Právní výbor projednal shora zmíněný iniciativní návrh ve schůzích dne 18. a 24. června 1947. Na návrhu byly provedeny četné změny, doplňky a škrty, a právní výbor doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění takto upravený návrh zákona, jak je zřejmý z připojeného úhrnného znění, jež je nerozlučnou součástí této zprávy, ke schválení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Tato ustanovení jednacího řádu mohou býti změněna autonomním usnesením sněmovny:

§ 1, odst. 2, 3 a 4;

ustanovení § 4 o počtu místopředsedů, zapisovatelů a pořadatelů, jakož i skrutátorů;

§ 8 vyjímaje ustanovení a), b) a c);

§ 27, odst. 2; § 31; §§ 33, 34 a 35;

§ 40, odst. 1 a 2; §§ 43 a 44;

§ 45 vyjma odst. 6;

§§ 58 a 59;

§ 69;

§ 70;

§ 71, odst. 2 a § 72.

(²) Návrhy na autonomní změnu těchto ustanovení neb doplnění řádu jednacího v mezích zákona projednávají se ve sněmovně jako osnovy zákonů.

Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

(¹) Poslanci jsou povinni účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací sněmovních.

(²) Pro každou schůzi plnou i výborovou vyloží se presenční listina, do níž se přítomní poslanci vlastnoručně zapíší.

(³) Onemocní-li poslanec, oznámí to předsedovi; trvá-li nemoc déle jednoho týdne, předloží lékařské vysvědčení.

(⁴) K písemné nebo telegrafické žádosti udělí předseda dovolenou do 7 dnů poslanci zaneprázdněnému nezbytnou nebo důležitou záležitostí. O dovolené delší rozhoduje sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním. O udělení dovolené delší 7 dnů nebo o neudělení dovolené budiž poslanec ihned písemně uvědoměn. Dodatečná písemná omluva neúčasti se uzná a poslanci potvrdí, uvede-li poslanec zároveň překážky, jež mu zabránily vyžádati si potřebnou dovolenou a pošle-li omluvu, když překážky přestaly. O platnosti dodatečné omluvy rozhoduje předseda, šlo-li o neúčast na schůzích nepřesahující 7 dnů, sněmovna na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním, šlo-li o neúčast delší. Předseda může žádati, aby důvody, jichž se poslanec dovolává, byly osvědčeny.

(⁵) Ustanovení odstavce prvého a čtvrtého se nevztahují na poslance, kteří jsou členy vlády.

(⁶) Poslanec obdrží jako úřední průkaz legitimaci opatřenou fotografií a podepsanou předsedou sněmovny.

(¹) Nezúčastní-li se člen výboru bez platné omluvy dvou za sebou jdoucích schůzí výboru, ale v různých dnech konaných, ztrácí mandát výborový a polovici platu podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. října 1945, č. 106 Sb. o platech členů prozatímního Národního shromáždění mu příslušejícího pro měsíc nejblíže následující.

(²) Nezúčastní-li se poslanec bez platné omluvy čtyř plenárních schůzí za sebou jdoucích, ale v různé dny konaných, usnese se předsednictvo sněmovny, aby mu byla udělena písemná důtka. O tomto svém usnesení zpraví předsednictvo sněmovnu v nejbližší plné schůzi a kromě toho zpraví písemně též předsednictvo klubu, kterého je poslanec členem. Nadto ztrácí poslanec nárok na celý plat podle dekretu č. 106/1945 Sb. na jeden měsíc.

(³) Bylo-li zakročeno proti poslanci v témže roce třikráte podle odstavce 2, přikáže předseda sněmovny věc výboru imunitnímu, aby podal sněmovně zprávu s návrhem. Výbor navrhne, aby poslanci byla udělena sněmovnou veřejná důtka. Výbor dále navrhne ztrátu nároků podle dekretu č. 106/1945 Sb. nejvýše na 6 měsíců nejblíže následujících. O návrhu výboru rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním.

