Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

712.

Naléhavá interpelace

poslance dr. Krajiny

ministru financí

o odvolání tak zvaných zmocněnců z peněžních institucí a ustavení

předsednictva Ústředního svazu peněžnictví.

Po skončení okupace se staly některé peněžní organisace (Svaz spořitelen, Ústřední svaz peněžnictví) neschopnými rozhodování, protože jejich orgány odchodem Němců a kolaborantů, kteří byli do těchto orgánů dosazeni okupanty, neměly dostatečný počet členů, potřebný k platnosti jejich usnesení.

Vedení těchto institucí bylo svěřeno Národní radou československou nebo spolkem odborových organisací vždy jedné, případně dvěma osobám, t. zv. zmocněncům, kteří vykonávali a ještě nyní stále vykonávají bez oprávnění funkci, jež by příslušela statutárním orgánům, kdyby nebyly z uvedených důvodů ochromeny.

Působení zmocněnců mohlo býti trpěno z důvodů praktických jako prozatímní a nouzové opatření jenom do té doby, dokud nebyl vydán dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb. Tento dekret, tvořící součást právního řádu, umožnil, aby všude tam, kde toho vyžadoval nerušený chod podniků, organisací, institucí a pod., byla zavedena na přechodnou dobu národní správa a dosazen tak na místo zmíněných zmocněnců náhradní orgán, který by vykonával po dobu mimořádných poměrů funkci normálních orgánů.

Ministerstvo financí však nejen nepoužilo této normy, vydané pro překlenutí mimořádných poměrů, ale nechalo zcela bez povšimnutí vládní nařízení ze dne 13. března 1941, č. 114 Sb., o povinné organisaci peněžnictví, které dovoluje ministerstvu financí, aby jmenovalo předsednictvo Ústředního svazu peněžnictví.

A tak jsme svědky toho, že Ústřední svaz peněžnictví je ovládán bez jakéhokoliv zákonného podkladu dvěma zmocněnci, z nichž jeden je úředníkem Pražské úvěrní banky a druhý úředníkem Zemědělské banky pro Čechy v Praze. Od volné úvahy těchto dvou osob závisí, kdo bude přizván k jednáním o důležitých otázkách v oboru peněžnictví.

Všechny osnovy zákonů a jiných norem, kterými má býti dán základ budoucí výstavbě našeho peněžnictví, zasílá ministerstvo financí Ústřednímu svazu peněžnictví, který je projednává na pozvání zmocněnců ve sboru libovolně, t. j. bez právního předpisu, utvořeném. Je pochopitelné, že takto složený sbor nemůže být považován za objektivní instituci, zastupující právem všechny složky peněžních ústavů a představující vrcholný orgán peněžnictví. Přesto se stává, že tito zmocněnci se častěji dostanou do rozporu s míněním takto libovolně vytvořeného shromáždění. Není tudíž objektivního místa, v němž by všechny složky peněžnictví měly přiměřené zastoupení na základě demokratických zásad a které by mohlo zladiti zájmy všech skupin. Právě v nynější době, kdy jde o dalekosáhlou úpravu poměrů v našem peněžném a úvěrovém systému, chybí forum, které by bylo legitimováno pro odborné projednávání všech otázek našeho peněžnictví, zejména pak ministerstvem financí předkládaných osnov.

Dokud nebude nově navrhovanými zákony provedena organisace peněžnictví, jest nutno vycházeti z norem dosud platných a použivatelných, t. j. z vlád. nař. č. 114/45 Sb., pokud jde o Ústřední svaz peněžnictví a o ustavení jeho předsednictva, a z dekretu č. 5/45 Sb., pokud jde o Svaz spořitelen a o zavedení jeho pětičlenné národní správy.

Vzhledem k tomu, že vlád. nař. č. 114/41 Sb. o povinné organisaci peněžnictví je z doby nesvobody a že se ustavení předsednictva Ústředního svazu peněžnictví děje jmenováním a tedy nedemokratickým způsobem, je nutno žádati od ministra financí, aby se při výběru osob řídil návrhy jednotlivých složek peněžnictví tak, aby všechny skupiny byly rovnoměrně zastoupeny a aby toto jmenování bylo provedeno na přechodnou dobu, t. j. do utvoření Peněžní rady.

Naléhavost jest odůvodněna aktuálností otázky nové organisace peněžnictví.

Podepsaní poslanci se proto táží:

1. Je pan ministr financí ochoten neprodleně zmocněnce v Ústředním svazu peněžnictví vyrozuměti, že jejich další působení je v rozporu s právním řádem a tudíž zaniklo?

2. Je pan ministr financí ochoten jmenovati na přechodnou dobu, než bude zřízena peněžní rada či jiná vrcholná organisace peněžnictví, předsednictvo Ústředního svazu peněžnictví, a to tak, aby v něm byly poměrně zastoupeny všechny skupiny peněžních ústavů a peněžních podniků?

3. Je pan ministr financí ochoten při výběru osob do předsednictva Ústředního svazu peněžnictví respektovati návrhy jednotlivých skupin?

4. Je pan ministr financí ochoten do Svazu spořitelen zavésti národní správu podle dekretu č. 5/45 Sb. a zároveň vyrozuměti t. zv. zmocněnce v tomto svazu, že jeho další působení je nepřípustné, poněvadž není v souladu s právním řádem?

V Praze dne 30. června 1947.

Dr. Krajina,

Zeminová, Urbánek, Jirásek, Vandrovec, Uhlířová, Kobylka, Deči, Kleinerová, Parez, Tichý, dr. Burian, dr. Uhlíř, dr. Hobza, ing. dr. Kameníček, Klátil, Žáčková-Batková, dr. Horáková, Mikuláš, Bolen, Děd, A. Jaroš, Tichota, Josef Ševčík, Lesák, dr. Loubal, Hora, Weiland, St. Novák, Torn, Bartoš, Firt, dr. Jan Stránský, dr. Neuman, Čížek, dr. Hřebík, Nedoma, dr. Kácl, Přeučil, Slíva, Ulrich, Caňkář, Křepela, Rychtera, Šulík, dr. Šíp, Šmejcová, dr. Novotný, Langr, ing. dr. Ješ, Vido.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP