Zemědělský výbor projednal vládní
návrh zákona (tisk 725) ve svých schůzích
dne 9. a 10. července 1947, zásobovací a
právní výbor ve schůzi dne 10. července
1947 a rozpočtový ve schůzi dne 11. července
1947.
Ve vládním návrhu zákona provedl zemědělský
výbor četné změny a doplňky.
Rovněž zásobovací a právní
výbor provedl změny. Změny provedené
zásobovacím a právním výborem
byly dodatečně projednány výborem
zemědělským, který přijal též
připojenou resoluci. Souhlasné usnesení všech
výborů bylo beze změn schváleno i
výborem rozpočtovým a doplněním
ustanovení § 6 novým odstavcem (3).
Všechny čtyři jmenované výbory
doporučují ústavodárnému Národnímu
shromáždění upravený návrh
zákona ke schválení tak, jak je zřejmý
z připojeného celkového znění,
které je nerozlučnou součástí
této zprávy.
V Praze dne 11. července 1947.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Tento zákon se týká akciových
společností provozujících podnik cukrovarský,
na něž se nevztahují ustanovení dekretu
presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č.
101 Sb., o znárodnění některých
podniků průmyslu potravinářského
(dále jen "společnost").
(2) Vláda určí nařízením,
na které společnosti se vztahuje tento zákon.
Podniky akciových společností zmíněných
v § 1 budou provozovány cukrovarskými družstvy
(dále jen "družstvo"). Zásadně
jest zříditi k provozu každého cukrovarského
podniku samostatné družstvo. Výjimky z tohoto
pravidla může povoliti vláda zejména
tam, kde podniky společnosti byly dosud při svém
provozu v tak úzké souvislosti, že tvoří
hospodářský celek.
(1) Členy družstva mohou se státi pěstitelé
řepy, stálí zaměstnanci cukrovaru
a stát. Společenstevní smlouva (stanovy)
určí, kdo je pěstitelem řepy a stálým
zaměstnancem cukrovaru. Pěstitelé řepy
a stálí zaměstnanci cukrovaru mají
právní nárok, aby byli přijati za
členy družstva.
(2) Orgány družstva jsou valné shromáždění,
představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo
a dozorčí rada družstva se skládají
ze 4 členů družstva z řad pěstitelů
řepy, ze 2 členů družstva z řad
stálých zaměstnanců za každý
cukrovar zařaděný v případném
družstevním celku a z jednoho člena jako zástupce
státu. Členy představenstva a dozorčí
rady z řad pěstitelů řepy a z řad
zaměstnanců volí ze svého středu
každá skupina členů družstva na
valném shromáždění odděleně.
Zástupce státu jmenuje a odvolává
vláda. Nebude-li nejpozději v den, kdy se koná
volba členů představenstva (dozorčí
rady) jmenován zástupce státu, jsou představenstvo,
po případě dozorčí rada schopny
se usnášeti i bez jeho účasti a to až
do dne následujícího po dni, kdy bylo družstvo
o jeho jmenování vyrozuměno. Stejným
způsobem, jako členové představenstva
(dozorčí rady), se ustanovují jejich náhradníci.
Každému členu družstva přísluší
při hlasování na valné hromadě
pouze jeden hlas bez ohledu na počet závodních
podílů, které vlastní.
Pokud tento zákon jinak nestanoví, řídí
se právní poměry družstva ustanoveními
zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 73 ř. z.,
o výdělkových a hospodářských
společenstvech, na Slovensku předpisy §§
223 - 257 zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním
zákonu, ve znění předpisů je
měnících a doplňujících
a předpisy je provádějícími.
(1) Ministr výživy, na Slovensku pověřenec
výživy, pověří při každé
cukrovarské společnosti dotčené v
§ 1 funkcí zakladatelů družstva sbor zakladatelů
družstva složený z 6 zemědělců,
především z řad funkcionářů
stávající společnosti a dvou zaměstnanců
splňujících podmínky pro členství
v družstvu (dále jen "sbor zakladatelů").
Členové sboru zakladatelů budou jmenováni
paritně po návrhu stran Národní fronty.
Při jednání a usnášení
sboru zakladatelů jest se říditi zásadami
platnými pro orgán zastupující společnost
navenek. Sbor zakladatelů provede přípravné
práce pro vznik družstva a vede jeho věci až
do dne zápisu jeho představenstva do rejstříku.