(⁴) Ve všech případech budiž dána poslanci možnost, aby se v dané lhůtě vyjádřil.

(¹) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce; jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolána byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).

(²) Zasedání sněmovny se končí neb odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).

(³) Skončilo-li zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují; tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání. Nedotčen zůstává § 3, odst. 3 zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb. o parlamentní kontrolní a úsporné komisi.

(⁴) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(⁵) Rozpuštěním sněmovny ukončují se všechny její práce až na činnost Stálého výboru podle čl. 7, odst. 2 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb. o ústavodárném Národním shromáždění a předsednictva sněmovny (§ 7, odst. 4 j. ř.). Nově zvolená sněmovna může se usnésti k návrhu iniciativního výboru nebo vlády, aby se pokračovalo v projednávání návrhu zákona předloženého již rozpuštěné sněmovně.

(¹) Nově zvolená sněmovna ustaví se v plné schůzi do 6 týdnů po vyhlášení výsledků volby.

(²) Schůzi tu svolá předseda vlády. Zahájí ji a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny, přijme slib poslanců (§ 5, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá. Přitom příslušejí předsedajícímu všechna práva, která má předseda sněmovny při řízení plné schůze.

(³) Přijme-li předseda volbu, vykoná ve sněmovně do rukou předsedajícího slib (§ 6), ujme se předsednictví, přijme slib poslance, jenž až dosud schůzi řídil, dá provésti volbu pěti místopředsedů, deseti zapisovatelů a osmi pořadatelů, načež místopředsedové vykonají do rukou předsedových slib (§ 6).

(⁴) Sčítání hlasů provedou čtyři skrutátoři jmenovaní předsedajícím z poslanců.

(⁵) Všechny tyto volby platí na celé volební období, leč by nadpoloviční většina všech poslanců písemně žádala o nové volby; volby vykonají se pak v příští schůzi.

(⁶) Zvolení členové předsednictva podrží své funkce až do provedení nové volby.

(⁷) Kdyby během funkčního období sněmovny nastala nutnost voliti znovu celé předsednictvo a dosavadní předseda neb úřadující místopředseda neprovedl volbu do dvou týdnů, svolá nejstarší člen sněmovny nejpozději do dalších dvou týdnů sněmovnu k volbě nového předsednictva (odst. 2 a 3).

Kdyby tak neučinil, sejde se sněmovna do dalších dvou týdnů k volbě nového předsednictva. Schůzi zahájí a řídí nejstarší přítomný člen sněmovny.

(¹) Poslanci vykonají v prvé schůzi před volbou předsednictva do rukou předsedajícího slib podle § 22 úst. list. tímto způsobem: Dříve než poslanec vstoupí do jednací síně, podepíše ve sněmovní kanceláři prohlášení obsahující tento slib, což mu kancelář sněmovní potvrdí na osvědčení, jímž se pak prokáže při vstupu do zasedací síně. Ve schůzi pak předsedající dá přečísti formuli slibu a poslanci na jeho vyzvání jednotlivě podáním ruky předsedajícímu a slovem: "Slibuji" slib složí (§ 49).

(²) Poslanci, kteří vstoupí do sněmovny později, vykonávají stejným způsobem slib do rukou předsedy sněmovny.

(³) Odepření slibu nebo slib s výhradou má bez dalšího v zápětí ztrátu mandátu (§ 22 úst. list.), kterou prohlásí v prvé schůzi předsedající, jinak předseda sněmovny.

Předseda a místopředsedové slibují, že "budou zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí" (§ 49).

(¹) Předseda s místopředsedy tvoří předsednictvo, jemuž přísluší vésti sněmovnu a spravovati věci jí se týkající.

(²) Své úkoly vykonává předsednictvo:

a) v plných schůzích,

b) předsedou neb úřadujícím místopředsedou.

(³) Orgány předsednictva jsou:

a) zapisovatelé,

b) pořadatelé,

c) kancelář sněmovní.

(⁴) Předseda a předsednictvo úřadují po skončení funkčního období sněmovního až do prvé schůze nově zvolené sněmovny.

