Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Tento zákon se týká akciových společností provozujících podnik cukrovarský, na něž se nevztahují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského (dále jen "společnost").

(2) Vláda určí nařízením, na které společnosti se vztahuje tento zákon.

Podniky akciových společností zmíněných v § 1 budou provozovány cukrovarskými družstvy (dále jen "družstvo"). Zásadně jest zříditi k provozu každého cukrovarského podniku samostatné družstvo. Výjimky z tohoto pravidla může povoliti vláda.

(1) Členy družstva se mohou státi jen pěstitelé řepy provozující zemědělský podnik v územním obvodu příslušného podniku cukrovarského a dodávající tomuto podniku jimi vypěstovanou řepu ke zpracování, stálí zaměstnanci podniku a stát. Pěstitelé řepy, jakož i zaměstnanci zmínění v předcházející větě mají právní nárok, aby byli přijati za členy družstva. Společenstevní smlouva (stanovy) stanoví podrobnosti o tom, které osoby ve vztahu k podniku, o který jde, mají právní nárok na členství v družstvu podle předcházející věty.

(2) Orgány družstva jsou valné shromáždění, představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo a dozorčí rada družstva se skládají ze 4 členů družstva z řad pěstitelů řepy, ze 2 členů družstva z řad stálých zaměstnanců a z jednoho člena jako zástupce státu. Členy představenstva a dozorčí rady z řad pěstitelů řepy a z řad zaměstnanců volí ze svého středu každá skupina členů družstva na valném shromáždění odděleně. Zástupce státu jmenuje a odvolává vláda. Nebude-li nejpozději v den, kdy se koná volba členů představenstva (dozorčí rady) jmenován zástupce státu, jsou představenstvo, po případě dozorčí rada schopny se usnášeti i bez jeho účasti a to až do dne následujícího po dni, kdy bylo družstvo o jeho jmenování vyrozuměno. Stejným způsobem, jako členové představenstva (dozorčí rady), se ustanovují jejich náhradníci. Každému členu družstva přísluší při hlasování na valné hromadě pouze jeden hlas bez ohledu na počet závodních podílů, které vlastní.

Pokud tento zákon jinak nestanoví, řídí se právní poměry družstva ustanoveními zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 73 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, na Slovensku předpisy §§ 223-257 zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu, ve znění předpisů je měnících a doplňujících a předpisy je provádějícími.

(1) Ministr výživy jmenuje při každém cukrovarském podniku společností dotčených v § 1 tříčlenný sbor zakladatelů složený ze dvou pěstitelů řepy a z jednoho zaměstnance, splňujících podmínky pro členství v družstvu (§ 3, odst. 1). Sbor zakladatelů provede přípravné práce pro vznik družstva a vede jeho věci až do dne zápisu jeho představenstva do rejstříku.

(2) Sbor zakladatelů pořídí co nejrychleji seznam pěstitelů řepy a zaměstnanců, kteří mají podle § 3 právní nárok, aby byli přijati za členy družstva podle § 3. Tento seznam se v podniku veřejně vyloží k nahlédnutí po dobu 14 dnů a vyložení seznamu se vyhlásí způsobem v místě obvyklým s upozorněním, že po dobu vyložení seznamu možno uplatňovati námitky proti němu nebo žádati o jeho doplnění. O podaných námitkách a žádostech za doplnění seznamu, jimž sbor zakladatelů nevyhověl, rozhoduje s konečnou platností ministerstvo výživy, na Slovensku pověřenectvo výživy.

(3) Sbor zakladatelů vypracuje návrh společenstevní smlouvy (stanov) pro ustavující valné shromáždění družstva. Na ustavující valné shromáždění buďtež pozváni pěstitelé řepy a zaměstnanci zapsaní v seznamu podle odstavce 2 s upozorněním, že na ustavujícím valném shromáždění mohou hlasovati, přihlásí-li se nejpozději v den konání ustavujícího valného shromáždění za členy družstva a splní-li nejpozději tohoto dne povinnosti s členskou přihláškou spojené. Ustavující valné shromáždění se usnese na společenstevní smlouvě (stanovách) a zvolí členy představenstva a dozorčí rady. Společenstevní smlouva (stanovy) vyžaduje ke své platnosti schválení ministerstva výživy.