(2) Sbor zakladatelů pořídí co nejrychleji
seznam pěstitelů řepy a zaměstnanců,
kteří se mohou státi členy družstva
podle § 3. Tento seznam se v podniku veřejně
vyloží k nahlédnutí po dobu 14 dnů
a vyložení seznamu se vyhlásí způsobem
v místě obvyklým s upozorněním,
že po dobu vyložení seznamu možno uplatňovati
námitky proti němu nebo žádati o jeho
doplnění. O podaných námitkách
a žádostech za doplnění seznamu, jimž
sbor zakladatelů nevyhověl, rozhoduje s konečnou
platností ministerstvo výživy, na Slovensku
pověřenectvo výživy.
(3) Sbor zakladatelů vypracuje návrh společenstevní
smlouvy (stanov) pro ustavující valné shromáždění
družstva. Na ustavující valné shromáždění
buďtež pozváni pěstitelé řepy
a zaměstnanci zapsaní v seznamu podle odstavce 2
s upozorněním, že na ustavujícím
valném shromáždění mohou hlasovati,
přihlásí-li se nejpozději 14 dní
před konáním ustavujícího valného
shromáždění za členy družstva
a splní-li nejpozději tohoto dne povinnosti s členskou
přihláškou spojené. Ustavující
valné shromáždění se usnese na
společenstevní smlouvě (stanovách)
a zvolí členy představenstva a dozorčí
rady. Společenstevní smlouva (stanovy) vyžaduje
ke své platnosti schválení ministerstva výživy,
na Slovensku pověřence výživy podle
směrnic ministra výživy.
(4) Sbor zakladatelů opoví usnesení učiněné
podle předchozího odstavce k zápisu do společenstevního,
na Slovensku do obchodního rejstříku soudu
příslušného podle sídla družstva.
Soud při rozhodování o zápisu zkoumá,
pokud jde o obsah společenstevní smlouvy (stanov),
jen, zda došlo k platnému usnesení o smlouvě
(stanovách) a zda smlouva (stanovy) byla schválena
podle předchozího odstavce.
(1) Dnem zápisu družstva do rejstříku
přechází úhrn práv a závazků
dotčené společnosti, jež byla označena
ve výměru o jmenování sboru zakladatelů
družstva, na družstvo jimi založené. V případě,
že společnost má několik podniků
a že se založí více než jedno družstvo,
přebírají všechna takto založená
družstva rukou společnou a nerozdílnou práva
a závazky společnosti dnem zápisu nejposléze
vzniklého družstva do rejstříku. Do
jednoho roku ode dne převzetí jsou povinna tato
družstva provésti rozdělení převzatých
práv a závazků mezi sebou. Rozdělení
schvaluje ministr výživy, na Slovensku pověřenec
výživy. Nedojde-li k dohodě a jejímu
schválení, provede rozdělení ministr
výživy v dohodě s ministry financí a
zemědělství správním opatřením.
Schválení, po případě rozdělení
podle předcházející věty, vyhlásí
ministr výživy v Úředním listě
republiky Československé. Dnem tohoto vyhlášení
omezují se práva a závazky, přešlé
podle věty prvé na družstvo, u jednotlivých
družstev na míru odpovídající
provedenému rozdělení.
(2) Podkladem pro zjištění nároků
akcionářů společnosti na poměrný
podíl na jmění společnosti je částka
akciového kapitálu společnosti zvýšená
o poměrný podíl na zdaněných
reservních fondech (bilančních položkách
majících povahu reservního fondu) nebo snížená
o poměrný podíl na bilanční
ztrátě ke dni vzniku družstva. Tyto nároky
akcionářů budou, pokud se akcionáři
stanou členy družstva, zúčtovány
s jejich souhlasem na závodní podíly družstva.
Nároky akcionářů, pokud nebudou takto
uspokojeny, budou vypořádány poskytnutím
cenných papírů, které vydá
Fond znárodněného hospodářství
zřízený podle § 9 dekretu presidenta
republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb.,
o znárodnění dolů a některých
průmyslových podniků. Hodnota takto vydaných
cenných papírů tvoří závazek
družstva vůči tomuto Fondu. Vláda určí
nařízením způsob, jak družstvo
splní svůj závazek podle předcházející
věty.
(3) Podkladem pro zjištění nároků
akcionářů na poměrný podíl
na jmění společnosti budiž na místo
podkladu podle odstavce 2, věta první, částka
skutečně a prokazatelně vynaložených
nákladů na nabytí akcií do vlastnictví,
pokud tyto byly nabyty po 1. lednu 1938, jestliže tento způsob
vypořádání s akcionáři
jest pro družstvo výhodnější. Vláda
stanoví nařízením, kdy jest dán
tento případ.
