Slovácká svépomoc, konsumní, výrobní
a úsporné družstvo v Hodoníně,
zřídilo v létě 1946 mezi jinými
novými prodejnami také pět prodejen v obvodu
politického okresu Uherské Hradiště
v těchto obcích: Těmice, Boršice u Buchlovic,
Ostrožská Nová Ves, Zlechov a Ořechov.
K otevření těchto prodejen došlo na
základě pouhého oznámení, učiněného
u příslušného ONV v Uherském
Hradišti, aniž by bylo uposlechnuto výzvy k podání
řádně doložené žádosti
o povolení prodeje v drobném. Příslušný
ONV v Uh. Hradišti proto výměrem vydal zákaz
dalšího provozování prodeje v drobném,
avšak ministerstvo vnitřního obchodu vydalo
pokyny, aby tyto podejny až do konečného vyřízení
byly ponechány v provozu. Ředitel Slovácké
svépomoci byl si tak jist pevností svého
postavení, že jednotlivým prodavačům
dal instrukce, aby neposlouchali zákazu ONV, ani četnictva
provádějícího tento zákaz,
a netajil se ani tím, že sám zařídí
telefonicky u ministerstva vnitřního obchodu, aby
tento zákaz nebyl respektován, jak se také
ve skutečnosti stalo.
Tyto případy bezohledné a nezákonné
expansivnosti družstev na úkor stávajících
obchodů se smíšeným zbožím,
provozovaných kupci jednotlivci, staly se téměř
obecným zjevem ve všech krajích Čech
a Moravy. Jde zejména o obchodní prodejny spotřebního,
výrobního a úsporného družstva
Rovnost, které nezákonně otevírá
prodejny zejména na Hané, Českomoravské
vysočině, jakož i v Čechách.
Přitom nezákonné zřizování
těchto prodejen je doprovázeno "závaznými"
pokyny ministerstva vnitřního obchodu, jako v případě
otevření takové prodejny v Rychnově,
kde přípisem ministerstva vnitřního
obchodu ze dne 18. 4. 1947, č. j. II/2-67.530/1947 byl
ONV v Moravské Třebové vydán "závazný
pokyn, aby oznámení Rovnosti, spotřebního,
výrobního a úsporného družstva
v Moravské Třebové ze dne 11. 12. 1946 o
tom, že zřídilo prodejny (jmenované
v tomto a dalších přípisech), bylo se
souhlasem vzato na vědomí, protože není
námitek ani z důvodů hospodářských,
ani z důvodů veřejného zájmu".
Stejně bylo postupováno v obci Milíkově,
politický okres Mariánské Lázně.
V žádném z těchto případů
nebyly splněny ani podmínky stanov těchto
družstev, která neměla ani přihlášených
80 členů v obcích do 1000 obyvatel, eventuelně
ani přihlášených 100 členů
v obcích nad 1000 obyvatel. V žádném
z těchto případů nebylo dáno
nebezpečí poruchy plynulého zásobování,
neboť místní potřeba je plně
kryta stávajícími obchody smíšeným
zbožím (výnos ministerstva vnitřního
obchodu, č. j. I/2-164.162/1946 a č. j. I/2-217.948/1946)
a naopak obchodníci by byli s to obsloužiti daleko
větší počet zákazníků
než mají v jednotlivých obcích.
Postup ministerstva vnitřního obchodu je naprosto
nezákonný, jak jde najevo z tohoto odůvodnění:
Při zřizování nových družstevních
prodejen nutno rozlišovati družstva, která obchodují
i s cizími osobami a jsou tudíž normálními
živnostníky, jež zde (třebas nepřesně)
budou zvána živnostenská, a družstva,
která se omezují v obchodech jen na své členy
a živnosti tudíž neprovozují, jež
zde (rovněž nepřesně) budou zvána
neživnostenská.
Pro živnostenská družstva platí jednak
předpisy vl. nař. ze dne 13. ledna 1943, č.
14 Sb., ve znění zákona z 20. prosince 1946,
č. 256 Sb., o dočasných omezeních
v živnostenském a jiném výdělečném
podnikání, jednak vyhláška ministra
vnitřního obchodu z 28. prosince 1946, č.