(4) Sbor zakladatelů opoví usnesení učiněné podle předchozího odstavce k zápisu do společenstevního, na Slovensku do obchodního rejstříku soudu příslušného podle sídla družstva. Soud při rozhodování o zápisu zkoumá, pokud jde o obsah společenstevní smlouvy (stanov), jen, zda došlo k platnému usnesení o smlouvě (stanovách) a zda smlouva (stanovy) byla schválena podle předchozího odstavce.

(1) Dnem zápisu družstva do rejstříku přechází úhrn práv a závazků dotčené společnosti, jež byla označena ve výměru o jmenování sboru zakladatelů družstva, na družstvo jimi založené. V případě, že společnost má několik podniků a že se založí několik družstev, přebírají všechna takto založená družstva rukou společnou a nerozdílnou práva a závazky společnosti dnem zápisu nejposléze vzniklého družstva do rejstříku. Do jednoho roku ode dne převzetí jsou povinna tato družstva provésti rozdělení převzatých práv a závazků mezi sebou. Rozdělení schvaluje ministr výživy. Nedojde-li k dohodě a jejímu schválení, provede rozdělení ministr výživy v dohodě s ministry financí a zemědělství správním opatřením. Schválení, po případě rozdělení podle předcházející věty, vyhlásí ministr výživy v Úředním listě republiky Československé. Dnem tohoto vyhlášení omezují se práva a závazky, přešlé podle věty prvé na družstvo, u jednotlivých družstev na míru odpovídající provedenému rozdělení.

(2) Podkladem pro zjištění nároků akcionářů společnosti na poměrný podíl na jmění společnosti je částka akciového kapitálu společnosti zvýšená o poměrný podíl na zdaněných reservních fondech (bilančních položkách majících povahu reservního fondu) nebo snížená o poměrný podíl na bilanční ztrátě ke dni vzniku družstva. Tyto nároky akcionářů budou, pokud se akcionáři stanou členy družstva, zúčtovány s jejich souhlasem na závodní podíly družstva. Nároky akcionářů, pokud nebudou takto uspokojeny, budou vypořádány poskytnutím cenných papírů, které vydá Fond znárodněného hospodářství zřízený podle § 9 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Hodnota takto vydaných cenných papírů tvoří závazek družstva vůči tomuto Fondu. Vláda určí nařízením způsob, jak družstvo splní svůj závazek podle předcházející věty.

(1) Dokud nebylo zřízeno družstvo, je orgán, který dosud zastupoval společnost navenek, povinen vésti správu a věci společnosti s péčí řádného hospodáře. Odpovídá za škodu, kterou způsobil svým zaviněním. Je-li správou a vedením věcí pověřeno několik osob, odpovídají za zaviněnou škodu rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Ministerstvo výživy může v případě, že je nebezpečí, že by převod na družstvo mohl býti ztížen nebo zmařen, zavésti do společnosti národní správu podle dekretu presidenta republiky ze dne 5. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkověprávních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě.

(3) Družstvo se může domáhati zrušení nebo přiměřené úpravy závazků společnosti, které přešly na družstvo, pokud jsou hospodářsky neodůvodněné, zejména závazků ze služebních smluv zaručujících nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod. Nedojde-li k dohodě, jest ve věcech, uvedených v tomto odstavci výlučně příslušný k rozhodování rozhodčí soud, zřízený podle ustanovení zákona ze dne 21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků; kde je v zákoně č. 228/1946 Sb. řeč o národním podniku, rozumí se tím pro obor tohoto zákona družstvo.

(4) Družstvo může odporovati právním jednáním společnosti, ke kterým došlo po dni 27. října 1945 v úmyslu zavléci v cizí prospěch majetkové hodnoty společnosti. Ustanovení odpůrčího řádu vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí, platí přiměřeně.

