Živnostensko-obchodní výbor projednával
ve své schůzi, konané dne 29. dubna 1947
iniciativní návrh posl. Fuska, Pexy, Hořínka,
Bruknera, Horáka a druhů na vydání
zákona o výrobní, prodejní a opravářské
živnosti radioelektrických zařízení
(tisk 222) a usnesl se schváliti návrh zákona
v pozměněném textu. Zákon, který
je znovu paragrafován a přestylisován, podle
připomínek všech zúčastněných
ministerstev, byl přijat ve znění podle přílohy.
Současně se živnostensko-obchodní výbor
usnesl na připojené resoluci.
Průmyslový výbor pojednal o návrhu
poslanců Fuska, Pexy, Hořínka, Bruknera,
Horáka a druhů ve schůzi dne 4. června
1947 a usnesl se jednomyslně doporučiti plenu ústavodárného
Národního shromáždění,
aby jej schválilo ve znění připojeném
k této zprávě. Změny oproti návrhu
učiněné v průmyslovém výboru
jsou tyto:
V § 13, odst. 1, druhá věta bude zníti
takto: Osoby v odstavci 1 jmenované musí prokázati
tyto náležitosti před zvláštní
komisí, která bude sestávati ze zástupců
nebo zmocněnců ministerstva průmyslu a ministerstva
pošt a zástupců ústředních
korporací mechaniků, elektrotechniků a radiových
obchodníků.
V § 13, odst. 1 třetí věta bude zníti
takto: Jednací řád zvláštní
komise, způsob úhrady nákladů s řízením
spojených a rozsah náležitého dílenského
vybavení určí vládní nařízení.
V § 17, odst. 1 první věta bude zníti
takto: (1) Dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona pozbývají platnosti veškerá
ustanovení jemu odporující, zejména
zákon č. 9/1924 Sb., dále ustanovení
§ 5, odst. 2, první věty a § 6, odst.
2, písm. a), zákona čís. 60/1923 Sb.
§ 18 je tohoto znění: Tento zákon nabývá
účinnosti 90 dní po vyhlášení;
provedou jej ministři průmyslu a vnitřního
obchodu v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Technický výbor projednal ve své schůzi
konané dne 17. června 1947 předložený
iniciativní návrh (tisk 222) a přijal jej
ve znění usneseném výborem živnostensko-obchodním
a průmyslovým.
Takto upravený návrh zákona doporučuje
ústavodárnému Národnímu shromáždění
ku přijetí.
Výbor právní projednal iniciativní
návrh poslanců Fuska, Pexy, Hořínka,
Bruknera, Horáka a druhů ve své schůzi
ze dne 18. června 1947 a usnesl se doporučiti ústavodárnému
Národnímu shromáždění
jeho přijetí v tom znění, jak se na
něm usnesl výbor živnostensko-obchodní
a průmyslový. Výbor právní
provedl v návrhu četné pravopisné
a stylistické změny, jakož i úpravy
s hlediska legislativní techniky, jak to vyplývá
z přiloženého opraveného exempláře
iniciativního návrhu.
V § 13, odst. 1 připojil výbor právní
tuto novou druhou větu:
"Ustanovení § 10 zákona ze dne 19. prosince
1946, č. 255 Sb., o příslušnících
československé armády v zahraničí
a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobození, platí
obdobně."
Tímto ustanovením mají býti účastníkům
národního boje za osvobození při získávání
koncese radiomechanické podle § 13 tohoto zákona
zajištěny úlevy, obdobné úlevám
stanoveným pro ně zákonem č. 255/1946
Sb.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Radioelektrickým zařízením
podle tohoto zákona jsou jednak úplné vysílací
nebo přijímací radioelektrické stanice,
jednak takové zpravidla jen účelům
radiokomunikací sloužící součástky
a zařízení, která budou vyjmenována
ve vládním nařízení.
(2) Vysílací a přijímací
stanice platí za úplné i tehdy, jestliže
jednotlivé nahraditelné nebo spojovací součástky
ještě chybějí nebo byly odstraněny,
pokud v nich je aspoň některá ze součástek
vyjmenovaných ve vládním nařízení
podle odstavce 1.
(3) Radiokomunikacemi jest rozuměti radioelektrické
prostředkování zpráv, obrazů,
zvuků či znamení pro praktickou radiotelegrafii,
radiofonii, rozhlas, radioelektrický přenos obrazů
a pro televisi.