23 Úř. l. z 9. ledna 1947, částka
5 o úpravě maloobchodního podnikání,
jež byla vydána na základě vl. nař.
ze dne 14. března 1940, č. 164 Sb., o mimořádných
opatřeních, týkajících se zřizování
a rozšiřování podniků. Podle
těchto předpisů živnostenské
družstvo musí požádati příslušný
ONV o udělení živnostenského oprávnění,
načež ONV přezkoumá žádost
a neshledá-li důvody k zamítnutí,
předloží spisy ministerstvu vnitřního
obchodu k rozhodnutí o udělení zvláštního
souhlasu podle citované vyhlášky. Teprve po
obdržení tohoto souhlasu ministerstva vnitřního
obchodu může ONV uděliti živnostenské
oprávnění. Dokud není živnostenské
oprávnění uděleno, nesmí družstvo
začíti s provozováním obchodní
živnosti. Rozhodnutí ONV, které by bylo v rozporu
s názorem ministerstva vnitřního obchodu
a které by se neopíralo o jeho souhlas, bylo by
nezákonné.
Pro neživnostenská družstva neplatí vůbec
předpisy vyhlášky č. 23/1947 Úř.
l., poněvadž nejsou organisována v Hospodářské
skupině maloobchodu, a platí pouze "přiměřeně"
předpisy vl. nař. č. 14/1943 Sb., ve znění
zák. č. 256/1946 Sb., jak je patrno ze slovního
znění § 3 a z té okolnosti, že
živnostenská společenstva provozují
živnost nebo koncesi, takže se na ně vztahuje
ustanovení § 1 přímo a nebylo by rozumného
důvodu, aby se o nich zmiňovalo vládní
nařízení v dalším ustanovení
ještě jednou zvláště. Slovo "přiměřeně"
poukazuje právě k tomu, že povolení
ONV je nutné k takovým činnostem (živnostem),
které jsou obdobou toho, co je uvedeno v § 1. Bude
proto nutné, aby družstvo mělo povolení
ONV, chce-li zahájiti provoz, který není
sice živností, ale jinak vykazuje znaky živnosti,
s výjimkou účelového zaměření,
které nemá směřovati k docílení
zisku. K zahájení provozu potřebuje družstvo
povolení ke zřízení nové prodejny
nebo přeložení prodejny dosavadní. Musí
proto podati u ONV žádost o povolení zahájení
prodeje, zřízení nebo přeložení
prodejny a podobně, nikoliv však živnosti nebo
živnostenského oprávnění. Podle
§ 3, odst. 2 vyžádá si ONV pokyn od ministerstva
vnitřního obchodu a vyčká doby, až
ho tento pokyn dojde. Poněvadž výrok ministerstva
vnitřního obchodu není rozhodnutím,
ale pouhým pokynem, není tento pokyn závazný.
Proto rozhodnutí ONV, které by bylo v rozporu s
tímto pokynem, nebylo by nezákonné a bude
platné.
Pro obojí tato družstva platí stejně,
že do doby pravoplatného rozhodnutí o udělení
oprávnění nesmí býti s provozováním
započato a že nedodržení těchto
předpisů zakládá správní
přestupek, který se trestá podle § 9
vl. nař. č. 14/1943 Sb. pokutou do 100.000 Kčs
nebo vězením do 9 měsíců. Zahájení
provozu před pravoplatností povolení je u
obojích družstev nezákonné a povinností
ONV je, aby toto svémocné a předčasné
zahájení provozu znemožnil vhodným opatřením
správním a zodpovědné osoby stíhal
v trestním řízení správním.
Vyhláška ministra vnitřního obchodu
č. 23/1947 Úř. l. není kryta zmocněním
vl. nař. č. 164/1940 Sb., když stanoví
tyto nové podmínky:
§ 2, odst. 1: Povolení ministerstva vnitřního
obchodu je třeba:
b) ke změně obchodního odvětví,
e) k přeložení podniku, stálé
místnosti provozovací, vedlejšího závodu
nebo skladu v obcích, majících podle posledního
sčítání lidu více než
10.000 obyvatel.