(5) Práv uvedených v odstavcích 3 a 4 může použíti družstvo do jednoho roku ode dne svého vzniku.

(6) Společnost se nemůže platně usnésti na svém zrušení, nebude-li dán k tomu souhlas ministra výživy. Společnost zaniká dnem vzniku družstva bez likvidace; u společností, jejichž podniky přešly na několik družstev (§ 6, odst. 2, věta druhá), zaniká společnost dnem, kdy vzniklo poslední družstvo z družstev zřízených k převzetí podniků této společnosti. Výmaz provede rejstříkový soud z úřední moci.

(1) Založení družstva, jakož i převod práv a závazků společnosti na družstvo jsou osvobozeny od poplatků. Podání a úřední úkony k tomu potřebné jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(2) Od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních jsou osvobozeny též převody majetku uskutečněné do dvou let od vyhlášení tohoto zákona mezi družstvy, pokud se při tom úhrnná hodnota závodních podílů u jednoho družstva snižuje a u druhého zvyšuje úměrně k hodnotě převedeného majetku.

(3) Družstva jsou povinna platiti poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, a to ze jmění nabytého při založení od prvého dne kalendářního čtvrtletí následujícího po zápisu do rejstříku a ze jmění nabytého podle odstavce 2 od prvého dne kalendářního čtvrtletí následujícího po nabytí tohoto jmění.

(1) Zřizuje se Ústředí cukrovarského průmyslu k zajištění jednotného řízení a obstarávání věcí cukrovarského průmyslu (dále jen "Ústředí"). Členy Ústředí jsou národní podniky cukrovarské a družstva. Ústředí je způsobilé samostatně nabývati práv a zavazovati se.

(2) Ústředí spravuje představenstvo, v němž jsou zastoupeny národní podniky a družstva v takovém poměru, že na tři zástupce národních podniků připadají vždy dva zástupci družstev. Počet členů představenstva a jejich náhradníků stanoví vláda. Členové představenstva (náhradníci) ústředního orgánu, zřízeného podle § 16 dekretu č. 101/1945 Sb. pro národní podniky cukrovarské jsou členy (náhradníky) představenstva Ústředí za tyto národní podniky. Členy představenstva (náhradníky) zastupující družstva volí prostou většinou družstva na společné schůzi svých zástupců, kterou svolává a řídí zástupce státu, jmenovaný ministrem výživy. Volba je platná jen, schválí-li ji vláda; jinak se volba opakuje.

(3) Představenstvo jedná o společných věcech cukrovarského průmyslu na společné schůzi členů zastupujících národní podniky i družstva. Ve věcech, jejichž obstarávání náleží do působnosti celostátního ústředního orgánu zřízeného podle § 16 dekretu č. 101/1945 Sb., pokud nejde zároveň o věci uvedené v předcházející větě, jedná představenstvo ve sboru složeném jen z členů zastupujících národní podniky. Ve věcech, které se svou povahou týkají jen družstev, jedná představenstvo ve sboru složeném jen z členů volených družstvy.

(4) Schůzi představenstva, v níž se jedná o společných věcech cukrovarského průmyslu (odstavec 3, věta prvá) svolává a řídí předseda Ústředí, jímž jest ústřední ředitel jmenovaný podle ustanovení § 19, odst. 3 dekretu č. 101/1945 Sb. pro ústřední orgán průmyslu cukrovarského; vláda jmenuje dále potřebný počet místopředsedů Ústředí a určí, v jakém pořadí zastupují předsedu v jeho funkci. Schůzi sboru členů představenstva pro věci národních podniků (odstavec 3, věta druhá) svolává a řídí ústřední ředitel, jmenovaný podle ustanovení § 19, odst. 3 dekretu č. 101/ 1945 Sb. pro ústřední orgán průmyslu cukrovarského. Schůze sboru členů představenstva pro věci družstev svolává a řídí předseda, zvolený na schůzi uvedené v odstavci 2.