(1) Výroba radioelektrických zařízení
(§ 1, odst. 1) je živností koncesovanou a nazývá
se živností radiotechnickou. Majitelé této
živnosti jsou oprávněni též opravovati
radioelektrická zařízení.
(2) Opravování radioelektrických
zařízení (§ 1, odst. 1) je živností
koncesovanou a nazývá se živností radiomechanickou.
Majitelé této živnosti jsou též
oprávněni bez újmy práv živností
jiných vyráběti zařízení
a součástky, pokud nejsou vyhrazeny živnosti
radiotechnické a pokud spadají do oprávnění
živnosti mechanické.
(3) Obchod s radioelektrickým zařízením
je živností koncesovanou vázanou na zvláštní
způsobilost.
(4) Ustanovení § 37 ž. ř. (§
52 ž. z.) zůstávají nedotčena.
(1) Koncesi radiotechnickou uděluje ministerstvo
průmyslu po slyšení ministerstva pošt
a ministerstva národní obrany.
(2) Koncesi radiomechanickou a koncesi k obchodu s
radioelektrickými zařízeními uděluje
okresní národní výbor.
(1) Koncese radiotechnická může
býti udělena žadateli, majícímu
trvalé bydliště v republice Československé,
po předložení průkazu zvláštní
způsobilosti:
1. vysvědčením o II. státní
zkoušce oboru elektrotechnického inženýrství
na vysoké škole technické a vysvědčením
o nejméně dvouročním odborném
technickém zaměstnání v podniku pro
výrobu radioelektrických zařízení,
nebo
2. vysvědčením o úspěšně
vykonané zkoušce (zkouškách) učitelské
způsobilosti pro střední školy z fysiky
jako předmětu hlavního nebo diplomem o doktorátu
z přírodních věd z oboru fysiky a
vysvědčením o nejméně tříletém
odborném zaměstnání technickém
v podniku pro výrobu radioelektrických zařízení,
nebo
3. vysvědčením uvedeným pod č.
1, absolutoriem učebního kursu pro radiotechniku
na vysoké škole technické a vysvědčením
o nejméně jednoročním odborném
technickém zaměstnání v podniku pro
výrobu radioelektrických zařízení,
nebo
4. vysvědčením (diplomem) uvedeným
pod č. 2, absolutoriem učebního kursu pro
radiotechniku na vysoké škole technické a vysvědčením
o nejméně dvouletém odborném technickém
zaměstnání v podniku pro výrobu radioelektrických
zařízení, nebo
5. vysvědčením o úspěšně
vykonané zkoušce dospělosti na vyšší
průmyslové škole (elektrotechnickém
slaboproudém oddělení) a vysvědčením
o nejméně šestiletém odborném
technickém zaměstnání v podniku pro
výrobu radioelektrických zařízení,
nebo
6. vysvědčením o úspěšném
absolvování mistrovské školy průmyslové
(elektrického slaboproudého oddělení)
a vysvědčením o nejméně osmiletém
zaměstnání v odborném technickém
podniku pro výrobu radioelektrických zařízení.
(2) Polovina doby předepsané pro odborné
technické zaměstnání v podniku pro
výrobu radioelektrických zařízení
v odst. 1, č. 1, 2, 4, 5 a 6 může býti
též nahrazena zaměstnáním v podniku
pro opravy radioelektrických zařízení
nebo v živnosti radiomechanické.
(3) Pokud praxe získaná při odborné
činnosti na vědeckých ústavech, školách
a podobných zařízeních, jakož
i praxe ve vojenských dílnách a kursech,
nebo obdobná činnost u vojenských útvarů
vůbec se pokládá za rovnocennou výcviku
v živnosti radiotechnické, bude stanoveno vládním
nařízením.
(4) Vysvědčení o studiích
vykonaných na cizozemských učilištích
platí, jsou-li nostrifikována.
