Vláda, odpovídajíc na interpelaci poslance
Přeučila a druhů, ve věci zřízení
monopolního spedičního podniku pro znárodněný
průmysl Intrasped (tisk 403), sděluje toto:
Podnik Intrasped, společnost pro mezinárodní
dopravu, byl vládním usnesením ze dne 1.
dubna 1947 vyňat ze znárodnění podle
§ 1, odst. 3, písm. b) dekretu presidenta republiky
ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění
dolů a některých průmyslových
podniků. Má býti vybudován jako obchodní
společnost, ve které bude ústředním
orgánům znárodněného průmyslu
a jiným hospodářským složkám
zajištěn podíl na kmenovém kapitálu.
V podniku se provádí revise, která přesně
zjistí způsob hospodaření kmenovým
jměním, zejména rozsah a druh zahraničních
investic, jejichž nutnost patrně zavinila počáteční
ztráty podniku.
Účastí všech odvětví znárodněného
průmyslu rozdělí se schodek, který
by jinak nesl výhradně dosavadní majitel
podniku - národní podnik Zbrojovka-Brno - mezi četné
podniky, které mají velký zájem na
vytvoření silné ústřední
zasilatelské organisace.
Budování československého spedičního
podniku není zvláštností. V Jugoslavii
je jediná spediční organisace DETRAN, v Maďarsku
vytvořily státní dráhy firmu IBUS
a znárodněný průmysl firmu NIK. Také
před válkou měly již různé
železniční společnosti ve Velké
Britannii, Americe a Německu své spediční
organisace. Při nynějším stavu našeho
hospodářství a průmyslu je tedy vybudování
takové spediční organisace nutné,
ba samozřejmé, tím spíše, že
nijak neohrozí trvání dosavadní společností,
s nimiž naváže účelnou spolupráci
a tak československou spedici zdokonalí.
Monopolní postavení firmy Intrasped není
možné již proto, že znárodněný
průmysl představuje jen 64% všeho československého
průmyslu, takže i jiné podniky budou míti
dostatečné pole působnosti. Ale i znárodněné
podniky by byly donuceny používat jiných firem,
pokud by jim spedici předávali jejich zahraniční
korespondenti. Při všech jednáních o
dobudování Intraspedu byla zdůrazňována
zásada konkurenční schopnosti vůči
jiným podnikům, tedy právě opak snah
o postavení monopolní. Ministerstvo vnitřního
obchodu bylo o jednáních informováno a několika
jednání se svými zástupci zúčastnilo.
Přetvoření Intraspedu není už
podle zákona bez účasti ministerstva vnitřního
obchodu a bez slyšení zájmových organisací
možné.
Snaha o dobudování Intraspedu vychází
z poznatku, že náš průmysl byl nucen nakupovati
většinou cif (nákladné pojistné
a dopravné je započítáno v ceně,
jde o cenu franco), takže jsme platili dodavateli za námořní
dopravu, a to vždy částky vyšší,
než činily skutečné náklady.
Nákupem fob (prodávající dopraví
zboží na svůj náklad ze skladiště
do lodi, vagonů a pod.) a levným chartrováním
(nájem lodního prostoru) se naproti tomu ušetří
státu velké částky na devisách
a průmyslu se zboží zlevní.
Mohutná spediční organisace sníží
spediční náklady také tím,
že umožní využití lodního
prostoru námořního a říčního
jak při importu, tak i při exportu. Umožní
hájiti co nejvíce obchodní tajemství,
dosáhnouti nejvyšší materiální
jistoty a pomůže proniknouti do mezinárodního
obchodu. Odstraní technické potíže ve
finančních otázkách, ve věcech
dopravních a celních úvěrů
a pod. Vyřadí také zástupce, kteří
při sestavování kalkulací a odbavování
transportů, jež jsou jim svěřeny různými
zákazníky, často favorisují na př.
zákazníky vlastní země. Umožní
vůbec daleko více těžiti z výhod,
které vyvinutý spediční obchod poskytuje.
Dobudování Intraspedu, jež není organisací
monopolní, vyhovuje plně požadavku interpelace,
aby rovnost podnikání znárodněného,
družstevního i soukromého byla zachována.
Právě tak by si přece mohl určitý
počet soukromých podniků zřídit
spediční společnost a mohl by se rozhodnout
převzít za tím účelem podnik
již existující, po případě
i hradit jeho ztráty. V tom směru je nutno zdůrazniti,
že i naše malé spediční firmy budou
míti možnost použíti výhod, jichž
nová organisace svými filiálkami v cizině
dosáhne, a vyhnout se nevýhodám, které
jim jejich relativní bezvýznamnost přináší
(na př. používání mnoha prostředníků
při uzavírání spedičních
smluv, jejichž odměny zbytečně zatěžují
náklady dopravy).
Nelze souhlasiti s námitkou interpelace, že zřizováním
Intraspedu se buduje nový kapitalismus. Národní
podniky se jeho pomocí zbavují závislosti
na zasilatelstvích v rukou soukromého kapitálu,
jež budou nucena v soutěži s tímto novým
zasilatelským podnikem vyvinout všechno úsilí
ku prospěchu naší hospodářské
expanse. Pokud se týče příštího
vývoje v hospodaření Intraspedu, nelze vysloviti
konečný úsudek o domněnkách
uvedených v interpelaci na podkladě výsledku
příliš krátkého časového
úseku. Důsledky zahraničních investic,
t. j. hlavně zřízení filiálek
ve větším počtu cizích států,
v čemž je hlavní důvod toho, že
znárodněné podniky se rozhodly učinit
Intrasped základem vlastní spediční
společnosti, se mohou projeviti teprve v budoucnu a životaschopnost
podniku bude záviset především na způsobilosti
jeho vedení a zaměstnanců