(1) Společnými věcmi cukrovarského průmyslu, jež nutno jednotně říditi a obstarávati (§ 9, odst. 1), se rozumějí programové investice, spolupráce národních podniků s družstvy, účast na vypracovávání společných hospodářských plánů cukrovarského průmyslu, normalisace, standardisace a typisace surovin, polotovarů, tovarů, výrobních zařízení a technických procesů, péče o výzkumnictví, organisace distribuce a vývozu, výzkum trhu, otázky politiky obchodní, dopravní, celní a devisové, statistika, revise, věci týkající se řepy a řepného osiva.

(2) Ústředí vykonává působnost celostátního ústředního orgánu zřízeného podle § 16 dekretu č. 101/1945 Sb., pokud jde o jednotné vedení společných věcí národních podniků cukrovarských. Podnikatelské úkoly zmíněného ústředního orgánu zřízeného pro průmysl cukrovarský nejsou tímto zákonem dotčeny.

(3) Ústředí je ústřední zájmovou organisací svých členů. Členství v něm zprošťuje povinnosti býti členem jiné povinné organisace průmyslu nebo družstev, která je po případě uložena jinými předpisy.

(1) Náklady spojené s činností Ústředí hradí jeho členové.

(2) Práva a povinnosti národních podniků a družstev k útvarům zřízeným před 5. květnem 1945 ke společnému řízení a obstarávání věcí cukrovarského průmyslu zanikají dnem, který vláda stanoví nařízením, bez rozdílu, zda jde o práva a povinnosti založené smluvně, či uložené právním předpisem.

(3) Vláda vydá nařízením předpisy o Ústředí a o právu Ústředí ukládati povinnosti k zajištění účelu uvedeného v § 9, odst. 1, stanoví hranice působnosti představenstva v jeho funkcích uvedených v § 9, odst. 3, určí, na které útvary se vztahuje ustanovení odstavce 2, určí způsob jejich likvidace nebo likvidace jejich činnosti, stanoví, která práva a závazky těchto útvarů přecházejí na Ústředí, po případě která působnost dosud vykonávaná těmito útvary přechází na ministerstvo výživy, určí dobu, způsob a podmínky zastavení jejich činnosti a upraví poměr Ústředí k povinným hospodářským organisacím průmyslu, obchodu a zemědělství a způsob, jak se hradí náklady spojené s činností Ústředí.

(1) Ministerstvo výživy dozírá na Ústředí, může jeho činnost kdykoli přezkoumati.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr výživy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

§ 1 odst. 3, písm. b) dekretu č. 101/1945 Sb. vyňal z dosahu znárodnění rolnické akciové cukrovary a rafinerie cukru, jejichž většinu akcií vlastnili 1. ledna 1945 pěstitelé řepy, hospodařící na zemědělských podnicích do 50 ha orné půdy. Při tom bylo určeno, že se tyto podniky přemění na podniky družstevní, na nichž se účastní zemědělci, zaměstnanci a stát podle předpisů, které budou o tom vydány vládním nařízením.

Osnova chce upraviti právní poměry všech podnikatelských subjektů cukrovarů, na něž se nevztahuje dekret č. 101/1945 Sb.

Po stránce hospodářské je snahou docíliti, aby provedení přeměny prošlo bez hospodářských nesnází a aby zejména u těch podniků, u kterých zemědělská akciová účast nepřevyšuje o mnoho nejmenší množství v § 1, odst. 3, písm. b) dekretu č. 101/1945 Sb. uvedené, nedošlo k hospodářským otřesům, ohrožujícím provedení přeměny.

Osnova, jež původně měla býti pouze předpisem upravujícím přeměnu společností na družstva, zmíněná v § 1, odst. 3, písm. b) dekretu č. 101/1945 Sb., takto dostala širší obsah.