(5) V případech zvláštního
zřetele hodných může ministerstvo průmyslu
po dohodě s ministerstvem školství a osvěty,
ministerstvem pošt, ministerstvem techniky a jde-li o vysvědčení
vydané vojenskou správou též v dohodě
s ministerstvem národní obrany uznati za dostatečný
po slyšení příslušné hospodářské
organisace i jiný průkaz zvláštní
způsobilosti k získání koncese radiotechnické,
než-li jest uvedeno v předcházejících
odstavcích, prokáže-li žadatel, že
jeho odborná způsobilost jest jak co do odborného
vzdělání, tak i co do praktické činnosti
aspoň rovnocenná zvláštní způsobilosti
předepsané pro koncesi radiotechnickou podle tohoto
zákona.
Koncese k obchodu s radioelektrickými zařízeními
může býti udělena žadateli, majícímu
trvalé bydliště v republice Československé,
po předložení průkazu způsobilosti
vysvědčením o absolvování nejméně
nižší střední školy nebo jednoročního
učebního běhu, spojeného s měšťanskou
školou a výučním listem z obchodu s
radioelektrickými zařízeními a vysvědčením
o dalším tříletém odborném
zaměstnání v takovém podniku.
(1) Koncese k živnosti radiomechanické
může býti udělena žadateli, majícímu
trvalé bydliště v republice Československé,
po předložení průkazu zvláštní
způsobilosti:
1. výučním listem získaným
v živnosti radiomechanické nebo radiotechnické
a vysvědčením o nejméně tříletém
odborném pomocnickém zaměstnání
v těchto živnostech,
2. pokud jde o elektromechaniky a koncesované elektrotechniky,
vysvědčením o úspěšně
vykonané odborné zkoušce, o níž
podrobnosti stanoví vládní nařízení.
(2) Ustanovení § 4, odst. 3 tohoto zákona
platí obdobně pro živnost radiomechanickou.
(3) Do průkazu způsobilosti v odstavci
1 předepsaného lze také započítati
návštěvu odborných škol. Tyto školy,
jakož i míru v jaké se školní návštěva
do průkazu způsobilosti započte, určí
vládní nařízení.
(4) Osoba způsobilá k nabytí koncese
radiotechnické jest způsobilá též
k nabytí koncese radiomechanické.
(5) Stavěti anteny a prováděti
jiné práce, spojené s instalací radioelektrických
zařízení, jsou oprávněni jen
ti, kdož mají koncesi radiotechnickou nebo radiomechanickou,
jakož i koncesovaní elektrotechnikové a mechanikové
(elektromechanikové). Obchodníci s radioelektrickými
zařízeními mají právo k osazení
jednoduchých hotových anten a uzemnění
pro přijímací stanice radioelektrické,
jimi dodané. Pojem jednoduchých hotových
anten bude stanoven vládním nařízením.
(1) Koncese radiotechnická nemůže
býti udělena cizincům.
(2) Koncese radiomechanická nebo koncese k obchodu
s radioelektrickými zařízeními může
býti udělena cizincům jen za podmínek,
stanovených v § 8 živnostenského řádu
(zákona).
(3) Dispens podle § 23a, odst. 2 ž. ř.
(§ 38, odst. 2 ž. z.) uděluje zemský národní
výbor po slyšení příslušných
hospodářských organisací. Pro živnost
radiotechnickou je však dispens nepřípustna.
(4) Náměstka (obchodvedoucího)
a pachtýře v živnostech podle § 2 tohoto
zákona schvaluje koncesní úřad.
(1) Veřejné obchodní společnosti,
komanditní společnosti a komanditní společnosti
na akcie mohou nabýti koncese podle § 2
a) mají-li sídlo v tuzemsku,
b) mají-li všichni společníci bydliště
nebo sídlo v republice Československé,
c) vyhovují-li všichni společníci podmínkám
§ 7, odst. 1 nebo 2, podle toho o jakou koncesi jde, a jsou-li
spolehliví (§ 23 ž. ř., § 37 ž.
z.),
d) pokud jde o komanditní společnost na akcie, zní-li
akcie na jméno a jsou-li aspoň z většiny
60% ve vlastnictví československých státních
příslušníků.
(2) Akciové společnosti, společnosti
s ručením omezeným a výdělková
a hospodářská společenstva mohou nabýti
koncese podle § 2
a) mají-li sídlo v tuzemsku,
b) jsou-li alespoň dvě třetiny představenstva
a dozorčí rady a pokud jde o živnost radiotechnickou
všichni členové státními příslušníky
republiky Československé a mají-li bydliště
v republice Československé,
c) jsou-li všichni členové představenstva
a dozorčí rady osoby spolehlivé (§ 23
ž. ř., § 37 ž. z.),
d) zní-li akcie na jméno a jsou-li akcie nebo společenské
podíly aspoň z většiny 60% ve vlastnictví
československých státních příslušníků.