(¹) Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:

a) o závazném výkladu jednacího řádu;

b) o přikázání vládních návrhů příslušným výborům;

c) o důtce poslanci nedbalému (§ 2, odst. 2) a o ostatních následcích jeho nedbalosti (§ 2, odst. 1 a 2), o odvolání poslance vyloučeného (§ 52, odst. 1) nebo poslance, jemuž bylo odňato slovo (§ 50, odst. 3) a o vyloučení poslance (§ 52, odst. 2);

d) o organisaci kanceláře sněmovní (§ 13);

e) o době a pořadu jednání schůzí sněmovny, pokud jich sněmovna sama neurčila;

f) o pořadí, v jakém místopředsedové úřadují na místě předsedy (§ 10);

g) o pořadí, v jakém úřadují zapisovatelé (§ 11) a o směrnicích pro pořadatele (§ 12);

h) o výdajích v rámci rozpočtu sněmovního;

i) o rozdělení místností v sněmovní budově, o úpravě přístupu posluchačstva na galerii a o způsobu uveřejňování úředních zpráv o jednání sněmovny a výborů;

j) o tisku návrhů (§ 19);

k) o peticích (§ 68);

l) o zřízení sněmovní stráže (§ 9, odst. 5);

m) o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru;

n) o provedení předběžné rozpravy o vládních návrzích tiskem rozdaných nebo rozeslaných (§ 21, odst. 1);

o) o lhůtách (§ 36, odst. 1).

(²) Předsednictvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň poloviny svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje spolu. Při rovnosti hlasů hlas jeho rozhoduje. Věci, které předseda uzná za neodkladné, předloží předsednictvu k usnesení písemnému mimo schůzi.

(³) Nejméně jednou v období dvou měsíců přizve předsednictvo ke své schůzi s hlasem poradním předsedy výborů a klubů a vyslechne jejich názor o zamýšleném programu sněmovních prací pro příští období, o zásadních otázkách výkladu jednacího řádu a o správních a technických opatřeních pro práce sněmovny, výborů a klubů.

(¹) Předseda svolává plné schůze sněmovny (§ 40), řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a při schůzích pořádek (§§ 50 a násl.), dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

(²) Kdyby byl porušen pořádek ve schůzi, může schůzi přerušiti nebo skončiti; ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti. Je-li potřeba, dá vykliditi galerii nebo některou její část.

(³) Předseda ukončuje schůzi (§ 40), když se byl dříve dotázal, není-li návrhu na její pokračování (§ 39, odst. 2) nebo o době a pořadu příští schůze (§ 40, odst. 2).

(⁴) Předseda zastupuje sněmovnu navenek a podpisuje spolu s jedním zapisovatelem a generálním tajemníkem N. S. listiny dávané sněmovnou. Předsedovi je bezprostředně podřízena kancelář sněmovní.

(⁵) K výkonu úředních opatření, i v případech § 52 slouží předsedovi stráž, kterou opatří pro každé zasedání předsednictvo v dohodě s ministerstvem vnitra; tato stráž podléhá v této své činnosti jakožto sněmovní stráž výhradně předsedovi.

Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí usneseném předsednictvem.

Zapisovatelé zjišťují účast poslanců v plné schůzi, dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny sněmovní a dohlížejí na výkon těsnopisecké a tiskové služby sněmovní. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.

Pořadatelé jsou povinni pečovati o pořádek v síni i v budově sněmovní podle směrnic předsednictva.

(¹) Sněmovní kancelář v čele s generálním tajemníkem N. S. a jeho náměstky je pomocným orgánem sněmovny a jejího předsednictva [§ 7, odst. 3, lit. c)]. Je bezprostředně podřízena předsedovi sněmovny (§ 9, odst. 4). Kancelář obstarává příslušné úřední výkony pro sněmovnu a pro její předsednictvo a výbory, pořizuje zápisy, těsnopisecké záznamy a zprávy o jednání sněmovny a jejích výborů, uchovává a vede v patrnosti listiny sněmovní, připravuje vyřízení sněmovních (výborových i předsednických) usnesení, přijímá sněmovní podání (návrhy, zprávy výborové, dotazy, interpelace, odpovědi, petice), obstarává jich dodání a tisk, spravuje knihovnu a archiv, vede službu účetní, pokladní, hospodářskou a veškerou službu kancelářskou. Provádí opatření potřebná k sejití sněmovny podle § 4, odst. 7, věta 2.