Obsah osnovy však byl ještě rozšířen nutností upraviti některé organisační otázky cukrovarského průmyslu v souvislosti s vytvořením cukrovarských družstev a nutností likvidovati všechny dosavadní formy cukrovarského oragnisování. Tyto koly plní osnova z části přímo ve svém oddílu III., z části stanoví, že je vláda upraví nařízením.

odstavec 1 tohoto paragrafu zachycuje všechny případy cukrovarských podniků, na něž se nevztahují ustanovení dekretu č. 101/1945 Sb. Jsou to tedy podniky svou povahou spadající pod ustanovení § 3, písm. a), písm. b), po případě i písm. c). Osnova se tak snaží zajistiti, aby za žádných okolností nedošlo k utvoření jiných forem v cukrovarském podnikání, nežli jsou národní podniky cukrovarské a družstevní podniky cukrovarské.

Odstavec 2 obsahuje potřebné zmocnění pro vládu, aby nařízením vyhlásila, na které společnosti se tento zákon vztahuje. V příloze je uveden seznam společností ohledně jejichž podniků nebylo učiněno opatření podle § 1, odst. 4 dekretu.

Toto ustanovení normuje zásadu, že k provozu každého cukrovarského podniku má býti zřízeno samostatné družstvo. Toto ustanovení nutno čísti v souvislosti s ustanovením § 5, odst. 1. Jestliže tedy vláda učiní rozhodnutí podle § 2, poslední věty, dá tím zároveň závazný výklad pojmu "podnik" ve vztahu užitém v § 5.

Podle programu vysloveného dekretem č. 101/1945 Sb. mají se na družstvu účastniti zemědělci, zaměstnanci a stát. V tomto paragrafu se odchylkou od dosavadního družstevního práva dává tomuto příkazu normativní obsah, zužující pojem zemědělce a pojem zaměstnance pro účely tohoto zákona. § 3 odst. 1, prvá věta vyjadřuje základní prvky určující podmínky pro vznik práva na členství v družstvu, zejména pro zemědělce. Má tu býti vyjádřen požadavek, aby se na družstevním podniku účastnili jen skutečně hospodařící zemědělci, kteří jsou skutečnými dodavateli řepy podniku, o který jde. Slovy "v územním obvodu" má býti vyjádřeno, že bez ohledu na případné jiné poměry je sledována snaha, aby připuštěním družstevní účasti bylo působeno na to, aby řepa byla dodávána do cukrovarských podniků dopravně nejvýhodnějších. Osnova ponechává společenstevní smlouvě, aby stanovila pojem zemědělce dodávajícího podniku pravidelně řepu ke zpracování a pojem stálého zaměstnance, a aby určila, jakých pravidel je dbáti při rozhodování, zda podmínky pro členství takto určené jsou naplněny. Aby nedošlo k nejednotnosti, pokud jde o tento obsah společenstevní smlouvy, je zajištěno ustanovením § 5, odst. 3, poslední větou o schvalování společenstevní smlouvy (stanov), že ministerstvo výživy bude působiti k tomu, aby v zásadních ustanoveních byly v jednotlivých společenstevních smlouvách odchylky jen tehdy, jsou-li pro to dány zvláštní důvody, jichž nelze nedbati. K tomuto řešení se osnova uchyluje proto, že zákon sám by jen obtížně mohl definovati tyto pojmy s nárokem na trvalou platnost pojetí v definici vyjádřeného. Bude také věcí zájmových organisací zaměstnaneckých a zájmových organisací zemědělských, aby působily k tomu, aby bylo zajištěno jednotné a spravedlivé nakládání se všemi zemědělci a zaměstnanci majícími nárok na členství v družstvu. Pro konstrukci představenstva a dozorčí rady je zvolena forma konstrukce představenstva národních podniků cukrovarských. Přizpůsobení této formě bylo nutné z toho důvodu, aby nedošlo k rozdílům mezi zemědělskými účastníky národních podniků a členy družstva, pokud jde o početní účast na správě podniku, do něhož dodávají řepu. Stanovení lhůty pro jmenování zástupce státu je nutným reflexem skutečnosti, že na rozdíl od zástupců zaměstnanců a zemědělců zástupce státu není volen valnou hromadou a opačný postup, nežli v osnově zvolený, by znamenal, že státu by se dostávalo neúměrně silné posice, kdyby prostým nejmenováním jeho zástupce mohla býti zmařena schopnost představenstva a dozorčí rady činiti rozhodnutí.