(3) Jiné společnosti a právnické
osoby - s výjimkou státu a národních
podniků - nemohou nabýti živnostenského
oprávnění podle § 2.
(4) V případech odůvodněných
mimořádně důležitými státně
politickými, vojenskými nebo hospodářskými
zájmy státu, může ministerstvo průmyslu,
pokud jde o koncesi pro obchod s radioelektrickými zařízeními,
ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě se
zúčastněnými ministerstvy povoliti
odchylku od podmínek, stanovených v předchozích
odstavcích.
(1) Osobě, která byla pravoplatně
odsouzena pro některý trestný čin,
uvedený v § 5 živnostenského řádu,
pro trestný čin proti tomuto zákonu nebo
proti zákonu ze dne 23. března 1923, č. 60
Sb., o telegrafech, nebo proti zákonu ze dne 20. prosince
1923, č. 9 Sb. z r. 1924, kterým se upravuje výroba,
prodej a přechovávání radiotelegrafních
a radiotelefonních zařízení, jakož
i dovoz jejich z ciziny, může úřad odepříti
udělení koncese podle § 2, jestliže hledíc
k osobě žadatele a ke spáchanému trestnímu
činu, jakož i ke zvláštní povaze
živnosti, byla by obava z jejího zneužití.
(2) Společnostem a společenstvům
výdělkovým a hospodářským
uvedeným v § 8, odst. 1 a 2 může odepříti
úřad udělení koncese podle §
2, jestliže některý společník
společnosti uvedené v § 8, odst. 1 nebo některý
člen představenstva společností uvedených
v § 8, odst. 1 a 2, nebo zástupce zřízený
podle ustanovení živnostenského řádu
byl pravoplatně odsouzen pro trestný čin
uvedený v předchozím odstavci a jestliže,
hledíc k osobě pachatele a ke spáchanému
trestnímu činu, jakož i ke zvláštní
povaze živnosti, byla by obava z jejího zneužití.
Osoby oprávněné k živnostenské
výrobě radioelektrických zařízení
mohou vyráběti, osoby oprávněné
k živnostenskému prodeji uvedených zařízení
mohou prodávati, osoby oprávněné k
živnostenským opravám těchto zařízení
opravovati bez újmu práv jiných živností,
kromě radioelektrických zařízení
podle § 1, odst. 1, též zařízení
a součástky, které mají sloužiti
jako podstatná součást radioelektrických
stanic nebo jejich příslušenství, i
když nejde o součástky vypočtené
ve vládním nařízení podle §
1, odst. 1, a nemusí si opatřovati příslušná
živnostenská oprávnění.
(1) Kdo bez koncese po živnostensku vyrábí
nebo opravuje radioelektrická zařízení
nebo s nimi obchoduje, bude potrestán, nejde-li o čin
soudně trestný, okresním národním
výborem pokutou od Kčs 1000.- do Kčs 100.000.-,
nebo trestem na svobodě od 3 dnů do 6 měsíců,
nebo oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta,
buď pro případ její nedobytnosti uložen
zároveň náhradní trest na svobodě
podle míry zavinění do 6 měsíců.
(2) Jinaká porušení ustanovení
tohoto zákona nebo předpisů podle něho
vydaných, trestá okresní národní
výbor tresty uvedenými v odstavci 1.
(3) Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě,
nesmí tento trest spolu s náhradním trestem
za nedobytnou pokutu převyšovati nejvyšší
mez sazby trestu na svobodě.
(4) Okresní národní výbor
může vysloviti, že za nedobytné peněžité
tresty, uložené zaměstnancům, zmocněncům,
zástupcům nebo jiným orgánům,
ručí majitel podniku, při jehož provozování
v jeho prospěch byl trestný čin spáchán,
jestliže zanedbáním povinné péče
trestnou činnost umožnil nebo usnadnil. Majitelem
podniku rozumějí se netoliko jednotlivé osoby,
nýbrž i společnosti (sdružení osob),
znárodněné podniky a právnické
osoby.