(1) Dokud nebylo zřízeno družstvo, je orgán,
který dosud zastupoval společnost navenek, povinen
vésti správu a věci společnosti s
péčí řádného hospodáře.
Odpovídá za škodu, kterou způsobil svým
zaviněním. Je-li správou a vedením
věcí pověřeno několik osob,
odpovídají za zaviněnou škodu rukou
společnou a nerozdílnou.
(2) Družstvo se může domáhati zrušení
nebo přiměřené úpravy závazků
společnosti, které přešly na družstvo,
pokud jsou hospodářsky neodůvodněné,
zejména závazků ze služebních
smluv zaručujících nepřiměřeně
vysoké platy, zaopatřovací požitky,
odbytné a pod. Nedojde-li k dohodě, jest ve věcech,
uvedených v tomto odstavci výlučně
příslušný k rozhodování
rozhodčí soud, zřízený podle
ustanovení zákona ze dne 21. listopadu 1946, č.
228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu
některých závazků národních
podniků; kde je v zákoně č. 228/1946
Sb. řeč o národním podniku, rozumí
se tím pro obor tohoto zákona družstvo.
(3) Družstvo může odporovati právním
jednáním společnosti, ke kterým došlo
po dni 27. října 1945 v úmyslu zavléci
v cizí prospěch majetkové hodnoty společnosti.
Ustanovení odpůrčího řádu
vydaného zákonem ze dne 27. března 1931,
č. 64 Sb., kterým se vydávají řády
konkursní, vyrovnací a odpůrčí,
platí přiměřeně.
(4) Práv uvedených v odstavcích 3 a 4 může
použíti družstvo do jednoho roku ode dne svého
vzniku.
(5) Společnost se nemůže platně usnésti
na svém zrušení, nebude-li dán k tomu
souhlas ministra výživy. Společnost zaniká
dnem vzniku družstva bez likvidace; u společností,
jejichž podniky přešly na více než
jedno družstvo (§ 6, odst. 2, věta druhá),
zaniká společnost dnem, kdy vzniklo poslední
družstvo z družstev zřízených k
převzetí podniků této společnosti.
Výmaz provede rejstříkový soud z úřední
moci.
(1) Založení družstva, jakož i převod
práv a závazků společnosti na družstvo
jsou osvobozeny od poplatků. Podání a úřední
úkony k tomu potřebné jsou osvobozeny od
poplatků a dávek za úřední
úkony ve věcech správních.
(2) Od poplatků a dávek za úřední
úkony ve věcech správních jsou osvobozeny
též převody majetku uskutečněné
do dvou let od vyhlášení tohoto zákona
mezi družstvy, pokud se při tom úhrnná
hodnota závodních podílů u jednoho
družstva snižuje a u druhého zvyšuje úměrně
k hodnotě převedeného majetku.
(3) Družstva jsou povinna platiti poplatkový ekvivalent
podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 8. dubna 1938, č.
76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, a to ze jmění
nabytého při založení od prvého
dne kalendářního čtvrtletí
následujícího po zápisu do rejstříku
a ze jmění nabytého podle odstavce 2 od prvého
dne kalendářního čtvrtletí
následujícího po nabytí tohoto jmění.
(1) Zřizuje se Ústředí cukrovarského
průmyslu k zajištění jednotného
řízení a obstarávání
věcí cukrovarského průmyslu (dále
jen "Ústředí"). Členy Ústředí
jsou národní podniky cukrovarské a družstva.
Ústředí je způsobilé samostatně
nabývati práv a zavazovati se.
(2) Ústředí spravuje představenstvo,
v němž jsou zastoupeny národní podniky
a družstva v takovém poměru, že na tři
zástupce národních podniků připadají
vždy dva zástupci družstev. Počet členů
představenstva a jejich náhradníků
stanoví vláda. Členové představenstva
(náhradníci) ústředního orgánu,
zřízeného podle § 16 dekretu č.
101/1945 Sb. pro národní podniky cukrovarské
jsou členy (náhradníky) představenstva
Ústředí za tyto národní podniky.
Členy představenstva (náhradníky)
zastupující družstva volí prostou většinou
družstva na společné schůzi členů
představenstev družstev, kterou svolává
a řídí zástupce státu, jmenovaný
ministrem výživy.
(3) Představenstvo jedná o společných
věcech cukrovarského průmyslu na společné
schůzi členů zastupujících
národní podniky i družstva. K platnosti usnesení
ve věcech uvedených v předcházející
větě se vyžaduje dvoutřetinové
většiny přítomných a k hlasování
oprávněných členů představenstva.
