Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Bylo-li manželství prohlášeno za neplatné, rozloučeno nebo zrušeno smrtí manželovou a není-li podle posudku znaleckého pravděpodobno, že manželka je těhotná, může okresní národní výbor povoliti, aby žena uzavřela nové manželství dříve, než uplyne lhůta stoosmdesát dní, stanovená v § 120 obč. zák.

(2) Je-li žena těhotná, lze povoliti uzavření nového manželství dříve, než porodí, jen tehdy, je-li podle okolností nebo podle posudku znaleckého vyloučeno, aby dítěti, které porodí, svědčila domněnka manželského zrození.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Manželka, jejíž manželství se skončilo smrtí manželovou nebo rozlukou buď po sporu anebo prohlášením manžela za mrtva a manželství za rozloučené, musí před uzavřením nového sňatku podle § 120 obč. zák. zachovati lhůtu 180 dnů. Správní úřad nemůže po dobu tří měsíců po zrušení manželství uděliti dispens vůbec, pak jen, není-li žena těhotná.

Tato myšlenka, která měla zameziti pochybnosti o původu dítěte, pochází z římského práva. Vyžadovalo se, aby manželka zachovala po svém manželu smuteční rok.

Ustanovení o nutnosti zachování lhůty alespoň tříměsíční je dnes lékařskou vědou překonané, neboť těhotenství lze bezpečně zjistiti již mnohem dříve. Na Slovensku ustanovení takové vůbec neplatí (§ 24 zák. čl. XXXI/1894, o právu manželském).

Nyní se vyskytují často případy, že ženy, jichž manžel je léta nezvěstný, nebo které byly v cizině rozloučeny, nebo které mohou prokázati, že delší dobu s manželem nežijí, chtějí po provedení rozluky nebo po prohlášení manžela za mrtvého se znovu provdati. Okolnost, že musí měsíce čekati, pokládají za byrokratické posuzování věci.

Osnovou bude tato zvláštnost práva v zemích českých odstraněna a vdovám a rozloučeným manželkám urychleno uzavření sňatku.

S provedením zákona nebudou spojeny zvláštní finanční náklady.