(5) Kdo za stavu branné pohotovosti státu
nebo tehdy, byla-li vyhlášena mimořádná
opatření podle zákona ze dne 14. dubna 1920,
č. 300 Sb., o mimořádných opatřeních,
ve znění zákona ze dne 10. července
1933, č. 125 Sb., bez koncese, třebas ne po živnostensku
vyrábí nebo opravuje radioelektrická zařízení
nebo s nimi obchoduje, trestá se pro zločin žalářem
od 1 do 5 let.
(6) O potrestání buď ihned podána
zpráva úřadu k udělení koncese
příslušnému, který může
udělenou koncesi odníti, byla-li by obava ze zneužití
živnosti.
Při odsouzení za čin trestný podle
§ 11 může okresní národní
výbor (soud) prohlásiti radioelektrické zařízení,
které bylo předmětem trestného činu
za propadlé ve prospěch státu, náleží-li
vinníkovi nebo jiné osobě, která zaviněně
přispěla k spáchání činu.
Takový výrok učiní okresní
národní výbor (soud) tehdy, je-li odůvodněna
obava, že radioelektrického zařízení
bude znova zneužito k trestnému činu.
(1) Od průkazu způsobilosti předepsaného
pro získání koncese radiomechanické
(§ 6) jsou osvobozeny osoby, jež v době nabytí
účinnosti tohoto zákona mají koncesi
k prodeji (nebo k přechovávání) radiotelegrafních
a radiotelefonních zařízení nejméně
7 roků a toto oprávnění po celou tuto
dobu provozovaly a ve spojitosti s těmito oprávněními
rovněž po celou dobu opravovaly tato zařízení
a jsou k tomuto účelu způsobilé a
náležitě dílensky vybaveny. Ustanovení
§ 10 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255
Sb., o příslušnících československé
armády v zahraničí a o některých
jiných účastnících národního
boje za osvobození, platí obdobně.
Osoby v odstavci 1 jmenované musí prokázati
tyto náležitosti před zvláštní
komisí, která bude sestávati ze zástupců
nebo zmocněnců ministerstva průmyslu a ministerstva
pošt a zástupců ústředních
korporací mechaniků, radiových obchodníků
a elektrotechniků.
Jednací řád zvláštní komise,
způsob úhrady nákladů s řízením
spojených a rozsah náležitého dílenského
vybavení určí vládní nařízení.
(2) Práva vyplývající z
ustanovení odstavce 1 musí býti uplatněna
žádostí nejpozději do 6 měsíců
ode dne účinností tohoto zákona.
(3) Pro řízení o udělení
živnostenského oprávnění podle
odstavce 1 neplatí ustanovení vládního
nařízení ze dne 13. ledna 1943, č.
14 Sb., recipovaného zákonem ze dne 20. prosince
1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních
v živnostenském a jiném výdělečném
podnikání, popřípadě předpisy
je nahrazující.
(4) Majitelé koncesí k výrobě
radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení
podle zákona č. 9/1924 Sb., kterým se upravuje
výroba, prodej a přechovávání
radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení,
jakož i dovoz jejich z ciziny, považují se za
radiotechniky ve smyslu tohoto zákona.
(5) Majitelé živnostenských listů
na živnost radiomechanickou, vydaných před
účinností tohoto zákona, se považují
za radiomechaniky ve smyslu tohoto zákona.
(1) Do učební doby v živnosti radiomechanické
(§ 6, odst. 1) se započítává
doba, po kterou byly před účinností
tohoto zákona zaměstnávány převážně
odbornými pracemi v živnosti radiomechanické
nebo radiotechnické osoby, přijaté jako učňové
elektrotechničtí, mechaničtí, elektromechaničtí,
radiomechaničtí a učňové oboru
maloobchodních příručí, které
dosud nevykonaly závěrečnou zkoušku
učňovskou. Osoby, které byly před
počátkem účinnosti tohoto zákona
převážně, nejméně po dobu
sedmi let, zaměstnány odbornými pracemi,
spadajícími do živnosti radiomechanické
nebo radiotechnické v podniku, zabývajícím
se výrobou nebo opravami radioelektrických zařízení,
aniž by jim tato doba mohla býti započtena
podle předchozí věty, budou připuštěny
ke složení zvláštní zkoušky,
nahrazující závěrečnou zkoušku
učňovskou v živnosti radiomechanické.
Podrobnosti o této zkoušce budou stanoveny vládním
nařízením.