Ustanovení tohoto paragrafu vyjadřují zásadu, že i když jde o družstva s určitými odchylkami od běžného typu družstev, neztrácejí družstevní charakter a proto platí pro ně platné předpisy o družstvech.

Z povahy zvolené konstrukce, totiž z příkazu obsaženého v § 2, vyplývá, že osnova musí předepsati způsob vzniku družstva v zásadě na zásahu státní správy. § 5 proto předpisuje zřízení sboru zakladatelů a vybavuje jej působností. Z povahy státního zásahu vyplývá i nutnost schvalování společenstevní smlouvy státem a zajištění, aby schválená společenstevní smlouva (stanovy) nebyla, pokud jde o její obsah, předmětem dalšího soudcovského zkoumání tak, aby nedošlo ke konfliktu mezi aktem schvalovacím a případným odlišným názorem rejstříkového soudu. Tato poslední myšlenka je zachycena v § 5, odst. 4.

§ 6 řeší otázku převodu podniku na družstvo zásadně na principu převzetí podniku se všemi právy a závazky. Dojde-li k založení více družstev k převzetí podniků jedné společnosti, odsune se den přechodu práv a závazků teprve ke dni, kdy dojde k zápisu nejposléze vzniklého družstva do rejstříku. Toto ustanovení sleduje myšlenku, aby bylo dosaženo koordinování vzniku všech družstev provozujících podniky téže společnosti. Ustanovení § 6, odst. 1 pamatuje také na případy, kdy nedojde k dohodě o rozdělení mezi nově vzniklými družstvy. Se zřetelem k tomu, že dochází k úplnému převzetí práv a závazků společnosti, není nutno prováděti odhady a není nutno zjišťovati majetkový stav ke dni převzetí. Naproti tomu, pokud jde o vypořádání s akcionáři, bude podle § 6, odst. 2, prvé věty podkladem pro zjištění pouze částka akciového kapitálu a zdaněných reserv, snížená po případě o ztráty vykázané v bilanci ke dni vzniku družstva. Okolnost, že jde o vznik družstva státním zásahem, nese s sebou také nutnost intervence Fondu znárodněného hospodářství při vypořádání s akcionáři, kteří nemohou nebo nechtějí se státi členy družstva. Výši nároků, jež takto vzniknou vůči Fondu znárodněného hospodářství, nelze odhadnouti, poněvadž okolnost, zda akcionář splňující podmínky pro členství v družstvu se rozhodne pro členství v družstvu, je zcela odvislá na jeho vůli.

§ 7 obsahuje ustanovení pro zajištění účelu zákonem sledovaného. Jsou to jednak ustanovení o prozatímní správě, o případné možnosti zavésti národní správu, o úpravě tíživých závazků, které přešly na družstvo, o odpůrčím právu a o omezení práva společnosti usnésti se na svém zrušení. Odstavce 3, 4 a 5 v podstatě přebírají myšlenky vyjádřené v obdobných ustanoveních dekretu č. 101/1945 Sb.

Ustanovení odstavce 1 poskytuje osvobození od poplatků a dávek při vzniku družstva. Ustanovení odstavce 2 poskytuje stejné poplatkové osvobození pro případy, že dojde k majetkovým převodům mezi družstvy vzniklými podle tohoto zákona. Je tu pamatováno na to, aby poplatkové obtíže nebrzdily možnost vytvoření podmínek lepšího hospodaření případným majetkovým přesunem nebo i sloučením družstev podle tohoto zákona.

