Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem k londýnské dohodě o německých patentech ze dne 27. července 1946.

Britské velvyslanectví v Praze obrátilo se notou z 5. května 1947 na čs. vládu se žádostí o přijetí návrhu dodatkového protokolu k dohodě o německých patentech, na níž se usnesla konference interesovaných států v Londýně dne 27. července 1946 a jež byla schválena čs. vládou ve schůzi z 30. října m. r. a ústavodárným Národním shromážděním ve schůzi z 18. prosince m. r.

Návrh týká se změn jednak čl. 3, jednak čl. 9 Dohody.

1. Čl. 3 cit. Dohody zní takto:

"S výhradou ustanovení čl. 4 veškeré licence poskytnuté podle čl. 1 a veškeré licence poskytnuté podle čl. 2, pokud vládě není bráněno podmínkami nabytého patentu, licence nebo jiného práva, mají zahrnovat práva vykonávat a provádět vynálezy podle patentů a právo vyrábět, užívat a prodávat výrobky podle vynálezů, bez zřetele na místo výroby těchto výrobků."

Po podepsání dohody vyslovilo Nizozemsko dodatečně obavy, že v tomto znění by čl. 3 mohl ukrývat pro státy, jež k dohodě přistoupily neb přistoupí, jisté nebezpečí potud, že každý příslušník státu, který přistoupil k dohodě, měl by možnost (podle čl. 1) obdržeti bezplatnou licenci na základě německého patentu, a mohl by si dáti výrobky zhotoviti ve státě, který k dohodě nepřistoupil, odkud by je dovážel do kterékoliv signatární země. Naproti tomu by žádná signatární země nemohla výrobky, zhotovené podle zevšeobecněných německých patentů, dovézti do země, která k dohodě nepřistoupila, poněvadž takové výrobky by v ní byly chráněny. Nizozemsko proto uplatňovalo jednak u Mezispojenecké reparační agencie v Bruselu, jednak u britské vlády změnu v tom smyslu, že by, jak v připojeném návrhu jest vyjádřeno, poslední věta čl. 3 počínající slovy "bez zřetele" byla nahrazena slovy: "pokud takové výrobky jsou vyráběny ve státě neb na území, na něž se tato Dohoda vztahuje."

Navržená změna je příznivá pro menší průmyslové země proto, že čelí svrchu zmíněnému nebezpečí, t. j. zamezuje, aby cizí nabyvatel licence k zevšeobecněnému německému patentu neimportoval do státu, jenž přistoupil k dohodě, výrobek, který si dal zhotovit v zemi, jež londýnskou dohodu nepřijala. I když Československu vzhledem k plánovanému hospodářství nebezpečí toto nehrozí tak jako na př. Nizozemsku, přece jen protokol znemožňuje, aby země velkého průmyslového potenciálu tímto způsobem obcházela dohodu.

2. Změna týkající se čl. 9 znamená prodloužení lhůty pro dodatečný přístup k dohodě států, jež jsou členy Spojených národů nebo států neutrálních. Lhůta k dodatečnému přístupu, původně určená do 1. ledna 1947, má býti prodloužena do konce července 1947.

Proti prodloužení této lhůty není se strany Československa námitek, neboť jest v jeho zájmu, aby k dohodě (k níž dodatečně přistoupila mimo jiné též Jugoslavie) přistoupil co největší počet států.

K témuž článku navrhuje se dále ještě dodatek tohoto znění:

"Každá vláda, jež přijme tuto dohodu v době od 1. ledna 1947 do 31. července 1947, zavazuje se, že při provádění práva na základě čl. 4. nebude chrániti nebo zachovávati práva nebo účasti, které byly uděleny nebo získány ne-Němcem po 1. srpnu 1946."

Tato změna, jež pouze jinými slovy recipuje to, co je již obsaženo v čl. 4 dohody, má zajistiti rovnoprávnost zemí, které se zúčastnily londýnské konference a přistoupily k dohodě, vůči zemím, jež přistoupí v prodloužené lhůtě. Londýnská konference ustanovila totiž ochranu práv vlastnických, licenčních a jiných neb účastí na takových patentech, které byly pravoplatně uděleny nebo získány ne-Němcem před 1. srpnem 1946.

Britské velvyslanectví ve své s počátku citované notě z 5. t. m. zdůrazňuje, že Velká Britanie, Spojené státy a Francie by vítaly prodloužení lhůty pro přístup dalších států k dohodě, a dále, že nemají námitek proti změnám Nizozemskem navrženým. Vyslovuje zároveň přání, aby případné přijetí československou vládou mu bylo oznámeno co nejdříve, v žádném případě však ne později než 31. května 1947.

Vlády, které přistoupily k Dohodě usnesené v Londýně dne 27. července 1946, přejíce si pozměniti v některých směrech právě jmenovanou Dohodu, dohodly se takto:

Článek 3. Dohody usnesené v Londýně dne 27. července 1946 mění se vynecháním slov "bez zřetele na místo výroby těchto výrobků" a vsunutím slov "pokud takové výrobky jsou vyrobeny ve státě nebo na území, na něž se Dohoda vztahuje" po slově "vynálezů".

Článek 9. svrchu uvedené Dohody mění se potud, že jeho text nahrazuje se těmito větami:

"Vláda kteréhokoliv jiného člena Spojených Národů nebo kterékoliv země, jež zůstala neutrální během druhé světové války, může též přistoupiti k této Dohodě tím, že oznámí vládě Spojeného království své přijetí této Dohody nejpozději do 31. července 1947. Vláda Spojeného království uvědomí všechny vlády zastoupené na londýnské konferenci o německých patentech, nebo které přistoupily k této Dohodě podle tohoto článku, o všech přístupech takto oznámených".

"Každá vláda, jež přijme tuto Dohodu v době od 1. ledna 1947 do 31. července 1947, zavazuje se, že při provádění práva na základě článku 4. nebude chrániti nebo zachovávati práva neb účasti, které byly uděleny nebo získány ne-Němcem po 1. srpnu 1946".

Čemuž na svědomí, dále podepsaní, náležitě k tomu zmocnění, podepsali tento protokol.

Vyhotoveno v Londýně, dne .................... 1947, v jazyce anglickém a francouzském, při čemž oba texty jsou stejně věrohodné, v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu vlády Spojeného království. Vláda Spojeného království zašle ověřené opisy tohoto protokolu všem vládám, jež k Dohodě přistoupily nebo jsou oprávněny k ní přistoupiti podle ustanovení článku 9.