkům
SNB?
3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti ihned příkaz
k tomu, aby všichni tímto přeložením
postižení příslušníci SNB
byli okamžitě povoláni na svá původní
místa do služby státní bezpečnosti,
resp. u příslušníků uniformovaného
SNB na svá původní místa?
4. Je pan ministr vnitra ochoten učiniti zákrok
proti všem velitelům, kteří svými
stranickými zásahy neslouží zájmům
národa a republiky Československé a zaviňují
neklid v SNB a zpolitisování Sboru ve prospěch
jediné strany?
5. Je pan ministr vnitra ochoten učiniti taková
opatření, aby pro příště
se tyto zjevy politického teroru příslušníků
SNB, pokud nejsou členy KSČ, neopakovaly, a bude
pan ministr vnitra působit k tomu, aby SNB stal se konečně
Sborem nestranickým a nadstranickým a příslušníci
SNB nebudou posuzováni podle politické legitimace,
nýbrž výhradně podle svých schopností
odborných, charakterových a národu a státu
prospěšných?