§ 2. odst. 2: Povolení se udělí jenom
tehdy, když toho vyžaduje místní potřeba
nebo jiný důležitý veřejný
zájem a když jsou prokázány věcné
znalosti.
Vyhláška ministra vnitřního obchodu
č. 23/1947 Úř. l. je v rozporu s budovatelským
programem z 8. července 1946, který má toto
ustanovení: "Zejména je nutno ústavně
zaručiti lidový, skutečně demokratický
ráz naší veřejné správy
na podkladě národních výborů.
Policejně byrokratický systém státní
správy musí z našeho veřejného
života zmizeti navždy. Ústavní zakotvení
soustavy národních výborů musí
býti provázeno přebudováním,
decentralisací, modernisací, zjednodušením
a zhospodárněním celé naší
veřejné správy - ministerstvy a jinými
ústředními úřady počínajíc
a místními národními výbory
končíc. Vláda se vyslovuje pro rozšíření
a přesné vymezení pravomoci národních
výborů všech stupňů tak, aby
národní výbory v mezích platného
právního řádu mohly ve své
pravomoci řešiti včas a účelně
všechny věcné i osobní otázky,
pokud se nedotýkají zájmů vyšších
celků a nejsou jim vyhrazeny. Úřady - a to
od úřadů místních národních
výborů až po úřady ministerské
- musí býti spravovány tak, aby obyvatelstvo
v praxi vidělo a cítilo, že lid tu není
pro úřady, nýbrž úřady
pro lid."
Výnos ministerstva vnitřního obchodu ze dne
30. ledna 1947, č. j. I/1-17.883/1947, má toto vadné
vysvětlení k § 2, odst. 3 vyhlášky
č. 23/1947 Úř. l.: "V případech
však, kdy ministerstvo vnitřního obchodu žádané
povolení bezpodmínečně udělí
(neb stane-li se povolení, udělené pod podmínkou,
účinným), musí býti žadateli
(opovidateli) v rámci uděleného povolení
vyhověno." Vysvětlení toto je v rozporu
jak s citovanou vyhláškou č. 23/1947 Úř.
l. tak s protektorátním vl. nař. č.
164/1940 Sb., neboť ONV je vázán pouze potud,
že nesmí uděliti živnostenské oprávnění,
dokud tu není souhlas ministerstva, avšak tam, kde
ministerstvo udělilo souhlas rozhoduje ONV zcela samostatně
o tom, zda udělí oprávnění
čili nic.
Vznášíme proto na pana ministra vnitřního
obchodu tento dotaz:
1. Je mu známý nezákonný postup Slovácké
svépomoci, výrobního a úsporného
družstva v Hodoníně, Rovnosti, spotřebního
výrobního a úsporného družstva
v řadě obcí, jakož i jiných družstev
při neoprávněném zřizování
živnostenských prodejen družstevních,
kterými jsou poškozováni obchodníci
smíšeným zbožím?
2. Je ochoten napraviti toto bezpráví a co je ochoten
učiniti na ochranu nabytých živnostenských
práv kupců-jednotlivců?
3. Je mu známo, že vyhláška č.
23/1947 Úř. l. překročuje zmocnění
vl. nař. č. 164/1940 Sb. a že je v rozporu
s budovatelským programem z 8. července 1946, neboť
zavádí protidemokratický a tuhý centralismus,
když v rozporu s požadavkem zjednodušení
a zhospodárnění veřejné správy
odnímá rozhodování v živnostenských
věcech národním výborům?
4. Je ochoten vyhlášku č. 23/1947 Úř.
l. zrušiti a ponechati rozhodování o udělení
živnostenských oprávnění příslušným
národním výborům, které jsou
o místní potřebě z vlastní
zkušenosti nejlépe informovány a jejich kompetence
je dána živnostenským řádem ze
dne 16. srpna 1907, č. 199 ř. z.?
5. Je ochoten zrušiti výnos č. j. I/1-17.883/1947,
který je v rozporu i s protidemokratickou vyhláškou
č. 23/1947 Úř. l.?