(2) Výuční list podle § 6,
odst. 1, nahrazuje výuční (tovaryšský)
list osob, které se vyučily před účinností
tohoto zákona v oborech uvedených v odstavci 1,
byly po celou učební dobu zaměstnány
převážně odbornými pracemi, spadajícími
do živnosti radiomechanické nebo radiotechnické
a vykonaly závěrečnou zkoušku učňovskou
ze znalostí a zručností živnosti radiomechanické.
Nevykonaly-li tyto osoby tuto závěrečnou
zkoušku učňovskou, platí pro ně
ustanovení odstavce 1, věty první.
(3) Výuční doklady osob, které
jsou uvedeny v první větě odstavce 2, jejichž
znění, pokud se týče označení
učebního oboru, jest v rozporu s ustanovením
tohoto zákona, uvedou příslušné
obchodní a živnostenské komory po slyšení
vrcholných zájmových korporací v soulad
se skutečným stavem tím, že tyto doklady
opraví nebo nahradí.
(4) Do doby odborného pomocnického zaměstnání
(§ 6, odst. 1) se započítává
doba prokazatelně ztrávená odbornými
pracemi, spadajícími do živnosti radiomechanické
nebo radiotechnické za předpokladu, že závěrečná
zkouška učňovská ze znalostí
a zručností v živnosti radiomechanické
byla s úspěchem vykonána (odst. 2). Do doby
pomocnického zaměstnání se započítává
těž doba ztrávená těmito pracemi,
před složením závěrečné
zkoušky, zkrácená o čtyři léta
bez ohledu na to, zda byly tyto osoby v učebním
poměru podle odstavce 1, věty první.
Oprávnění úředně autorisovaných
civilních inženýrů pro elektrotechniku
nejsou tímto zákonem dotčena. Ti mohou vykonávati
příslušná oprávnění
na základě své autorisace na oznámení
příslušným úřadům.
Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno,
platí pro živnosti podle tohoto zákona ustanovení
živnostenského řádu a předpisy
jej doplňující a pozměňující.
(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona pozbývají platnosti veškerá
ustanovení jemu odporující, zejména
zákon č. 9/1924 Sb., dále ustanovení
§ 5, odst. 2, první věty a § 6, odst.
2, písm. a), zákona čís. 60/1923 Sb.
(2) Oprávnění nabytá podle
zákona č. 9/1924 Sb., zůstávají
nedotčena, jejich výkon však podléhá
ustanovením tohoto zákona.
(3) Ustanovení zákona ze dne 13. května
1936, čís. 131 Sb., o obraně státu,
dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945,
čís. 109 Sb., o řízení výroby
a dekretu presidenta republiky ze dne 27. října
1945, čís. 113 Sb., o úpravě řízení
a kontrole zahraničního obchodu a předpisy
podle nich vydané, jakož i ustanovení zákona
ze dne 18. července 1946, čís. 164 Sb., o
péči o vojenské a válečné
poškozence a oběti války a fašistické
persekuce a zákona ze dne 19. prosince 1946, čís.
255 Sb., o příslušnících československé
armády v zahraničí a některých
jiných účastnících národního
boje za osvobození, zůstávají nedotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti
90 dní po vyhlášení; provedou jej ministři
průmyslu a vnitřního obchodu v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Živnostensko-obchodní výbor ústavodárného
Národního shromáždění
usnesl se ve své schůzi, konané dne 29. dubna
t. r., při projednávání návrhu
na vydání zákona o živnosti radiotechnické,
radiomechanické a obchodu s radioelektrickými zařízeními,
dožádati vládu, aby co nejrychleji vydala zákon,
kterým se uloží úřadům,
vydávajícím živnostenská oprávnění
povinnost, zkoumati vedle ostatních náležitostí
též okolnost, je-li pro udělení nové
živnosti dána místní a všeobecná
potřeba. Zejména jest uložiti živnostenským
úřadům, aby před rozhodnutím
o udělení živnostenského oprávnění,
byla dána možnost příslušné
odborné hospodářské organisaci, aby
se o místní a všeobecné potřebě
do určité doby vyjádřila a posléze,
bude-li rozhodnutí v rozporu s vyjádřením
příslušné odborné hospodářské
organisace, aby tato hospodářská organisace
měla právo odvolací.