Ve věcech, jejichž obstarávání
náleží do působnosti celostátního
ústředního orgánu zřízeného
podle § 16 dekretu č. 101/1945 Sb., pokud nejde zároveň
o věci uvedené v předcházející
větě, jedná představenstvo ve sboru
složeném jen z členů zastupujících
národní podniky. Ve věcech, které
se svou povahou týkají jen družstev, jedná
představenstvo ve sboru složeném jen z členů
volených družstvy.
(4) Schůzi představenstva, v níž se
jedná o společných věcech cukrovarského
průmyslu (odstavec 3, věta prvá) svolává
a řídí předseda Ústředí
jmenovaný vládou; vláda jmenuje dále
potřebný počet místopředsedů
Ústředí a určí, v jakém
pořadí zastupují předsedu v jeho funkci.
Schůzi sboru členů představenstva
pro věci národních podniků (odstavec
3, věta třetí) svolává a řídí
ústřední ředitel, jmenovaný
podle ustanovení § 19, odst. 3 dekretu č. 101/1945
Sb. pro ústřední orgán průmyslu
cukrovarského. Schůze sboru členů
představenstva pro věci družstev svolává
a řídí předseda, zvolený na
schůzi uvedené v odstavci 2.
(1) Společnými věcmi cukrovarského
průmyslu, jež nutno jednotně říditi
a obstarávati (§ 9, odst. 1), se rozumějí
programové investice, spolupráce národních
podniků s družstvy, účast na vypracovávání
společných hospodářských plánů
cukrovarského průmyslu, normalisace, standardisace
a typisace surovin, polotovarů, tovarů, výrobních
zařízení a technických procesů,
péče o výzkumnictví, organisace distribuce
a vývozu, výzkum trhu, otázky politiky sociální,
obchodní, dopravní, celní a devisové,
statistika, revise, zahrnujíc v to povinnou revisi družstev,
věci týkající se řepy a řepného
osiva.
(2) Ústředí vykonává působnost
celostátního ústředního orgánu
zřízeného podle § 16 dekretu č.
101/1945 Sb., pokud jde o jednotné vedení společných
věcí národních podniků cukrovarských.
Podnikatelské úkoly zmíněného
ústředního orgánu zřízeného
pro průmysl cukrovarský nejsou tímto zákonem
dotčeny.
(3) Ústředí je zájmovou organisací
svých členů a je složkou ústředí
organisace průmyslu.
(1) Náklady spojené s činností Ústředí
hradí jeho členové.
(2) Práva a povinnosti členů Ústředí
k útvarům zřízeným před
5. květnem 1945 ke společnému řízení
a obstarávání záležitostí
cukrovarských, pokud jde o družstva i k jejich povinným
organisacím družstevním, zanikají dnem,
který vláda stanoví nařízením
bez rozdílu, zda jde o práva a povinnosti založené
smluvně, či uložené právním
předpisem. Tímto dnem začíná
působnost Ústředí podle tohoto zákona
a vznikají práva a závazky jeho členů
k němu; vláda upraví současně
s vydáním nařízení podle předcházející
věty poměr Ústředí k hospodářské
organisaci průmyslu (§ 10, odst. 3).
(3) Vláda nařízením vydá předpisy
o Ústředí, o oblastní kanceláři
Ústředí na Slovensku a o právu Ústředí
ukládati povinnosti k zajištění účelu
uvedeného v § 9, odst. 1, stanoví hranice působnosti
představenstva v jeho funkcích uvedených
v § 9, odst. 3, určí, na které útvary
se vztahuje ustanovení odstavce 2, určí způsob
jejich likvidace nebo likvidace jejich činnosti ve vztahu
k členům Ústředí, stanoví,
která práva a závazky těchto útvarů
přecházejí na Ústředí,
po případě která působnost
dosud vykonávaná těmito útvary přechází
na ministerstvo výživy, určí dobu, způsob
a podmínky zastavení jejich činnosti a upraví
způsob, jak se hradí náklady spojené
s činností Ústředí.
Ministerstvo výživy dozírá na Ústředí,
může jeho činnost kdykoli přezkoumati.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr výživy
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Vláda se vyzývá, aby v těch případech,
kde hospodářská a provozní situace
společnosti je toho druhu, že by v důsledku
jednak utrpěných válečných
škod a okamžité neřešitelnosti hospodářské
situace bez značných hospodářských
a národohospodářských škod jak
pro společnost tak i pro veřejný zájem
povolila výjimky uvedené v § 2.