(²) Jinak platí o organisaci sněmovní kanceláře, o ustanovování jejích zaměstnanců a úpravě jejich služebního poměru přiměřeně ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu, a organisační a služební řády vydané usnesením předsednictva.

(¹) K usnadnění výkonu mandátu a politické spolupráce poslanců a dále k usnadnění styku s předsednictvem a orgány sněmovny sdružují se poslanci v poslanecké kluby. K vytvoření klubu je třeba nejméně pěti poslanců.

(²) Předsednictvo klubu oznámí předsednictvu sněmovny ustavení klubu a jména členů klubu a jeho předsednictva, zároveň sdělí jméno tajemníka klubu a jeho zástupců. Oznámení musí být opatřeno podpisy všech osob, jichž se týká.

(³) K úhradě nákladů poslaneckých klubů poskytují se státní příspěvky z rozpočtu sněmovny ve výši 15% úhrnné částky poslaneckých platů všech členů klubu.

Členem klubu je poslanec, jehož členství bylo předsednictvem klubu dle § 14, odst. 2 předsednictvu sněmovny oznámeno. Poslanec přestává býti členem klubu, oznámil-li předsednictvu sněmovny a předsednictvu klubu, že z klubu vystupuje nebo oznámí-li předsednictvo klubu předsednictvu sněmovny, že poslance již nepovažuje za člena klubu.

(¹) Předseda klubu po případě místopředseda zastupují klub.

(²) Podepíše-li předseda klubu nebo místopředseda jej zastupující jménem klubu volební lístek při volbě podle § 60, má se za to, že podepsali všichni členové klubu.

(³) Předseda po případě místopředseda klubu mohou se dáti zastupovati, vyjma případ uvedený v odstavci 2, i tajemníkem klubu.

Předsednictvo sněmovny přibírá podle potřeby i mimo případ § 8, odst. 3 ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním.

Sněmovna jedná:

1. o návrhu ústavy a zákonů s ústavou souvisících, předloženém ústavním výborem (§ 3 zák. č. 197/1946 Sb. o ústavním výboru ústavodárného Národního shromáždění);

2. o zprávách a podnětech presidenta republiky (§ 64, č. 6 úst. list.);

3. o návrzích a prohlášeních vlády;

4. o návrzích předsedy a poslanců;

5. o zprávách výborů a Stálého výboru Národního shromáždění podle čl. 7, odst. 2 úst. zák. č. 65/1946 Sb.;

6. o dotazech a

7. provádí volby jí příslušející.

(¹) Návrhy vládní, pak samostatné (iniciativní) návrhy poslanců, podané písemně ve sněmovní kanceláři a podepsané aspoň dvaceti jinými poslanci, se vytisknou a rozdají nebo rozešlou co nejdříve poslancům. Návrh musí obsahovati přesnou formulaci toho, na čem se má sněmovna usnésti, a musí míti náležitosti § 41, odst. 2 úst. list. Návrhy bez dostatečného počtu podpisů, nedostatečně formulované a bez náležitostí § 41, odst. 2 úst. list. se nevytisknou a nejsou předmětem jednání.

(²) Je-li návrhů tolik neb jsou-li tak rozsáhlé, že včasné rozmnožení jich tiskem působí značné obtíže, může předsednictvo - pokud nejde o návrhy zákonů - upustit od úplného jich vytištění a místo toho rozdati nebo rozeslati seznam těchto návrhů se stručným označením obsahu a s tím, že v úplné návrhy lze nahlédnouti v sněmovní kanceláři.