Oddíl III osnovy řeší otázku organisace cukrovarského průmyslu v podstatě navázáním na organisační práci vykonanou dekretem č. 101/1945 Sb. a statutem národních podniků potravinářských č. 77/1946 Sb., se snahou vytvořiti bez narušení principu zvoleného zřízením ústředního orgánu pro znárodněný průmysl cukrovarský uspokojivé řešení, které by vyhovovalo i postavení cukrovarského průmyslu, který není znárodněn. Jde v podstatě o myšlenku rozmnožiti počet členů představenstva ústředního orgánu o přiměřený počet volených zástupců družstev při zachovávání poměru 3:2, který odpovídá přibližně poměru hospodářského postavení znárodněného a neznárodněného průmyslu cukrovarského, a provésti při tom přísné dělítko mezi úkoly společnými celému cukrovarskému průmyslu a mezi záležitostmi znárodněného a neznárodněného průmyslu. Osnova umožňuje dále likvidaci všech organisačních útvarů celého cukrovarského průmyslu bez omezení, kdy a na jakém základě vznikly, a nahrazení těchto útvarů novou úpravou. Při řešení otázky organisace cukrovarského průmyslu je situace ztížena tím, že není dosud upravena organisace ostatního průmyslu. Proto se navrhuje, aby poměr zřizované organisace k povinným organisacím průmyslové, obchodní a zemědělské byl upraven nařízením. Stejně tak je třeba, aby byly nařízením upraveny v podrobnostech i otázky, jak bude Ústředí cukrovarského průmyslu vyvíjeti svou činnost vůči svým členům a jakým způsobem se provede likvidace dosavadních organisačních útvarů, jako Hospodářské skupiny průmyslu cukrovarského při Ústředním svazu průmyslu, Svazu pro řepu a cukr, smlouvy o kartelu, poměru k Asekuračnímu spolku průmyslu cukrovarnického a pod. Ministr výživy je pověřen dozorem; ve výkonu dozoru je obsaženo také právo zasáhnouti, zejména tehdy, kdyby došlo k neodůvodněnému majorisování menšiny.

Seznam společností provozujících cukrovarský podnik, ohledně nichž nebylo učiněno

opatření podle § 1, odst. 4 dekr. č. 151/1945 Sb.:

Spolkový rolnický cukrovar v Čejetičkách,

Rolnický akciový cukrovar v Dašicích,

Spolkový rolnický cukrovar v Novém Bydžově, akciová společnost,

Rolnický akciový cukrovar, pivovar, mlýn v Ovčárech,

Společný rolnický cukrovar v Předměřicích nad Labem,

Porolničeny cukrovar akciové společnosti v Přelouči,

Rolnické akciové podniky cukrovar a mlýn v Rožďalovicích,

Rolnický cukrovar v Syrovátce, akciová společnost,

Rolnický cukrovar akciový v Brodku,

Akciová společnost pro průmysl cukrovarnický v Brně se závody: v Břeclavi, Bzenci, Hodoníně, Hrušovanech nad Jev., Kojetíně, Pohořelicích, Slavkově u Brna, Sokolnicích, Tovačově, Uherském Hradišti a Židlochovicích,

Akciová společnost rolnického cukrovaru v Čelechovicích n. H.,

Rolnický cukrovar akciový v Dřevohosticích,

Rolnický akciový cukrovar a rafinerie v Holici u Olomouce,

Rolnický cukrovar akciový v Hulíně,

První moravský akciový cukrovar rolnický v Kroměříži,

Rolnický akciový cukrovar v Litovli,

Rolnický cukrovar a rafinerie, akciová společnost v Malých Prosenicích,

Rolnický cukrovar a rafinerie v Němčicích nad Hanou,

Rolnický akciový cukrovar a rafinerie ve Vrbátkách,

Rolnický akciový cukrovar ve Vávrovicích,

Diosecká hospodárska a cukrovarnícka a liehovarnícka, účastinná spoločnisť v Dioseku,

Slovenský rolnicky cukrovar, účastinná spoločnosť vo Farkašíne,

Považský cukrovar, účastinná spoločnosť v Trenčianskej Teplej,

Záhorský cukrovar a liehovar, účastinná spoločnosť v Uhorskej Vsi.